|
|
Ženy v tradičním judaismu se zaměřením na tradice a zvyky Židovské obce v Praze od První republiky až po současnost
Příplatová, Silvie ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce nastiňuje pohled na život žen v tradičním judaismu na území hlavního města Prahy. Práce není zaměřena pouze na židovskou historii od doby První republiky po současnost, vývoj společenského soužití Čechů a Židů v průběhu posledních dvou století, ale i na dochované tradice a současné praktiky židovských žen. Cílem mé práce je ozřejmit tradice a zvyky, které se v Praze dodržovaly, měnily i vyvíjely se v průběhu času, pod vlivy okolního světa či migrace. To vše s důrazem na fakt, že i když život pobožných židovských žen je plný nařízení a ustanovení, stále je těmto ženám přikládána veliká úcta, v rodině, náboženství, kultuře, nebo ve společnosti. Vůči židovskému obyvatelstvu přetrvávaly řadu let myšlenky a postoje ve formě dogmatičnosti. Ze strany českého obyvatelstva přetrvávaly motivované náboženské, sociální a dokonce i pověrečné předsudky. Nestrannému pozorovateli se může zdát z vnějšího pohledu, že život žen v tradičním judaismu, či praktiky žen v pražském prostředí od doby První republiky jsou stabilní a neměnné. Tyto obřady a praktiky prošly v minulosti jistým vývojem, které vrcholí na území Prahy v posledních dvaceti letech po roce 1989. Všechny obřady, které se vztahují k životnímu cyklu židovských žen, mají své hluboké kořeny v Tanachu (Starém zákoně). Největší vliv měl...
|
|
|
Mediální reflexe ministra Aloise Rašína a atentátu na něj v dobových denících
Totušek, Jaroslav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na významného českého politika Aloise Rašína a jeho reflexi v dobových denících. Zkoumané období pokrývá období od října 1922 do února 1923. V tomto období se staly tři významné události s Rašínem spojené - Alois Rašín byl podruhé zvolen ministrem financí, byl na něj spáchán atentát a podlehl na následky svých zranění. V první kapitole se obecně věnuji osobě Aloise Rašína s důrazem na sledované období. Ve druhé kapitole se krátce zabývám politickou situací ve sledovaném období a Rašínovým politickým vztahům. Ve třetí kapitole provádím rešerší deníků, které o Rašínovi psaly. Poznatky shrnuji v závěru.
|
|
|
La Nation Tchèque: konstrukce československého národa ve Francii
Krejčová, Jana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Během první světové války byly zásluhou diplomatické činnosti T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků vytvořeny podmínky ke vzniku samostatného československého státu. Důležitou součástí aktivit Československé národní rady v Paříži, jako hlavního orgánu zahraniční akce, byla intenzivní propagandistická činnost. Jejím klíčovým komunikačním kanálem, orientovaným na francouzské publikum, byla revue La Nation Tchèque. Prostřednictvím tematické analýzy a pomocí nástrojů historicko-diskurzivní analýzy si tato práce klade za cíl odhalit v La Nation Tchèque základní argumentační linie, které měly v očích francouzského publika konstruovat představu československého národa. První kapitola zasazuje práci do teoreticko-metodologického rámce, věnuje se problematice pohledů na národ, propagandy jako způsobu politické komunikace a přístupu diskurzivní konstrukce národa. V druhé části práce je stručně popsána revue La Nation Tchèque a její redakční zázemí. Poslední část je věnována výsledkům tematické analýzy, z níž vyplývají tři okruhy. První z nich je zaměřen na pojetí národních dějin, vykreslení charakteru československého národa a sounáležitosti se západoevropskými dějinami. Dominujícím námětem je doba husitská, postava Jana Husa a jeho následovníků. Druhý okruh sdružuje ekonomické argumenty podporující vznik...
