|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
|
|
Ultrastrukturální interakce larev ptačích schistosom Trichobilharzia regenti s imunitními buňkami nervového systému hostitele
Krčmářová, Veronika ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Hodová, Iveta (oponent)
Trichobilharzia regenti je neurotropní motolice patřící do čeledi Schistosomatidae. V definitivním hostiteli (vrubozobí ptáci) migrují larvy zvané schistosomula přes centrální nervovou soustavu (CNS) do nosní sliznice, kde dospívají a rozmnožují se. V náhodném savčím hostiteli (včetně člověka) dochází k potlačení infekce často již v kůži, brzy poté, co do ní parazit pronikne. U experimentálně infikovaných myší jsou však některá schistosomula schopná domigrovat až do CNS a omezenou dobu v ní přežívat. Buňky zodpovědné za reakci na infekci T. regenti v CNS myší jsou především mikroglie a astrocyty, případně další imunitní buňky infiltrované z krve hostitele. Parazit se eliminaci ze strany hostitele brání pomocí povrchového tegumentu, který neslouží pouze jako mechanická bariéra, ale také jako sekreční orgán schopný efektivní obrany před imunitou hostitele. Změny působené migrací schistosomul T. regenti CNS hostitele byly s pomocí klasických histologických a imunohistochemických metod popsány již dříve. Doposud však chyběly poznatky o vzájemných interakcích imunitních buněk hostitele a tegumentu parazita na ultrastrukturální úrovni. K jejich získání bylo využito propojení dvou odlišných metod: (1) imunohistochemie ve světelném i elektronovém mikroskopu a (2) standardní transmisní elektronové...
|
|
|
Molekulární mechanismy glycinergní signalizace v centrálním nervovém systému
Melichar, Adolf ; Králíková, Michaela (vedoucí práce) ; Ladislav, Marek (oponent)
Aminokyselinový neuropřenašeč glycin, který zprostředkuje inhibiční přenos a reguluje excitační signalizaci, působí v mnoha oblastech centrální nervové soustavy. Jedná se zvláště o míchu a mozkový kmen, kde glycin aktivuje presynaptické a postsynaptické Gly receptory (GlyR). V ostatních oblastech mozku je glycin uvolňován v oblasti výskytu NMDA receptorů (NMDAR), které aktivuje spolu s excitačním neuropřenašečem glutamátem. Vazba glycinu vede k otevření kanálu těchto ionotropních receptorů a tím i ke změně elektrochemických vlastností membrány jako jsou propustnost pro Ca2+ ionty, membránový potenciál a vstupní odpor. Exprese jednotlivých podjednotek NMDAR a GlyR je místně i časově specifická, což umožňuje různé odpovědi na přítomnost glycinu v synaptické štěrbině a jejím okolí. Koncentraci glycinu pak v synaptické štěrbině a glycinergních zakončeních kontrolují především glycinové transportéry (GLYT), které se vyskytují ve dvou funkčně odlišných typech. Porušení rovnováhy a signálních mechanismů glycinu může vést k závažným onemocněním jako je hyperekplexie, která může být způsobena mutacemi v glycinových receptorech a transportérech. Ovlivnění extracelulární koncentrace glycinu prostřednictvím regulace GLYT by mohlo přispět k léčbě některých příznaků schizofrenie, které jsou způsobeny dysfunkcí NMDAR.
|
|
|
Cerebrální toxokaróza u myší
Bernardová, Nicol ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
Toxocara canis je endoparazitický geohelmint psovitých šelem. V životním cyklu využívá paratenického hostitele (i člověka) a při napadení nervové soustavy může způsobit vážné potíže nazývané cerebrální toxokaróza. Přesné mechanismy patogenního působení larev Toxocara canis v nervové soustavě nejsou známy a experimentální studie řeší spíše akutní fázi toxokarózy, proto jsme v předložené diplomové práci charakterizovali průběh cerebrální toxokarózy od akutní až po chronickou fázi u myší. V mozcích myší byly nalezeny larvy parazita během celého sledovaného období. Larvy se ve tkáních vyskytovaly jak jednotlivě, tak ve shlucích. Přítomnost larev byla pozorována v oblastech mozku, které ovlivňují jak pohyb, tak i paměť. Kolem larev ve tkáni nebylo nalezeno žádné viditelné poranění ani zápalová reakce. Histologické vyšetření ale ukázalo u všech myší přítomnost patologií, konkrétně lokální nekrózy, hemorhagie, zesílené stěny cév, infiltráty buněk v tkáni i kolem cév a abnormální angiogeneze. Myši od 9. týdne po infekci vykazovaly neurologické příznaky se zvyšující se četností. Byla sledována i tvorba specifických protilátek. Přítomnost neurologických příznaků nesouvisela se změnami jejich hladin. Hladina protilátek byla vyšší u reinfikovaných myší v porovnání s hladinou protilátek myší s jednorázovou...
