|
|
Leukemické kmenové buňky
Vobořil, Matouš ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Šídová, Monika (oponent)
Biologie kmenových buněk se dostala do popředí nejen vědeckého, ale i klinického zájmu a je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí současného biomedicínského výzkumu. Myšlenka, že i nádorová buněčná masa obsahuje buňky vlastnostmi velmi podobné normálním kmenovým buňkám, vedla k formulaci "hypotézy nádorových kmenových buněk". Ta praví, že každá nádorová masa obsahuje malou skupinu buněk odpovědnou za iniciaci, růst a přežívání nádoru. Vzhledem k faktu, že nádory krvetvorné tkáně byly prvními onemocněními, odkud byly nádorové respektive leukemické kmenové buňky izolovány, jsou poznatky v tomto oboru nejvíce prozkoumány. Avšak i přes obrovské pokroky, které byly učiněny, zůstává mnoho vlastností leukemických kmenových buněk nepoznaných. Tato bakalářská práce zpočátku prezentuje základní poznatky v biologii kmenových buněk včetně jejich původu a identifikace. Posléze je zaměřena na hypotézu existence nádorových kmenových buněk a na popis hlavních vlastností kmenových buněk nádorů pevných tkání. Stěžejní část práce pak dopodrobna poukazuje na původ a vlastnosti leukemických kmenových buněk včetně nových strategií terapie hematologických malignit využitelných v moderní protinádorové medicíně.
|
|
|
Inhibitory histondeacetyláz v léčbě plazmocelulární leukemie: vliv mikroprostředí kostní dřeně
Burianová, Ilona ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Pour, Luděk (oponent) ; Benson, Veronika (oponent)
Mnohočetný myelom a jeho agresivní varianta, tzv. plazmocelulární leukemie, jsou stále považovány za nevyléčitelná onemocnění, a to i přes značný pokrok ve vývoji nových léčiv. Příčinou je často mikroprostředí kostní dřeně, které způsobuje, že myelomové buňky se stávají rezistentními na léčbu. Hematopoetické buněčné linie odvozené z jednotlivých hematologických malignit jsou nepostradatelným nástrojem pro studium etiopatogeneze těchto onemocnění a pro testování nových potenciálních léčiv. Jejich ustavení je však stále považováno za náhodnou a vzácnou událost. První část předkládané práce se zabývá ustavením a charakterizací buněčné linie UHKT-944 odvozené od pacienta s primární plazmocelulární leukemií a dokončením charakterizace buněčné linie UHKT-893 odvozené od pacientky s mnohočetným myelomem. U linie UHKT-893 byly provedeny analýzy zahrnující mimo jiné vyšetření klonální přestavby IgVH genů a cytogenetickou analýzu, které přispěly k detailnějšímu popisu této buněčné linie. Během kultivace buněk linie UHKT-944 byly monitorovány růstové charakteristiky, byla zjištěna závislost této linie na interleukinu-6 (IL-6) a provedena imunofenotypizace, která prokázala přítomnost povrchových znaků specifických pro maligní plazmatické buňky. Analýzou byla zjištěna produkce monoklonálního imunoglobulinu...
|
|
|
Expression of adaptor protein PAG/Cbp in non-neoplastic and neoplastic lymphoid tissue
Švec, Alexandr ; Mandys, Václav (vedoucí práce) ; Plank, Lukáš (oponent) ; Kodet, Roman (oponent) ; Stöckbauer, Petr (oponent)
Nové poznatky o buněčném vývoji, regulacích buněčného cyklu a signalizaci jsou nyní využívány pro zpřesnění klasifikace maligních lymfomů a pro vývoj nových léků s cíleným efektem na patologicky deregulované molekuly, z nichž některé hrají roli v procesu imunitní signalizace. První krok buněčných signálních kaskád je většinou přenos signálu přes buněčnou membránu zprostředkovaný mebránovým receptorem. Některé signální molekuly jsou segregovány do speciálních kompartmentů buněčné membrány, tzv. rafts, nebo glycosphingolipid-enriched microdomains (GEM), někdy označovaných jako signalosomy. Mezi tyto molekuly patří i rodina Src-kináz, která reprezentuje skupinu fosfokináz účastnících se časných fází imunitní signalizace. Jejich deregulace může vést k nádorové transformaci buňky. Studie se věnuje expresi PAG v nenádorové a nádorové lymfoidní tkáni a jejímu možnému využití v rutinní diagnostické hematopatologii.
