Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Klasicismus v české architektuře 19. a 20. století
Ďurža, Karel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie zpracuje téma klasicismu v širším smyslu tohoto pojmu na materiálu české architektury. V úvodní kapitole pojmově vymezí klasické, klasicismus a neoklasicismus. Samostatně stručně pojedná o formování klasického kánonu v Evropě a nastíní vývoj klasicismů v dějinách české architektury v evropském kontextu. Systematicky pak v samostatných kapitolách zpracuje problematiku klasicismu 1. poloviny 19. století, období přísného a pozdního historismu a rané a vrcholné moderny. Zvláštní pozornost bude věnovat tématu klasického v českém myšlení o umění v meziválečném období a v letech okupace. Po analýze klasicizujících tendencí v architektuře socialistického realismu stanoví základní klasicizující snahy ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21. Závěrečná kapitola na základě vybraných příkladů identifikuje rysy, které lze považovat za specifické pro klasicismus v české architektuře.
Theology and humor in the epic poem "Memorial Tragedy" by Augustin Doležal
Sočuvka, Pavol ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá biblickým eposom od slovenského autora Augustína Doležala s názvom Pamětná celému světu Tragoedia (1791). Ide o žáner, ktorý k už známym biblických udalostiam, v tomto prípade vyhnanie z raja a vražda Ábela, pridáva autorom dotvorené okolnosti. Na tomto príbehovom podklade sa autor snaží čitateľovi poskytnúť katechézu a náboženské vzdelávanie. Tragoedia sa zameriava na otázky ako hriech, jeho podstata a súvis s ľudskou prirodzenosťou, vyhnanie z raja a zlo vo svete. Práca pristupuje k textu metódou motivickej analýzy a porovnávania s biblickým zdrojom a tradíciou. Zameriava sa na komiku, ktorú sa v teoretickej časti snaží vymedziť. V praktickej časti prináša interpretáciu, ktorá zohľadňuje aspekt komiky, a to tak, že isté motívy, literárne obraty alebo prvky a objekty z textu, sú naviazané na niektoré charakteristiky komiky. Kľúčové slová: Komika, komickosť, biblický epos, Augustín Doležal, barok, klasicizmus, smiechová kultúra
Role vedlejších postav v Molièrových komediích
Řádková, Tereza ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce se bude zabývat tvorbou francouzského dramatika Molièra, přesněji typy postav, které se v jeho díle objevují. Práce bude vycházet nejenom z hlavních Molièrových komedií Don Juan, Tartuffe či Lakomec, ale k rozboru postav budou využita i méně analyzovaná díla jako např. Skapinova šibalství, Měšťák šlechticem a další. Rozlišovat budeme dvě základní kategorie, postavy hlavní a vedlejší, avšak naše pozornost bude upřena zejména na postavy vedlejší. Budeme podrobně studovat jejich charaktery a pokusíme se nastínit, jaký mají celkový vliv na Molièrovo dílo. Klíčová slova: klasicismus, komedie, postava, Molière, vedlejší postava, francouzská literatura, divadlo
Stavební činnost Jana Rudolfa Chotka na panství Nové Dvory
Damková, Markéta ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tématem této práce je stavební innost Jana Rudolfa Chotka na novodvorském panství. Hlavní pozornost je v nována klasicistnímu zámku Ka ina, je podrobn zmapován pr b h jeho výstavby, jeho podoba, vnit ní len ní a rovn oba zámecké pavilony, v nich se nacházejí knihovna, divadlo a nedokon ená kaple. Popsán je rovn rozsáhlý zámecký park v anglickém stylu a n které zajímavé krajinné prvky v n m. V práci je v nována pozornost i n kterým dal ím stavebním projekt m hrab te Chotka, které svým významem nedosahují zámku Ka ina, ale pomáhají dotvo it celkový obraz hrab te jako nad eného stavitele. Nesmí chyb t kapitola o vývoji rodu Chotk , která ilustruje prost edí, z n j Jan Rudolf vze el, stejn jako kapitola o historii novodvorského panství, je na hrab te p sobilo a inspirovalo ho k jeho stavební innosti. Cílem této studie je p edev ím p edstavit Jana Rudolfa Chotka jako stavitele s ucelenou koncepcí, kterou po celý sv j ivot realizoval.
Dramatické odpovědi na Molièrova Misantropa
Zahálka, Michal ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Práce sleduje fenomén fabulačních "druhých dílů" k Molièrovu Misantropovi, jak vznikaly ve francouzské (zejména dramatické) literatuře v různých dobách a společenských situacích - od časů francouzské revoluce až po devadesátá léta 20. století. Jejím hlavním zájmem při zkoumání těchto textů je zjištění pozice, z níž vstupují do letitých sporů o výklad původní hry (přičemž jako základní rozlišení v těchto sporech je vytyčená slavná polemika mezi Rousseauem a d'Alembertem), a pojmenování strategií práce s příběhem a charakterizací klíčových postav u jednotlivých autorů. Kde je to možné, všímá si také kritických ohlasů na jednotlivé hry a jejich scénické uvedení. V závěru všechny hry analyticky srovnává a naznačuje možné vývojové tendence v přístupu k materiálu: v průběhu let je patrný posun pozornosti od filozofických problémů hry k nenaplněnému milostnému vztahu Alcesta a Celimeny.
