|
Faktory ovlivňující průběh odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod specifického složení
Radechovský, Josef ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Abstrakt:
Předkládaná práce shrnuje dosavadní poznatky v oblasti odstraňování dusíkatého znečištění z odpadních vod pomocí netradičních biologických metod. Řadíme mezi ně např. metodu nitritace/denitritace a deamonifikaci. Tyto metody jsou ekonomicky výhodné, protože při nich dochází k úspoře kyslíku na oxidaci N-amon a organického substrátu potřebného pro vznik elementárního dusíku.
Základem pro využití těchto metod v praxi je v zásadě především úspěšné dosažení tzv. zkrácené nitrifikace, tedy inhibice činnosti nitratačních bakterií (NOB) a dosažení akumulace dusitanů. Dosažení stabilní akumulace dusitanů je ovlivněno řadou faktorů a především ve vodách s nižší koncentrací amoniakálního dusíku stále není zcela bezproblémovou záležitostí. Jsou proto neustále zkoumány postupy, jak tento proces optimalizovat, což bylo i cílem výzkumu v realizovaného v laboratoři Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin na České zemědělské univerzitě v Praze.
|
|
Struktura a režim disturbancí původního horského smrkového lesa v pohoří Fagaraš v Rumunsku
Sýkora, Ondřej ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
V mnohých evropských zemích dochází v současnosti k rozsáhlým přírodním narušením smrkových porostů.Proto je pochopení dlouhodobých přirozených procesů a vlivu disturbancí na strukturu klíčové pro management horských smrčin.Pro tento účel jsme v pracovní skupině studovali strukturu a historický režim narušení ve smrkových pralesích rumunských Karpat v pohoří Fagaraš, které patří mezi nejzachovalejší lesní ekosystémy Evropy.V letech 2011 až 2013 jsme založili téměř 50 výzkumných ploch ve čtyřech údolích, na kterých byla sebrána data o struktuře lesa. Pro účely rekonstrukce historie narušení byly odebrány vývrty takřka z 3500 jedinců smrku ztepilého (Picea Abies).Data byla analyzována pomocí dendrochronologických metod a popisné statistiky. Byla zjištěna částečná synchronizace narušení mezi jednotlivými údolími a následný nárůst obnovy, který ukazuje na vliv disturbancí vyvolaných větrem a poté pravděpodobnou gradací podkorního hmyzu.Zaznamenali jsme všechny závažnosti narušení (slabé - silné), která přímo působí na strukturu a tvoří tak různorodost porostu, tzv. mozaikovitost. Historie nejstarších ploch sahá 400 let zpátky, oproti tomu nejmladší plochy vykazovaly stáří 100 let. Objem mrtvého dřeva v údolích v průměru činil 135 m3. Celkově jsme na plochách zaznamenali 1380 jedinců obnovy, s dominujícím zmlazením smrku ztepilého (Picea Abies) se 76 % zastoupením.
Z našich výsledků vyplývá, že disturbance jsou částečně synchronizovány na úrovni krajiny i v rámci jednotlivých údolí a mají zásadní vliv na strukturu lesa a jeho dynamiku. Přírodní narušení jsou hlavním faktorem ovlivňujícím přirozenou obnovu smrkových pralesů.
|
|
Zvláštnosti regulace pojistného trhu
Zálešáková, Ivana ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce)
Regulace pojistných trhů je velice komplikovaným tématem z pohledu názorové odlišnosti a rozsahu oblasti. Pojistný trh je součástí finančního systému a musíme na jeho účastníky pohlížet nejen jako na pasivní subjekty ekonomických procesů, kdy stojí v roli správce peněz klientů, ale také má svou aktivní pozici investora a partnera v obchodech na finančních trzích, z toho důvodu je žádoucí jistá míra regulace. V České republice se doposud regulace pojišťoven a zajišťoven řídila zákonem o Pojišťovnictví č.277/2009 s doplněním o evropskou směrnici Solvency I. Veškeré pojišťovny a zajišťovny v ČR jsou pod zákonným dohledem České Národní banky, která aplikuje regulaci a zajišťuje implementaci nových regulatorních požadavků. Zahraniční pojišťovny působící na českém trhu jsou dohlíženy svým domovským dohledem, který je určen dle místa sídla mateřské společnosti. V procesu implementace se momentálně nachází nová evropská směrnice Solvency II, která po vzoru regulace bank tj. Basel II přebírá strukturu regulace. Hlavním rysem Solvency II je zavedení propracovaného risk managementu, neboť nově vyžadované kapitálové požadavky jsou navázány na kalkulaci dle rizikových modelů společnosti, kterým je daná pojišťovna či zajišťovna vystavena. Z toho vyplývá i požadavek na identifikaci a kvantifikaci rizik. Dále směrnice zpřísňuje informační povinnost pojišťoven a zavádí potřebu goodwill managementu. Hlavním problém při implementaci Solvency II se zdají být velké náklady, které s sebou nese. Jedná se hlavně o nadměrné náklady technologické a administrativní. Společnosti jsou nuceny celkově měnit interní procesy, což se týká i odbornosti zaměstnanců, a také jsou zapotřebí nové technologie, software a další. Námitky byly také vzneseny ze strany malých a kaptivních pojišťoven, kdy nastal problém především ohledně kapitálových požadavků s tím, že malé společnosti nejsou schopny držet takové množství kapitálu a ohrožuje je tento požadavek jak na konkurenceschopnosti, tak setrvání na trhu. Dá se očekávat, že po vyhodnocení efektů Solvency II se bude samotná směrnice doupravovat, čímž bude dán i budoucí vývoj regulace pojistných trhů na evropské úrovni.
