|
|
Oázy v srdci Evropy. Orientalismus v české architektuře 19. století
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Evropa na počátku 19. století hledá svou novou uměleckou tvář. Začíná se rodit několik různorodých proudů, které se snaží uchytit na umělecké scéně a převzít onu vůdčí štafetu. A právě touha po hledání nových cest prohlubuje v Evropě zájem o Orient. Vzájemné poznávání Východního a Západního světa sahá již do raného středověku a projevuje se v několika etapách až do dnešní doby. Fascinace Orientem v 19. století byla spjata především s Napoleonovým tažením do Egypta, řeckým povstáním proti Turkům, dobytím Severní Afriky Francií, světovou výstavou v Londýně a se samotnými výpravami do exotických zemí tehdejších nadšenců. Vlna orientalismu prosákla do všech vrstev výtvarného umění, nejčastěji ji můžeme spatřit v malířství, grafice či fotografii, nejméně pak v sochařství. Diplomová práce sleduje fenomén orientalismu od konce 18. století až do 1. světové války. Snaží se přiblížit jeho vliv na odvětví výtvarného umění ve střední Evropě a hledat tak východiska pro další bádání. Klíčovým bodem práce je zkoumat exotické tendence v architektuře na území Českého království a uvést je v kontextu orientální architektonické tvorby ostatních zemí tehdejšího habsburského mocnářství. Klíčová slova architektura, orientalismus, inspirace, ornament, 19. století, Blízký východ, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko,...
|
|
|
"Am I Not a Man and a Brother?": Representations of Slavery in the West Indies and Abolitionist Rhetoric on the Road to Emancipation
Bartová, Nikola ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá literaturou spojenou se zrušením otroctví v britských koloniích. Práce se zabývá tématem abolicionistického hnutí ze společenské, kulturní a literárně historické perspektivy od počátku až do zrušení otroctví v britských koloniích v Karibiku v roce 1833 Zákonem o ukončení otroctví. Práce je zaměřená na diskurz rasy a otroctví. Vybraní autoři reprezentují rozdílné názory a perspektivy, jelikož práce obsahuje jak představitele sentimentální poezie, tak cestopisy i autobiografie otroků. Hlavním cílem je určit a vymezit strategie abolicionistického diskurzu a rétorické postupy, které byly používány, a to zejména při utváření obrazu Afričanů a jak hegemonický diskurz sentimentalismu ovlivnil jejich psaní. První část práce se zabývá utvořením teoretického základu a definováním literárních tradic a zvyků z osmnáctého století, definice sentimentálního diskurzu a filosofie osvícenství. To bude dáno do kontextu s definicí "orientalismu" Edwarda Saida a také teorie "černého Atlantiku" od Paula Gilroye, která umožní definovat prostor mezi Británií, Afrikou a Karibikem, kde se historie otroctví v Británii odehrála. Teoretický základ bude doplněn historickým přehledem otroctví a jeho zrušení v Británii a jejích koloniích. Následující kapitoly se zabývají literární odpovědí na otroctví v...
|
|
|
Rusko v pojetí A. I. Gercena
Kožíšková, Lenka ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá různými variantami pojetí Ruska formulovanými ve filosoficko- publicistickém a v prozaickém díle významného ruského myslitele 19. století A. I. Gercena, který působil v Rusku a následně jako emigrant v Evropě. Na reprezentativním vzorku Gercenových děl je provedena analýza, která postihuje proměny v autorově vnímání Ruska pomocí koncepce orientalismu E. Saida, okcidentalismu I. Burumy a A. Margalita a vnitřní kolonizace A. Etkinda. Právě Etkindův koncept pomáhá překlenout rozpor mezi tradičním areálovým zaměřením kritiky orientalismu na Blízký východ a prostředím ruské inteligence 19. století. Gercenovo dílo je tak zasazeno do kontextu postkoloniálních studií. Analýza je zaměřena především na obrazy, které Gercen užívá k vyjádření svých idejí a na jejichž základě formuje své pojetí Ruska (a Evropy), respektive Východu a Západu. Z tohoto úhlu pohledu pak autor nepřímo odvozuje i sociální charakteristiky Ruska a jejich různé pojetí, zejména pak na tomto základě formuluje roli ruské inteligence a svou vlastní úlohu v Rusku a v Evropě.
