|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
Poimenická služba vážně nemocným a umírajícím. Přínos logoterapie poimenice
Martelliová, Lenka ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Ve své práci jsem zpracovala téma poimeniky v péči o vážně nemocné a umírající v biblickém a odborném kontextu péče o ně, s ohledem na tradici CČSH, do níž je zasazeno pojetí duchovní péče a téma svátostí. Popsala jsem spirituální potřeby nemocných a umírajících, prostředky v péči o nemocné a umírající, kterými jsou rozhovor, modlitba, osobnost doprovázejícího a svátosti. S ohledem na cílovou skupinu tématu mé diplomové práce, jsem se zabývala psychoterapeutickým směrem logoterapie. Kontextem jejího vzniku a autorem, samotnou metodou a významem pojmu, pojetím hodnot u V. E. Frankla, tématem svobody a odpovědnosti, tragickou triádou a technikami této psychoterapeutické školy. V závěru jsem zmínila přínos logoterapie v pastorační péči o nemocné a umírající. Z mé práce vyplývá význam poimeniky i logoterapie ve službě nemocným a umírajícím. Logoterapie umožňuje nemocnému hlouběji uchopit svůj vlastní příběh. Stejně tak může sloužit i doprovázejícímu, v jeho službě, životě i pochopení nemocných i umírajících, k nimž přichází. Logoterapie je také nástrojem pomoci těm, jejichž život neprovází praktikovaná víra v Boha. Umožňuje však, skrze hledání smyslu, nemocnému přiblížit prostor víry a nabídnout mu pohled na svou situaci i z tohoto úhlu. Logoterapie a poimenika se ve službě nemocným a umírajícím mohou vzájemně...
|
|
|
Modlitba v katechezi a v náboženské výchově dětí předškolního věku
Ševčíková, Markéta ; Dřímal, Ludvík (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na výchovu věřících dětí v období předškolního věku k modlitbě. Připomeneme podstatu křesťanské víry a způsob, jakým se probouzí a vyvíjí víra dítěte spolu s vývojem představ o Bohu. Za pomoci psychologie náboženství se pokusíme pojednat o duševním vývoji dítěte podle P. Říčana, M. Vágnerové, dále podle teorie E. H. Eriksona a zamyslíme se nad "stádií víry" dítěte podle J. W. Fowlera. Dále se zaměříme na představy a zkušenosti dítěte s Bohem v souvislosti s modlitbou, jak je představují někteří autoři, jako jsou například K. Tilmann, S. Cavalletti a Ch. Ponsardová. V další části práce se budeme zabývat výchovou dítěte k modlitbě. Zmíníme zde klíčové pojmy, kterými jsou modlitba, křesťanská víra, dále farnost, rodina a církevní mateřská škola jako přednostní místa výchovy dětí k modlitbě. V závěrečné části se pokusíme načrtnout praktická doporučení při výchově dětí k modlitbě. Klíčová slova modlitba, katecheze, křesťanská víra, výchova dítěte, rodina, farnost, vývoj osobnosti Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Modlitba v podobenstvích v Lukášově evangeliu
Černá, Zuzana ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce Modlitba v podobenstvích v Lukášově evangeliu se nejprve zabývá samotným pojmem podobenství: jak mu rozumí moderní naratologie, jak byl tento literární útvar užíván ve Starém zákoně a v novozákonních konotacích. Dále je pojednáno Lukášovo evangelium jako samostatný literární celek s redakčním plánem zvláště ohledně podobenství, včetně okolností vzniku evangelia, adresátů, dobových reálií, atd. Nastíněno je i základní učení o modlitbě, jak ho nacházíme v církevních dokumentech. Tři zvláště významná podobenství v Lukášově evangeliu, která se týkají modlitby (L 11,513; L 18,18; 18, L 18,914), jsou samostatně rozebrána jak po stránce gramatické, tak i výkladové. To, co přinášejí společně k Ježíšovu učení o modlitbě, je shrnuto v závěru.
|
|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Exorcismus v synoptických evangeliích
Jičínská, Jana ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na oblast exorcismu v synoptických evangeliích. V úvodních kapitolách seznamuje s praxí vymítání zlých duchů ve starověkých kulturách a v židovství, přičemž osvětluje některé specifické důrazy těchto rituálů. Dále seznamuje s problematikou exorcismu v pojetí Nového zákona, přičemž uvádí krátký výčet odborných pojmů, které jsou kladeny do souvislostí s označováním Božího nepřítele u synoptiků. Samostatně jsou vymezeny kapitoly věnující se Ježíšovým výrokům o exorcismech, vyprávěním o exorcismech a souhrnným zprávám. V každé kapitole je dán velký prostor jednotlivým exegezím, případně terminologickým nebo stylistickým zvláštnostem, nechybí ani zhodnocení přínosu jednotlivých poznatků, které jsou zvláště shrnuty v závěru, přičemž hodnotí tuto problematiku nejen z hlediska biblické teologie, ale udává některé připomínky a akcenty k oblasti pastorální teologie a aplikaci poznatků v praxi.
