Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 40 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kostel svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990
Vittek, Emanuel ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Diplomová práce Farní společenství u kostela svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990 pojednává o dějinách farního společenství během komunistického režimu. Studovány jsou dějiny kostela samotného, duchovní správy, pastorace a Kněžského domova, který vznikl po vyhnání jezuitů v jejich rezidenci. Cílem práce je tyto dějiny přehledně uspořádat, a zaplnit tak mezeru v dějinách tohoto místa, neboť v dobách komunismu nebyly nijak systematicky vedeny záznamy o dění ve farnosti.
Argumentace v konfesijních polemikách mezi jednotou bratrskou a jezuity na začátku 17. století
Boumová, Eliška ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Práce se zabývá analýzou dvou textů z počátku 17. století. Jedná se o spis člena Jednoty bratrské Matouše Konečného Pravda vítězící a protibratrský spis Ctibora Kotvy z Freyfeldu Mumraj sbornické pravdy vymaškařenej. Práce na základě stylové a diskursivní analýzy sleduje podobnost i odlišnost argumentace obou textů autorů pocházejících ze stejného jazykového ale odlišného konfesijního a do jisté míry i kulturního prostředí.
Jezuitská architektura v Jižní Americe
Vopálková, Martina ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Jezuitská architektura v Jižní Americe se zaměřením na andskou oblast se snaží o přiblížení této fascinující části koloniálních dějin umění Latinské Ameriky. Téma této práce je ještě blíže specifikováno a je zaměřeno pouze na městskou jezuitskou architekturu v andské oblasti, to znamená na architekturu států Peru, Bolívie, Ekvádoru a Kolumbie. Mapuje období od příchodu prvních jezuitů do oblasti od konce XVI. století do jejich vypuzení z Nového světa v roce 1767. Má práce si klade za cíl přiblížit a prezentovat jezuitskou architekturu a její charakteristiky a dále se snaží ukázat odlišnosti od evropské barokní architektury a vyzdvihnout prvky, které jsou typické latinskoamerické. Jednotlivé stavby jsou mezi sebou porovnávány a je na nich ukazována podoba s římským vzorem jezuitské architektury, tedy s kostelem Il Gesù. Nakonec je v textu zahrnut i současný stav těchto andských městských staveb.
Farní společenství u kostela sv. Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990
Vittek, Emanuel ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Farní společenství u kostela svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950- 1990 pojednává, jak již hlásá název, o dějinách farního společenství během komunistického režimu. Studovány jsou dějiny kostela samotného, duchovní správy, pastorace a Kněžského domova, který vznikl po vyhnání jezuitů v jejich rezidenci. Cílem práce je tyto dějiny přehledně uspořádat a zaplnit tak mezeru v dějinách tohoto místa, neboť v dobách komunismu nebyly nijak systematicky vedeny záznamy o dění ve farnosti. Klíčová slova Jezuité, řeholník, historie, pastorace, Kněžský domov, Ignác
Ikonografický program jezuitského kostela v klatovech
Chroustová, Eva ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce v Klatovech patří mezi nejvýznamnější barokní památky jihozápadních Čech. Vyniká nejen svou kvalitou a neobvyklým zasvěcením, ale i rozvržením, jež ze všech českých jezuitských chrámů nejvíce vychází z typu "Il Gesù". S klatovským kostelem, jakož i s celým jezuitským komplexem, jsou spojena jména četných významných osobností (Carlo Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Jan Hiebel, Theodor Moretus…). Ve své bakalářské práci bych se však chtěla zaměřit zejména na ikonografický program tohoto kostela v kontextu jezuitského řádu.
Křesťanské kořeny moderní pedagogiky
Špunda, Pavel ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
V této diplomové práci se zabývám problematikou prezentování křesťanských kořenů v primárním vzdělávání. Dále upozorňuji na odklon pojetí člověka, jako bytost tělesně - duchovní. V současnosti je preferována spíše tělesná dimenze. Poukazuji na pedagogický odkaz věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje, který bývá opomíjen, také na jejich odvahu, spojenou s důvěrou v odkaz Ježíše Krista Mnou uváděné tři církevní řády, nejsou kromě jezuitů, ve školství zmiňovány. Co se týká jezuitů, zcela chybí pozitivní pohled a informace o přínosu pro současný model výchovy a vzdělávání. Tento přínos popisuji také u zbývajících dvou řádů, tedy piaristů a salesiánů, které nejsou do kurikulárních dokumentů zařazeny. Také pedagogický odkaz Jana Amose Komenského není podán jako dílo, které je zaměřeno na obě dimenze člověka a omezuje se pouze na praktickou část jeho pedagogického díla. Proto poukazuji na tyto disproporce, popisuji přínos jednotlivých uváděných osobností a institucí (řádů), včetně jejich vnímání a zaměření na člověka a to nejen na jeho tělesnou stránku, ale také na tu duchovní. V závěru práce navrhuji způsob prezentování těchto křesťanských kořenů v RVP ZV, uvádím didaktické pomůcky, použitelné pro jejich výuku u jednotlivých stupňů a období v primárním školství.
Každodennost jezuitských misionářů z České provincie v Jižní Americe
Vilímcová, Zuzana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá dílčími tématy každodennosti jezuitských misionářů z české provincie v Jižní Americe. Autorka za použití pramenů a literatury nejen domácí provenience zpracovává otázky týkající se cestování jezuitů do Jižní Ameriky, zmapování hlavní trasy jezuitů, jejich prožitky a zážitky, snaží se dopátrat toho, jaké bylo materiální zabezpečení misionářů a jaká nebezpečí na ně za oceánem číhala. Pokouší se rekonstruovat chod misií během všedních i svátečních dnů a analyzovat misijní metody misionářů použité právě na Indiánech v Jižní Americe. Poukazuje na omezené možnosti kontaktů jezuitů s vlastí ale i s jinými misionáři. Konečně se zabývá otázkami na kolik se daly naplnit cíle misionářů a jak misionáři přežili v těžkých podmínkách misií, ale i po následném vyhnání a zrušení řádu. Klíčová slova: misionáři, jezuité, každodennost, Jižní Amerika
Samuel Fritz - zapomenutý cestovatel
Nechev, Toma Yaroslavov ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Kramářová - Hezinová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce pojednává a blíže seznamuje s osobností pátera Samuela Fritze, českého jezuity, který na přelomu 17. a 18. století působil na misii u řeky Maraňon, splul také řeku Amazonku až k jejímu ústí, vytvořil mapu tohoto veletoku a založil přes 40 indiánských sídlišť. Práce je koncipována jako komentovaná edice - kompilát z různých písemných materiálů - kde ústředním zdrojem informací je páterův deník, který není podroben literární kritice, neboť slouží k navození atmosféry doby. Je to práce mezioborová a má blízko k pracím historickým. Text se zabývá zmíněnou mapou a nabízí ukázky z již řečeného deníku. Ukázky jsou opatřeny autorskými komentáři, které jednotlivé části deníku vzájemně propojují. Jako celek si autor klade za cíl vyzdvihnout a připomenout páterův civilizátorský a pedagogický počin.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 40 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.