| |
|
Spiritualita schönstatského hnutí. Dějiny-hlavní prvky- význam pro církev.
Džofková, Martina ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce seznamuje se Schönstattským hnutím, jeho spiritualitou a jejími hlavními pilíři. Úvodní kapitola stručně pojednává o pojmech spiritualita a spirituální teologie a věnuje se dále jen spiritualitě jako konkrétní realizaci našeho prožívání vztahu k Bohu. Kapitola se konkrétně zabývá spiritualitou jako takovou, vznikem jednotlivých spiritualit a jejich rozdělení v rámci katolické církve. Z těchto základních údajů vychází další kapitoly práce. Schönstattské hnutí vznikalo na počátku 20. století. Jeho dějiny a spiritualita jsou těsně spjaty s životem zakladatele P. J. Kentenicha, proto je věnováno dějinám hnutí a životu jeho zakladatele více prostoru. V průběhu dějin hnutí postupně vznikaly jeho jednotlivé složky, o kterých pojednává další kapitola, z níž vyplývá, že Schönstattské dílo nabízí místo všem, kteří myslí svůj život víry vážně a chtějí se zasvětit Panně Marii. Schönstattské hnutí má rozmanité členění, ale jednotnou spiritualitu, která je jedinečným a hlubokým způsobem spjata s Pannou Marií. Velký vliv na to měl osobní vztah zakladatele P. Kentenicha. Další kapitola popisuje tři základní rozměry schönstattské spirituality: spiritualitu úmluvy, spiritualitu nástroje a spiritualitu všedního dne. Závěr práce se věnuje dějinám a působení jednotlivých složek hnutí v ČR a shrnuje...
|
|
Živé tělo jako pramen svobody (filosofická studie o původu svobody vůle jakožto skutečnosti i pojmu)
Brinzanik, Dušan ; Čapek, Jakub (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce sledovala dva různé způsoby myšlení o svobodě, o nichž je přesvědčena, že od samého počátku nesou sebou důvody, proč nejsou schopny se s možností svobody vůle ve světě vyrovnat, stejně jako vůbec dospět k plausibilnímu uchopení toho, co svobodná vůle je. Jeden myšlenkový směr je založen v pojetí světa, které není schopno garantovat možnost svobody ve světě, už jenom proto, že něco jako svobodnou vůli nemůže svými prostředky uchopit. Problém druhého přístupu pak spočívá v nejasném a současně vnitřně nesourodém pojmu Já. Ten vede ke konstrukci určitého nároku na svobodnou vůli, který ji činí pro člověka z principu nedosažitelnou, přestože původně tento přístup svobodu člověku přisuzuje a pouze chce vystihnout, čím je omezována a jak ji lze pěstovat. Oba tyto základní způsoby pak spojuje zavádějící spojení otázky svobodné vůle s problematikou morální odpovědnosti, které jejich problémy s konceptualizací svobody ještě více komplikuje.
|
|
Kapitola o loutkách, loutkovitosti, manekýnech a jiné havěti u Michela de Ghelderode
Petružela, Jan ; Pavlovský, Petr (oponent) ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce)
Kdo je Michel de Ghelderode a co víme o tvorbě majitele záhadně znějícího jména, které se jen zřídka objevuje na programu českých divadel? Dramatice frankofonního Vláma, vlastním jménem Adolph Adémar Martens (1898-1962), se v českém kontextu prozatím nedostalo velké pozornosti a ani ve světě nepatří zrovna k nejhranějším. O čem vypovídají hry autora, který měl být údajně v roce 1962 nominován na Nobelovu cenu a jemuž se někdy přezdívá "flanderský Shakespeare"? Proč podnítil zájem takových režisérů jako Jean-Louis Barrault, Peter Sellers či Peter Scherhaufer? Souběžnost i jistá paralela s tvorbou Antonina Artauda a zároveň jeho řazení až kamsi ke grotesce Alfréda Jarryho a bizarnost stínu, který se na první pohled nad touto postavou rozpíná, jsou výzvou.