|
|
|
Imunologická a epigenetická modulace genové exprese leukemických buněčných linií
Elknerová, Klára ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Špíšek, Radek (oponent) ; Škvor, Jiří (oponent)
Terapie pomocí monoklonální protilátky proti molekule CD34 Testovala jsem antiproliferativní a proapoptický účinek purifikované monoklonální protilátky (IgG1 třídy) proti proteinovému epitopu molekuly CD34 produkované hybridomovým klonem 4H11 na CD34+ leukemické linie (MOLM-9, JURL-MK1) a CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Zjistila jsem, že monoklonální protilátka proti CD34 molekule inhibuje proliferaci a indukuje apoptózu CD34+ buněčných linií, avšak v koncentraci vyšší než 32 µg/ml má podobný účinek i na CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Protilátka indukuje zástavu buněčného růstu v G1/G0 fázi buněčného cyklu u CD34+ (MOLM-9, JURL-MK1) buněčných linií, ale neindukuje jejich diferenciaci. Kombinované působení této monoklonální protilátky s interferony IFN- IFN- nebo IFN- nemá silnější účinek na inhibici buněčné proliferace než protilátka samotná. Kombinované působení této protilátky s hematopoetickými cytokiny (IL-3, IL-6, SCF, G-CSF, GM-CSF) nebo s INF- také neindukuje diferenciaci leukemické buněčné linie MOLM-9. Terapie pomocí inhibitorů deacetyláz histonů Inhibitory deacetyláz histonů představují nový druh protinádorových léčiv. Mezi jejich hlavní biologické funkce patří zástava buněčného růstu, indukce diferenciace, podpora apoptózy v různých typech maligních buněk. Avšak, za...
|
|
| |
|
|
Inhibitory histondeacetyláz v léčbě plazmocelulární leukemie: vliv mikroprostředí kostní dřeně
Burianová, Ilona ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Pour, Luděk (oponent) ; Benson, Veronika (oponent)
Mnohočetný myelom a jeho agresivní varianta, tzv. plazmocelulární leukemie, jsou stále považovány za nevyléčitelná onemocnění, a to i přes značný pokrok ve vývoji nových léčiv. Příčinou je často mikroprostředí kostní dřeně, které způsobuje, že myelomové buňky se stávají rezistentními na léčbu. Hematopoetické buněčné linie odvozené z jednotlivých hematologických malignit jsou nepostradatelným nástrojem pro studium etiopatogeneze těchto onemocnění a pro testování nových potenciálních léčiv. Jejich ustavení je však stále považováno za náhodnou a vzácnou událost. První část předkládané práce se zabývá ustavením a charakterizací buněčné linie UHKT-944 odvozené od pacienta s primární plazmocelulární leukemií a dokončením charakterizace buněčné linie UHKT-893 odvozené od pacientky s mnohočetným myelomem. U linie UHKT-893 byly provedeny analýzy zahrnující mimo jiné vyšetření klonální přestavby IgVH genů a cytogenetickou analýzu, které přispěly k detailnějšímu popisu této buněčné linie. Během kultivace buněk linie UHKT-944 byly monitorovány růstové charakteristiky, byla zjištěna závislost této linie na interleukinu-6 (IL-6) a provedena imunofenotypizace, která prokázala přítomnost povrchových znaků specifických pro maligní plazmatické buňky. Analýzou byla zjištěna produkce monoklonálního imunoglobulinu...
|
|
|
Ustavení a charakterizace nové myelomové buněčné linie ÚHKT-893 závislé na IL-6
Vančurová, Irena ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Škvor, Jiří (oponent)
Mnohočetný myelom je nevyléčitelné nádorové onemocnění plasmatických buněk lidí vyššího věku. Studiem této nemoci se zabývají výzkumné týmy na celém světě. Permanentní buněčné linie jsou nepostradatelným nástrojem pro základní i aplikovaný výzkum. Jejich ustavení je ovšem nesnadné s velmi nízkou úspěšností. Z 96 primárních kultur buněk kostní dřeně pacientů s mnohočetným myelomem byla založena jedna nová myelomová linie ÚHKT-893. Tato linie pochází z buněk kostní dřeně 57leté pacientky s myelomem izotypu IgGκ v relapsu. Dnes je linie v prosperující kultuře již déle než 1 rok, avšak je závislá na interleukinu-6 (IL-6). Byly u ní sledovány růstové charakteristiky v médiu s IL-6 i bez něho. Byl získán základní profil povrchových antigenů pomocí imunofluorescence. Současná exprese povrchových molekul CD138 a CD38 potvrdila, že se jedná o plasmatické buňky. Ustavení nové myelomové linie ÚHKT-893 s charakterem maligních plasmatických buněk tak rozšiřuje řadu existujících myelomových linií jako modelů pro studium tohoto zhoubného krevního onemocnění, vývoj a testování protinádorových vakcín a dalších cílených terapeutik.