|
|
|
Rudé hrady v meziválečném Československu
Vrba, Jakub ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky): Diplomová práce se zaměřuje na krajskou organizaci Komunistické strany Československa na Liberecku. Meziválečná KSČ byla v československém politickém systému specifická tím, že šlo o jedinou stranu, kde se angažovali příslušníci všech zdejších etnik. Členskou základnu této strany v libereckém kraji tvořili především místní Němci. Podpora KSČ zde v některých okresech ve dvacátých letech dosahovala až třetiny všech odevzdaných hlasů, nicméně v průběhu let třicátých se její volební preference silně snížily na úkor SdP. Tato diplomová práce hledá důvody, které k tomuto rychlému pádu vedly. Jako jeden z hlavní faktorů uvádí i vzájemně rozporné identity, jež se uvnitř místního hnutí utvářely: komunistické, německé a československé. K jejich určitému souznění přitom došlo až těsně před Mnichovem, kdy vznikl komunistický československý narativ, založený na supraetnické bázi. Zároveň práce dbá na dění v pražském centru KSČ, které výrazně ovlivnilo i dění na liberecké periferii. Stranou nezůstává ani kontext první republiky a její společnosti. Ukazuje, jak politika pražské vlády i hospodářská krize ovlivňovaly dění na Liberecku a v konečném důsledku i omezovaly schopnosti místní KSČ čelit nástupu SdP. Klíčová slova (česky) KSČ, komunistické hnutí, meziválečné Československo, čeští Němci, SdP, Liberecko
|
|
|
Rudá Praha: O příčinách volební úspěšnosti meziválečné KSČ
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
Cílem předkládané práce je analytické zhodnocení příčiny vysoké volební úspěšnosti KSČ v prostředí meziválečné Prahy. V centru zájmu stojí připravenost aktérů k politickému aktivismu, aktivnímu vystoupení na demonstracích ale také kořeny méně zjevných sympatií projevujících se ve výsledcích volebního klání. Za pomoci metod sociálních a kulturních dějin práce rekonstruuje sociální sítě členů, sympatizantů a voličů v průběhu zkoumaného období se zvláštním ohledem na příčiny příklonu jednotlivců ke komunistickému hnutí. Komplex vytvořený z ideologického diskurzu a symbolických reprezentací síly dělnické třídy, v praxi se multiplikující skrze organizační struktury KSČ a její satelitní organizace, byl vybudován s ambicí vytvořit, řečeno jazykem pramenů, uvědomělou dělnickou třídu - tedy lehce mobilizovatelný kolektiv přesvědčených komunistů. Zachycení procesu konstruování mentálního světa členů a sympatizantů hnutí za pomoci zmíněných diskurzivních a symbolických praktik v průsečíku s aktivitami komunistických organizací zlepšujícími kvalitu života chudých nabízí nový úhel pohledu na problematiku etablování komunistického hnutí v meziválečné společnosti. Klíčová slova: komunistické hnutí, dělnická periferie, meziválečná Praha, volby, politický aktivismus, ideologický diskurz, kolektivní reprezentace,...
|
|
|
Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918-1948
Pražáková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918 - 1948 mapuje proměny, kterými prošel regionální tisk na Kutnohorsku ve sledovaném období, a zasazuje je do kontextu dobových událostí. Nejprve je dodána definice Kutnohorska i s jeho základní demografickou a geografickou charakteristikou. Jelikož struktura periodického tisku na Kutnohorsku v období první republiky plynule navázala na situaci před první světovou válkou, je dále popsaná krajina periodického tisku Kutnohorska před rokem 1918. Můžeme sledovat, že již před rokem 1918 vycházelo na Kutnohorsku velké množství politických i spolkových periodik a to platí i pro meziválečné období. Po mnichovských událostech do počátku okupace však dochází nejprve k proměně struktury politického tisku a následně k jeho úplnému zániku. Do března 1943 je na Kutnohorsku zastaven také veškerý tisk spolků a zájmových organizací. Po roce 1945 již nedochází k obnově předválečné situace. Většina listů politických stran přesunuje své vydávání do jiných regionů a spolky nedostávají kvůli nedostatku papíru povolení k vydávání vlastních periodik. Po únoru 1948 většina zbylých periodik Kutnohorska zaniká a od padesátých let se tvoří nová struktura periodického tisku založená na sovětském vzoru, která klade důraz na zakládání závodních novin. K nejvýznamnějším periodikům...
|
|
|
Veřejný život ve Vejprnicích za první republiky
Vedral, Patrik ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vesnicí Vejprnice za první Československé republiky (1918- 1938). Jejím hlavním cílem je podat příspěvek k regionálním dějinám Plzeňska a zároveň zkoumat dělnické prostředí na venkově. Práce popisuje politický, profesní, sociální, demografický, stavební, náboženský, školní a spolkový vývoj v meziválečném období. Zjištěné údaje jsou porovnávány s Plzeňským regionem (okolními městy a vesnicemi) a se zbytkem země. Vejprnice mohou v některých ohledech sloužit jako příklad prvorepublikové venkovské obce. Klíčová slova: Československo, první republika, regionální historie, Plzeňsko, sociální historie
|
|
| |
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
host ::
RSS.