|
|
"Pravá maskulinita" z ženské perspektivy
Čižinská, Anna ; Vinopal, Jiří (oponent) ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
K námětu této diplomové práce mě přivedla moje kamarádka, když mi v rozhovoru na téma muži řekla: "Chlap nesmí být moc hodný, to je s ním potom nuda. Prostě musí být trochu zlý." To mě zaujalo natolik, že jsem si začala více všímat, jak ženy v mém okolí hodnotí muže a jestli zastávají stejný názor. Překvapivě jsem zjistila, že žen a dívek, které se na muže dívají podobným způsobem, není málo. Co však přesně takové pojetí pro tyto ženy znamená a co se za ním skrývá? Výroky tohoto typu vypovídají něco o způsobu, jakým je společnost nastavena v pojetí "spráyné" a žádané maskulinity. V současné době se diskutuje stále víc o "krizi maskulinity", o tom, že muži ztrácí své jednoznačné postavení ve společnosti i v rodině a musí si budovat novou identitu. Tento proces je však postupný a společenské změny probíhají pomalu. Ve společenském klimatu, ovlivňovaným médii jako jsou nejrůznější ženské časopisy životního stylu, by se mohlo zdát samozřejmostí, že současná žena chce dnes už úplně jiný typ muže než její předchůdkyně z dřívějších generací. S tím se pojí předpoklad, že si důvěřuje, prosazuje se ve společnosti a vybírá si partnera, který bude jejím rovnocenným protějškem. Je však skutečnost opravdu taková? Mají ženy v České republice už nyní dostatek sebevědomí na to, aby vytvářely rovnocenné partnerské vztahy?...
|
|
Hledání zdatnosti u židovského národa - Makabejské hry
Chramosta, Oldřich ; Bednář, Miloš (oponent) ; Jebavá, Jana (vedoucí práce)
NÁZEV PRÁCE: Hledání zdatnosti u židovského národa - Makabejské hry CÍLE PRÁCE: Cílem práce je najít a zdůvodnit fyzickou i duševní zdatnost židovského národa, doplněnou o příklady, které jí dokazují, včetně Makabejských her. METODA: Diplomová práce je zpracována studiem a rešerší odborné literatury. Dále byla použita analýza současného stavu zkoumané problematiky. Z dalších metod použitých ke zpracování práce byla použita kompilace cizích poznatků, sestavení názorů různých autorů a tvůrčí syntéza cizích myšlenek. Nejdůležitější metoda, použitá při sestavení práce byla komparace, tedy výzkum o výsledcích porovnání rozličných textů, přístupů a pojetí. VÝSLEDKY: Zdůvodnění přetvoření židovského člověka, potažmo společnosti, její myšlení a názory, k obrazu současnému studiem veškerých dostupných zdrojů týkající se byť jen okrajově nastavené tematiky. KLÍČOVÁ SLOVA: Zdatnost, Židé, historie židovského národa, výcvik, bojový systém, Krav Maga, holocaust, prototyp židovského člověka, Makabejské hry, sport. Oldřich Chramosta, 30. červenec 2009
|
|
Conception of Dailiness
Jandová, Tereza ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent)
Pojetí každodennosti ve filosofii Emmanuela Levinase v dialogu s Martinem Heideggerem Pojetí každodennosti u Levinase nám ukazuje, že svět, s nímž jsme nejvíce obeznámeni a na nějž jsme nejvíce zvyklí, nemusí být pojímán jako neosobní a neplnohodnotný, ale právě naopak, že tato naše « přirozená » situace může zastávat důležitou úlohu pro pojetí člověka jako takového. Diskuze mezi Levinasem a Heideggerem ukazuje, že hlavní tíha Dasein zůstává uvnitř něj samého a právě z toho důvodu se každodennost snaží tuto tíhu « ulehčovat ». O co se oproti tomu snaží Levinas hned od samého počátku je přenést tuto tíhu mimo subjekt, do jeho závislosti, ale současně i odpovědnosti za druhého. Výsledkem je pak každodennost, která, ač charakterizovaná radostí, zůstává více « zatížena » než je tomu u Heideggera. Spolu s Levinasem tedy nemusíme hledat únik z každodennosti v hlubinách Dasein, abychom odkryli jeho základní struktury, tyto struktury totiž nacházíme v dialogu, v etickém vztahu s druhým člověkem, a to v samotném lůně každodennosti. La conception du quotidien dans la philosophie d'Emmanuel Lévinas en dialogue avec Martin Heidegger En décrivant le quotidien chez Lévinas, ma recherche tente de dévoiler que la « familiarité » avec le monde, ou encore le monde « habituel », ne doivent pas tre conçus comme impersonnels,...
