|
|
Škola jako centrum komunity - realita a možnosti rozvoje komunitního vzdělávání
Neumannová, Klára ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
a klíčová slova Škola jako centrum komunity - realita a možnosti rozvoje komunitního vzdělávání Klíčová slova: lokální komunita, škola jako společenské centrum, spolupráce, komunitní práce, celoživotní vzdělávání, případová studie. Tématem diplomové práce jsou komunitní školy v České republice a možnosti jejich rozvoje. Charakter práce je teoreticko-výzkumný. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy jako komunitní vzdělávání v mezinárodním kontextu a komunitní škola. Dále jsou popsána teoretická východiska práce a aktuální výzvy rozvoje komunitních škol u nás. Výzkumná část je založena na vícečetné případové studii a seznamuje s aktuálním stavem vybraných komunitních škol. Tento aktuální stav škol je komparován s jejich stavem před šesti lety, jehož zdrojem je Analýza připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol z roku 2008, a je tak zhodnocen jejich vývoj. Na základě zmíněné diachronní komparace bylo zjištěno, že komunitní koncepty vybraných škol se prakticky nezměnily. Závěr práce polemizuje s možnými příčinami stagnace tohoto vývoje. Praktickým přínosem práce je vedle návrhu možností dalšího rozvoje komunitních škol v České republice také podrobnější popis jejich aktuálního fungování.
|
|
|
Where is the community? Case study of neighborhoods in Žiar nad Hronom
Kirschnerová, Hana ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
(abstrakt) Komunita a jej vzťah k miestu trápia sociológov a výskumníkov od kedy spoločnosť opustila svoje tradičné usporiadanie. Mnoho z nich zvažuje kladné i záporné aspekty industriálnej a neskôr modernej spoločnosti a ich vplyv na zmysel pre komunitu a ľudské vzťahy. Táto práca sprevádza čitateľa vplyvnými prácami na tému komunity, významu miesta a ľudských vzťahov. Od váženia si tradičnej komunity, cez obavy o jej zmiznutie, miznúci význam lokálnych väzieb po kompletnú anonymitu a individualizáciu. Empirická časť práce prináša výsledky výskumu na sídliskách v Žiari nad Hronom, meste na stredom Slovensku. Zistenia z rozhovorov boli pomeriavané s myšlienkami Nového Urbanizmu, a v podstate potvrdili úlohu architektonického dizajnu v medzi-susedských vzťahoch. Intenzita, početnosť a kvalita interakcie medzi susedmi je teda ovplyvnená priestorovým dizajnom, dĺžkou pobytu a vyťaženosťou obyvateľov. Povaha vzťahov medzi susedmi je ďaleko od ideálu (v tradičnej komunite) ale ľudia hľadajú komunitu v širšom zmysle, vytvárajú siete s ľuďmi z iných sociálnych kruhov ako tých viazaných na miesto.
|
|
|
Každodennost v socialismu na Podblanicku
Lapáčková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Téma práce se týká každodenního života za socialismu na Podblanicku. Jedná se o lokální výzkum, který se snaží předložit vzpomínky převážně venkovských lidí na dobu normalizace, vymezenou 70. a 80. léty 20. století, z hlediska stravování, odívání a bydlení. Výzkum se zabývá strategiemi, improvizacemi a taktikami obyvatel tohoto regionu v období socialismu, mimo jiné zaměřenými na nedostatek požadovaného zboží v obchodech, špatné zásobování, shánění nepříliš kvalitního stavebního materiálu či módního oblečení. Kromě individuálních projevů se věnuje komunitnímu stylu, který k venkovskému obyvatelstvu neodmyslitelně patří. Éra socialismu se výrazně zapsala do mysli všech lidí, kteří v této době žili. Z mnohých pramenů je patrné, že lidé na venkově před rokem 1989 nežili jen bezvýznamné životy, poznamenané a vyprázdněné totalitním režimem, ale v mnoha případech se snažili režim opomíjet nebo se o něj prostě nezajímali. Ve svém každodenním životě si vytvářeli hodnoty, které pro ně byly mnohem důležitější. Ty však mohli realizovat většinou jen částečně. Důležitá tu byla jejich vynalézavost, strategie a taktika, aby mohli dosáhnout toho, co považovali za důležité. Nespornou výhodou byl život ve venkovské komunitě, jenž spočíval v příbuzenských a sousedských vztazích. Vlastní terénní výzkum se snaží...
