|
|
Vztah "self-efficacy" s akutním prožíváním úzkosti při výzvové aktivitě
Laudová, Veronika ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Vztah "self-efficacy" s akutním prožíváním úzkosti při výzvové aktivitě Cíle: Cílem práce bylo zjistit vzájemný vztah mezi self-efficacy a akutní prožívanou úzkostí při výzvové aktivitě překonávání překážky ve výšce. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 33 studentů bakalářského studia na FTVS UK, kteří absolvovali výzvovou aktivitu v podobě překážky ve výšce. Na začátku kurzu vyplnil každý NGSE dotazník. Akutní úzkost byla zjišťována pomocí dotazníku CSAI-2, který účastníci vyplňovali dvakrát. Jednou před aktivitou na zemi, podruhé ve výšce těsně před překonáním překážky. Výsledky: Byl prokázán středně silný vztah (p = 0,05) mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkosti r = -0,421 (p = 0,05) ve výšce a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry r = 0,450 (p = 0,01) také ve výšce. Ženský vzorek prokázal vztah mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkosti r = -0,523 (p = 0,05) ve výšce a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry r = 0,572 (p = 0,01), také ve výšce. Mužský vzorek neprojevil žádnou signifikantní statistickou významnost mezi self-efficacy a dimenzemi úzkosti. Závěry: Vztah mezi self-efficacy a akutní úzkostí při výzvové aktivitě ve výšce je prokázán mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkostí a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry, také ve výšce. Vztah je prokázán u ženského...
|
|
| |
|
|
Vliv úzkosti na výkon závodníka v rychlostní kanoistice.
Andrlík, Jan ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Süss, Vladimír (oponent)
Název: Vliv úzkosti na výkon závodníka v rychlostní kanoistice. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit hodnoty jednotlivých složek závodní úzkosti a určit jejich vliv na výkon v samotném závodě. Metody: K zjištění hodnot složek závodní úzkosti bylo použito dotazníkové metody CSAI-2. Zjištěné vstupní hodnoty byly statisticky porovnány s normami pro vrcholové sportovce a srovnány s výkony závodníků v jednotlivých závodech. K zjištění závislosti porovnávaných komponent bylo využito korelační a regresní analýzy. Výsledky: Rychlostní kajakáři a kanoisté mají vyšší hodnoty kognitivní a somatické úzkosti a nižší hodnoty sebedůvěry v porovnání s ostatními vrcholovými sportovci. V testovaném souboru rychlostních kajakářů se podařilo prokázat, že vyšší hodnoty kognitivní a somatické úzkosti mají negativní vliv na závodníkův výkon. Vyšší hodnoty sebedůvěry naopak působí na výkon kladně. Závislost proměnných hodnot byla posouzena jako středně silná až silná při 5% hladině významnosti. V případě rychlostních kanoistů se tuto závislost nepodařilo statisticky prokázat. Sebedůvěru závodníka pozitivně ovlivňuje vyšší věk a delší sportovní kariéra. Klíčová slova: Závodní úzkost, sebedůvěra, faktory sportovního výkonu, dotazník CSAI-2.
|
|
| |
|
|
Vliv specifických poruch učení na sebejistotu a sebehodnocení žáků osmých a devátých tříd základní školy
Nohejlová, Jindřiška ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Strnadová, Iva (oponent)
RESUMÉ Předkládaná rigorózní práce se zabývala žáky osmých a devátých tříd, konkrétně vlivem specifických poruch učení na jejich sebeúctu, sebedůvěru, sekundárně vlivem specifických poruch učení na výběr střední školy. K dosažení cílů bylo využito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem sto třicet čtyři osob, a to z řad žáků se specifickými poruchami učení, jejich rodičů a učitelů z druhého stupně základních škol. Některé údaje získané z nestandardizovaných metod byly konfrontovány s výstupy z metod standardizovaných. Výzkumné šetření zdokumentovalo pocity a prožívání žáků s postižením. Nastínilo možnosti dalšího výzkumného bádání. V souvislosti s tím byla zjištěna nízká informovanost laické veřejnosti o možnostech studia žáků se specifickými poruchami učení na středních školách a rovněž velmi slabé povědomí učitelů druhého stupně základních škol na Královéhradecku o legislativních opatřeních týkajících se zájemců se specifickými poruchami učení o studium na středních školách.
