|
|
Reflexe genocidy českých židů od roku 1945 do současnosti (Analýza národních příběhů hostitelských zemí obětí holokaustu a vliv na jejich individuální válečné svědectví)
Roubínek, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
(česky): Cílem mé práce bude ukázat, že svědci určité historické události o ní mohou vypovídat zcela odlišným způsobem, aniž by mluvili nepravdu. Předmětem mého badatelského zájmu bude pohled na genocidu českých židů očima generace narozené v době první československé republiky. Tito židé, ať už česky či německy mluvící, kteří přežili holocaust, byli v den osvobození vesměs sjednoceni v základních aspektech vnímání své minulosti prožité v nacistickém ghettu, a ideologické rozdíly, které mezi nimi snad mohly v předválečných letech existovat, přestaly pro ně být pod vlivem společné zkušenosti z let strávených ve stejných podmínkách důležité. Dalo by se tedy říci, že pod úhlem kritéria vnímání jejich válečných zkušeností se tehdy v roce 1945 jednalo o poměrně monolitní skupinu. Ne však na dlouho. Tito lidé se po skončení II. světové války vrátili do svých domovů v obnovené Československé republice a názory různých skupin mezi nimi se začaly postupně lišit. Některým nový režim naplnil jejich očekávání, ale většina českých židů raději později emigrovala do zahraničí, kde začali o svých válečných zážitcích vypovídat. Vypovídali i židé v Čechách. V průběhu budoucích desetiletí, která uplynula od doby války, byly jejich vzpomínky postupně modifikovány a začaly se v různých pohledech lišit. Evoluci pohledu...
|
|
|
Reflexe velkého hladomoru na Ukrajině (1932 - 1933) v současných zahraničních politikách Ruské federace a Ukrajiny
Hynková, Gabriela ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o současné zahraniční politice Ruské federace za prezidentů Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva, konkrétně o jedné její součásti, kterou je soft power. Jedná se o problematiku sdílené historie mezi v Ruskou federací a Ukrajinou a využívání vlivu společných historických zkušeností na Ukrajině. Práce obsahuje krátký popis dění na Ukrajině během hladomoru, různé interpretace ukrajinského hladomoru z let 1932 - 1933, které se rozvíjely po celá desetiletí a v současnosti jsou základem ruského a ukrajinského pohledu na toto období. Důležitá jsou 90. léta, kdy Rusko mělo po rozpadu Sovětského svazu velké problémy se sebeidentifikací. Ukrajinci se naopak v 90. letech snažili o vytvoření "ukrajinské národní identity". Období (1928 - 1953) bylo pro Ukrajinu nejvíce formující a zároveň nejtragičtější v její historii. Zároveň také nejvlivnější co se týká formování současného myšlení o národu a vyrovnání se s minulostí. Od roku 2000 se mezi Ukrajinou a Ruskou federací vedou spory, zda šlo o společnou tragédii, hladomor či dokonce genocidu. Práce se dále zabývá současným sporem, zda lze považovat hladomor za genocidu či nikoliv a zda je tato debata pro současné dění vůbec aktuální.
|
|
|
Genocida ve Rwandě v roce 1994 v českém dobovém tisku
Buchetka, Oldřich ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tématem této práce je genocida ve Rwandě, která proběhla v roce 1994 a její reflexe na stránkách českého dobového tisku. Cílem výzkumu je zjistit, jakým způsobem informovala vybraná česká periodika nejen o samotné genocidě, ale také o násilnostech v roce 1994, které jí předcházely a o událostech, jež po ní v témže roce následovaly a tyto poznatky vzájemně komparovat. Konkrétně se jedná o deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, které byly vybrány jakožto reprezentant spíše pravicových deníků. Rudé právo, periodikum mající blíže k levici a týdeníky Respekt a Reflex jako zástupci nedenního periodického tisku. Práce je tedy sondou českých médií a dává si za cíl alespoň částečně zmapovat mediální obraz, jak informoval o konfliktu ve Rwandě. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část výzkumnou. V první části je nastíněna obecná charakteristika země a jsou zde popsány historické prameny napětí mezi oběma etnickými skupinami. Dále jsou vylíčeny události, které genocidě předcházely, a v neposlední řadě je pozornost věnována jejímu samotnému průběhu a událostem, které po ní v témže roce následovaly. Druhá část práce je věnována samotnému výzkumu vybraných českých periodik.