|
|
Analýza vybraných vlastností u valašských ovcí ve vybraném chovu.
Habětínová, Kateřina ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit základní reprodukční, mléčné a růstové vlastnosti ovcí plemene valaška ve vybraném podniku. Sledování reprodukčních ukazatelů bylo realizováno v letech 2012, 2013 a v roce 2014. Pro rok 2015 nebyly výsledky těchto ukazatelů k dispozici, proto zde nejsou uvedeny. Ukazatele reprodukčních ukazatelů valašek byly porovnány s průměrem České republiky. Hodnocení reprodukčních ukazatelů na vybrané farmě mělo dobré výsledky ve všech čtyřech hodnocených ukazatelích (oplodnění, plodnost, intenzita, odchov).
Hodnocení mléčné užitkovosti proběhlo v roce 2015. U mléčné užitkovosti byla u vybraných ovcí hodnocena produkce mléka a základní složky mléka (% tuk, % bílkoviny, % kasein, % laktóza, % TPS, % sušina) v závislosti na vlivu věku matek a vlivu četnosti vrhu.
Vliv věku matek na produkci mléka a základní složky měl průkazný vliv především na nádoj mléka a procento tukuprosté sušiny (TPS). Nejlepších výsledků bylo dosaženo u tříletých ovcí a nejhorších výsledků u pětiletých ovcí. U procenta bílkoviny a kaseinu byl také zjištěn průkazný vliv věku matky. Rozdíly byly naměřeny i u procenta tuku, laktózy a sušiny. U těchto složek nebyly statisticky průkazné výsledky.
Vliv četnosti vrhu na mléčnou užitkovost byl statisticky prokázán v nádoji mléka. Matky s dvojčaty nadojily v průměru o 93 g více mléka, tento rozdíl byl patrný na hladině průkaznosti P < 0,05.
Hodnocení masné užitkovosti proběhlo v roce 2015. U masné užitkovosti byla hodnocena porodní hmotnost jehňat a jejich růstové schopnosti ve 40, 70, 100 a 140 dnech věku v závislosti na četnosti vrhu, pohlaví jehňat a vlivu věku matek.
Četnost vrhu měla na masnou užitkovost u valašských ovcí statisticky průkazný výsledek jen u hmotnosti zaznamenané ve věku 70 dní. Dvojčata zde v průměru vykazovala menší hmotnost v průměru o 2,167 kg.
Vliv pohlaví na masnou užitkovost byl statisticky průkazný u hmotnosti zaznamenané ve věku 70 a 140 dní. V obou případech vykazovali beránci větší hmotnost. I ostatní záznamy prokázaly rozdíly mezi hmotností beránků a jehniček ve prospěch beránků.
Vliv věku matky na masnou užitkovost nebyl statisticky prokázán u žádného z ukazatelů, i když se zde vyskytovaly rozdílné hodnoty. Výsledky mohou posloužit pro zlepšení užitkovosti a případnou úpravu šlechtitelského programu těchto ovcí.
|
|
Srovnání metod monitoringu druhového spektra hmyzu na kvetoucím pásu a sousedících plochách pšenice a řepky
Kolařík, David ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V této diplomové práci se zabývám srovnáním metod monitoringu hmyzu v kvetoucím pásu, pšenici a řepce. Pokus je prováděn na dvou stanovištích a to ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni a Výzkumné stanici v Uhříněvsi. Monitorování proběhlo v roce 2015.
K monitoringu bylo využito smýkání, Mörickeho žluté misky, transektové sčítání a jako doplňující metodou bylo využito světelného lapače. Monitoring probíhal v termínech 25. 6., 16. 7. a 12. 8. 2015. Tyto termíny byly vybrány z důvodu kvetení pásu, který byl pro pokus nejdůležitější. Následkem toho byla ovšem diverzita v ostatních plodinách zanedbatelná.
