Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 147 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Polsko - Obchodní partner ČR
Lotterová, Jitka ; Kalínská, Emilie (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Klára (oponent)
Cílem práce je popsat a analyzovat ekonomickou situaci Polské Republiky a nalézt obchodní příležitosti v oblasti mezinárodního obchodu mezi Polskou a Českou Republiku
Burzy cenných papírů ve střední a východní Evropě
Krajcr, Stanislav ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Budík, Josef (oponent)
Obecné poznatky o burzách - pojem, historie, principy fungování, funkce a význam, základní členění, státní regulace. Popis a analýza fungování burzy v České republice, Slovenské republice, Polsku, Maďarsku a Rusku - historický vývoj těchto burz, trhy těchto burz, obchodní systém na těchto burzách, vypořádání obchodů na těchto burzách a vybrané burzovní indexy. Vybrané problémy týkající se výše uvedených burz: privatizace a akciový trh, dluhové instrumenty.
Vliv procesu transformace na zapojení Ruské federace do mezinárodního obchodu
Podstata, Jan ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Petříček, Václav (oponent) ; Šrein, Zdeněk (oponent) ; Konečný, Čestmír (oponent)
Práce se zabývá transformačním procesem ruské ekonomiky od počátku 90. let 20. stol. do současnosti. Hodnotí vybraná východiska transformace, její průběh a implikace pro dnešní zapojení Ruska do mezinárodního obchodu s ohledem na specifika daná historickým vývojem. Dále se věnuje dominantním i potenciálně významným oborů pro zahraniční obchod s ohledem na jednotlivá teritoria a možný budoucí vývoj.
Perspektiva ekonomických vztahů rozšířené EU a Ruska, budování společného ekonomického prostoru
Sokolov, Ivan ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Varadzin, František (oponent)
Základním cílem disertační práce je poskytnout vysvětlení současného stavu ekonomických vztahů mezi EU a RF a nalézt vhodnou úroveň regionální ekonomické spolupráce, která by napomohla optimálnímu využití oboustranného ekonomického potenciálu, a tím přispěla k vyrovnání nesouladů v současném stavu vzájemných vztahů. Hlavním výzkumným předpokladem práce tedy je, že liberalizace vzájemných obchodních vztahů prostřednictvím vytvoření určité formy regionální ekonomické integrace mezi EU a RF by měla vést ke zvýšení úrovně ekonomického blahobytu obou celků, a tím k vytvoření dodatečné ekonomické motivace pro budoucí směřování vzájemných vztahů. Výzkumná část se věnuje třem základním rovinám: historické východisko vzájemných ekonomických vztahů, současný vývoj obchodně ekonomických vztahů a možnosti budoucího vývoje vzájemných ekonomických vztahů mezi EU a RF v kontextu regionální ekonomické integrace. Historické východisko tvoří politické a ekonomické aspekty vývoje obou celků, právně institucionální rámec a problematické oblasti vztahů EU a RF. Současný vývoj obchodně ekonomických vztahů vychází z rozboru obchodních toků zboží, služeb a kapitálových toků. V rámci vyhodnocení budoucího vývoje jsou vzaty do úvahy tří liberalizační scénáře: - vstup RF do WTO, - vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a RF, založené na odbourání tarifního překážek ve vzájemném obchodu a - vytvoření komplexní zóny volného obchodu mezi těmito celky, vycházející z předpokladů hluboké regionální ekonomické integrace, vč. liberalizace obchodu službami, pohybu kapitálu a regulatorní harmonizace. Pro vyhodnocení výsledků liberalizačních scénářů je využito metaanalýzy výsledků vybraných studií na bázi aplikovaného modelu všeobecné rovnováhy. Výsledky výzkumu prokázaly zisky z liberalizace vzájemných vztahů pro oba celky. Současně s tím se regionální ekonomická integrace na úrovni komplexní zóny volného obchodu zdá být nejefektivnějším způsobem využití ekonomického potenciálu EU a RF.
Dopady strukturální a regionální politiky EU na tuzemskou ekonomiku a hodnocení těchto dopadů v kontextu zkušeností vybraných členských států
Vondrák, David ; Bárta, Vladimír (vedoucí práce) ; Wokoun, René (oponent) ; Kalínská, Emílie (oponent) ; Urban, Luděk (oponent)
Práce se zaměřuje na hodnocení možných dopadů rozličných opatření strukturální a regionální politiky Evropské unie uplatňovaných v České republice. Kromě předběžného hodnocení využívání strukturální pomoci v ČR si práce klade především za úkol zasadit náš přístup k implementaci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti do celkového unijního kontextu. To vyžaduje nejen obecné hodnocení z hlediska naplňování jednotlivých priorit, jež si ČR stanovila, ale především přímé srovnání dopadů obdobných opatření na ekonomiky členských států EU v minulosti. Z tohoto důvodu tvoří důležitou součást práce čtyři případové studie, jež analyzují dopady využívání kohezní politiky v tzv. bývalých zemích soudržnosti (Španělsku, Portugalsku, Řecku, Irsku), a to od prvního programového období 1989--1994 až do současného programového období 2007--2013. S ohledem na výchozí podmínky těchto ekonomik lze považovat jejich konvergenční proces k průměru EU za poměrně úspěšný. Nicméně existují zde některé důležité rozdíly jak v použití, tak i v dopadech strukturálních fondů v těchto čtyřech zemích. Výsledky zkoumání naznačují, že dopady kohezní pomoci ve Španělsku byly poměrně významné -- především šlo o její příspěvek k ekonomickému růstu a snižování nezaměstnanosti. Španělsko jako celek konvergovalo ve sledovaném období k průměru Evropské unie ve většině důležitých ekonomických indikátorů. Hospodářská konvergence probíhala i na regionální úrovni, nicméně vývoj měl rozdílnou dynamiku a jiné příčiny v různých oblastech. Přibližování portugalského hospodářství k unijnímu průměru bylo naproti tomu podstatně méně razantní a disparity na regionální úrovni zde spíše vzrostly. Význam využívání strukturální fondů v Řecku spočívá především v jejich tlaku na zlepšování institucionálního rámce a uplatňování strategického plánování. Ze zkušenosti čerpání pomoci v Irsku pak vyplývá obecný imperativ k co největšímu využívání unijních prostředků zejména na veřejné statky, spíše než na podporu soukromého sektoru. Česká republika by si měla ze zkušeností čtyř kohezních zemí vzít poučení. Efekty politiky soudržnosti pro tuzemskou ekonomiku mohou být totiž poměrně velmi významné, a to nejen v krátkodobém a střednědobém, ale především v dlouhodobém horizontu. Je však třeba mít na paměti, že jde o možné dopady, jejichž reálné naplnění závisí především na samotných aktérech, ať již na úrovni strategického řízení, řízení a implementace programů či na úrovni konečných příjemců kohezní pomoci.
