|
|
Zpracování a ukládání IoT dat do relační databáze s využitím cloudových služeb
Hlava, Jakub ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Hynek, Jiří (vedoucí práce)
Chytrá města a systémy pro jejich správu neustále generují velké množství dat, která je nutné zpracovávat a ukládat. Cílem této bakalářské práce je vytvořit nástroj, který vývojářům systému pro správu chytrých měst umožní simulovat vliv tohoto množství dat na jejich systém a především na databázový server. Díky tomu budou moci přizpůsobit používanou cloudovou infrastrukturu předpokládané zátěži ještě před ostrým nasazením. Nástroj je vyvinut v jazyce Python jako soubor komponent, které umožňují škálovatelné zátěžové testování z mnoha míst současně. Během testování nástroj sbírá data o jeho průběhu a o provozu databáze PostgreSQL, díky kterým lze pozorovat vliv zatížení na testovaný systém. Průběh testování uživatel řídí a monitoruje pomocí integrovaného webového rozhraní, které navíc vizualizuje průběžně nasbíraná data v podobě grafů. Nástroj vznikl ve spolupráci s firmou Logimic, s.r.o., na míru jejich systému pro správu chytrých měst.
|
|
|
Zpracování a ukládání IoT dat do relační databáze s využitím cloudových služeb
Hlava, Jakub ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Hynek, Jiří (vedoucí práce)
Chytrá města a systémy pro jejich správu neustále generují velké množství dat, která je nutné zpracovávat a ukládat. Cílem této bakalářské práce je vytvořit nástroj, který vývojářům systému pro správu chytrých měst umožní simulovat vliv tohoto množství dat na jejich systém a především na databázový server. Díky tomu budou moci přizpůsobit používanou cloudovou infrastrukturu předpokládané zátěži ještě před ostrým nasazením. Nástroj je vyvinut v jazyce Python jako soubor komponent, které umožňují škálovatelné zátěžové testování z mnoha míst současně. Během testování nástroj sbírá data o jeho průběhu a o provozu databáze PostgreSQL, díky kterým lze pozorovat vliv zatížení na testovaný systém. Průběh testování uživatel řídí a monitoruje pomocí integrovaného webového rozhraní, které navíc vizualizuje průběžně nasbíraná data v podobě grafů. Nástroj vznikl ve spolupráci s firmou Logimic, s.r.o., na míru jejich systému pro správu chytrých měst.
|
|
|
Měkkýši České republiky
Rindtová, Dita ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Měkkýši České republiky se zabývá základními informacemi o měkkýších vyskytujících se na území České republiky. V rešeršní části mé práce se zabývám anatomickou stavbou jejich těl, schránek a životními cykly charakteristické pro hlavní zástupce. V obecné charakteristice se práce dotýká i ohrožených druhů uvedených na červené listině. Dále se rešeršní část věnuje i ekologii zaměřené na výskyt měkkýšů v závislosti na podmínkách ekosystému, introdukci, její způsoby a význam měkkýšů pro člověka.
Cílem praktické části byl faunistický průzkum vybraných člověkem zatížených lokalit. Tento výzkum byl proveden ve vytipovaných lokalitách v blízkosti okresního města Příbram. Jednalo se o první výzkum zaměřený na výskyt měkkýšů v těchto lokalitách. Metodika sběru vzorků byla provedena použitím běžných metod sběru měkkýšů a je v práci blíže specifikována.
Vlastní výzkum byl zaměřen na charakteristiku oblastí (5 lokalit) ve kterých probíhal sběr. Vznikl tak systematický přehled získaných druhů suchozemských zástupců podle určených stanovišť, taxonomické zařazení a konkrétní charakteristika získaných druhů. Celkem bylo zpracováno 514 jedinců náležících k 26 druhům měkkýšů. Nejpočetnější zastoupení měla čeleď vrásenkovití (Discidae), s celkovým počtem 82 jedinců. Naopak nejméně se vyskytovaly čeledi oxychilidae, skleněnkovití (Vitrinidae) a melampovití (Ellobiidae), kde byl nalezen pouze jeden jedinec od každé čeledi.
V poslední části práce se zabývám srovnáním mého výzkumu s výzkumem dříve provedeným v CHKO Kokořínsko. Tato oblast má podobné klimatické podmínky i vlastnosti ekosystémů. Výsledek porovnání odpovídá variabilitě druhů zde nalezených.
|
|
|
Měkkýši České republiky
Cermanová, Michaela ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou měkkýšů na území České republiky.
