|
|
Vývoj počtu vyšetření celotělové scintigrafie skeletu v posledních letech (v kontextu s počty PET a počty pacientů s Ca prostaty, prsu a plic)
KINSKÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem počtu vyšetření celotělové scintigrafie skeletu v posledních letech v souvislosti s počty PET a počty pacientů s karcinomem prostaty, prsu a plic. Cílem této práce bylo poskytnout přehled o vývoji počtu vyšetření celotělové scintigrafie skeletu v souvislosti s počty PET a počty pacientů s karcinomem prostaty, plic a prsu od roku 2010 na vybraných odděleních nukleární medicíny. V této práci je položena jedna výzkumná otázka: "Počty vyšetření pomocí celotělové scintigrafie skeletu během let narůstají?". Stanovený cíl byl naplněn a výzkumná otázka byla zodpovězena. Přehled o vývoji počtu vyšetření celotělové scintigrafie skeletu a počtech PET, PET/CT vyšetření byl získán prostřednictvím kvantitativního šetření na 13 odděleních nukleární medicíny České republiky. Přehled o počtu pacientů s karcinomem prostaty prsu a plic byl dosažený pomocí dostupných dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Výsledky výzkumu ukazují, že vývoj počtu vyšetření celotělové scintigrafie skeletu během zkoumaných let má klesající tendenci. Ve vývoji počtu PET, PET/CT vyšetření je v průběhu zkoumaných let pozorovatelný vzestupný trend ve srovnání s vyšetřením scintigrafie skeletu. Vzrůstající vývoj během zkoumaných let je také patrný v počtu pacientů s karcinomem prostaty, prsu a plic. Na základě zjištěných údajů je možné usoudit, že je PET, PET/CT vyšetření stále více využívané z toho důvodu, protože přibývá více pacientů s karcinomem prostaty, prsu a plic. Toto vyšetření je velmi vhodné a velice často využívané pro jejich diagnostiku, pro posouzení rozsahu nádorového onemocnění, ale také pro posuzování efektivity terapie a zjištění možného navrácení nemoci.
|
|
|
Sociální determinanty znalosti infekce HPV a rizika vzniku nádorových onemocnění
Stuchlíková, Tereza ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alžběta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá sexuálně přenosnou infekcí lidského papilomaviru (HPV) a jejích potenciálních rizik pro vznik nádorových onemocnění. HPV je rizikový faktor, který je příčinou karcinomu děložního hrdla, jednoho z nejčastějších příčin úmrtí nádorových onemocnění u žen. I přes to, že se HPV infikuje většina ženské a mužské populace během svého sexuálně aktivního života, a to především do 30 let, ženy jsou převážně citlivější vůči této infekci. V mladém organismu ji může imunitní systém odstranit bez povšimnutí do 2 let, ale v případě kmenu HPV z vysoce rizikové skupiny může nevinná infekce vyústit až ve smrtelnou. Především u mužů se v posledních letech čím dál více vyskytuje zhoubný novotvar oblasti hlavy a krku, např. část orofaryngu, jehož jednou z přičin je právě HPV. Infekce HPV proto v posledních letech přestává být spojována pouze s nádorovými onemocněními ženských pohlavních orgánů. HPV způsobuje u mužů i nádory penisu či análního otvoru, proto je zapotřebí lepšího poučení populace o rizicích HPV, a to především u mladé generace, u které se mění vzorec sexuálního chování, a proto virus již napadá nejen tkáně pohlavních orgánů. Práce se zabývá popisem a epidemiologií těchto typů nádorů a také sociálními determinanty, které infekci ovlivňují. Znalost rizik HPV je klíčovým...
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Povrchový fenotyp nádorových kmenových buněk (CSC) lidských karcinomů
Bočková, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Nádor se sestává z heterogenní masy buněk, které lze - podobně jako zdravé orgány a tkáně lidského těla - rozdělit dle morfologických, funkčních či expresních hledisek na jednotlivé buněčné populace. Populaci buněk, která dává vznik všem těmto buněčným liniím, označujeme jako nádorové kmenové buňky (CSC). Tyto CSC nejen že mají vlastnosti běžných kmenových buněk, tj. schopnost sebeobnovy a dát vzniku heterogenní populaci diferencujících se buněk, ale jsou zpravidla také nejodolnější subpopulací v nádoru, která je vysoce odolná vůči léčbě a způsobuje reziduální nemoc. Znalost CSC biomarkerů jednotlivých typů nádorů významně zvýší účinnost léčby, která může být skrze tyto biomarkery lépe zacílena. Hledání unikátního genového otisku pro CSC jednotlivých nádorových onemocnění je umožněno díky tak zvaným -omickým přístupům, zvláště charakteristice povrchového proteomu buněk, jehož prostřednictvím buňka komunikuje s okolím. Dnes je známo, že CSC karcinomu močového měchýře exprimují ve vysokých množstvích CD44, CD90 a CD49f, které jsou používané k identifikaci těchto buněk, mezi ostatními znaky ještě jmenujme molekulu CD47 s imunosupresivní funkcí.
