|
| |
|
|
Larvální toxokaróza a CNS
Bernardová, Nicol ; Chanová, Marta (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Toxocara spp. je obligátní endoparazitický červ trávicí soustavy psovitých a kočkovitých šelem. Během svého životního cyklu se larvy tohoto parazita mohou dostat i do člověka, v jehož tkáních enkapsulují. Způsobí-li přítomnost larev toxokary v těle klinické projevy, poté mluvíme o larvální toxokaróze. Tu lze rozdělit na několik forem, přičemž tato bakalářská práce se zaměřuje na neurotoxokarózu, která je zapříčiněna larvami toxokary v nervové soustavě. V práci jsou shrnuty základní informace o toxokaře, jejím životním cyklu a hostitelích a dále o jejím rozšíření ve světě (epidemiologie), diagnostice, modelových zvířatech a nakonec bližší zaměření na klinické projevy neurotoxokarózy. Klíčová slova: larvální toxokaróza, neurotoxokaróza, Toxocara canis, migrace, paratenický hostitel, definitivní hostitel
|
|
|
Morfologická a funkční variabilita sekretorických žláz cerkárií vybraných skupin motolic
Krčmářová, Veronika ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Motolice se vyznačují složitými vývojovými cykly, ve kterých figuruje kromě definitivních hostitelů i různý počet mezihostitelů. Při přenosu infekce z prvního mezihostitele na hostitele následujícího hraje klíčovou roli larvální stadium zvané cerkárie. Morfologie a další osud těchto larev se po dokončení jejich vývoje v prvním mezihostiteli liší v závislosti na tom, jakou cestou infikují dalšího hostitele. Některé cerkárie po uvolnění z prvního mezihostitele aktivně penetrují přímo přes povrch těla definitivních hostitelů, jiné encystují ve vnějším prostředí, kde v podobě metacerkárií na pozření definitivním hostitelem čekají. Nebo jsou oba výše zmíněné způsoby kombinovány a cerkárie encystují do podoby metacerkárií infekčních pro definitivního hostitele uvnitř druhého mezihostitele poté, co do něj aktivně proniknou. Výjimečně cerkárie neopouštějí ani sporocystu, ve které se vyvíjejí uvnitř prvního mezihostitele, následně zde i encystují a dál se vyvíjí se až po pozření definitivním hostitelem. Za účelem úspěšné přímé nákazy dalších hostitelů, přežití nepříznivých podmínek ve vnějším prostředí a přeměny na následující stádia se u cerkárií vyvinuly mimo ostatních adaptací i různé typy sekretorických žláz. Tyto žlázy se u cerkárií s ohledem na různé životní strategie motolic liší zejména svou...
|
|
| |
|
|
Ptačí schistosomy a cerkáriová dermatitida v České republice: rozšíření, druhová diverzita a faktory ovlivňující jejich výskyt
Pokrupová, Zuzana ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Cerkáriová dermatitida (CD) se projevuje jako intenzivně svědivá vyrážka vznikající obvykle po koupání v přírodních nádržích, kde značně znepříjemňuje rekreaci. Následkem může být až nucené uzavírání koupališť kvůli vodě nevhodné ke koupání a CD tak může vést i k finančním ztrátám. Obdobně se může nákaza objevit také u osob, které v přírodních nádržích vykonávají svá povolání (plavčíci na přírodních koupalištích, osoby monitorující vodní organismy nebo kvalitu vody atp.). Záchyty cerkáriové dermatitidy jsou v České republice v současné době četnější, než tomu bylo v minulosti. Z těchto důvodů se téma ptačích schistosom a CD dostává stále více do popředí zájmu vědců, ale také pracovníků hygienických stanic a zdravotních ústavů, jejichž povinností bude na základě zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a související prováděcí vyhlášky č. 238/2011 Sb. schválené v letošním roce i pravidelný monitoring výskytu původců CD na koupalištích. Pro ucelený přehled o dosavadním výskytu ptačích schistosom a CD na lokalitách v České republice byla za pomoci dat získaných z odborných článků, závěrečných prací studentů vysokých škol, záznamů hygienických stanic a zdravotních ústavů, vlastních sběrů, komunikací s laickou i odbornou veřejností a informací ze sdělovacích prostředků v programu ArcGIS Online...
|
|
|
Development of surface and body musculature of the bird schistosome Trichobilharzia regenti
Bulantová, Jana
Popis nového druhu ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti v roce 1998 byl prvním krokem k poznání tohoto výjimečného parazita. Přirozenými hostiteli T. regenti jsou vrubozobí ptáci; infekční larvy - cerkárie - jsou však schopné náhodně penetrovat i do savčích hostitelů včetně lidí, u kterých pak způsobují hypersenzitivní kožní imunitní reakci zvanou cerkáriová dermatitida. Na rozdíl od ostatních schistosom se miracidia T. regenti líhnou z vajíček přímo ve tkáni definitivních hostitelů. Schistosomula migrují nervovou soustavou obratlovců a stejně jako dospělí červi se v tělech definitivních hostitelů vyskytují takřka výhradně extravaskulárně. Dospělí červi se dožívají pouze nízkého věku a je u nich jen málo rozvinutý pohlavní dimorfismus. S tím souvisí i nižší závislost dospělých samic na trvalém kontaktu se samci. Během životního cyklu se T. regenti vyskytuje ve třech odlišných typech prostředí (voda, tkáň mezihostitelského plže, tkáň obratlovčího hostitele). Každé ze sedmi stadií plní v životě parazitického červa odlišnou funkci, a tomu odpovídají i rozdíly v uspořádání různých orgánových soustav jednotlivých stadií. Úvodní část dizertační práce je zaměřena výhradně na porovnání výsledků studia ontogeneze povrchu a tělní svaloviny u jednotlivých stadií T. regenti a ostatních druhů schistosom,...
