|
Literární text ve výuce francouzského jazyka na českých školách
Brodinová, Anna ; Loucká, Hana (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Název práce: Literární text ve výuce francouzského jazyka na českých školách Autor: Bc. Anna Brodinová, anna.brodinova@gmail.com Katedra: Ústav románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vedoucí diplomové práce: PhDr. Hana Loucká, CSc. Počet znaků: 147 252 Klíčová slova: literární text, básnický text, próza, dramatický text, výuka francouzštiny, české školy Abstrakt: Literární text, tedy text obohacený o estetickou funkci, je jedním z nositelů znaků kultury dané země. V cizojazyčné výuce napomáhá upevnění komunikativních kompetencí a rozvíjí kompetenci sociokulturní. Způsob jeho didaktického využití a obecný přístup k němu se v rámci jednotlivých metodických principů výuky cizího jazyka značně mění. Od jednostranného zatížení literárním směrem v rámci gramaticko-překladových metod, přes jeho zavržení s nástupem přímé metody, je literární text v současnosti chápán jako cenný doplněk výuky cizího jazyka. V rámci úrovní vymezených Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky, považovaným za základní dokument principů výuky cizích jazyků v současnosti, je zvlášť charakterizována schopnost čtení s porozuměním. Tato kompetence, vedle porozumění dalším autentickým dokumentům, předpokládá též porozumění textům literárním. Tím je jeho místo ve výuce cizího jazyka plně rehabilitováno.
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
Využití literárního textu v dramatickém projektu
Novotný, Michael ; Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Název Využití literárního textu v dramatickém projektu Abstrakt Tato práce se ve své teoretické části zabývá vymezením pojmů dramatika, prostředky, techniky a metody tvořivé dramatiky. Dále pak možnostmi využití literárního (pohádkového) textu v práci s dětmi předškolního věku V praktické části pak zpracovává projekt, který využívá pohádkového textu v dramatice při vzdělávací nabídce v mateřské škole. Aplikuje různé dramatické, pocitové, smyslové, pantomimické a jiné hry v období měsíce února. Následně vyhodnocuje tento projekt po stránce účinnosti prostředků, technik a metod tvořivé dramatiky na osobnost dětí předškolního věku. Klíčová slova Tvořivá dramatika, literární text, předškolní věk, hra, dramatizace, předškolní vzdělávání, mateřská škola.
|
|
Vhodnost literárních textů pro výchovu ke čtenářství na 1.stupni ZŠ
Šroubková, Barbora ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Práce má zmapovat, které rysy literárních textů je činí vhodnými pro výchovu ke čtenářství žáků ve věku mezi 4. a 5. ročníkem 1. stupně základní školy. Sleduje jak rysy náročnosti, tak prvky podnětné pro rozvoj čtenářství. Součástí práce je akční výzkum, který nabízí pohled na čtenářské klima v jedné třídě. Žáci zde jmenují oblíbené tituly, které jsou posouzeny dle náročnosti. Model čtenářských kontinuí od Bonnie Campbell Hill je klíčovým aspektem v hledání náročnosti literárních textů a slouží k vytvoření kritérií vyspělosti, podle kterých jsou hodnoceny dětské knihy. Vybrané texty, vyhodnocené na základě jejich vyspělosti, i zjištěné rysy vhodnosti poslouží k návrhu postupu, který může učitelům sloužit při vyhledávání textů a při určování vhodnosti daného textu pro určitou třídu. Tato diplomová práce zahrnuje literární lekci, která poukazuje na přítomnost čtenářských kontinuí v plánování práce s textem.
|
|
Language management in the process of reception of literary texts from the perspective of a native and a non-native speaker of the Czech language
Reuter, Magdalena Antonia ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá možnosti zmapování recepce literárních textů jakožto procesů jazykového managementu a následně poukazuje na hlavní rozdíly v percepci literárního textu v případě rodilého mluvčího a nerodilého mluvčího. První tři kapitoly práce se zabývají metodologií výzkumu, která se opírá o Teorii jazykového managementu, Neustupného přístup k literární kritice skrze zmíněnou teorii a formalistické a strukturalistické teorie. Samotný výzkum je popsaný ve čtvrté až sedmé kapitole. Zabývá se jednotlivými případy povšimnutí, hodnocení a strategiemi řešení problémů, jak je provádějí dva čtenáři moderní české povídky (jeden rodilý a jeden nerodilý mluvčí). Konkrétně jde o rozpoznání takových procesů a jejich analýzu pomocí následných interview. Cílem práce je sestavení komplexní metodologie pro identifikaci, bližší popis a interpretaci procesů jazykového managementu probíhajících při recepci literárního textu. Dalším cílem je zjištění hlavních rozdílů v tomto procesu, je-li příjemcem textu rodilý resp. nerodilý mluvčí.
