|
|
Tvorba a využití pracovních listů u dětí s vývojovou dysfázií mladšího školního věku
Bártová, Sandra ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem logopedické intervence a jejích specifik u dětí s vývojovou dysfázií v mladším školním věku se zřetelem na praktické využití pracovních listů. Teoretická část práce charakterizuje vývoj dítěte v období mladšího školního věku s důrazem na rozvoj kognitivních a jazykových schopností a vymezení pojmů jazyk, řeč a komunikace. Následně je v teoretické části práce popsána vývojová dysfázie, jakožto komplexní narušení komunikační schopnosti ovlivňující fungování dítěte ve výchovně- vzdělávacím procesu. Závěrem je věnován prostor pro představení možností logopedické intervence vývojové dysfázie užívaných v České republice a zahraničí. Praktická část představuje kvalitativní výzkumné šetření, zaměřující se na ověření využitelnosti vytvořených terapeutických materiálů u tří žáků mladšího školního věku s vývojovou dysfázií. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím sestavení případových studií. Hlavními metodami sběru dat byly pozorování a analýza dokumentace. KLÍČOVÁ SLOVA mladší školní věk, řeč, vývojová dysfázie, kazuistika, logopedická intervence
|
|
| |
|
|
Aktivní slovní zásoba vybraných slovních druhů u dětí předškolního věku
Větrovská Zemánková, Alžběta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na speciálně pedagogické - logopedické téma. Zabývá se problematikou aktivní slovní zásoby v předškolním věku. Hlavní cíl práce spočívá v analýze této oblasti u dětí s vývojovou dysfázií a dětí intaktních. V rámci výzkumného šetření je prováděn rozbor aktivní slovní zásoby na základě testu, vytvořeného k tomuto účelu. Test obsahuje tři subtesty, zaměřené na různé slovní druhy, jedná se o substantiva, verba a adjektiva. Pomocí testu lze hodnotit rozsah aktivního slovníku i kvalitu vyjadřování probandů. Výsledná data ukazují, že kvalita vyjadřování se mezi výzkumnými skupinami liší mnohem výrazněji než rozsah aktivní slovní zásoby. Dále jsou zde podrobněji popsány rozdíly v rozsahu aktivní slovní zásoby v závislosti na slovním druhu a na způsobu dotazování se na testové položky, které se liší v rámci jednotlivých částí subtestů. Výzkum obsahuje rovněž analýzu vlivu vybraných sociálních aspektů na rozsah aktivní slovní zásoby i na kvalitu vyjadřování. U intaktních probandů se jako statisticky významný faktor v souvislosti s rozsahem aktivního slovníku ukázal počet sourozenců a délka předškolního vzdělávání. Kvalita vyjadřování pak signifikantně korelovala s domácím gramotnostním prostředím a genderem. U skupiny s vývojovou dysfázií nebyla v tomto ohledu nalezena žádná...
|
|
|
Osvojování primární gramotnosti u dětí s vývojovou dysfázií
Milanovská, Lýdia ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce řeší speciálně pedagogickou problematiku osvojování primárního čtení u dětí s vývojovou dysfázií. Klade si za cíl analyzovat jevy, které u žáků s touto diagnózou narušují proces osvojování psané formy řeči a zaznamenat faktory, které naopak přispívají k zefektivnění tohoto procesu. Teoretická část práce je východiskem pro splnění stanovených cílů. Popisuje vývojovou dysfázii jako jednu z kategorií narušené komunikační schopnosti a její důsledky pro vzdělávání. Pozornost je věnována problematice gramotnosti, důraz je kladen zejména na rané stadium čtenářské gramotnosti. Na toto období je nahlíženo v kontextu vývoje mluvené řeči, představeno je psycholingvistické pojetí gramotnosti, v němž klíčové místo zaujímá schopnost fonematického uvědomování. V závěru teoretické části jsou uvedeny metody výuky čtení. Obsahem praktické části je popis výzkumného šetření, jenž probíhalo v několika na sebe navazujících fázích: fáze vstupní diagnostiky, pozorování žáků v jednotlivých etapách výuky prvopočátečního čtení, realizace podpůrných metodických opatření a závěrečné zhodnocení úrovně fonematického uvědomování a dosažených čtenářských dovedností u vybraných žáků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Speciálně pedagogická podpora dítěte s kombinovaným postižením v předškolním zařízení
