|
Komparace na téma: Hospodářství klášterů Obazine a Plasy ve středověku (12.-13. století)
Müllerová, Gabriela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hospodářství cisterciáckého řádu od jeho založení do konce XIII. století. Jedná se o dvě souběžné analýzy klášterů Obazine (Francie) a Plasy (Čechy), které jsou v závěrečné části výzkumu komparovány. Studie nejdříve uvádí fundaci klášterů do historického kontextu dané země a regionu. Posléze se zaměřuje na proces získávání majetku a pokouší se odhalit společné a odlišné znaky v budování hospodářských dvorů a způsobu hospodaření. Práce však může odkrýt skutečný stav jen do té míry, do které jí to historické prameny dovolí. Základním pramenným zdrojem je kopiář Obazinu a listiny dochované z Plas v Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Dále studie čerpá informace z různé cizojazyčné i domácí literatury.
|
|
Funkce proteinu Pmp3p
Belovičová, Martina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinková kolónia počas svojho rastu na pevnom médiu prechádza metabolickými prestavbami, ktoré sa prejavujú jednak zmenou pH v jej okolí a taktiež zmenou membránového potenciálu buniek. Pri skúmaní oscilácií membránového potenciálu bolo zistené, že pri tomto procese hrá dôležitú úlohu malý membránový proteolipid, Pmp3p (Plasma Membrane Proteolipid 3). Táto práca sa zameriava na bližšie pochopenie funkcie Pmp3p najmä cez priame pozorovanie jeho lokalizácie v bunkách rastcich za rôznych podmienok. Boli pripravené kvasinkové kmene, ktoré produkovali rôznym spôsobom značený Pmp3p proteín, čo umožnilo určiť jeho bunkovú lokalizáciu a množstvo v bunkách. Bolo zistené, že Pmp3p je lokalizovaný na plazmatickej membráne a v lipidických partikuliach. Počas vývoja kolónie na respiratívnom i fermentovateľnom médiu bola pozorovaná jeho stabilná koncentrácia. Pri raste v médiu obsahujúcom zvýšenú koncentráciu chloridu sodného nenastalo zvýšenie hladiny Pmp3p-GFP proteínu v bunke. Kľučové slová: Pmp3p, proteolipidy, UPF0057 (PMP3) rodina, Saccharomyces cerevisiae, dlhodobé prežívanie, lipidické partikuly
|
|
Pre-clinical model of acute promyelocytic leukemia:/study of the anti-leukemic effect induced by ATRA and DNA vaccination
Pokorná, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stöckbauer, Petr (oponent) ; Degos, Laurent (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE 2012 POKORNÁ Abstrakt Pro naše studie jsme využili dobře charakterizovaný transgenní myší model akutní promyelocytární leukémie (APL), který odráží lidskou APL ve svých biologických vlastnostech stejně jako v odpovědi na léčbu pomocí konvenční terapie. Hlavním úkolem této studie bylo charakterizovat anti-leukemický účinek kombinované terapie a najít molekulární znaky, které by umožnily předpověď klinického výsledku. Zavedli jsme metodu monitorování minimální residuální choroby založenou na vysoké citlivosti detekce PML-RAR transkriptů pomocí polymerázové řetězové reakce. Ukázali jsme, že tato metoda umožňuje u myší stejně jako u pacientů diagnózu, sledování vývoje a prognózy nemoci. Tuto metodu jsme též využili při hledání PML-RARpositivních buněk v různých tkáních a orgánech pocházejících z dlouhodobě přežívajících myší získaných imunoterapií. U většiny vzorků byl podle očekávání signál negativnícož potvrdilo úspěšnost kombinované terapie. U pěti z patnácti myší jsme však pozorovali positivní signál na onkogen, což prokázalo, že extramedulární ložiska PML-RARpositivních buněk, jako je například mozek/CNS, mohou v organismu přetrvávat a být příčinou relapsů. Dále jsme se zaměřili na charakterizaci imunitní odpovědi vyvolané imunoterapií. Při studiu humorální odpovědi jsme sledovali...