|
|
|
Women in the English Drama of the Orient
Němcová, Nikol ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Předmětem této bakalářské práce jsou hry odehrávající se v Orientu, nový žánr, který začal získávat na popularitě v období Restaurace. Pro tyto hry, jež jsou obvykle inspirovány populárními cestopisy do Orientu a historickými záznamy, jsou typické otřepané charaktery, klišé a orientalizovaná zobrazení, která znázorňují Orient více jako Západem vytvořenou představu než skutečné místo. Avšak ve svém rozboru několika těchto her budu argumentovat, že tato díla také poskytují možné komentáře tehdejší britské společnosti a že mohou být použity jako argumenty kritizující nebo podporující soudobý náhled na ženy tím, že se zabývají takovými jinak spíše nedostupnými motivy jako jsou ženy vystupující ze svých sociálních mezí, ženskost nebo ženská sexualita. Během obhajoby své teze hodlám použít čtyři rozdílné tragédie z prostředí Středního Východu, konkrétně Rhódu, Maroka, Turecka a Kolchidy (nacházející se zejména v současné Gruzii a Turecku). Všechny tyto hry byly napsány mezi lety 1663 a 1696 a mohou být považovány za některé z nejvíce reprezentativních zástupců tohoto žánru. Zahrnují The Siege of Rhodes (1663) Williama Davenanta, The Empress of Morocco (1673) Elkanaha Settla, Ibrahim, the Thirteenth Emperour of the Turks (1696) Mary Pix a The Royal Mischief (1696) Delariviere Manley. Můj výběr děl byl...
|
|
|
Imaginární orientalismus Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu 19. století
Domincová, Eliška ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat orientalistickou tvorbu francouzského malíře Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu v druhé polovině 19. století. Práce se soustředí na srovnání reprezentace Orientu v Moreauově díle na jedné straně a reprezentaci Orientu ve výtvarném umění obecně, zvláště pak v akademickém orientalismu, a zkoumá stylové a tematické rozdíly ve zpracování obdobných námětů mezi tradičním akademickým orientalismem a progresivním přístupem Gustava Moreaua. Práce se dále věnuje Moreauově pozici v rámci symbolistního hnutí a jeho vlivu na symbolismus. Základní metodou výzkumu je studium v této práci zmiňovaných uměleckých děl a jejich analýza z ikonografického, ikonologického a sémiotického hlediska. Autorka rovněž vychází z primárních textových pramenů (především z umělcových úvah o umění) a ze sekundární vědecké literatury věnované životu a dílu Gustava Moreaua, orientalismu a jeho politickému kontextu a pracím pojednávajícím o symbolismu. Práce se sestává ze dvou oddílů. Oddíl 1 se soustředí na Moreauovo orientalistické dílo v rámci francouzského orientalismu druhé poloviny 19. století a poukazuje na rozdíly mezi Moreauovým imaginárním orientalismem a tradičním akademickým orientalismem. Kapitola 1.1 popisuje sociální a kulturní zdroje orientalistického malířství...
|
|
|
Obraz Indie v české literatuře
Špicová, Zuzana ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hříbek, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá obrazem Indie v české literatuře. V první části jsou definovány základní pojmy imagologie, autoimaga a heteroimaga a jsou načrtnuty způsoby, jakými evropská literatura a kultura vytvářela obrazy Indie, a to s rozdělením na způsob britský, francouzský, německý a nakonec český. Následující části představují obrazy vytvářené českou literaturou ve dvou liniích: první jsou obrazy reálné Indie, tj. zejména přírody, primitivnosti, chudoby, ale i bohatství, druhá linie ukazuje představy o posvátné Indii, především o víře, magii, pověrách. Všechny obrazy jsou dokládány množstvím konkrétních textových ukázek z české poezie i prózy. Závěr zhodnocuje vztah těchto obrazů cizího k obrazu vlastního a shrnuje jejich proměny od lucemburského období dodnes.