Auguste Perret a česká architektura
Veselá, Radmila ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Halík, Pavel (oponent)
Auguste Perret vstoupil do d jin architektury jako první architekt, který využil železobetonu jako výrazového materiálu. D m v ulici Franklin, garáže Ponthieu, kostel v Le Raincy p edstavují milníky ve vývoji sv tové architektury. Ve své disertační práci jsem naznačila situaci na poli francouzské kritiky architektury v prvních desetiletích XX. století, abych vytvo ila pozadí pro obraz Perretovy kariéry, který byl chronologicky vylíčen v další části práce. Její dopln ní p edstavuje p ehled Perretových významných staveb. Dále jsem cht la ukázat, jak byla jeho projektová tvorba spjata s jeho teoretickým uvažováním. Poukázala jsem na zdroje, z nichž Perretova doktrína vyr stala a p edstavila jsem témata, která tento architekt konsekventn rozvíjel po dobu celé své tv rčí činnosti. Mohla jsem čerpat z bohatého fondu zachovaného archívu Perretovy kancelá e a opírat se o dobovou i recentní literaturu. V další části práce jsem se snažila nalézt odpov di na otázky, jaký byl ohlas Augusta Perreta v ýechách a jaké byly jeho kontakty s českými architekty. Zajímalo mne také, jaký vztah mohl mít Perret k české architektu e. V záv rečním oddíle jsem zkoumala, zda nalezneme v české architektu e díla, u kterých se p ímo projevuje vliv Perretových d l. Na posledn položené otázky lze odpov d t, že m žeme konstatovat...
Pierre Corneille's dramaturgy in Médée
Balucha, Martin ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Studie s názvem : La Dramaturgie de Pierre Corneille dans Médée, se zabývá problematikou barokní a klasicistní estetiky v divadelní hře, Médea. Cílem práce je zhodnotit charakter Corneillovy verze Médei nejen v kontextu antické a dobové literární kritiky, ale i v rámci působení zmíněných estetik. Za tímto účelem byla práce rozdělena do následujících kapitol: 1. Úvod, 2. Divadelní hra nacházející se na rozhraní dvou estetik, 3. Divadlo vnímané zrakem i sluchem, 4. Pod tíhou nesčetných pravidel, 5. Závěr. Kapitola 2. nejprve podává stručný popis divadelní tvorby 17.století. Následně se zabývá problematikou barokní estetiky a prezentuje koncepci Jeana Rousseta, Bruce Morissetta a Raymonda Lebèga. Kapitola 3. vychází z koncepce barokní estetiky Raymonda Lebéga, zaměřující se na zobrazení smrti a násilí na jevišti. Ta byla následně aplikována na jednotlivé pasáže Médei - jmenovitě na Kreontovu sebevraždu, vraždu Glauke a dětí a Jásonovu sebevraždu. Kapitola 4. je shrnutím názorů řeckých, římských a klasicistních autorů, stejně tak jako Corneillových postojů k pojmům bienséance (přiměřenost), vraisemblance (věrohodnost), ressemblance (podobnost) a én tó phanerõ (smrt na jevišti). Práce přináší zhuštěný pohled na první Corneillovu tragédii, Médea, která není produktem pouze klasicistní estetiky, ale reflektuje...
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
Antické tradice v architektuře zámku Kačina
Matys, Marián ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Předmětem práce je zkoumání historie zámku Kačina z hlediska jejího vztahu k antickému umění a stavitelství. Úvodní kapitoly byly věnovány době, ve které zámek vznikl, byl připomenut i význam osvícenství, i ve vztahu k hraběti Janu Rudolfovi Chotkovi. Otevřenou otázkou bylo, zda existovaly přímé vztahy k antice nebo zda tyto vztahy byly zprostředkovány jinými předlohami. Během práce se ukázalo, že založení Kačiny vycházelo ze starších předloh, které v průběhu staletí prošly dalším vývojem. Podstatný význam v rámci vývoje evropské architektury měl traktát Marca Vitruvia Polliona, na který se odvolávali zvláště renesanční architekti. Pro architekturu Kačiny byly nejvýznamnější podněty Andrey Palladia, který starší vzory přetvářel do vlastního názoru. Jedna z následujících kapitol se soustředila k osobnosti stavebníka, hraběte Jana Rudolfa Chotka, dále na architekty a stavitele zámku. Následující kapitoly se věnují popisu zámku, zámeckému exteriéru, členění vnitřní dispozice a detailům výzdoby. Zmíněn je také dnes jen málo zachovaný park. V poslední kapitole jsou připomenuty paralely, které lze srovnávat s architekturou celku i jejími detaily.
Postava dona Juana ve francouzské literatuře od klasicismu po romantismus
Kareta, Filip ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Bakalářská práce Postava Dona Juana ve francouzské literatuře od klasicismu po romantismus se věnuje vývoji a proměně postavy Dona Juana v literatuře od 17. do poloviny 19. století. Pro období klasicismu si autor zvolil srovnávací metodu, při čemž jako stěžejní postavu donjuanského mýtu vybral Molièrova Dona Juana. V 18. století se Don Juan v literatuře neobjevuje, ale podobné rysy našel autor u libertinů, a proto v práci porovnává postavu Dona Juana s Valmontem. Romantičtí autoři se k donjuanskému tématu rádi navracejí a Don Juan se objevuje již i v novelách a básních. Autor představuje různá pojetí romantického Dona Juana s důrazem na nové prvky, které jednotliví spisovatelé k tématu přidali. Závěr práce je věnován Donu Juanovi jako mýtické postavě a jeho srovnání s Tristanem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.