|
|
| |
|
|
Imunoskóre ve 3D tkáních
Novák, Jaromír ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Pevné nádory představují komplexní struktury, které zahrnují kromě transformovaných buněk cévy, složky extracelulární matrix (ECM), rozpustné molekuly a širokou paletu různých typů buněk. Tyto složky dohromady tvoří nádorové mikroprostředí. Z buněčných typů, které jsou součástí nádorového mikroprostředí, mají největší vliv na prognózu pacienta tumor infiltrující lymfocyty (TIL). Jejich přítomnost navíc nabývá na významu i s rozvojem biologických terapií immune checkpoint inhibitory (ICIs). Stěžejní roli TIL reflektují i nové přístupy v diagnostice nádorů, ilustrované zejména metodou Imunoskóre (dnes používanou v klinické praxi), založenou na kvantifikaci a lokalizaci CD3+ a CD8+ TIL v tenkém řezu nádorovou tkání. Otevřenou otázkou zůstává, nakolik informace získaná z 2D řezu reflektuje skutečnou situaci v inherentně trojrozměrném nádorovém mikroprostředí. Je to zejména rozvoj nových metodických přístupů, které usnadňují získání 3D histologické informace je klíčový k zodpovězení této otázky. V teoretické části této práce je nejdříve nastíněna heterogenita nádorového mikroprostředí a role buněk imunitního systému v něm. Na množství příkladů je poté ilustrována role prostorové heterogenity a její případný vliv na histopatologické hodnocení nádoru s důrazem na TIL. Detailně je popsán vývoj, provedení,...
|
|
|
Exprese CD47 a jeho topologie na povrchu primárních buněk karcinomu močového měchýře při interakci s makrofágy
Rajtmajerová, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
CD47 je tak zvaný "don't-eat-me" signál, který chrání buňky před fagocytózou. Jeho zvýšená exprese na nádorových buňkách otevírá novou možnost pro protinádorovou terapii. Monoklonální protilátky, které jsou dnes v klinických testech, blokují vazbu CD47 k inhibičnímu receptoru SIRPA na povrchu makrofágů, a tím zvyšují jejich fagocytickou funkční kapacitu. Proto umožňují pohlcení fagocytózou a následnou likvidaci nádorových buněk. To, zda bude buňka zlikvidována, závisí na úrovni celkové exprese, strukturní konformaci a stechiometrii CD47. Cílem mé diplomové práce je testování a příprava metod pro zmapování expresních parametrů CD47 metodou průtokové cytometrie (FCM), kvantitativní PCR (qPCR) a mikroskopie. K dosažení tohoto cíle jsem porovnala detailní vazebné vlastnosti komerčně dostupných protilátek v kompetičních testech na buněčných liniích. Po provedení tSNE analýzy jsem porovnala expresi CD47 s expresí dalších povrchových receptorů na primárních buňkách pacientů s karcinomem močového měchýře. Zde jsem se zaměřila na expresi CD47 v rámci diferenciačního kontinua nádoru. Abych lépe porozuměla vztahu mezi expresí CD47 a diferenciačním stádiem nádorové buňky, provedla jsem qPCR a porovnala expresi CD47 s vybranými transkripčními faktory. Následně jsem u dvou vybraných buněčných linií ověřila...
|
|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
|
|
Imunoskóre ve 3D tkáních
Novák, Jaromír ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Pevné nádory představují komplexní struktury, které zahrnují kromě transformovaných buněk cévy, složky extracelulární matrix (ECM), rozpustné molekuly a širokou paletu různých typů buněk. Tyto složky dohromady tvoří nádorové mikroprostředí. Z buněčných typů, které jsou součástí nádorového mikroprostředí, mají největší vliv na prognózu pacienta tumor infiltrující lymfocyty (TIL). Jejich přítomnost navíc nabývá na významu i s rozvojem biologických terapií immune checkpoint inhibitory (ICIs). Stěžejní roli TIL reflektují i nové přístupy v diagnostice nádorů, ilustrované zejména metodou Imunoskóre (dnes používanou v klinické praxi), založenou na kvantifikaci a lokalizaci CD3+ a CD8+ TIL v tenkém řezu nádorovou tkání. Otevřenou otázkou zůstává, nakolik informace získaná z 2D řezu reflektuje skutečnou situaci v inherentně trojrozměrném nádorovém mikroprostředí. Je to zejména rozvoj nových metodických přístupů, které usnadňují získání 3D histologické informace je klíčový k zodpovězení této otázky. V teoretické části této práce je nejdříve nastíněna heterogenita nádorového mikroprostředí a role buněk imunitního systému v něm. Na množství příkladů je poté ilustrována role prostorové heterogenity a její případný vliv na histopatologické hodnocení nádoru s důrazem na TIL. Detailně je popsán vývoj, provedení,...
|
|
| |
host ::
RSS.