|
|
| |
|
|
Reformy Mustafy Kemala Atatürka v dobové československé reflexi
Černý, Jáchym ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Scholz, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformní politikou prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka a zkoumá dobovou československou reflexi daného tématu na příkladu diplomatických zpráv a nejdůležitějších dobových novin. Četnost článků o reformách je zachycena v úvodu pomocí metody sondy vybraných titulů pro říjen a listopad roku1933, kdy Turecká republika slavila deset let od svého založení. Druhá kapitola se týká samotných reforem, které nejsou řazeny chronologicky, ale jsou zde rozčleněny do větších tematických bloků. Třetí kapitola se zabývá samotnou československou reflexí reforem na příkladu diplomatických depeší zasílaných z Turecka a v denním tisku. Články byly vybírány z hlavních periodik s pokud možno celostátní působností. Cílem analýzy je odhalit dobový diskurs o Atatürkových reformách, v širším úhlu pohledu se pak práce snaží zachytit obraz Turků, jak je zobrazoval meziválečný tisk v Československu.
|
|
|
Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v českých zemích
Gombárová, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Novotná, Yvona (oponent)
PhDr. Jana Gombárová Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v Českých zemích Abstrakt Hlavním cílem disertační práce byla reflexe islámské kultury v rámci euro- středomořského multikulturního dialogu se specifickým ohledem k situaci v České republice. První kapitola obsahuje metodologický a teoretický rozbor koncepcí "konce dějin" Francise Fukuyamy a "střetu civilizací" Samuela P. Huntingtona, jež vyvolaly širokou a nezřídka kontroverzní diskusi ve světě i u nás. Analyzovány jsou také novější "katastrofické scénáře" (Laqueur, Spencer, Rodrígez, Sarazin). Další část pojednává o islámské kultuře v rámci euro-středomořského dialogu a historii Barcelonského procesu jako koncepce Evropské unie o přístupech a plánované spolupráci se zeměmi jižního břehu Středomoří, jež vyústila ve vznik Unie pro Středomoří v roce 2010. Vznik a funkce celoevropské nevládní nadace Anny Lindh (Anna Lindh Foundation), jejíž sídlo je v egyptské Alexandrii, je rovněž v centru pozornosti. Struktura a aktivity české sítě nadace Anny Lindh doplňují obraz multikulturního dialogu na národní úrovni. Události arabského jara s kontroverzními výsledky a nástupem islamistů tvoří poslední část první kapitoly. Druhá kapitola se věnuje orientalismu, přičemž úvod je věnován názorům týkajícím se pojmů Orient, Okcident. Mottem...
|
|
|
Obraz cestovatelských aktivit konce 19. a první poloviny 20. století v díle Enrique Stanka Vráze
Motl, Jaroslav ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Obraz cestovatelských aktivit konce 19. a první poloviny 20. století v díle Enrique Stanka Vráze Předkládaná práce si klade za cíl sledovat problematiku prezentace exotických zemí českými cestovateli. Pozornost je zaměřena především na osobu Enrique Stanka Vráze, jeho dílo a způsoby propagace cizích krajů. Přednášky, výstavy a cestopisy cestovatelů byly na konci 19. století a první polovině 20. století významnou součástí informování veřejnosti o cizích zemích. Území ležící za hranicemi Evropy přitahovala nejen osoby, které se je vydávaly navštívit a bezprostředně poznat. Touha po jejich poznání rezonovala také u lidí, kteří nemohli nebo nechtěli opustit své domovy. Poptávku po informacích z exotických koutů naší planety realizovalo nemnoho českých cestovatelů, kteří se rozhodli o své zkušenosti podělit s českou veřejností. Středem zájmu budou způsoby této realizace a přístup cestovatelů k jedinečným informacím. Hlavním předmětem studia budou archivní materiály z fondů Náprstkova muzea a sekundární literatura z okruhu cestování a orientalismu.
|
host ::
RSS.