|
|
|
Úloha D-aminokyselin v centrální nervové soustavě
Pangrácová, Marie ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent)
Teprve poměrně nedávno byla potvrzena přítomnost D-aminokyselin v centrální nervové soustavě savců a definována jejich biologická funkce. Mezi nejlépe popsané D-aminokyseliny v současnosti řadíme D-serin a D-aspartát, koagonisty aktivující NMDA receptory. D-serin a D-aspartát takto mimo jiné ovlivňují synaptickou plasticitu, základ buněčného mechanismu učení a paměti. Patologické změny v hladinách těchto D-aminokyselin nebo jejich metabolických enzymů mohou vést k rozvoji epilepsie, schizofrenie a neurodegenerativních onemocnění, jako jsou amyotrofická laterální skleróza, Huntingtonova choroba či Alzheimerova choroba. Hlavní úlohu v biosyntéze D-serinu v centrální nervové soustavě savců zastává serinracemasa, v případě D-aspartátu potom aspartátracemasa. Mezi enzymy klíčové pro degradaci obou těchto D-aminokyselin řadíme DAAO (oxidasa D-aminokyselin) a DAspO (oxidasa D-aspartátu). Tato práce představuje přehled dostupných poznatků o jednotlivých D-aminokyselinách a příslušných metabolických enzymech v centrální nervové soustavě savců - jejich distribuci, buněčné lokalizaci, metabolismu a významu. Dále se zaměřuje na možnosti regulace metabolických enzymů, na jejich význam v patogenezi i na možnosti jejich terapeutického ovlivnění v případě vzniku uvedených onemocnění.
|
|
|
Studium působení pregnanolon sulfátu a jeho derivátů na NMDA receptorech.
Švehla, Pavel ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent)
N-metyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou v centrálním nervovém systému podtypem receptorů pro hlavní excitační neuropřenašeč glutamát. Jejich aktivita je regulována celou řadou allosterických modulátorů, mezi které patří i endogenní neurosteroidy a jejich syntetické analogy. Dysfunkce NMDA receptorů hraje významnou úlohu v mnoha neurodegenerativních onemocněních a inhibiční neurosteroidy mají jedinečný potenciál pro vývoj léčiv s neuroprotektivním účinkem. Cílem předkládané práce je popsat vztah mezi strukturou a funkcí neurosteroidních derivátů modifikovaných na D-kruhu využitím techniky terčíkového zámku na rekombinantních GluN1/GluN2B receptorech. V této práci jsme u 19 neurosteroidů s modifikací na D-kruhu charakterizovali jejich účinek na aktivitu NMDA receptorů a řadu z nich identifikovali jako účinné inhibitory NMDA receptorů. Na základě našich výsledků jsme odhalili lineární vztah mezi lipofilicitou látky a jejím IC50, což naznačuje zásadní vliv cytoplazmatické membrány pro účinek neurosteroidu. Tuto teorii jsme potvrdili kapacitním snímáním v kombinaci s využitím amfipatické molekuly gama-cyklodextrinu, čímž jsme oddělili kinetiku vazby neurosteroidu do membrány od jeho vazby na receptor. Tyto experimenty dále ukázaly, že akumulace neurosteroidu v cytoplazmatické membráně hraje...
|
|
| |
|
|
Poruchy buněčného metabolismu jako společný patofyziologický mechanismus onemocnění CNS
Hasala, Ondřej ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
SOUHRN Název práce: Poruchy buněčného metabolismu jako společný patofyziologický mechanismus onemocnění CNS Vymezení problému: Každá buňka lidského organismu potřebuje k životu energii. Pokud je výroba ATP jako univerzálního nosiče energie porušena, buňka nejprve omezuje svojí aktivitu a při déletrvajícím deficitu umírá. U většiny patologií CNS bylo zjištěno, že je poškozen buněčný metabolismus. Nejznámější je poškození dýchacího řetězce volnými radikály u Parkinsonovy choroby, epilepsie, mozkové ischémie atd. Mitochondrie, kde je dýchací řetězec uložen, je nejenom cílem volných radikálů, ale především jejich hlavním zdrojem. Aktivita dýchacího řetězce v průběhu života klesá a tento jev se hodnotí jako mechanismus stárnutí. Cíl práce: Zjistit, zda dochází ke zvýšené produkci volných radikálů v mitochondriích v hippocampu při epileptickém záchvatu u potkana kmene LE Wistar. Metoda řešení: Práce zahrnuje výzkum provedený na řezech mozkové tkáně (konkrétně hippocampu) potkana LE Wistar ex vivo. K vyvolání epileptických záchvatů u akutních, makroskopicky intaktních řezů byl použit model 4-aminopyridinu. Jako zobrazovací metoda byl použit fluorescenční imaging. Změny produkce superoxidu byly detekovány látkou MitoSOX. Elektorfyziologický záznam byl pořízen programem Spike 2 pomocí stimulační a registrační...
|
|
|
Localization of individual opioid receptor subtypes in CNS
Lišháková, Michaela ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Od svojho objavenia boli opioidné receptory predmetom intenzívneho výskumu, za cieľom objasnenia ich role v analgézii, v rôznych homeostatických procesoch, v nervovom prenose a závislosti. Dôležitým faktorom z hľadiska farmakologických účinkov opioidných receptorov je práve ich umiestnenie v rámci organizmu, či už na úrovni tkanív alebo buniek. Za posledných 40 rokov bolo zozbieraných mnoho informácií o ich rozložení v centrálnej nervovej sústave, čo umožnilo určiť miesta a mechanizmy ich pôsobenia. Boli využité rôzne techniky, ktoré sa vo väčšine výsledkov zhodujú. Existujú však isté rozdiely, ktoré komplikujú presné určenie výskytu receptorov a musia byť ujasnené. Táto práca sa zameriava na zosumarizovanie doposiaľ publikovaných informácii o lokalizácii opioidných receptorov v CNS potkana. Dôraz je kladený na porovnanie výsledkov, ktoré boli získané všetkými dostupnými metódami.
|
|
| |
host ::
RSS.