|
|
|
Strategická společenská odpovědnost firem
Urbanová, Kristýna ; Pavičová, Petra (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje strategické společenské odpovědnosti firem a s ní souvisejícímu konceptu vytváření sdílené hodnoty (tzv. creating shared value). Analyzuje rozdíl mezi strategickou CSR a klasickou firemní filantropií, kdy se jedná o přerozdělování části zisku. Poukazuje na vazbu mezi businessem a občanskou společností. V současnosti si firmy uvědomují, že jejich úspěšnost souvisí se zdravím společnosti, ve které působí, a proto se při implementaci strategické CSR zaměřují na řešení problémů, které se vztahují k oblasti, ve které jsou profesionálové. Diplomová práce se zaměřuje na vytváření spolupráce mezi firmami a občanskou společností, která je vybudována na myšlence, že sociální a ekonomické cíle se vzájemně překrývají. Tato spolupráce je výzvou k řešení společných sociálních problémů a měla by přinášet prospěch oběma stranám. Teoretický základ práce je doplněn empirickou částí založenou na analýze rozhovorů se zástupci firem a organizací občanské společnosti.
|
|
|
Role školy a lokální komunity v prevenci delikventního chování dětí a mládeže
Kurschová, Veronika ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Šlechtová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou delikventního chování dětí a mládeže, zejména její prevencí. Teoretická část se pokouší o vysvětlení základních pojmů souvisejících s oblastí delikvence a podává některé základní teorie delikvence. Dále specifikuje období školního věku a adolescence a následně se snaží poukázat na některá základní vývojová specifika, projevy a motivace dětské a juvenilní delikvence. V další kapitole se zabývá nejčastějšími příčinami delikventního chování u dětí a mládeže. V neposlední řadě ukazuje na důležitost preventivního působení školního prostředí a lokální komunity. Praktická část zjišťuje, za užití různých metod, efektivitu preventivního působení na jednotlivých základních školách a v lokální komunitě. Klíčová slova delikvence, prevence, děti, mládež, škola, lokální komunita
|
|
|
Transformace lokálně ukotvené komunity v čase: vliv Faceboku na udržování vztahů
Tobrman, Michal ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat a analyzovat povahu vztahů původně lokálně ukotvené komunity a zjistit, jaký vliv mají online sociální sítě na charakter těchto vztahů. Sledovanou lokálně ukotvenou komunitou je jeden vybraný ročník žáků ze základní školy Na Smetance na Praze 2. Pro hlavní analýzu byly použity převážně kvalitativní metody výzkumu: dotazníková šetření a řízené rozhovory s členy sledované komunity. Výsledky ukázaly, že proměnu lze spatřit nejen v rozpadu této komunity na menší skupiny lidí se silnými vazbami, ale i ve vlivu online sociální sítě Facebook, jehož prostřednictvím dochází k udržování vztahů mezi členy původně lokálně ukotvené komunity. Z analýzy síly vztahů mezi bývalými spolužáky vyplývá, že sociální síť vytvořenou prostřednictvím Facebooku, tvoří převážně slabé vazby, které jsou ale nepostradatelné pro tvorbu sociálního kapitálu. Diplomová práce přispěla k dalšímu porozumnění problematice vývoje lokálně ukotvených komunit v současné době. Klíčová slova: lokálně ukotvená komunita, sociální sítě online, Facebook, lokalita Prahy 2, sociální kapitál
|
|
|
Modernizace společnosti a její projevy na regionální úrovni
AUJEZDECKÝ, Kevin
Cílem práce je nalézt v regionu ekonomicko-sociální znaky modernizace v komunistické éře i po jejím konci a v novodobých dějinách. Sestavení a následná komparace mapy volebních preferencí s názory starostů na sociální a ekonomické poměry na Soběslavsku. Druhotným cílem je pak zhodnocení přínosu technologického pokroku na rurální oblasti. Kompletně zanalyzovat situaci udržitelného rozvoje v regionu. Práce je rozložena do dvou rovin, z nichž první teoretická, popisuje základní použité pojmy modernizace, venkov, venkovská komunita, krajina. Definuje region z demografického a geografického hlediska. Druhá, analytická část, vymezuje sledované ukazatele a snaží se nalézt ekonomicko-sociální znaky modernizace na Soběslavsku. Její součástí je též vyhodnocení polootevřeného dotazníku pokládaného starostům obcí k otázce modernizace a jejího přínosu. Poslední částí práce je analýza silných a slabých stránek modernizace pro region.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kulturní centrum Eden
Kousalová, Kateřina ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Sulženko, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem kulturního centra jako prvku základní občanské vybavenosti, staví ho tedy na úroveň, na které zatím v české společnosti masově vnímáno není. Těžištěm teoretické části je především pokus o vydefinování pojmu kulturní centrum, snaha o nastínění potenciálu jeho úlohy v současné české společnosti a zmapování možností při volbě organizačně-právní formy, způsobu financování a projektového řízení. Dále bych se ráda obecně zamyslela nad zásadami pro návrh nového kulturního centra a provedla domácí a zahraniční rešerši k jeho obsahu, formě a funkci. Hlavními pilíři praktické části jsou zmapování současné situace bývalého pražského kulturního domu Eden, který už dlouhou dobu chátrá, a aplikace filozofie kulturního centra jako prvku základní občanské vybavenosti a mnou stanovených obecných zásad pro návrh na tento konkrétní případ.
|
host ::
RSS.