|
|
|
Benediktinská tradice modlitby a mezináboženský dialog
Podnecká, Radka ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
V diplomové práci s názvem "Benediktinská tradice modlitby a mezináboženský dialog" jde o představení modlitby podle Benedikta z Nursie a její význam v mezináboženském dialogu. Modlitba má doprovázet život každého křesťana. Řeholní život, jak jej napsal a pro mnichy určil Benedikt z Nursie ve své řeholi, je životem modlitby. Benediktova řehole má však uplatnění díky všeobecně platným zásadám i mimo klášter a může být přiměřeným způsobem součástí duchovní zkušenosti každého křesťana. Cílem této diplomové práce je ukázat, jaký význam má modlitba a způsob života modlitby pro mezináboženský dialog podle benediktinských mnichů současné doby Bede Griffiths, Thomase Mertona, Johna Maina a Laurence Freemana, kteří mají zkušenost mezináboženského dialogu s hinduistickými a buddhistickými mnichy v oblasti duchovního života a zejména různých podob kontemplativní modlitby. Tato diplomová práce je členěna do tří částí. V první části je představeno ve stručnosti historické pozadí sepsání Řehole Benediktovy inspirované tradicí Otců pouště. Dozvíme se, co tvoří základ způsobu života modlitby podle řehole, jak ji Benedikt z Nursie pro mnichy sepsal. Tématu modlitby v Benediktově Řeholi se věnuje celá druhá část této práce. Začíná popisem základů duchovního umění. Jakých nástrojů se používá před tím, než se přistoupí k...
|
|
|
Spirituální pozadí Dvořákovy kantáty Stabat Mater
Řehák, Miroslav ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Bibliografická citace Spirituální pozadí Dvořákovy kantáty Stabat Mater [rukopis]: bakalářská práce / Miroslav Řehák dipl. um.; vedoucí práce: doc. ThLic. Mgr. Karel Sládek, Th. D. -- Praha, 2015. -- s. 58. Anotace Záměrem práce je nalézt spirituální pozadí v duchovní kantátě Stabat Mater Antonína Dvořáka (1841−1904). Práce je členěna do třech hlavních oddílů: krátké shrnutí života Antonína Dvořáka před kompozicí kantáty a události, které ji předcházely; fenomén Stabat Mater a srovnání vzniku a pojetí kantáty s vybranými autory světové hudby a samotné uchopení díla Dvořákem, jeho akcenty a vyhodnotitelnost. Předmětem analýzy je propojování Dvořákova hudebního a duchovního života, volby Stabat Mater a autorovo profilování a formování v duchovním životě díky vytvořenému dílu. Rovněž hledání kritéria, kdy lze hovořit o vytvořeném hudebním díle jako o duchovním, a kdy nikoli, o nezbytnosti spojení a života s Boží osobou, Duchem, sjednocováním s ním a postupným dorůstáváním do toho, co umělec ve spojení s Duchem vytváří a co díky Duchu vydává plody v podobě duchovního díla. Klíčová slova Dvořák, Stabat Mater, Duch svatý, pneumatologie, modlitba, duchovní formace, liturgická hudba
|
|
|
Ježíšova modlitba v Janově evangeliu
Kunčar, Jan ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Janovo evangelium je předmětem velkého zájmu badatelů a přitom je s podivem, že jen málo autorů se věnuje fenoménu Ježíšovy modlitby. Tato bakalářská práce "Ježíšova modlitba v Janově evangeliu" se zabývá jazykovým rozborem a exegetickým výkladem Jan 17, zasazeným do kontextu Ježíšovy modlitby v rámci Janova evangelia. 2. kapitola zasazuje evangelium i jeho autora do některých historických souvislostí. 3. kapitola se zabývá Ježíšovou modlitbou jako takovou. 4. kapitola se zabývá Ježíšovou modlitbou na rozloučenou, především jejímu závěru (označovanému Velekněžská modlitba). Dovozuje se, že zde Ježíš definuje a slavnostně prohlašuje communio. Toto společenství Ježíš postupně vytváří svým jednáním, svými postoji, svým kontaktem s posluchači i s Otcem. Závěr práce se pokouší zhodnotit dnešní odkaz tohoto závažného textu.
|
|
|
Modlitba u Edity Steinové
Černá, Zuzana ; Lachmanová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartůšková, Ludmila (oponent)
Edita Steinová, filosofka židovského původu, řeholním jménem Terezie Benedikta od Kříže, světice a patronka Evropy, patří k významným postavám dvacátého století. Během svého pohnutého života procházela různými fázemi vztahu k Bohu a modlitby, nakonec nabídla svůj život za mír a za svůj národ. Její cesta modlitby ve všech jejích životních obdobích může být povzbuzením pro ty, kdo jsou na cestě za pravdou. Klíčová slova modlitba, hledání pravdy, oběť, karmelitánská spiritualita, přímluvná modlitba
|
host ::
RSS.