|
|
|
Pre-clinical model of acute promyelocytic leukemia:/study of the anti-leukemic effect induced by ATRA and DNA vaccination
Pokorná, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stöckbauer, Petr (oponent) ; Degos, Laurent (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE 2012 POKORNÁ Abstrakt Pro naše studie jsme využili dobře charakterizovaný transgenní myší model akutní promyelocytární leukémie (APL), který odráží lidskou APL ve svých biologických vlastnostech stejně jako v odpovědi na léčbu pomocí konvenční terapie. Hlavním úkolem této studie bylo charakterizovat anti-leukemický účinek kombinované terapie a najít molekulární znaky, které by umožnily předpověď klinického výsledku. Zavedli jsme metodu monitorování minimální residuální choroby založenou na vysoké citlivosti detekce PML-RAR transkriptů pomocí polymerázové řetězové reakce. Ukázali jsme, že tato metoda umožňuje u myší stejně jako u pacientů diagnózu, sledování vývoje a prognózy nemoci. Tuto metodu jsme též využili při hledání PML-RARpositivních buněk v různých tkáních a orgánech pocházejících z dlouhodobě přežívajících myší získaných imunoterapií. U většiny vzorků byl podle očekávání signál negativnícož potvrdilo úspěšnost kombinované terapie. U pěti z patnácti myší jsme však pozorovali positivní signál na onkogen, což prokázalo, že extramedulární ložiska PML-RARpositivních buněk, jako je například mozek/CNS, mohou v organismu přetrvávat a být příčinou relapsů. Dále jsme se zaměřili na charakterizaci imunitní odpovědi vyvolané imunoterapií. Při studiu humorální odpovědi jsme sledovali...
|
|
|
Leukemické kmenové buňky
Vobořil, Matouš ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Šídová, Monika (oponent)
Biologie kmenových buněk se dostala do popředí nejen vědeckého, ale i klinického zájmu a je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí současného biomedicínského výzkumu. Myšlenka, že i nádorová buněčná masa obsahuje buňky vlastnostmi velmi podobné normálním kmenovým buňkám, vedla k formulaci "hypotézy nádorových kmenových buněk". Ta praví, že každá nádorová masa obsahuje malou skupinu buněk odpovědnou za iniciaci, růst a přežívání nádoru. Vzhledem k faktu, že nádory krvetvorné tkáně byly prvními onemocněními, odkud byly nádorové respektive leukemické kmenové buňky izolovány, jsou poznatky v tomto oboru nejvíce prozkoumány. Avšak i přes obrovské pokroky, které byly učiněny, zůstává mnoho vlastností leukemických kmenových buněk nepoznaných. Tato bakalářská práce zpočátku prezentuje základní poznatky v biologii kmenových buněk včetně jejich původu a identifikace. Posléze je zaměřena na hypotézu existence nádorových kmenových buněk a na popis hlavních vlastností kmenových buněk nádorů pevných tkání. Stěžejní část práce pak dopodrobna poukazuje na původ a vlastnosti leukemických kmenových buněk včetně nových strategií terapie hematologických malignit využitelných v moderní protinádorové medicíně.
|
|
|
Imunologická a epigenetická modulace genové exprese leukemických buněčných linií
Elknerová, Klára ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Špíšek, Radek (oponent) ; Škvor, Jiří (oponent)
Terapie pomocí monoklonální protilátky proti molekule CD34 Testovala jsem antiproliferativní a proapoptický účinek purifikované monoklonální protilátky (IgG1 třídy) proti proteinovému epitopu molekuly CD34 produkované hybridomovým klonem 4H11 na CD34+ leukemické linie (MOLM-9, JURL-MK1) a CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Zjistila jsem, že monoklonální protilátka proti CD34 molekule inhibuje proliferaci a indukuje apoptózu CD34+ buněčných linií, avšak v koncentraci vyšší než 32 µg/ml má podobný účinek i na CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Protilátka indukuje zástavu buněčného růstu v G1/G0 fázi buněčného cyklu u CD34+ (MOLM-9, JURL-MK1) buněčných linií, ale neindukuje jejich diferenciaci. Kombinované působení této monoklonální protilátky s interferony IFN- IFN- nebo IFN- nemá silnější účinek na inhibici buněčné proliferace než protilátka samotná. Kombinované působení této protilátky s hematopoetickými cytokiny (IL-3, IL-6, SCF, G-CSF, GM-CSF) nebo s INF- také neindukuje diferenciaci leukemické buněčné linie MOLM-9. Terapie pomocí inhibitorů deacetyláz histonů Inhibitory deacetyláz histonů představují nový druh protinádorových léčiv. Mezi jejich hlavní biologické funkce patří zástava buněčného růstu, indukce diferenciace, podpora apoptózy v různých typech maligních buněk. Avšak, za...
|
host ::
RSS.