V jejím úvodě byl charakterizován kmen měkkýšů a jeho historie. Další část se věnuje morfologii a anatomii suchozemských a vodních měkkýšů, jejich ekologii a biologii. Podrobně byl popsán životní cyklus plžů, způsob života a potrava. U vodních měkkýšů byl popsán charakter rozšíření na území České republiky a jejich migrace spojená s osidlováním nových biotopů. Následující kapitola pojednává o determinaci a sběru měkkýšů, popisuje několik metod sběru a determinaci suchozemských zvláště pak vodních měkkýšů.
Velká část práce je věnována ohrožení měkkýší fauny, ochraně přírody a negativnímu vlivu člověka na malakofaunu vytvářením nových podmínek v krajině. Mezi negativní vlivy, kterými člověk zásadním způsobem mění ráz krajiny patří například mýcení lesů, budování přehradních jezer nebo podélná regulace toku. Poslední kapitola popisuje nepůvodní druhy suchozemských i vodních měkkýšů na území České republiky, které představují další nebezpečí pro naši původní malakofaunu.
|
|
|
Entomofagie - hmyz jako potrava budoucnosti
Pondělíčková, Barbara ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Kulma, Martin (oponent)
Tato práce vytváří ucelený souhrn dosavadní české i světové entomofagie. Formou literární rešerše jsou v práci shrnuty poznatky o využití hmyzu v potravě člověka. Zahrnuta je historie, tak i současné postavení entomofagie ve světě. Rešeršní část také popisuje hlavní zástupce hmyzu, kteří jsou využíváni ke konzumaci včetně souhrnu základních výživových hodnot. Dále se práce zabývá chovem hmyzu před následnou konzumací a samozřejmě jsou zmíněna i rizika s takovou konzumací spojená. Na konci rešeršní části je uvedeno několik vybraných možností přípravy pokrmů z hmyzu.
V praktické části bakalářské práce byl zhotoven dotazník, který měl za cíl zmapovat a popsat povědomí české veřejnosti o konzumaci hmyzu a jejího případného rozšíření. Anketa byla realizována především elektronicky (přes internet), doplňkově pak osobním dotazováním pro zahrnutí širší škály odpovědí zejména k zajištění většího věkového rozpětí respondentů. Získané odpovědi byly analyzovány a získané výsledky ankety byly pro lepší přehlednost vyhodnoceny pomocí grafů.
|
|
|
Bezobratlí v zatížených ekosystémech - skládka
Vaníčková, Jana ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá bezobratlými živočichy, zejména půdními bezobratlými živočichy, kteří obývají zatížené stanoviště skládky komunálního odpadu. V teoretické části této práce jsou popsány nejčastější druhy půdních bezobratlých a základní ekologické pojmy. V praktické části je obsaženo zpracování jednotlivých vzorků a také popis odběrových lokalit.
Pro získávání materiálu jsem si zvolila čtyři různé skládky. Z odebraných půdních vzorků byla půdní fauna extrahována pomocí Tullgrenových extraktorů. Vyextrahovaní jedinci byli poté analyzováni v laboratoři pod binolupou a dle morfologických znaků rozřazeni do příslušných (vyšších) taxonomických skupin.
Odběrové lokality nepředstavovaly příliš odlišné ekosystémy. Na všech čtyřech skládkách je činnost provozována standardně, dle zákona. V každé lokalitě byla již část areálu zrekultivována.
Cílem praktické části práce byl popis složení společenstev půdní fauny na vybraných skládkách komunálního odpadu. Ve výsledcích jsou zpracovány a porovnány jednotlivé lokality mezi sebou a pro lepší srozumitelnost jsou výsledky prezentovány pomocí tabulek
a grafů. Zjištěná diverzita je zde interpretována pomocí indexů diverzity a vyrovnanosti.
Z výsledků vyplývá, že mezi výrazně dominantní skupiny půdní fauny patří společenstva půdních roztočů bez sklerotizovaného povrchu těla (v práci označovaní souhrnně jako Acari). Další dominantní skupiny zde tvoří zástupci pancířníků (Oribatida)
a chvostoskoků (Collembola), kteří jsou označováni jak společenstva tzv. typické půdní fauny. Nejvíce zástupců těchto skupin bylo nalezeno na skládce Sono a nejméně pak na skládce Tušimice. V celkovém zhodnocení nepředstavovaly vzorky výrazné odlišnosti ve složení půdních bezobratlých.
|
host ::
RSS.