|
|
Wives and Whores: Female characters in the plays of Harold Pinter
Schormová, Františka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi postavami ze tří her britského dramatika Harolda Pinter v kontextu zobrazování ‚Ženy.' Na Pinterovy ženské postavy se musíme dívat nejen v tradici stereotypního ztvárnění žen, ale také v kontextu patriarchálních konceptů, kterým musí čelit - mužské dominanci, mužskému pohledu a mužskému sbližování. Druhá kapitola dodává pozadí pro zkoumání ženských postav - uvedeny jsou důvody, proč je zkoumat, a také koncept ženy jako ‚toho Druhého.' Tento koncept vedl ke stereotypizaci žen a jejich následnému zkreslení ve fikci, kam zapadá i základní dichotomie manželka/děvka. Tato kapitola také představuje specifika reprezentace na jevišti, s odkazy na vývoj dramatu. Uzavřena je uvedením Pintera do tohoto kontextu. Třetí kapitola obsahuje kritické čtení tří Pinterových her - The Homecoming, Old Times a Betrayal. Role ženských postav je zkoumána ve vztahu k mocenským strukturám, které se snaží dekonstruovat. Kapitola poukazuje na skutečnost, že i v případě, že uspějí, jejich vítězství nijak neohrozí patriarchální struktury. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na české inscenace podle Pinterovy předlohy. Uvádí jejich historii, zvláště pak se věnuje dvěma produkcím, které vznikly dlouho před změnou politických poměrů a byly oficiálním režimem viděny jako hrozba. Také komentuje dvě...
|
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
|
|
Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana
Husáková, Martina ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana zkoumá dva konkrétní literární texty, romány Sedmikostelí a Lord Mord, které analyzuje z hlediska genderu. Na základě kombinace metod feministického "vzdorného čtení" a diskurzivní analýzy rozkrývá způsoby, jimiž jsou v textech konstruovány postavy žen, a zasazuje je do sociálního a kulturního kontextu. Teoreticky vychází z konceptu Judith Fetterley, který vznikl v rámci druhé vlny feminismu, a propojuje jej s novějšími poststrukturalistickými a dekonstruktivistickými teoriemi. Literatura je zde vnímána jako prostor, v němž působí a střetávají se různé diskurzy a ve kterém dochází k (de)konstrukci významů, kategorií a vztahů, včetně genderových. Podstatou předkládané práce je tematizace a analýza různých kategorií a podob ženství, jež jsou v Urbanových textech (re)produkovány. Snaží se ukázat možnost číst literární text "proti srsti" a nepodléhat jeho interpelacím. Tím zdůrazňuje osobnost čtoucího jedince a jeho schopnost dotvářet/přetvářet text v rámci každého dalšího čtenářského procesu, a produkovat tak nové významy a kategorie. Klíčová slova: feminismus, genderová analýza, Lord Mord, Sedmikostelí, Urban Miloš, vzdorné čtení, ženské postavy
|
|
|
Ženské postavy v dílech I. A. Gončarova
Slobodová, Dana ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na hlavní ženské postavy v románech I. A. Gončarova Všední příběh, Oblomov a Strž. Cílem je analyzovat vzájemné vztahy mezi hrdinkami a dalšími postavami a prozkoumat, jak tyto vazby následně formují jejich charaktery. Ukazuje se, že těmto procesům je věnována přinejmenším stejná pozornost jako v případě mužských hrdinů (kteří jsou formálně hlavními postavami románů) a že jsou neméně zajímavé. Rovněž si lze povšimnout zdánlivě opakujících se schémat, která jsou však v jednotlivých případech různě pozměňována. Autor pokaždé přichází s trochu jiným, novým pojetím, a proto můžeme tvrdit, že přes zdánlivé vnější podobnosti je každá z Gončarovových ženských hrdinek jedinečná, stejně tak jako je jedinečné i prostředí, které ji utváří. Klíčová slova: literární postavy, ženské postavy, klasická ruská literatura, Ivan Gončarov, Všední příběh, Oblomov, Strž
|
|
|
Ženské postavy v poezii Viktora Dyka
Frühaufová, Klára ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na ženské postavy v poezii českého básníka Viktora Dyka, zkoumá jejich základní rysy a symboliku a podává základní shrnutí jejich výskytu a významu v rámci autorovy poezie a v kontextu české poezie přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vychází z výběru dobového kritického ohlasu Dykovy poezie a z konkrétních příkladů z autorovy tvorby. Poskytuje základní materiální východisko pro další zkoumání autorovy poezie a postav. Klíčová slova ženské postavy, Viktor Dyk, poezie, dekadence, smíření, věrnost, Milá sedmi loupežníků
|
|
|
Female characters and roles in the German-Turkisch literature
Prášilová, Dana ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je literárněvědná analýza ženských postav a rolí ve vybraných textech německo-turecké literatury. Srovnání budou romány od Emine Sevgi Özdamarové a Selima Özdoğana. První kapitola se bude věnovat historicko-politickému vývoji migrace tzv. Gastarbeiterů ve Spolkové republice Německo. Dále se text bude věnovat pojmu migrantská literatura. V následující části práce budou blíže představeni autoři a jejích specifický styl psaní. Další kapitola se zabývá zobrazením postavení žen a jejich role v islámském světě. Při tom bude zohledněn historický, politický a náboženský vývoj islámské společnosti. Další část práce se věnuje zobrazení ženských postav ve vybraných románech. Závěr tvoří srovnání románů a shrnutí práce.