|
|
Mediální diskurz o Šumavě: krajina, člověk, dějiny
Hořejší, Michal ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dufek, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá kritickou analýzou (CDA) textů týkajících se správy Národního parku Šumava. Z vyváženého korpusu dvou desítek textů, které byly publikovány v tištěných médiích nebo na internetu během let 2008 a 2011, vytýká pomocí diskurzivně-historické metody (DHA) centrální témata, stereotypy a koncepty. S pomocí detailně popsaného historického kontextu, v němž texty vznikaly, práce směřuje ke zmapování jazykových a narativních strategií, kterých jednotliví autoři užívají k dosažení komunikačního úspěchu a dominance v rámci diskurzu. Klíčová slova: diskurz, Národní park Šumava, média, kritická analýza diskurzu, diskurzivně-historická metoda, téma, narativ, stereotyp, koncept, kontext, komunikace.
|
|
Mezináboženský dialog a bioetika
RODKOVÁ, Iveta
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou mezináboženského dialogu a bioetiky. Analyzuje etické souvislosti spojené s vybranými biomedicínskými tématy, konkrétně eutanázií, interrupcí, asistovanou reprodukcí a výzkumem na embryonálních kmenových buňkách pohledem tří světových monoteistických náboženství (křesťanství, judaismu a islámu). V posvátných knihách, vydaných dokumentech a dalších dostupných zdrojích hledá odpovědi na otázky, jak a proč se jednotlivá náboženství staví k těmto bioetickým tématům. Teoreticky zaměřená práce si klade za cíl poukázat na zjištěné rozdíly a především shody. Ve své úvodní části práce popisuje jednotlivá náboženství v souvislosti s lékařskou etikou obecně. Stručně charakterizuje náboženská vyznání a čtenářům nabízí dokumenty, ze kterých etické pohledy vychází. Udává rozdílnosti a společné rysy monoteistických náboženství. Po obecnější problematice jednotlivých náboženství následuje kapitola zaměřená výhradně na mezináboženský dialog. Práce poukazuje na důležitost dialogu mezi náboženstvími, který je předpokladem náboženského smíru a tím i světového míru. Mezináboženský dialog představuje otevřenost vůči neznámému a ochotu k diskuzi. Nelze se krátce nepozastavit u projektu Světový étos švýcarského profesora teologie Hanse Künga, v jehož centru zájmu se nachází právě několikrát zmiňovaný mezináboženský dialog. Další kapitoly diplomové práce již hovoří o vybraných bioetických otázkách a přístupu k nim ze strany judaismu, křesťanství a islámu. Práce se tu nejprve zabývá problematikou eutanázie, následně interrupce, asistované reprodukce a nakonec výzkumem na embryonálních kmenových buňkách. Z nabytých znalostí studiem dostupných zdrojů je patrné, že světová náboženství jsou z uvedených bioetických témat nejvíce jednotná v názoru na eutanázii. Všechna monoteistická náboženství se odvolávají na nedotknutelnost a posvátnost lidského života od jeho počátku až po přirozenou smrt. Jediný Bůh je tvůrcem a majitelem veškerého stvoření. Proto na eutanázii i asistované suicidium pohlíží negativně a s odstupem jako na čin, který do rukou člověka nepatří. V roce 2005 podepsali zástupci tří monoteistických náboženství České republiky dokument, v němž vyjadřují společný negativní postoj k otázce eutanázie. Na rozdíl od souhlasného názoru na konec lidského života, který pro všechna náboženství nastává okamžikem přirozené smrti, panuje nejednotný názor v pohledu na jeho počátek. Z toho, jaký mají křesťané, židé a muslimové názor na počátek lidského života se potom odvíjí postoj k interrupcím, asistovaným reprodukcím i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Podle křesťanství začíná lidský život v okamžiku početí. Proto k těmto medicínským technikám zaujímá z etického hlediska nejkontroverznější postoj. Život matky tu má stejnou hodnotu jako život jejího plodu. V židovství má lidské embryo nižší status než narozené dítě. Proto tato víra zaujímá k problematice o něco benevolentnější postoj nežli křesťanství. Přesto však musí být dodržovány určité mantinely, o kterých je pojednáno níže. V myšlení islámu je pro otázku interrupce, asistované reprodukce i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách zásadní okamžik tzv. oduševnění plodu. Teprve po tomto okamžiku embryo získává status lidské osoby a tím se stává nedotknutelné. Islám a judaismus se tedy k bioetickým otázkám (vyjma eutanázie) staví méně přísně než křesťanství. Diplomová práce nabízí svým čtenářům přehled názorů a hodnot jednotlivých monoteistických náboženství na otázku bioetiky se zaměřením na mezináboženský dialog. Tím přináší přehled shod a rozdílností v etických názorech.
