|
|
Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze
Julišová, Adéla ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá křesťanským spolkem Sdružení Ackermann- Gemeinde, které vzniklo jako samostatná organizace v Praze v prosinci 1998. Navázalo na tradici sudetoněmecké Ackermann-Gemeinde a začalo působit na poli česko-německých vztahů. Zvolené téma je důležité především z toho důvodu, že této organizaci nebyl až doposud věnován odborný zájem, a proto o ní nejsou zmínky v sekundární literatuře. Při zpracování bylo čerpáno hlavně z primárních pramenů. V první části je nastíněn historický vývoj česko-německých vztahů z perspektivy katolické církve ve 20. století, následně popsán vznik a fungování Ackermann-Gemeinde v Německu, založené odsunutými Němci v roce 1946, včetně jejích dvou poboček v Římě a v Praze. V druhé části je sledována existence Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze od příprav vzniku, přes rozbor stanov až po významné osobnosti, které se do činnosti spolku zapojily. Specifická pozice a důležitost této organizace ve sbližování mezi Čechy a Němci je dokládána na pořádaných akcích a projektech, které cílí na různé věkové kategorie, zájemce o zmíněná témata a v neposlední řadě křesťany. Celá práce je zpracovaná chronologicky a zodpovídá na otázky, jaký typ akcí v činnosti Sdružení Ackermann-Gemeinde převažuje, v kterých krajích a s jakou četností pořádá své projekty....
|
|
|
Německo v českém denním tisku: Stereotypy a "obraz toho druhého" v komentářích a názorech ve volebním roce 2017
Stojanovová, Kamila ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Práce vycházející z konstruktivistické tradice studia médií se v kontextu role Německa jako civilní mocnosti a hegemona Evropské unie zabývá tím, do jaké míry se argumenty vyplývající z asymetrie partnerství mezi Českou republikou a Německem v rovině vzájemných vztahů, zahraniční politiky obou států a témat, jako byly v posledních deseti letech například odlišné koncepce energetické politiky, projevovaly v komentářích a názorech v českém seriózním denním tisku v souvislosti s německými parlamentními volbami v roce 2017. Kromě teorie sociální konstrukce reality v této práci nachází uplatnění také koncept teorie rolí, jenž pomáhá vysvětlit roli Německa jako civilní mocnosti a proces formování jeho identity. Práce předkládá výsledky výzkumu, jehož cílem bylo pomocí kritické diskurzivní analýzy (CDA) formulovat hypotézy týkající se způsobu konstrukce obrazu Německa jako "toho druhého" ve smyslu van Dijkova ideologického čtverce "my versus oni" a přítomnosti stereotypů v komentářích a názorech českých seriózních deníků. Formulované hypotézy se posléze staly základem pro kvantitativní obsahovou analýzu provedenou na výzkumném vzorku 59 článků publikovaných v denících Mladá fronta DNES, Právo, Lidové noviny a Hospodářské noviny.
|
|
|
Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí
Rajlich, Jiří ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Zářický, Aleš (oponent)
Toto pojednání si klade za cíl nastínit podíl letců z českých zemí na formování, organizační a personální výstavbě, technickém rozvoji a na operačním nasazení rakousko- uherského letectva v období předcházejícímu vzniku 1. světové války a zejména v jejím průběhu. Zároveň se pokusí o stanovení jejich percentuálního podílu v celém rakousko- uherském armádním i námořním letectvu. Národnostní (či zemská) problematika u rakousko-uherského letectva nebyla dosud předmětem historického výzkumu v žádném z nástupnických států. Důvodem byl fakt, že u této mladé zbraně nebyla - na rozdíl od jiných zbraní - statisticky sledována. Pro rakouskou historiografii nepředstavovalo národnostní složení c. a k. letectva téma hodné přiměřené pozornosti. V české, respektive československé se na dlouhou dobu prosadila dobově podmíněná teze o tom, že čeští letci byli v rakousko-uherských leteckých silách zastoupeni "v nepatrném počtu". Tato letitá teze, která ovšem nikdy nebyla věrohodně doložena, je v této práci podrobena kritice, vedoucí k jejímu přehodnocení. Především rekonstrukcí a analýzou statisticky relevantních vzorků osob došlo ke zjištění, že ve skutečnosti zastoupení letců z českých zemí bylo nadprůměrné a Češi v něm měli solidní zastoupení. Přesto však nikoli takové, jaké by odpovídalo jejich národnostnímu...