|
|
|
Female Characters in Arthur Schnitzler's Works. Comparative Description, Analysis and Interpretation of Selected Texts.
Prajzlerová, Lenka ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Následující práce se zabývá problematikou ztvárnění ženských postav v díle Arthura Schnitzlera. Východiskem interpretace je základní rozdělení literárních figur přelomu století na femme fatale, femme fragile a femme enfant. Na základě rozboru sedmi vybraných děl (Märchen, Liebelei, Reigen, Frau Berta Garlan, Fräulein Else, Traumnovelle, Therese. Chronik eines Frauenlebens) diskutuje ukotvení ženských charakterů v rámci narativní struktury. V závěru komentuje otázku typizace těchto figur a Schnitzlerovu tendenci zařazovat je do určených skupin.
|
|
|
Women characters in Willa Cather's fiction as a reflection of U.S. women's rights history
Heck, Lucie ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Willa Catherová (1873-1947) je v současnosti oceňována jako jedna z nejdůležitějších amerických autorek, a počet kritických děl, článků a disertací, které jsou jí věnovány je značný. Z množství esejů, knih a biografií je možné usoudit na jeden důležitý a problematických vztah: Willa Catherová a americké feministky. Feministky by velice rády přiřadily Catherovou k feministickým spisovatelkám a jejich nově vytvořenému "ženského kánonu" tj.ke skupině prvotřídních žen - autorek. Tato snaha však přinesla nečekanou otázku: Je možné považovat Catherovou za feministku, pokud je známá svými ostrými výpady proti ostatním ženám- spisovatelkám a také svým negativním postojem k organizovanému hnutí za ženská práva? Cílem této práce je objasnit pozadí zvláštního vztahu mezi Catherovou a americkými feministkami a odpovědět na výše položenou otázku. Ke zjištění toho, zda silné ženské hrdinky, která Catherová ve svých dílech vytvořila, přispívaly k posílení žen anebo spíše jejich oslabení jsou namísto faktů a domněnek z jejího osobního života použity její romány a povídky. Relevantní části z jejích románů byly interpretovány vzhledem k tehdejším americkým zákonům, což pomohlo ukázat, že ačkoliv Catherová vytvořila výjimečné, spíše než obvyklé ženské hrdinky, nechala je bojovat se stejnými podmínkami a problémy,...
|
|
|
Melancholická krása. Zobrazení ženy v českém výtvarném a literárním umění přelomu 19. a 20. století.
DOBROVOLNÁ, Kristýna
Mezi dobově velmi produktivní reprezentace českého umění přelomu 19. a 20. století patřilo zvláštní zobrazení ženské postavy. Jeho pojetí reprezentovala zejména figurální malba V. Hynaise, J. Preislera, M. Švabinského ad., v níž byly ženy tematizovány jako nositelky moderních psychologických projevů (zvýšená citovost, melancholie, deprese) a specifických motivů (pohádkovost, splynutí ideální figury s krajinou). Výtvarné umění přitom vykazuje zjevné paralely s dobovou literaturou, shodné zobrazení ženy se uplatnilo zejména v populárním žánru pohádkového dramatu (např. J. Zeyer - Radúz a Mahulena, J. Kvapil - Princezna Pampeliška). Bakalářská práce vychází z komparace výtvarného a literárního materiálu a hledá paralely i rozdíly v jednotlivých uměleckých oborech i mezi uvedenými literárními texty.
|
|
|
Typologie a sémiotika ženských postav v díle Ladislava Klímy
ADAMCOVÁ, Eva
Bakalářská práce se soustředí na dílo Ladislava Klímy, a to především na jeho ženské postavy. Teoretická část práce se věnuje sémiotice a sémiotickým teoriím několika odborníků. Praktická část je věnována nejdříve tématu postavení ženy ve společnosti v historii a v době vzniku díla Ladislava Klímy. Dále se v praktické části objevuje kapitola o ženách v Klímově životě. Následují kapitoly, které se zabývají konkrétními ženskými postavami Klímových knih a jejich srovnáním s podobnými postavami, které se vyskytovaly v dobové literatuře a filmu.
|
host ::
RSS.