|
|
|
Manipulace hostitele jako strategie helmintů zvyšující pravděpodobnost dalšího přenosu
Urbanová, Monika ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Manipulační hypotéza pojednává o schopnosti některých parazitických organismů účelně pozměňovat fenotyp hostitele pro usnadnění vlastního přenosu. Parazit tím získává selekční výhodu a ve srovnání s nemanipulujícími druhy bývá reprodukčně úspěšnější. Tento fenomén lze pozorovat i u některých zástupců parazitických helmintů. Objektem manipulace helminty bývají nejčastěji bezobratlí živočichové, kteří jim slouží jako mezihostitelé. U infikovaných zvířat můžeme sledovat nápadné morfologické změny, nepřirozené pohybové reakce, či dokonce sebevražedné tendence. Manipulaci lze rozdělit na přímou a nepřímou, a to v závislosti na tom, zda je parazit schopen působit bezprostředně na nervovou tkáň hostitele. K vyvolání požadované behaviorální odpovědi lze dospět i jinými cestami, např. narušením metabolismu hostitele či za pomoci složitých interakcí s imunitním systémem. Tato práce se zaměřuje především na představení různých strategií, které jsou u manipulátorů z řad helmintů nejčastěji popisovány. Klíčová slova: Helmint, hostitel, infekce, manipulace, změna chování, rozšířený fenotyp
|
|
| |
|
|
Funkční morfologie miracidií schistosom
Svobodová, Kateřina ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Motolice čeledi Schistosomatidae představují významné patogeny napadající různé druhy ptáků a savců, včetně člověka. Miracidium je první larvální stadium vyskytující se ve složitém životním cyklu těchto parazitů. Budoucnost celého životního cyklu závisí na schopnosti této larvy nalézt, rozpoznat a penetrovat do vhodného mezihostitelského plže. Miracidium vyhledává mezihostitelského plže aktivně podle signálů z vnějšího prostředí, a poté podle glykoproteinů vylučovaných plžem. Volně plovoucí miracidium má omezené zásoby energie, proto musí vhodného mezihostitele nalézt co nejrychleji. K rychlému pohybu ve vodním prostředí mu slouží pohybové cilie. Povrch miracidia pokrývají ploché ciliární destičky uspořádané do čtyř řad, které navzájem oddělují mezibuněčné valy. Přední konec těla je zakončen kuželovitou strukturou nazývanou apikální papila. Apikální papila je klíčovým nástrojem pro penetraci. Ústí na ní vývody penetračních žláz. Miracidia disponují širokou škálou senzorických orgánů, které jim pomáhajících při orientaci. Nicméně, o jejich funkci se toho zatím moc neví. Morfologie miracidií může posloužit jako vhodný znak k rozlišení jednotlivých druhů schistosom. Tato práce shrnuje současné znalosti morfologie a funkce jednotlivých struktur v těle miracidia a věnuje se také chování miracidia při...
|
|
|
Ultrastrukturální interakce larev ptačích schistosom Trichobilharzia regenti s imunitními buňkami nervového systému hostitele
Krčmářová, Veronika ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Hodová, Iveta (oponent)
Trichobilharzia regenti je neurotropní motolice patřící do čeledi Schistosomatidae. V definitivním hostiteli (vrubozobí ptáci) migrují larvy zvané schistosomula přes centrální nervovou soustavu (CNS) do nosní sliznice, kde dospívají a rozmnožují se. V náhodném savčím hostiteli (včetně člověka) dochází k potlačení infekce často již v kůži, brzy poté, co do ní parazit pronikne. U experimentálně infikovaných myší jsou však některá schistosomula schopná domigrovat až do CNS a omezenou dobu v ní přežívat. Buňky zodpovědné za reakci na infekci T. regenti v CNS myší jsou především mikroglie a astrocyty, případně další imunitní buňky infiltrované z krve hostitele. Parazit se eliminaci ze strany hostitele brání pomocí povrchového tegumentu, který neslouží pouze jako mechanická bariéra, ale také jako sekreční orgán schopný efektivní obrany před imunitou hostitele. Změny působené migrací schistosomul T. regenti CNS hostitele byly s pomocí klasických histologických a imunohistochemických metod popsány již dříve. Doposud však chyběly poznatky o vzájemných interakcích imunitních buněk hostitele a tegumentu parazita na ultrastrukturální úrovni. K jejich získání bylo využito propojení dvou odlišných metod: (1) imunohistochemie ve světelném i elektronovém mikroskopu a (2) standardní transmisní elektronové...
|
host ::
RSS.