|
|
Renewal of the baroque rectory in Sebranice
Bubeníková, Zuzana ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce) ; Sobotka, Jindřich (vedoucí práce)
This bachelor's thesis is aimed at the preparation of documentation for building permits and construction, based on previous architectural study for renewal of the baroque rectory in Sebranice. The projects is focused on the application of suitable methods of the reconstruction of a cultural monument along with the proposal of a new functional utilisation of the surrounding site. The design itself is characteristic by its careful and sensitive approach towards the listed building. However, it also pursues the present methods of site creation and adds a contrasting new structure to the environment, aiming to accommodate the modern standards of comfortable utilisation. The synthetic approach of the design is prominent in the effort to recover fragments of the original state of the building, as well as using present materials and colour schemes. The final outcome of the design respects the past of the landmark, adapts it to modern requirements and prepares it for its promising future.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pierre Corneille's dramaturgy in Médée
Balucha, Martin ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Studie s názvem : La Dramaturgie de Pierre Corneille dans Médée, se zabývá problematikou barokní a klasicistní estetiky v divadelní hře, Médea. Cílem práce je zhodnotit charakter Corneillovy verze Médei nejen v kontextu antické a dobové literární kritiky, ale i v rámci působení zmíněných estetik. Za tímto účelem byla práce rozdělena do následujících kapitol: 1. Úvod, 2. Divadelní hra nacházející se na rozhraní dvou estetik, 3. Divadlo vnímané zrakem i sluchem, 4. Pod tíhou nesčetných pravidel, 5. Závěr. Kapitola 2. nejprve podává stručný popis divadelní tvorby 17.století. Následně se zabývá problematikou barokní estetiky a prezentuje koncepci Jeana Rousseta, Bruce Morissetta a Raymonda Lebèga. Kapitola 3. vychází z koncepce barokní estetiky Raymonda Lebéga, zaměřující se na zobrazení smrti a násilí na jevišti. Ta byla následně aplikována na jednotlivé pasáže Médei - jmenovitě na Kreontovu sebevraždu, vraždu Glauke a dětí a Jásonovu sebevraždu. Kapitola 4. je shrnutím názorů řeckých, římských a klasicistních autorů, stejně tak jako Corneillových postojů k pojmům bienséance (přiměřenost), vraisemblance (věrohodnost), ressemblance (podobnost) a én tó phanerõ (smrt na jevišti). Práce přináší zhuštěný pohled na první Corneillovu tragédii, Médea, která není produktem pouze klasicistní estetiky, ale reflektuje...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hudební skladatelé ve vrcholně barokní Praze
Vokřínek, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Autor analyzuje působení českých i zahraničních skladatelů chrámové, komorní a operní hudby ve vrcholně barokní Praze, čímž navazuje na dosud základní práci Otakara Kampera, zabývající se pražskou hudební kulturou posledních fází baroka a následujícím klasicismem "Hudební Praha v XVIII. věku" z roku 1936. V úvodní části autor vymezuje dobu vrcholného baroka v Praze, pokouší se o její charakteristiku a nastiňuje pražskou hudební kulturu dané doby. Současně se věnuje bohatému pražskému kulturnímu životu. V hlavní části se zaměřuje na působení skladatelských osobností v Praze (včetně těch, kteří komponovali "pro Prahu") v daném období. Ve třetí části krátce srovnává pražské hudební prostředí sledovaného údobí s vídeňským. V závěru posuzuje význam daných skladatelů pro kulturní obraz vrcholně barokní Prahy a vyhodnocuje zmíněné porovnání. Celkově autor dochází k zjištění, že s Prahou daného období bylo spjato množství tvůrců, a oceňuje významný podíl církevních řádů na tomto vývoji. Daní tvůrci plně dotvářeli Gesamtkunstwerk, jakým vrcholně barokní Praha byla. Zároveň vznikl důležitý předpoklad pro další hudební vývoj, který vyvrcholil působením W. A. Mozarta ve městě. Stručné srovnání hudebních prostředí Prahy a Vídně ukázalo, že obě města měla své kvality, byť Vídeň byla skrze panovnický dvůr o něco...
|
|
|
Molière v moderním českém divadle
Menoušková, Veronika ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
česky: Název diplomové práce: Molière v moderním českém divadle Klíčová slova: Molière, preciozita, klasicismus, baroko, komedie, commedia dell'arte, comédie- -ballet. Abstrakt: Diplomová práce pojednává o díle francouzského autora Jean-Baptiste Poquelina zvaného Molière a jeho odkazu v moderním českém divadle. Charakterizuje francouzskou společnost sedmnáctého století a hlavní rysy soudobých filosofických a uměleckých stylů s důrazem na klasicistní dramatickou tvorbu. Dále shrnuje Molièrův život a dílo, které následně člení podle žánrových, formálních a tematických kritérií. V rámci daného členění detailně analyzuje jeho nejvýznamnější hry, reprezentující jednotlivé kategorie. V další části se věnuje moderní české divadelní scéně. S důrazem na dobový kontext zkoumá vývoj této scény od konce druhé světové války po současnost. Podává komplexní přehled Molièrových her uváděných v jednotlivých obdobích a hodnotí vliv kulturně-historického kontextu na konkrétní inscenace. V tomto hodnocení se opírá o informace z dobového tisku a propagační materiály daných divadel a mapuje tak současnou českou molièrovskou divadelní scénu. Na základě dotazníkového šetření vyhodnocuje vztah současných českých diváků k divadlu, stejně jako k Molièrovi a jeho hrám.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.