|
|
Studium diferenciačního potenciálu spermatogoniálních kmenových buněk pomocí transplantačních experimentů u obratlovců
Kodedová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Spermatogonie, neboli spermatogoniální kmenové buňky jsou nezbytné pro udržení samčí plodnosti. Ve složitém procesu spermatogeneze, probíhajícím ve varlatech, tyto pluripotentní kmenové buňky proliferují a diferencují za vzniku spermií. Technika spermatogoniální transplantace byla poprvé popsána v roce 1994 na hlodavcích a umožnila studium biologie samčích zárodečných buněk. Následující řada studií mezidruhových i vnitrodruhových přenosů testikulární tkáně, odhalila regenerativní schopnosti transplantovaných spermatogoniálních kmenových buněk a jejich možné využití. V dnešní době jsou vytvořeny systémy transplantací spermatogonií u mnoha obratlovců, které umožňují mimo studia vývoje spermií i umělou produkci samčích a samičích gamet odvozených ze zárodečných buněk dárce. Diferenciační potenciál spermatogoniálních kmenových buněk umožnil i tvorbu transgenních organismů genetickou manipulací izolovaných spermatogonií s následnou transplantací do vhodného příjemce. Spermatogoniální transplantace by v budoucnosti mohla najít své uplatnění v regenerativní medicíně, léčbě poruch spermatogeneze, nebo sloužit k zachování genofondu ohrožených druhů živočichů.
|
|
Příprava expresních konstruktů interakčních partnerů fosducinu.
Koláčková, Kateřina ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Klíčová slova: SUG1, fosducin, G proteinová signální dráha, exprese, pGEX-4T-1, pST39 Fosducin je kyselý cytosolický protein, který se účastní regulace G proteinové signální dráhy v tyčinkách fotoreceptorů a má vliv na stresem indukovanou hypertenzi. Jedním z jeho důležitých interakčních partnerů je protein SUG1, který je součástí 26S proteasomu a řadí se do rodiny proteinů majících ATPasovou aktivitu. Tato bakalářská práce je součástí širšího výzkumu, který se snaží objasnit fyziologické funkce interakce mezi proteiny SUG1 a fosducinem. Hlavním cílem této práce bylo připravit expresní konstrukty proteinu SUG1 (lidská isoforma 1), které budou vhodné pro přípravu tohoto proteinu v bakteriích E. coli BL21 (Rosetta). Gen kódující protein SUG1 byl vnesen do dvou různých plasmidových DNA určených pro expresi rekombinantních proteinů v bakteriích. Sekvence připravených konstruktů byla ověřena pomocí sekvenace a následně byly provedeny expresní testy, které potvrdily produkci rekombinantních fusních proteinů. Hlavním výsledkem této bakalářské práce bylo zjištění, že se protein SUG1 (lidská isoforma 1) v expresním systému E. coli BL21 (Rosetta) dobře exprimuje. Toto zjištění je základem pro budoucí vývoj purifikačního protokolu a následné studium biofyzikálních vlastností tohoto proteinu a jeho interakcí s...
|
|
Úzkost a odcizení v díle Juana Carlose Onettiho
Krupková, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Úzkost a odcizení v díle Juana Carlose Onettiho Klíčová slova: Onetti, Jáma, novela, Eladio Linacero, úzkost, odcizení, samota, sny, Tizón Tato práce se soustředí na literární pojetí světa postav v Onettiho tvorbě. Konkrétně se zaměřuje na frustraci, samotu a odcizení, pocity, které tvoří ústřední složku autorových próz. Jako výchozí dílo slouží prvotina Jáma, která je jádrem Onettiho budoucí tvorby a inspirací pro následující generace prozaiků. Autor v ní rozbíjí literární konvence své doby. Dílo je útržkovité, vedené skrytými asociacemi. Objevuje se zde postava městského antihrdiny, který od nehostinné reality utíká do fantazijního života. Protagonistu Jámy uvádí práce do souvislosti s dalšími Onettiho postavami. Po stylistické stránce si všímá propojení obsahové a formální stránky děl. Stejné motivy jako v Jámě zaznamenává práce i v Tizónově románu Krásy světa. Odlišné a zároveň v určitých komponentech podobné zpracování umožňuje lépe nahlédnout a definovat Onettiho styl a jedinečnost.
|
|
Historický vývoj a současná úprava přídavků na dítě
Boldys, Zbyněk ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Historický vývoj a současná úprava přídavků na dítě Účelem této práce je popsat vývoj peněžité dávky sociální péče společnosti (prostřednictvím státu) o nezaopatřené děti. Z předkládaného textu vyplývá, že přídavek na dítě je relativně mladý právní institut, který se poprvé vyskytnul v roce 1922 v zákoně, který zvyšoval příjmové zabezpečení státních zaměstnanců a zprostředkovaně i jejich rodinných příslušníků. To se ukázalo i velkou nevýhodou této práce, neboť se jeho právně teoretické vymezení velmi obtížně formuluje vzhledem k jiným tradičním institutům práva staletí determinované, adaptované a recipované z římské právní jurisprudence. Práce se zabývá jak legislativně ustáleným přídavkem na dítě, tak i dávkou dříve legislativně nazývanou a upravenou zvanou výchovné, jež mělo identickou obsahovou náplň a rovněž se z něj vycházelo při úpravě přídavku. To lze ostatně abstrahovat z historického chronologického nástinu části první stejně jako z obsahu práv a povinností subjektů s těmito dávkami spojenými a rovněž i společným subjektem - peněžní podpora státu o péči o nezaopatřené děti. Identický objekt a práva a povinnosti z něj plynoucí lze nalézt i v obsahově obdobných dávkách, které však vzhledem k rubrice i rozsahu práce nebylo již možno pojmout do samotného textu. Práce je rozdělena pouze na dvě...