|
|
Dramatická výchova a literární příběh v mateřské škole - v díle Zdeňka Svěráka
Čiháková, Julie ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi uplatnění díla Zdeňka Svěráka v dramatické výchově v mateřské škole. V teoretické části jsou shrnuty informace o životě a díle Zdeňka Svěráka a poznatky o možnostech využití literárního příběhu v mateřské škole s uplatněním metod dramatické výchovy. Dále jsou popsány vývojové zákonitosti dítěte předškolního věku a jejich význam pro dramatickou výchovu. V praktické části DP jsou na podkladě knih Zdeňka Svěráka zpracovány a zreflektovány tematické celky, v nichž byly využity metody dramatické výchovy. V závěru DP jsou vyhodnoceny poznatky, ke kterým jsem na základě realizace tematických celků dospěla.
|
|
Role nedourčenosti v literarním díle
Marković, Maša ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám pojmem "nedourčenosti" v rámci literární teorie. Práce ja založena na fenomenologické teorii Romana Ingardena, recepční estetice Wolfganga Isera a teorii fikčních světů Lubomíra Doležela. Nedourčenost zkoumám ze vztahu k literárnímu dílu a jakou roli má při konstituci fikčních světů. Bylo zjíšteno, že dochází do změny jí funkce. Práce se soustřeďuje na vytváření estetické recepce v souvislosti s mezerami a místy nedourčenosti v literárním díle. Část práce byla věnována konstrukci "fikčních a možných světů" a jejich vztah k nedourčenosti. Nedourčenost byla představena v práci jakožto nezbytná součást estetické recepce.
|
|
Využití prvků uměleckých výchov ve vyučování němčině jako cizímu jazyku (se zaměřením na dramapedagogiku a práci s obrazovou knihou "Královna barev" od Jutty Bauerové)
Moravčíková, Eva ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Název: Využití prvků uměleckých výchov ve vyučování němčině jako cizímu jazyku (se zaměřením na dramapedagogiku a práci s obrazovou knihou "Královna barev" od Jutty Bauerové) Abstrakt: Tématem předkládané diplomové práce je integrace estetických prvků do hodiny německého jazyka, které pomáhají zlepšovat jazykové prostředky a řečové dovednosti studentů a rovněž rozvíjejí jejich osobnost. Předmětem mé práce je sepětí jazyka s uměním - dílčí umělecké výchovy, dramatická, hudební, literární a částečně i výtvarná výchova a jejich aplikace ve vyučovací hodině. Práce vychází z teorie dramapedagogiky a rozboru autentického cizojazyčného literárního textu, konkrétně žánru obrazové knihy. Náměty v praktické části jsou čerpány z uměleckých zdrojů, zkoumané metody a jejich konkrétní formy byly ověřeny ve zkušebních vyučovacích hodinách. Klíčová slova: Estetický prvek, dramapedagogika, hudební výchova, obrazový materiál, literární text, projektové vyučování, jazykové prostředky, řečové dovednosti
|
|
Text a jeho ilustrace
ŠVEJKOVSKÁ, Karolína
Práce se zabývá otázkou provázání výtvarné reprezentace a uměleckého díla literárního. Je zaměřena především na žánr knižní ilustrace a na otázku vzájemného vztahu verbálních a vizuálních složek literárního díla, resp. možností a limitů transformace jazykového a výtvarného zobrazení. Teoretický výklad provází analýza ilustrací několika konkrétních děl české literatury v jejich vztahu k ilustrovanému textu.
|
|
"Tichý hlas, který vypráví..." aneb když hudba promlouvá i textem
SUP, Michal
Diplomová práce je věnována tvorbě Hany a Petra Ulrychových, seznámí s jejich uměleckou činností a předloží interpretaci jejich poetiky. Hlavním předmětem zájmu je zde autorský text i neautorský-přejatý-text v jejich písních. Práce se především zaměřuje na porovnání textů v jednotlivých nahraných deskách, hledá souvislosti, společná témata, motivy i rozdíly mezi nimi. Věnuje se i vztahu literatura-hudební text. Výsledkem této analýzy je ucelená práce, mapující celou jejich tvorbu od šedesátých let do současnosti.
|