Nejvýznamnější zastoupení druhů bylo zaznamenáno v Mörickeho miskách a to ve všech třech plodinách. Tento fakt ovšem může záviset na přitažlivosti žluté barvy, tudíž nemůžeme spolehlivě říct, zda se v odkvetlé řepce či pšenici nachází takové spektrum hmyzu nebo je jen lákáno barvou misky z okolí.
Druhá metoda s největším zastoupením hmyzu je smýkání. Největší zastoupení druhů bylo opět pozorováno v kvetoucím pásu.
Na třetí místo potom zbývá metoda transektového sčítání. Tato metoda má oproti předešlým, nevýhodu v tom, že nejsme schopni pouhým okem za pochodu zachytit drobný hmyz, který miskami i smykem získáme snadno.
Světelným lapačem bylo monitorováno asi nejvíce druhů, ovšem převážné zastoupení činily druhy z řádu Lepidoptera. Proto byla tato metoda zařazena spíše pro spestření druhového spektra.
|
|
Význam delegování pro efektivní řízení
Mareš, Jiří ; Horáková, Jana (vedoucí práce) ; Venclová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou významu delegování pro efektivní řízení v organizacích. Teoretická část práce je zaměřena na zjištění významu procesu delegování. Kapitoly se zabývají tím, co je hlavní náplní delegování a tedy jaké výhody tento proces přináší. Dále je v práci rozepsána efektivní metodika postupu delegování,
a jsou zde také vymezeny bariéry delegování, které neumožňují vedoucímu pracovníky
se o své úkoly rozdělit se zaměstnanci. V práci je uvedena charakteristika manažera, jeho osobnosti a činností. Cílem praktické části je výzkum významu delegování jak u vedoucích manažerů, tak i u zaměstnanců ve společnosti ERGO, a. s. V teoretické části je použita literární rešerše odborné literatury a jiných článků. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Řízený rozhovor je založený pouze na otevřených otázkách.
|
|
E-learningová podpora celoživotního vzdělávání
Dlabal, Lukáš ; Husa, Jiří (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Bakalářská práce s názvem "E-learningová podpora celoživotního vzdělávání" je zaměřena
na vytvoření e-learningového kurzu pro odbornou způsobilost v elektrotechnice pomocí LMS
systému Moodle pro zaměstnance a doktorandy Technické fakulty ČZU v Praze. V první části se práce zabývá teoretickými východisky daného problému včetně popsaného cíle a metodiky práce, pojmů celoživotní vzdělávání a e-learningový kurz. Je popsáno několik LMS systémů a přiblížen LMS systém Moodle. Dále je představena oblast elektrotechnické způsobilosti s jednotlivými stupni odbornosti. Tím jsou přiblíženy podklady k samotné tvorbě e-learningového kurzu. V začátku jeho tvorby je vysvětlen cíl a metodika, dále jeho cílová skupina a samotná koncepce tvorby kurzu. Dále jsou probrány jednotlivé tematické celky kurzu z hlediska didaktiky i odbornosti. V kapitole výsledků je tento kurz předložen několika účastníkům, kteří provedli tzv. pilotáž. V práci je popsáno zapracování výsledků z pilotáže do e-learningového kurzu. Závěrem je celý kurz předán osobě, která na Technické fakultě ČZU v Praze provádí edukační činnost v dané oblasti.
|
|
Faktory ovlivňující pracovní výkon v organizaci
Rysová, Kateřina ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá faktory, které ovlivňují pracovní výkon ve zvolené organizaci. Zejména je řešena problematika pracovní motivace. Cílem práce je analýza stávající úrovně motivačních procesů ve společnosti Zepter International s.r.o., odhalení problematických oblastí a navržení možných řešení, která by měla přispět ke zlepšení situace.
První část této práce tvoří literární rešerše, v níž jsou popsány hlavní úkoly a cíle řízení lidských zdrojů. Dále je specifikován pojem pracovní výkon a jsou blíže popsány faktory, které tento výkon ovlivňují. V neposlední řadě tato část práce popisuje problematiku motivace, motivačních teorií a motivace k práci.
