|
|
Metafyzické základy filozofie Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Hogenová, Anna (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Práce je věnována rozboru metafyzických základů filozofie českého spisovatele a myslitele Ladislava Klímy. Zachycuje jeho polemiku se starší filozofickou tradicí a vlastními inspiračními zdroji a odhaluje zásadní kontradikce výsledného celku - egosolismu. Těžiště práce leží v analýze přechodu jistého metafyzického vidění světa ve specifický etický apel a s tím související kritikou křesťanské víry tak, jak ji Klíma vnímal. Ta je mnohem více emocionální, než racionální, tato emotivita je ilustrována ukázkami z Klímovy beletristické tvorby. Z nich je rovněž dovozováno ulpívání na hlediscích tradiční metafyziky. V závěru práce jsou shrnuta východiska Klímova filozofování, z nichž popsané kontradikce nutně vyplývají. Je ovšem navržen takový způsob čtení Klímova díla, který je vůči myšlenkové nesoudržnosti výsledného intelektuálního konstruktu indiferentní.
|
|
|
Filosofické dílo Nikolaje Losského
Haicl, Matouš ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Filová, Simona (oponent)
Práce představuje filosofický systém Nikolaje Losského. Jsou uvedeny základní biografické údaje a poté je Losského filosofie vykládána z hlediska tří oblastí - gnozeologie, metafyziky a etiky. Losskij budoval svůj systém postupně s důrazem na vzájemnou provázanost. Nejprve formuloval své učení o intuici, čímž vstoupil do dialogu s evropskou tradicí novým konceptem poznání. Poté vytvořil nauku o dichotomii světa rozděleného na sféru království Božího a království rozbroje. Člověka pak popsal jako bytost stojící mezi těmito světy, jejíž životním posláním je hledat cestu zpět k Bohu. Nakonec jsou představeny některé aplikace Losského základních tezí v drobnějších dílech a je zhodnocen přínos a perspektivy Losského nauky pro současné filosofické bádání.
|
|
| |
|
|
G. E. Moore: Kritika metafyzické etiky
Kolomý, Vojtěch ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vyložit kritiku metafyzické etiky, o které mluví G. E. Moore ve IV. kapitole své knihy Principia Ethica. Protože jádrem této kritiky je tzv. naturalistický klam, je nutné nejprve vysvětlit, co se tímto klamem myslí. V první části práce je tedy ukázáno, že naturalistický klam spočívá ve ztotožnění vlastnosti, kterou nazýváme "dobré", s jinou vlastností, která dobrotu doprovází, ale není s ní identická. V druhé části práce se pak analyzuje, co Moore myslí metafyzickými etikami, jakým způsobem je v nich podle něj tento naturalistický klam přítomen, co konkrétně tyto etiky k tomuto klamu vedlo a jaký vůbec vliv může mít metafyzika na etiku.
|
|
|
Suárezův důkaz Boží existence
Pavlorek, David ; Novák, Lukáš (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Cílem předkládané práce je předvést Suárezův důkaz Boží existence jakožto hlavní úkol jeho metafyziky a zároveň ukázat vliv sv. Tomáše Akvinského a Jana Dunse Scota na jeho vlastní systém metafyziky. Jak bude ukázáno, význam tohoto čelního myslitele tzv. druhé scholastiky spočívá v jeho syntéze relativně neslučitelných nauk tomismu a scotismu. Tato práce se proto bude zabývat hlavními problémy předchozí tradice aristotelské metafyziky, zvláště pak analogií jsoucna vzhledem k Bohu a stvořen, teorií kauzality a dalšími souvisejícími otázkami. Klíčová slova Suárez - Tomáš Akvinský - Duns Scotus - metafyzika - důkaz Boží existence
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Umění a řeč v raných textech Friedricha Nietzscheho
Kvapil, Matouš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
KVAPIL, M.: Umění a řeč v raných textech Friedricha Nietzscheho. (Diplomová práce) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Pracoviště oboru Německá a francouzská filosofie Vedoucí práce: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D. Záměrem práce je prozkoumat ranou filosoficko-estetickou koncepci Friedricha Nietzscheho, která je předznačena v jeho první vydané práci Zrození tragédie z ducha hudby (Die Geburt der Tragödie aus dem Geiste der Musik, 1872). Tuto koncepci, stojící na vzájemném napětí živlů apollinského a dionýského pak práce sleduje především ve vztahu k významnému "boji" Sókrata a Dionýsa, jehož projevy lze pozorovat na Nietzschem tematizovaném protikladu teoretického a tragického nazírání světa či optimismu vědy a pesimismu umění. Pozornost bude zaměřena především na vznik teoretického optimismu pocházejícího z lidské "vůle k pravdě", jehož archetyp u Nietzscheho ztělesňuje právě Sókratés. Problém, který bojem Sókrata a Dionýsa vychází na světlo, pak nutně práci nasměruje k Nietzschově kritice poznání vedeného metafyzicky uchopeným pojmem pravdy. Základ této kritiky spočívá v problému metaforičnosti řeči a lidského poznání vůbec, který je nejuceleněji pojednán ve spise O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (Über Wahrheit und Lüge im aussermoralischen Sinne, 1873). V návaznosti na to...
|
|
|
Totožnost a různost v novoplatónských metafysických systémech
Němec, Václav
Článek je věnován převzetí a transformaci Platónova učení o nejvyšších rodech jsoucna u novoplatónských autorů: Plótina, Porfyria, Prokla a Maria Victorina, se zaměřením na postavení totožnosti a různosti v jejich metafysických systémech. Autor v něm dokládá, že v pozdní antice existovala paralelní linie k hlavnímu proudu novoplatónského myšlení, která se významně odlišuje od hlavních představitelů novoplatonismu mimo jiné svým specifickým pojetím různosti. Toto odlišné pojetí různosti vede k hluboké transformaci novoplatónského metafysického systému, který se v této podobě mohl stát vhodným myšlenkovým modelem pro křesťanskou trojiční theologii.
|
host ::
RSS.