|
|
Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí
BENDOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce nese název Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí. Pro specifikaci subkultury, které se tato práce věnuje, jsem definovala subkulturu osob bez přístřeší, které, jak jsem nejen předpokládala, ale i vlastní výzkumná data ukázala, mohou spokojenou formu bytí vykazovat. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitolu jsem pojala jako určitý teoretický rámec této diplomové práce, kde je kladen důraz na sociální normy a teorie sociální deviace, které jsou stěžejní pro osoby bez přístřeší vykazující alternativní životní styl značně se lišící od většinové konformní společnosti. Druhá kapitola je věnována charakteristice bezdomovectví. Třetí kapitola obsahuje postupy v pomoci osobám bez přístřeší v jejich životní situaci. Jsou zde obsaženy také sociální služby určené právě osobám bez přístřeší. V poslední kapitole se věnuji životnímu a alternativnímu životnímu stylu. Zabývám se zde také otázkou dobrovolného bezdomovectví. Cílem této diplomové práce je popis aspektů životního stylu u sledované subkultury osob bez přístřeší. Cílová skupina je tvořena 20 osobami bez přístřeší ve věku od 18 do 70 let. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou sběru dat byl rozhovor pomocí návodu, který jsem použila u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se v azylovém domě, a u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se bezprostředně na veřejných prostranstvích. V rámci této diplomové práce bylo stanoveno těchto pět výzkumných otázek. Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejčastější příčinou vzniku bezdomovectví je závislost na alkoholu. Nejčastěji se jedná o svobodné a rozvedené muže a ženy. Režim dne osob bez přístřeší je z větší poloviny pravidelný. Mezi nejčastější denní aktivity v azylovém domě patří sledování televize, úklid společných prostor azylového domu, pevné aktivity a popíjení kávy. Mezi denní aktivity venku patří především sběr kovu, vaření, nakupování potravin a vybírání popelnic. Zimní noci tráví respondenti v zařízeních sociálních služeb (noclehárna, azylový dům), ve stanu, provizorních boudách a ve squatu. Většina osob tráví dny s kamarády či partnery. Snahu o přivýdělek mají více respondenti žijící na veřejných prostranstvích. Zkušenost se žebráním se objevila třikrát častěji u osob žijících na veřejných prostranstvích než u osob v azylovém domě. Osoby v azylovém domě si většinou platí celodenní stravu. Respondenti žijící venku si jídlo obstarávají v supermarketech, nízkoprahových denních centrech, noclehárnách a v popelnicích. Závislost na nikotinu je u osob bez přístřeší častější než závislost na alkoholu. Osobní hygienu vykonávají většinou v zařízeních sociálních služeb (nízkoprahové denní centrum, noclehárna a azylový dům). Oblečení si obstarávají převážně v sociálním a azylovém šatníku. Partnerský život neudržují, ale sexuální kontakty nachází více osoby žijící na veřejných prostranstvích. Více než polovina respondentů nepřemýšlí o budoucnosti. Jejich životní situace se více líbí osobám žijícím v azylovém domě, přesto by změnu životní situace uvítala větší polovina respondentů. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly indukovány teoretické koncepty.
|
host ::