|
|
| |
|
|
Sebevědomí u dospělých dětí alkoholiků
Andrlová, Helena ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: Zahraniční studie prokázaly, že děti z alkoholicky zatížených rodin mají nižší sebehodnocení, ve srovnání s dětmi, kteří žijí v rodině, kde k nadměrnému požívání alkoholu nedochází. Zároveň je patrná souvislost s užíváním alkoholu a nedostatečným plněním funkce rodiny. Cíl: Cílem práce je popsat sebevědomí a případné souvislosti ve vztahu k vyrůstání s alkoholikem u dospělých dětí alkoholiků (DDA). Pozornost je věnována popisu jejich prožívání dětství a událostem, které subjektivně ovlivnily jejich sebevědomí. Metody: Ke zjištění cílů byla využita Rosenbergova škála, metoda životní křivky a polostrukturované rozhovory, které jsem následně vyhodnotila pomocí tematické analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 8 respondentů, kteří v dětství vyrůstali s rodičem alkoholikem. Participanti byli osloveni na základě dostupného výběru a metody sněhové koule. Výsledky: Respondenti popisovali sebevědomí ve vztahu k jednotlivým oblastem života. Významná oblast sebevědomí se ukázala být na úrovni vlastní osobnosti, která zahrnovala seberozvoj v pracovní sféře, volném čase a navazování nových vztahů. Prožívání dětství bylo vztahováno k rodičovské disharmonii, nedostatku společně tráveného času a způsobu výchovy v souvislosti s užíváním alkoholu jednoho z rodičů. Významným faktorem ovlivňující sebevědomí se...
|
|
|
Vliv akné na každodenní život žáků vybrané střední školy
Biňovcová, Anežka ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Vliv akné na každodenní život žáků vybrané střední školy" je rozdělena na dvě hlavní části. První teoretická část je zaměřena na charakteristiku onemocnění a na vliv této nemoci na kvalitu života pacientů. Je zde stručně charakterizována stavba a funkce kůže, uvádím zde patogenezi akné a spouštěcí faktory, popisuji klinický obraz a klasifikaci této nemoci. Dále zde uvádím informace o diagnostice a možnostech léčby akné a přehled dalších vybraných obličejových dermatóz. V této části je také zahrnutý vliv akné na kvalitu života pacientů a přehled nejčastějších mýtů o akné. Druhá část práce je praktického charakteru. Prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťuji, zda žáky vybrané střední školy trpící akné toto onemocnění ovlivnilo v každodenním životě. Z výsledků mého dotazníkového šetření vyplývá, že 12 žáků (37,5 %) ze 32 dotazovaných trpících akné (100 %) dosáhlo mnou stanovenou hranici, jež určovala, zda je jejich život touto nemocí ovlivněn či ne. Prvním dílčím cílem práce bylo prověřit znalosti žáků o tomto onemocnění. Zjistila jsem, že úspěšnost (hodnocená počtem správných odpovědí) žáků ve znalostní části dotazníku je 63,6 %. Druhým dílčím cílem práce bylo zjistit, zda má akné vliv na psychický stav žáků, kteří tímto onemocněním trpí. Mnou stanovenou hranici určující...
|
|
| |
|
|
Závodní úzkost u sportovních gymnastek: Vztah k věku a délce sportovní kariéry
Lipšanová, Tereza ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Novotná, Viléma (oponent)
Název: Závodní úzkost u sportovních gymnastek: Vztah k věku a délce sportovní kariéry Cíle: Cílem práce je deskripce úrovně jednotlivých složek závodní úzkosti a hodnocení jejich vztahu s věkem a délkou gymnastické kariéry u sportovních gymnastek z pražského oddílu v kategorii mladší žákyně, starší žákyně a juniorky. Metody: Práce má charakter empiricko-teoretického šetření s využitím prvků kvantitativního výzkumu. Konkrétně se jedná o jednorázovou průřezovou studii (cross-sectional study), která by se dala na základě cílů definovat jako deskriptivní a korelační studie. Výzkumný soubor tvořilo N = 18 sportovních gymnastek, kterým byl administrován multidimenzionální dotazník Competitive state anxiety investory-2 zjišťující úroveň jednotlivých složek závodní úzkosti (kognitivní a somatická úzkost, sebedůvěra). Pro zpracování dat byly využity základní deskriptivní statistiky a pro testování hypotéz o korelacích byl zvolen Pearsonův korelační koeficient. Výsledky: Výsledky práce ukázaly, že věk souvisí se somatickou a kognitivní úzkostí, přičemž obě složky závodní úzkosti se s narůstajícím věkem zvyšují. Mezi věkem a sebedůvěrou nebyl u mladých gymnastek nalezen žádný vztah. Délka sportovní kariéry pozitivně souvisela se somatickou úzkostí a sebedůvěrou, ale neměla vztah ke kognitivní úzkosti....
|
host ::
RSS.