|
|
|
"Heimat in Ketten": Vývoj ideové konstrukce německého hraničářského románu v době První republiky
Pípalová, Anna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce analyzuje německé hraničářské romány (Grenzlandroman) meziválečného období, konkrétně díla autorů Roberta Hohlbauma Grenzland (1921), Rudolfa Haase Heimat in Ketten (1924), Bruno Nowaka tvořícího pod pseudonymem Gottfried Rothacker Das Dorf an der Grenze (1936) a Wilhelma Pleyera Die Brüder Tommahans (1937). Hraničářský román jako literární žánr tematizoval nacionální konflikt, přičemž se zabýval současným či nedávným společenským vývojem. Prvorepublikové hraničářské romány jsou cennou výpovědí o tom, jakým způsobem nejenom autoři, ale i celé sociální skupiny reflektovaly změny po roce 1918. Rozbor narativů typických pro tento segment literatury potvrzuje jeho výpovědní hodnotu v otázce formování nacionální identity Němců v meziválečném Československu. Přitom zásadní roli při prosazování abstraktních nacionálních idejí ve vnímání člověka v každodenním životě sehrává mechanismus stereotypizace. Hraničářské romány přispívají svými vypravěčskými postupy k rekonstrukci a znovupotvrzování stereotypní percepce reality a ta ovlivňuje nejen vnímání jednotlivců a sociálních skupin, ale zasahuje také do interpretace událostí. Analýza vybraných textů tudíž umožňuje zkoumat proměnu obsahu kolektivní paměti československých Němců. Zvláštní pozornost je zde věnována pokusu o...
|
|
|
Konflikty a soužití v česko-německých vztazích - regionální reflexe
Dimpflová, Michaela Pavlína ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá často diskutovaným tématem česko-německých vztahů, jejich vývojem v minulosti a v současnosti se zaměřením na vzájemné vztahy a spolupráci v příhraničí po pádu železné opony. V úvodu práce je nastíněn historický vývoj soužití Čechů s Němci na českém území, který však byl konflikty světových válek a odsunem německého obyvatelstva přerušen a nabyl nových pozitivních rozměrů až po ukončení ideologického konfliktu mezi Východem a Západem. Cílem práce bylo nejen zhodnocení česko-německých vztahů z hlediska historického, ale rovněž zjištění, jak se vyvíjely vztahy, spolupráce a vnímání obou sousedů na konkrétním příkladu dvou obcí v příhraničí po roce 1989.
|
|
|
Role Václava Havla v česko-německých vztazích mezi lety 1993-1997.
Kuklíková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na vliv někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla na vývoj vzájemných česko-německých vztahů, a to sice v daném období let 1993 až 1997. Hlavním předmětem zájmu je jeho osobní iniciativa, gesta a také konkrétní politické kroky, které učinil v rámci snahy o budoucí zlepšení česko- německé diplomacie. Na základě toho, jak často se Havel v této agendě zahraniční politiky osobně angažoval, lze říci, že bývalý prezident hrál v této oblasti velice důležitou roli a častokrát působil dokonce i jako "motor" celého vývoje česko-německých vztahů. Nejprve je v práci objasněn základní historicko-politický kontext Havlovy pozice v rámci česko- německé bilaterální diplomacie, a to zejména s důrazem na okolnosti vyjednávání Československo-německé smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992 a Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji uzavřené roku 1997. Dále se text soustředí na analýzu vybraných oficiálních Havlových projevů, prohlášení, setkání s důležitými státníky Německa, zejména s prezidentem Weizsäckerem, nebo rozhovorů do českých i zahraničních médií. Přesto, že bylo právě úkolem právních dokumentů akcentovat konstruktivní dialog zaměřený na úspěšnou budoucí spolupráci, zasahovaly v 90. letech do...
|
|
|
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
|
|
|
Požadavky vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v letech 1993-1997
Vencourová, Klára ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje požadavkům vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v období mezi lety 1993-1997. Požadavky, které vůči ČR v souvislosti se sudetoněmeckou otázkou vznášely vysídlenecké organizace sudetských Němců, se v 90. letech staly jedním z velmi diskutovaných témat česko-německých vztahů a výrazně je ovlivnily. Po nastínění bilaterální roviny česko-německých vztahů s důrazem na jejich historickou dimenzi a představení zkoumaných vysídleneckých organizací je popsáno, jak zvolené subjekty interpretovaly období společné sudetoněmecko-české historie v letech 1918-1945 a jakým způsobem vznášely požadavky práva na vlast, na materiální odškodnění, započetí dialogu s českou vládou a zrušení prezidentských dekretů. Cílem práce je zmapovat, jak a jestli se tyto požadavky a témata v daném časovém období vyvíjely, jakým způsobem je jednotlivé vysídlenecké organizace vznášely a které z nich přebíraly vybrané německé politické strany. V rámci klíčové části práce jsou analyzovány projevy a prohlášení představitelů vysídleneckých organizací a představitelů německých politických stran. Na tomto základě je vyhodnocována přítomnost či nepřítomnost výše zvolených požadavků a témat a jejich interpretace či přebírání a je popsán jejich vývoj.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.