|
|
Námořní přeprava mezi Evropskou unií a Spojenými státy mexickými
Kolář, Petr ; Novák, Radek (vedoucí práce) ; Tichý, Pavel (oponent)
Práce charakterizuje a analyzuje námořní přepravu mezi Evropskou unií a Mexikem. Důraz je kladen na liniovou námořní přepravu kontejnerů na trase mezi přístavy Progreso a Rotterdam s návaznou vnitrozemskou přepravou do České republiky. Stručně jsou také popsány mezinárodní instituce v oblasti námořní přepravy. Dále je charakterizována společnost A. P. Moller Maersk a její organizační složky. Aplikační část se zaměřuje na dovoz nákladu z přístavu Progreso do České republiky.
|
|
|
Vývoj ZO ČR s vybranými latinskoamerickými zeměmi, vůči nimž jsou uplatňovány teritoriální preference
Mísařová, Jitka ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Malý, Václav (oponent)
Práce pojednává o obchodních vztazích České republiky s Mexikem, jakožto země vůči níž ČR uplatňuje teritoriální preference. Práce podrobněji analyzuje vývoj zahraničního obchodu ČR se Spojenými státy mexickými, přičemž se zaměřuje nejen na vývoj obchodní výměny, ale i na konkrétní příklady českých podniků nabízejících své výrobky na mexickém trhu. Zhodnocuje politickou i ekonomickou situaci Mexika a nahlíží do příležitostí a rizik mexického trhu. Zároveň je zde blíže zmíněna strategie ČR v Mexiku. V neposlední řadě se práce zaměřuje na mexické investice na českém území.
|
|
|
Vývoj zahraničního obchodu ČR s vybranými latinskoamerickými zeměmi, vůči kterým jsou uplatňovány teritoriální priority
Vavrys, Jan ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Šípková, Martina (oponent)
Práce se věnuje obchodním vztahům České republiky s Brazílií, Argentinou, Chile a Mexikem. Úvodní kapitola se dotýká podstaty projektu teritoriálních priorit. Stěžejní část práce se soustřeďuje na obchodní vztahy s uvedenými zeměmi. Vždy je jedné zemi věnována jedna kapitola. V první části každé z nich je popsán vývoj vzájemných vztahů od vzniku samostatné ČSR do současnosti, dále je věnován prostor současné situaci obchodní výměny a ekonomické spolupráce a v závěru každé kapitoly se práce obrací k výhledu do budoucna a popisuje perspektivy vývoje a případné další možnosti spolupráce, jakož i aktivity směřující k podpoře této spolupráce.
|
|
|
Mexiko na počátku nového tisíciletí: PEST analýza
Vojáčková, Květa ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Honajzrová Banús, Shirley C. (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat ekonomiku Mexika, najít její silné stránky a slabiny a zjistit, jak země až doposud obstála v mezinárodní konkurenci. Nástrojem zvoleným pro tento účel je PEST analýza. PEST analýza umožňuje nahlédnout zemi ze čtyř různých úhlů, aby tak nakonec poskytla ucelený pohled. Jednotlivé skupiny faktorů, tj. faktory politické, ekonomické, sociální a technologické, nelze hodnotit odděleně. Jsou naopak propojené a vzájemně se ovlivňují. Pro ulehčení orientace bude každý zvolený faktor na konci popisu stávající situace zhodnocen. Vytyčí se tak výhody či problémy aktuálního stavu, případně budou navržena možná opatření vedoucí k jeho zlepšení. Závěr bude souhrnem všech zjištěných plus a mínus Mexika současně s náčrtem pravděpodobného vývoje do budoucna a návrhy na zlepšení.
|
|
|
Argentina, Brazílie, Chile a mexiko: ekonomický vývoj a perspektivy
Drochytková, Eva ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Josef, Bič (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí ekonomický vývoj Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika od počátku jejich vzniku do současnosti a vsazuje tuto analýzu do kontextu celého regionu. Zdůrazněny jsou integrační tendence mezi vybranými zeměmi v rámci latinskoamerického regionu. Je provedena analýza hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, zhodnocena vnitřní a vnější rovnováha. Na konci se práce zaměřuje na stav populace a trhu práce. Na základě rozboru základních ekonomických ukazatelů je vyvozen předpokládaný budoucí vývoj celého regionu.
|
|
|
Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem
Krmelová, Adéla ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
práce pojednává o hospodářské situaci Mexika před finanční krizí, během ní a po ní. Zaměřuje se na hlavní ekonomické sektory mexického hospodářství a dále popisuje současnou politickou situaci a prezidentské volby v roce 2006. Práce se dále zabývá obchodními vztahy České republiky a Mexika, rozebírá strukturu vzájemné obchodní bilance a perspektivy vztahů do budoucna. Poslední část je věnována vzájemným kulturním vztahům a charakteristickým prvkům obchodního jednání s mexickými obchodníky.
|
|
| |
|
|
Zahraniční politika Mexika vůči Kubě v období 1958 - 1976
Hunčová, Dagmar ; Janoušková, Zuzana (vedoucí práce) ; Mrázová, Vlasta (oponent) ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Disertační práce zkoumá a hodnotí vliv vnějších a vnitřních faktorů, které působily na formulování zahraničně politického postoje Mexika vůči Kubě během období od roku 1958 do 1976. K tomu využívá metodu analýzy na hladinách: mezinárodní systém, stát, vnitrostátní prostředí a jednotlivec. Soustřeďuje se na témata jako je hegemonické postavení USA na americkém kontinentu, vývoj na Kubě, postavení Mexika v regionu, vnitrostátní režim vlády jedné strany - PRI, vč. historického vývoje, který ovlivnil tehdejší koncepci zahraniční politiky. Ukazuje, že v určitých obdobích domácí faktory zásadně ovlivnily postoj Mexika k revoluční Kubě.
|
|
| |
|
|
Vliv kultury na politiku Mexika
Burešová, Alena ; Janoušková, Zuzana (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Tato práce zkoumá vzájemné vazby mezi kulturou, společenskými normami a principy, sociální diversifikací a politikou Mexika. Jejím hlavním cílem je určení, do jaké míry se latinskoamerická kultura promítá do politického vývoje Mexika. Při charakteristice mexické kultury vychází z výzkumů Geerta Hofstedeho a jeho kulturních dimenzí. Odpovídá na otázku, co vedlo k tomu, že politický vývoj Mexika byl zcela odlišný od vývoje ostatních zemí latinskoamerické kultury. Analyzuje kulturní podmíňenost faktorů, které zapřičinily to, že Mexiku vládla po sedm desetiletí jediná politická strana ? Partido Revolucionario Institucional (PRI), aniž by se jednalo o diktaturu. Dochází k závěru, že tato nevídaná stabilita není v rozporu s kulturními dimenzemi, ale že PRI dokázala vhodně využít kulturně daný charakter mexické společnosti, vyznačující se vysokou mírou sociální diversifikace. Vytvořila specifický politický systém, v dané kultuře fungující. K jeho změně pak docházelo postupně, s tím jak se proměňoval charakter mexické společnosti. V souvislosti s dynamickým vývojem mexické společnosti následně předpovídá změny kulturních dimenzí.
|
host ::
RSS.