Transformační procesy v Ruské federaci a jejich vliv na podnikatelské prostředí - nové možnosti pro české exportéry
Samsonyan, Hakob ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent) ; Petříček, Václav (oponent) ; Kubišta, Václav (oponent)
Ruský trh dává velké příležitosti pro české exportéry v blízkém i vzdáleném výhledu. České firmy mohou využít komparativních výhod z ekonomických vztahů v minulosti: jazyková blízkost, obchodní kontakty, výrobní kooperace, dobré znalosti lokálních specifik. Požadavky modernizace, inovací v ruském civilním průmyslu a v infrastruktuře dávají mnoho příležitostí pro exportéry a stále více i pro investory. Cíle práce byly zaměřeny na zkoumání vlivu transformace v Rusku na změny v podnikatelském prostředí a dále na vývoj konkurenční pozice českých subjektů na ruském trhu. Práce hodnotí strategii české proexportní podpory v RF: aktivity MPO, ČEB a.s., EGAP a.s., Czech Trade. V obchodní politice je zdůrazněna potřeba reflektování ruské multipolární orientace směrem k teritoriální diversifikaci zahraničních ekonomických vztahů. Jako pomoc českým investorům je v práci provedeno hodnocení ruských regionů z hlediska investičního potenciálu a investičních rizik.
Vliv zahraničních investic na hospodářský rozvoj vybraných zemí SVE
Polívka, Martin ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent)
Práce zkoumá vliv přímých zahraničních investic na hospodářství České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska v období let 1993-2007 optikou tří makroekonomických ukazatelů: hrubého domácího produktu, míry nezaměstnanosti a exportu. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je definován pojem přímých zahraničních investic a provedeno jejich základní dělení. Druhá kapitola podrobně rozebírá přímé i nepřímé efekty PZI na HDP, míru nezaměstnanosti a vývoz. Třetí kapitola analyzuje příliv PZI do středoevropského regionu jako celku i jednotlivých zemí. Důraz je kladen na hospodářskou politiku vůči zahraničním investorům, odvětvovou a regionální strukturu PZI. Čtvrtá kapitola analyzuje dopady PZI na zmíněné tři makroekonomické ukazatele ČR, SR, Polska a Maďarska prostřednictvím jednoduché lineární regrese. Nechybí ani závěrečné zamyšlení na perspektivními dopady PZI, především s ohledem na jejich odvětvovou strukturu.
Aktuální otázky přípravy ČR na vstup do oblasti eura
Furch, Tomáš ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se primárně zabývá otázkami současné hospodářské situace České republiky v oblasti připravenosti na přijetí jednotné evropské měny euro. Práce se skládá z pěti kapitol, ve kterých jsou kromě samotné ČR dále popisovány také obecné aspekty měny euro ať už z pohledu historického vývoje této měny, nebo z pohledu současné problematiky eura v různých státech Evropy. Součástí poslední kapitoly je také postavení eura v celé světové ekonomice a možné budoucí procesy spojené s touto měnou.
Toky PZI a Ruská federace od r. 1991
Abdullin, Denis ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Přímé zahraniční investice jsou velmi důležité pro všechny moderní ekonomiky a pomáhají se světové ekonomice rozvíjet. Každá země, která se pokouší svůj potenciál a dosáhnout hospodářského růstu, musí se snažit přilákat investice do domácí ekonomiky a samozřejmě investovat do jiných zemí, a tím pádem dosáhnout většího zisku. Největší příjemce a poskytovatele PZI jsou USA, země západní Evropy, Čína a Japonsko v Asii. Moje práce se zaměřuje na Ruskou Federaci jako příjemce a také jako poskytovatele zahraničních investic. Přestože ruská ekonomika je jednou z největších, investice do této země nemají tak velký vliv jako v rozvinutých tržních ekonomikách. V mé práce se snažím udělat přehled ruské ekonomiky a historie, analyzovat toky FDI do Ruska a toky PZI z Ruska, investiční projekty, které se v Rusku konají, investiční politiku a investiční potenciál ruských regionů.
Výsledky procesu transformace v zemích Visegradské čtyřky
Hruška, Jan ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Práce se zabývá procesem ekonomické transformace a jeho výsledky v Polsku, Maďarsku, České republice a Slovenské republice, tedy zemích Visegrádské čtyřky. Práce nejprve nastiňuje fungování centrálně plánované ekonomiky a obecný průběh přechodu na tržní ekonomiky. Zmiňuje také rozdílné teoretické přístupy k tomuto procesu. Dále se věnuje transformačnímu vývoji v jedotlivých zemích a srovnává výsledky jednotlivých transformačních strategií.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 147 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.