|
|
Dominantní proteinové antigeny Toxocara canis
Skulinová, Kateřina ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent) ; Vadlejch, Jaroslav (oponent)
Larvální toxokaróza je celosvětově rozšířená zoonóza vyskytující se v rozvinutých státech i zemích třetího světa. Původcem onemocnění jsou škrkavky rodu Toxocara, primárně střevní paraziti psů, koček a dalších šelem. Životaschopnými vajíčky, uvolněnými do prostředí se stolicí psa, se mohou nakazit nejen definitivní hostitelé, ale také hostitelé parateničtí, mezi které kromě mnoha obratlovců a některých bezobratlých patří i člověk. U člověka může migrace larev způsobit vážné a nenávratné poškození tkání, které je charakterizováno různými klinickými formami onemocnění. Pro účely rutinní diagnostiky larvální toxokarózy je dosud nejčastěji využívanou metodou ELISA a Western blot, které umožňují průkaz reakce specifických protilátek s larválním exkrečně-sekrečním produktem (TES). TES je pro účely diagnostiky získáván z larev kultivovaných larev v živném médiu. Příprava takové antigenní směsi je velmi pracná a v jednotlivých laboratořích se může lišit. Současný výzkum v oblasti diagnostiky larvální toxokarózy je proto zaměřen i na standardizaci sérodiagnostických postupů. Zásadní předpokladem je znalost detailního složení TES, zejména antigenních (proteinových) molekul. U Toxocara canis je však počet prací věnujících se charakterizaci TES produktů larev zatím stále velmi omezen.
|
|
|
Larvy tasemnic a nádory: charakterizace protilátkové odpovědi a zkřížených reakcí
Vajs, Vojtěch ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
V posledních letech dochází k rozvoji výzkumu zabývajícího se vlivem některých druhů helmintů na nádorová onemocnění. Například preventivní infekce těmito parazity je schopna zpomalit nebo úplně předejít rozvoji některých národů v experimentálních modelech. V předběžných experimentech byl objeven takovýto potlačující efekt u infekce tasemnicemi Taenia crassiceps a Mesocestoides corti, které svou přítomností dokázaly omezit, a v některých případech dokonce úplně potlačit, růst a metastázování melanomové buněčné linie B16F10. Parazité svou přítomností a produkty různými způsoby ovlivňují imunitní systém svého hostitele, a tak bylo cílem této práce prozkoumat jeden ze způsobů, kterým by mohla být přítomnost těchto tasemnic v hostiteli za efekt zodpovědná - zkřížená reakce protilátek vázajících antigeny tasemnic a nádorových buněk. Nejprve byla v rámci této práce měřena protilátková odpověď myšího organizmu na tasemnici, kterou byl inbrední kmen C57BL/6J nebo outbrední kmen ICR nakažen. Pomocí metody ELISA byl sledován růst hladiny imunoglobulinů v rámci pěti týdnů, načež byly antigeny, které je vážou, specifikovány pomocí metody Western blot. Nakonec byly tyto antigeny lokalizovány v tasemničím organizmu pomocí fluorescenční imunohistochemické detekce. Rovněž byla zkoumána role sacharidových struktur...
|
|
|
Cerebrální toxokaróza u myší
Bernardová, Nicol ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
Toxocara canis je endoparazitický geohelmint psovitých šelem. V životním cyklu využívá paratenického hostitele (i člověka) a při napadení nervové soustavy může způsobit vážné potíže nazývané cerebrální toxokaróza. Přesné mechanismy patogenního působení larev Toxocara canis v nervové soustavě nejsou známy a experimentální studie řeší spíše akutní fázi toxokarózy, proto jsme v předložené diplomové práci charakterizovali průběh cerebrální toxokarózy od akutní až po chronickou fázi u myší. V mozcích myší byly nalezeny larvy parazita během celého sledovaného období. Larvy se ve tkáních vyskytovaly jak jednotlivě, tak ve shlucích. Přítomnost larev byla pozorována v oblastech mozku, které ovlivňují jak pohyb, tak i paměť. Kolem larev ve tkáni nebylo nalezeno žádné viditelné poranění ani zápalová reakce. Histologické vyšetření ale ukázalo u všech myší přítomnost patologií, konkrétně lokální nekrózy, hemorhagie, zesílené stěny cév, infiltráty buněk v tkáni i kolem cév a abnormální angiogeneze. Myši od 9. týdne po infekci vykazovaly neurologické příznaky se zvyšující se četností. Byla sledována i tvorba specifických protilátek. Přítomnost neurologických příznaků nesouvisela se změnami jejich hladin. Hladina protilátek byla vyšší u reinfikovaných myší v porovnání s hladinou protilátek myší s jednorázovou...