|
|
Molekulární diagnostika motolice velké (Fascioloides magna)
Siegelová, Veronika ; Špakulová, Marta (oponent) ; Kašný, Martin (vedoucí práce)
Fascioloides magna (motolice velká) je veterinárně významný endoparazitický helmint parazitující u řady obratlovců (primárně přežvýkavců), který svým hostitelům může působit vážné zdravotní problémy, jež často vedou až k jejich smrti. Místem definitivní lokalizace dospělců F. magna je jaterní tkáň hostitele, kde v pseudocystách dlouhodobě přežívají a produkují vajíčka. Vajíčka odchází z pseudocyst přes žlučovody do střeva a následně opouští tělo hostitele společně s trusem. Diagnostika fascioloidózy je doposud založena především na postmortálním vyšetření jater uhynulých hostitelů. Vhodnou alternativou mohou být některé přímé a nepřímé metody intravitální diagnostiky. S využitím těchto metod lze parazitózu prokázat buď na základě přímého nálezu vajíček v koprologickém materiálu hostitele - mikroskopicky, nebo nepřímo po izolaci parazitární DNA a následné PCR - molekulárně. Molekulárně diagnostické metody rovněž umožňují spolehlivé odlišení nákazy F. magna od dalších případných trematodóz (působených např. Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Paramphistomum cervi).
|
|
Metody molekulární a buněčné biologie ve výuce na středních školách
Blaha, Milan ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Výuka buněčné a molekulární biologie je omezována finančními a materiálními limity i nedostatkem odborného vzdělání. Tyto problémy mohou být překonány spolupráci školy s vědeckou institucí nebo univerzitou. Vědci vyučují ve vybraných kurzech pořádaných pod záštitou střední školy, případně umožňují žákům vyššího sekundárního vzdělávání stáže na svých pracovištích. Prvním cílem této práce je popsat vlastnosti letní školy, které její účastnici považují za klíčové. Druhým cílem je provést čtyři laboratorní cvičení zaměřená na molekulární biologii v rámci zájmového kroužku vzniklého při gymnáziu. Výsledky kvalitativního šetření provedeného mezi účastníky letní školy ukázaly na význam lidí stejného zájmu. Žákovské hodnocení laboratorních úloh uskutečněných v zájmovém kroužku ukázalo, že tyto úlohy jsou proveditelné a žáky pozitivně přijímány. Práce rovněž poukazuje na význam spolupráce mezi školou a akademickou sférou. Klíčová slova: molekulární biologie, DNA, střední školy, nadaní žáci
|
|
The development of feminist criticism of Charlotte Brontë's novel Jane Eyre: the unusual romance by the Parson's daughter that sparked the literary rebellion
Ondrušková, Andrea ; Beran, Zdeněk (oponent) ; Nováková, Soňa (vedoucí práce)
Román Charlotte Brontëovej Jana Eyrová v anglo-americkej literárnej kultúre zaujíma výsostné postavenie ako jeden z klasických textov ženskej literárnej tradície. Neutíchajúci záujem kritikov pútal už krátko od svojho vydania v roku 1847, no skutočné literárne uznanie získal až v sedemdesiatych rokoch minulého storočia so vznikom modernej feministickej kritiky, ktorá dielo znovu objavila a odhalila jeho feministickú stránku, dovtedy zanedbávanú tradičnou literárnou kritikou, ktorej dominovali predovšetkým muži. Na radikálne prvky diela poukazovali však už predchádzajúce generácie kritikov. Viktoriánska spoločnosť, vrátane prísnej recenzentky Elizabeth Rigbyovej, vnímala dielo ako odraz vážneho problému vtedajšej doby, tzv. "ženskej otázky", zatiaľ čo ženské kritičky začiatku dvadsiateho storočia, Virginia Woolfová a Queenie D. Leavisová, videli v diele ozveny feminizmu, ideovej línie, ktorá vznikla na prelome storočí na podporu boja za ženské práva.
|
host ::