Druhá část je založena na praktickém využití teoretických znalostí a to v podobě přípravy a zpracování dotazníkového šetření. Dále jsou všechny výsledky dotazníku analyzovány a na jejich základě jsou odhaleny problémové oblasti v motivačním procesu pracovníků oddělení Warehouse a Service Center. V závěru práce jsou doporučeny postupy pro zlepšení problémových oblastí, jejichž zavedení má za úkol pozitivně ovlivnit pracovní motivaci zaměstnanců.
|
|
Početnost vrabce domácího (&-lt;i&-gt;Passer domesticus&-lt;/i&-gt;) a dalších druhů synantropních ptáků ve vesnické zástavbě
Havel, Martin ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou početnosti jedenácti synantropních druhů ptáků. Sčítanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a špaček obecný (Sturnus vulgaris). Práce je zaměřena zejména na vrabce domácího (Passer domesticus), protože početnost tohoto druhu v České republice dlouhodobě klesá. Sběr analyzovaných dat probíhal v letech 2012, 2014 a 2015 v období od dubna do června. Sčítání provádělo deset osob pomocí modifikované zrychlené mapovací metody. Sčítání bylo prováděno ve sto osmdesáti obcích, které se nacházely v osmi krajích České republiky. Podmínkou výběru obcí bylo, aby tyto obce měly méně než 2000 obyvatel. V těchto obcích byly vytyčeny sčítací plochy dvou typů. Sčítací plochy měly tvar čtverce s rozměry 100 x 100 metrů. Ploch prvního typu, které byly umístěny v běžné zástavbě, bylo celkem 229. Plochy druhého typu byly vytyčeny v areálu velkochovu a bylo jich celkem 151. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má přítomnost velkochovu hospodářských zvířat vliv na početnost sledovaných druhů ptáků, a také určit, které další faktory prostředí početnost ovlivňují. Sledovanými faktory byly typ biotopu (běžná zástavba nebo velkochov), oblast, ve které sčítání probíhalo, vzdálenost od okraje vesnice a vzdálenost od velkochovu, procentuální zastoupení zastavěné plochy, plochy stromů a keřů a bylinného patra. Dále bylo zjišťováno, zda má na početnost v běžné zástavbě vliv přítomnost drůbeže, a také, zda má na početnost ve velkochovech vliv funkčnost (případně nefunkčnost) velkochovu. Bylo prokázáno, že na celkovou početnost všech sledovaných druhů měly signifikantní vliv faktory typ biotopu, procentuální zastoupení zastavěné plochy a plochy stromů a keřů, a také oblast, ve které sčítání probíhalo. V případě vrabce domácího byla početnost ovlivněna stejnými faktory, pouze se nepodařilo prokázat vliv faktoru typ biotopu. Průměrné početnosti z běžné zástavby a z areálů velkochovů se tedy v případě vrabce domácího od sebe signifikantně nelišily. V případě vrabce polního však byla průměrná početnost ve velkochovech signifikantně vyšší než v běžné zástavbě. Podařilo se také prokázat signifikantní vliv faktoru přítomnost drůbeže v běžné zástavbě na celkovou početnost jedinců všech druhů. Funkčnost velkochovu měla signifikantní vliv na celkovou početnost jedinců všech druhů v areálech velkochovů. Tento vliv byl největší v případě vrabce domácího a konipasa bílého, kdy byla v obou případech zaznamenána ve funkčních areálech podstatně vyšší početnost než v areálech nefunkčních.
|
|
Měkkýši České republiky
Rindtová, Dita ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Měkkýši České republiky se zabývá základními informacemi o měkkýších vyskytujících se na území České republiky. V rešeršní části mé práce se zabývám anatomickou stavbou jejich těl, schránek a životními cykly charakteristické pro hlavní zástupce. V obecné charakteristice se práce dotýká i ohrožených druhů uvedených na červené listině. Dále se rešeršní část věnuje i ekologii zaměřené na výskyt měkkýšů v závislosti na podmínkách ekosystému, introdukci, její způsoby a význam měkkýšů pro člověka.
Cílem praktické části byl faunistický průzkum vybraných člověkem zatížených lokalit. Tento výzkum byl proveden ve vytipovaných lokalitách v blízkosti okresního města Příbram. Jednalo se o první výzkum zaměřený na výskyt měkkýšů v těchto lokalitách. Metodika sběru vzorků byla provedena použitím běžných metod sběru měkkýšů a je v práci blíže specifikována.
Vlastní výzkum byl zaměřen na charakteristiku oblastí (5 lokalit) ve kterých probíhal sběr. Vznikl tak systematický přehled získaných druhů suchozemských zástupců podle určených stanovišť, taxonomické zařazení a konkrétní charakteristika získaných druhů. Celkem bylo zpracováno 514 jedinců náležících k 26 druhům měkkýšů. Nejpočetnější zastoupení měla čeleď vrásenkovití (Discidae), s celkovým počtem 82 jedinců. Naopak nejméně se vyskytovaly čeledi oxychilidae, skleněnkovití (Vitrinidae) a melampovití (Ellobiidae), kde byl nalezen pouze jeden jedinec od každé čeledi.
V poslední části práce se zabývám srovnáním mého výzkumu s výzkumem dříve provedeným v CHKO Kokořínsko. Tato oblast má podobné klimatické podmínky i vlastnosti ekosystémů. Výsledek porovnání odpovídá variabilitě druhů zde nalezených.
|
host ::