|
|
|
Mezinárodní trestní tribunály OSN a jejich interpretace zločinu genocidy
Zwinger, Tomáš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Tato práce pojednává o Mezinárodních trestních tribunálech OSN a jejich interpretaci zločinu genocidy. Mezi tyto ad hoc tribunály řadíme Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Jedná se o první mezinárodní tribunály od dob Norimberského a Tokijského procesu. Oba byly založeny na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN v souladu s kapitolou VII. Charty OSN jako pomocné orgány Rady bezpečnosti. Tyto Tribunály se staly prvními mezinárodními soudními orgány, které interpretovaly a aplikovaly v praxi Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, která byla přijata Valným shromážděním OSN v roce 1948, tedy téměř po 50 letech její existence. Svou činností ukázaly celému mezinárodnímu společenství, že jednotlivec může být obviněn z genocidy a následně odsouzen. Cílem práce je stručně popsat historický vývoj mezinárodního trestního soudnictví do založení Mezinárodních trestních tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu, charakterizovat oba Tribunály a vyložit, jak interpretovaly zločin genocidy a jaký měla jejich judikatura přínos pro mezinárodní trestní právo. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj trestního stíhání jednotlivců a trestního soudnictví v mezinárodním právu až do založení obou Tribunálů....
|
|
|
Political mobilization of ethnicity in Rwanda
Ducháč, Aleš ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Politická mobilizace etnicity ve Rwandě zkoumá obsah rádiových projevů, které hrály nechvalně známou roli v šíření nesnášenlivosti vůči Tutsiům před a v průběhu rwandské genocidy z roku 1994. Pro účely tohoto zkoumání je použita metoda tematické analýzy. Práce je rozdělena do dvou částí. První část této diplomové práce začíná konceptualizací klíčových pojmů včetně jejich teoretického ukotvení. Po teoretické části následuje historicko-analytický úsek práce, který mapuje původ a vývoj vztahu etnických skupin Hutuů a Tutsiů. Druhá, praktická část práce je zaměřena na studium diskurzu rwandské rádiové stanice Radio Télévision Libre des Mille Collines, která hrála klíčovou roli v budování nenávisti vůči Tutsiům a následné mobilizaci Hutuů v průběhu genocidy. Jádrem je tematická analýza anglických překladů rádiových projevů, jež byly odvysílány v průběhu let 1993 a 1994, kdy toto rádio existovalo. Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem došlo k mobilizaci etnicity před a během rwandské genocidy v roce 1994. Počáteční pochopení historického vývoje komplexního vztahu mezi etniky Hutu a Tutsi umožní vysvětlit, co způsobilo nebývalou brutalitu a masovost zapojení do této smutné události.
|
|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Historie terezínských transportů Dl a Dm do Osvětimi
Strmisková, Sabina ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Tématem této diplomové práce je příběh dvou transportů, transportů Dl a Dm, vypravených 6. září 1943 z terezínského ghetta, jejichž cílovou stanicí byla Osvětim. O této problematice bychom sice našli mnoho zmínek v řadě publikací, avšak tato diplomová práce si klade za cíl toto téma podrobněji zmapovat a oživit cennými svědectvími přímých pamětníků. Pro tuto práci bylo velmi důležité obeznámit se s rodinnými poměry těchto pamětníků, deportovaných do terezínského ghetta, kde se jejich osudy jednoho zářijového dne při odjezdu transportů Dl a Dm protnuly . Co se týká samotného transportu do Osvětimi, byly v této diplomové práci zpracovány jeho charakteristiky z hlediska věku a pohlaví deportovaných vězňů. Z výpovědí přeživších vězňů z těchto transportů jsme se snažili přiblížit průběh dvoudenní cesty do největšího koncentračního a vyhlazovacího tábora za druhé světové války. Výpovědi očitých svědků nám také nastínily obraz celé "uvítací" procedury po příjezdu do Osvětimi, ať už to byly popisy dezinfekce, tetování vězňů, či přidělení ubikací. V této práci je přiblížen půlroční pobyt terezínských vězňů v rodinném táboře B IIb v Osvětimi - Birkenau, tragická smrt 3 792 jeho vězňů v noci z 8. na 9. března 1944, včetně snahy rekonstruovat seznam zdravotníků a dvojčat, vyreklamovaných Dr. Josefem Mengelem. Na závěr...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
host ::
RSS.