Havelková, Markéta ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Anotace: Speciálně pedagogická podpora dítěte s vývojovou dysfázií a zrakovým postižením v předškolním věku Bakalářská práce se zabývá speciálně pedagogickou podporou dítěte s vývojovou dysfázií a zrakovým postižením integrovaného v předškolním zařízení. Cílem práce bylo sledovat průběh integrace tohoto dítěte, rozvoj jeho schopností, popsat specifika pedagogického přístupu, interakci okolí na dítě s problematickým verbálním projevem, přijetí integrovaného dítěte ve třídě ostatními dětmi i pedagogy a zaznamenat případnou změnu klimatu v kolektivu. V práci jsem sledovala také možná rizika, která se mohou při integraci vyskytnout. Předložená práce je v teoretické části tvořená souhrnem poznatků o vývojové dysfázii, zrakovém a kombinovaném postižení. Dále uvádí do problematiky péče a vzdělávání dítěte s postižením a integrací do školního zařízení, se zaměřením na integraci v předškolním věku včetně individuálního vzdělávacího plánu a asistenta pedagoga. Výzkumná část seznamuje s diagnózou integrovaného dítěte, s podmínkami integrace a její konkrétní realizací. Výsledky výzkumné části ukazují, že dítě postižené vývojovou dysfázií je schopno se s pomocí individuálního vzdělávacího plánu a asistenta pedagoga začlenit do kolektivu dětí běžné mateřské školy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vzájemné ovlivňování řeči a pohybu u žákyně s těžkou vývojovou disfázií
Mielniková, Renáta ; Housarová, Blanka (vedoucí práce) ; Štěpáníková, Alena (oponent)
Diplomová práce Vzájemné ovlivňování řeči a pohybu u žákyně s těžkou vývojovou dysfázií je zaměřena na zjištění, jakým způsobem se vzájemně ovlivňuje řeč a pohybové dovednosti právě u žákyně s těžkou vývojovou dysfázií. Ve své teoretické části se nejprve zabývám termínem narušená komunikační schopnost, vývojové dysfázie, její symptomatologií a následně termínem verbální vývojová dyspraxie. Důležité informace související s touto problematikou uvádím rovněž ve druhé kapitole, která se věnuje problematice čtení, procesem osvojováním si čtení i čtením s porozuměním. V pořadí třetí kapitola teoretické části je pak zaměřena na charakteristiku termínu pohyb, motorika, koordinace a v neposlední řadě také dyspraxie. Praktickou část jsem založila na testování dětí třetích tříd a to jak na běžné základní škole, tak na základní škole logopedické, kam dochází i mnou sledovaná žákyně s těžkou vývojovou dysfázií. Došlo k vytvoření dvou testů, a to testu čtení s porozuměním a testu pohybových dovedností. Cílem těchto testů bylo zjištění, jakým způsobem dochází k vzájemnému ovlivňování čtenářských a pohybových dovedností. V závěru své práce pak shrnuji dosažené výsledky, porovnávám výsledky testování mezi kontrolní a experimentální skupinou i žákyní s těžkou vývojovou dysfázií.
|
|
|
Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií
Morávková, Markéta ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Diplomová práce Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií Abstrakt Diplomová práce se zabývá možným výskytem vývojové dyspraxie u dětí s vývojovou dysfázií. Teoretická část práce shrnuje poznatky o problematice vývojové dyspraxie, někdy též nazývané jako vývojová porucha koordinace. Současně je v práci také popsa- ná vývojová dysfázie, kterou se zabývá především logopedie a ve fyzioterapii je méně známá. Provázaností obou poruch se věnuje poslední kapitola teoretické části. Cílem praktické části je zhodnotit motorické dovednosti u dětí s vývojovou dysfázií pomocí diagnostické baterie Movement Assessment Battery for Children 2. Při vyhodnocování výsledků jsme použili zahraniční normy a zároveň nově publikované české populační normy. V rámci výzkumu bylo vyšetřeno 89 dětí s průměrným věkem 69 měsíců. První skupina obsahovala 41 dětí s vývojovou dysfázií. Ke skupině byla vytvořena kontrolní skupina čítající 48 dětí. Výzkum ukázal statisticky významný rozdíl v motorických do- vednostech dětí s vývojovou dysfázií oproti kontrolní skupině a to jak dle české tak za- hraniční normy. Nicméně neprokázali jsme rozdíl v motorických dovednostech mezi dysfatickými chlapci a dysfatickými dívkami. Stejně tak nebyl prokázán rozdíl mezi pětiletými a šestiletými dysfatickými dětmi. Naopak se nám podařilo...
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
host ::
RSS.