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nově se šířící helmintózy člověka
Muzikantová, Petra ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
Nově/znovu se šířící helmintózy člověka jsou taková onemocnění, která se v současné době šíří z endemických oblastí do nových lokalit světa, dochází u nich k nárůstu incidence a v nejbližších letech je předpokládané další šíření. Jedná se z převážné většiny o zoonózy, neboli onemocnění přenášená z obratlovce na člověka, jejichž průběh může mít různé projevy, od asymptomatického průběhu, přes chronické potíže, až po vážné komplikace vrcholící smrtí hostitele. Šíření podléhá širokému spektru vlivů, jako jsou různé socioekonomické, kulturní, anebo abiotické faktory a může probíhat pomocí vektorů (přenašečů), transportem mezihostitelů, rezervoárových, anebo definitivních hostitelů. Tato práce se zaměřuje na představení aspektů spojených s šířením vybraných parazitů, kterými jsou: Ancylostoma ceylanicum, Echinococcus multilocularis, Dirofilaria repens a Angiostrongylus cantonensis. Klíčová slova: Helminti, helmintózy, nově/znovu se šířící patogeny, zoonóza, Ancylostoma ceylanicum, Echinococcus multilocularis, Dirofilaria repens, Angiostrongylus cantonensis
|
|
|
The role of nitric oxide in mice infected with Trichobilharzia regenti, the neuropathogenic schistosome
Šmídová, Barbora ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
Oxid dusnatý (NO) je jednou z efektorových molekul zodpovědných za snížení počtu parazitů v případě nákazy obratlovců helminty rodů Schistosoma, Fasciola, Brugia nebo Taenia. NO zpomaluje růst a vývoj lidských schistosom, což v důsledku vede k mírnější patologii jater. V případě nákazy škrkavkou Toxocara canis NO stimuluje opravu poškozené svalové tkáně. NO může mimo jiné reagovat se superoxidem za vzniku peroxynitritu, který prokazatelně snižuje viabilitu dospělců rodu Fasciola hepatica. Migrace imunitních buněk, které jsou schopny produkovat NO (jmenovitě makrofágy, neutrofily, eozinofily, mikroglie a astrocyty) do místa infekce byla popsána i při nákaze myší neuropatogenní schistosomou Trichobilharzia regenti. To napovídá tomu, že by NO mohl ovlivňovat i průběh infekce touto schistosomou. Proto se in vivo část tato práce věnuje výzkumu produkce NO v důsledku infekce a jeho efekt na samotný průběh infekce, zatímco in vitro část zkoumá vliv peroxynitritu na samotná schistosomula. Výsledky in vivo části ukazují, že infekce T. regenti sice signifikantně nezvýšila množství nitritů a nitrátů v séru, ale v rané fázi infekce stimulovala lokální produkci NO v nakažené kůži a míše. Snížení produkce NO podáváním aminoguanidinu nicméně výrazně neovlivnilo počet nalezených červů ani množství myelinu v míše....
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
|
|
Cerebrální toxokaróza u myší
Bernardová, Nicol ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
Toxocara canis je endoparazitický geohelmint psovitých šelem. V životním cyklu využívá paratenického hostitele (i člověka) a při napadení nervové soustavy může způsobit vážné potíže nazývané cerebrální toxokaróza. Přesné mechanismy patogenního působení larev Toxocara canis v nervové soustavě nejsou známy a experimentální studie řeší spíše akutní fázi toxokarózy, proto jsme v předložené diplomové práci charakterizovali průběh cerebrální toxokarózy od akutní až po chronickou fázi u myší. V mozcích myší byly nalezeny larvy parazita během celého sledovaného období. Larvy se ve tkáních vyskytovaly jak jednotlivě, tak ve shlucích. Přítomnost larev byla pozorována v oblastech mozku, které ovlivňují jak pohyb, tak i paměť. Kolem larev ve tkáni nebylo nalezeno žádné viditelné poranění ani zápalová reakce. Histologické vyšetření ale ukázalo u všech myší přítomnost patologií, konkrétně lokální nekrózy, hemorhagie, zesílené stěny cév, infiltráty buněk v tkáni i kolem cév a abnormální angiogeneze. Myši od 9. týdne po infekci vykazovaly neurologické příznaky se zvyšující se četností. Byla sledována i tvorba specifických protilátek. Přítomnost neurologických příznaků nesouvisela se změnami jejich hladin. Hladina protilátek byla vyšší u reinfikovaných myší v porovnání s hladinou protilátek myší s jednorázovou...
|
host ::
RSS.