|
|
Sexuální a genderově motivované zločiny v rozhodování Mezinárodního trestního soudu
Juhasová, Veronika ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Sexuální a genderově motivované zločiny v rozhodování Mezinárodního trestního soudu Abstrakt Tato diplomová práce se zaobírá sexuálními a genderově motivovanými zločiny, jak jsou upraveny v Římském statutu a dalších pramenech práva Mezinárodního trestního soudu, a způsobem, jakým je tato úprava uvedena do praxe. Cílem této diplomové práce je zhodnocení přístupu Mezinárodního trestního soudu ke stíhání sexuálních a genderově motivovaných zločinů prostřednictvím deskripce jeho právního rámce a následné analýzy přístupu jednotlivých orgánů k vyšetřování a stíhání těchto zločinů. Práce nejprve stručně představuje historický vývoj vnímání sexuálních a genderově motivovaných zločinů a nastiňuje vývoj k nim se vztahující judikatury mezinárodních a smíšených trestních tribunálů a soudů. Následně podává přehled ukotvení sexuálních a genderově motivovaných zločinů v pramenech práva a vnitřních předpisech Mezinárodního trestního soudu, a to nejen z pohledu klasifikace těchto zločinů a definic jejich jednotlivých forem, ale věnuje se také pravidlům s nimi souvisejícím, která ovládají různé fáze vyšetřování a stíhání sexuálních a genderově motivovaných zločinů a která mají vliv na výběr personálu zúčastněného na řízení. Nakonec se zabývá minulou i současnou rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k...
|
|
|
Ruská invaze na Ukrajinu z pohledu mezinárodního práva
Malinová, Aneta ; Urbanová, Kristýna (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Ruská invaze na Ukrajinu z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Předložená diplomová práce se věnuje problematice ruské invaze na Ukrajinu, která započala 24. února 2022, a to z pohledu ius ad bellum a ius in bello. V první kapitole práce nastíní historický kontext vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, který je podstatný pro vystižení faktu, že ozbrojený konflikt na Ukrajině probíhá již od roku 2014. Invaze tak byla vyvrcholením dlouhotrvajícího konfliktu. Ve druhé kapitole jsou v práci předestřeny a analyzovány důvody uváděné Ruskou federací pro napadení jiného nezávislého a suverénního státu. Zkoumá tedy, zda bylo uznání Doněcké a Luhanské lidové republiky v souladu s mezinárodním právem a zda obstojí srovnání s uznáním Kosova. Posléze se zabývá otázkou, zda má Ruská federace právo na výkon individuální, kolektivní, preventivní či preemptivní sebeobrany. Práce shledává, že žádný z argumentů Ruské federace nemůže obstát. Ruská federace jako právní obhajobu svého jednání uvádí také výkon humanitární intervence, ani tato obrana však neobstojí. Je zvažován také koncept Odpovědnosti za ochranu, který by se v případě porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva na území Ukrajiny nabízel. Třetí kapitola je věnována mezinárodnímu právu humanitárnímu. V této kapitole je analyzováno, zda ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou...
|
|
|
Zásada rozlišování v mezinárodním humanitárním právu v současnosti
Paluka, Adriana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Zásada rozlišování v mezinárodním humanitárním právu v současnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá aktuálními problematickými otázkami, které do aplikace zásady rozlišování vnesla civilizace ozbrojených konfliktů. Jednou z takovýchto otázek je Ženevskými úmluvami a jejich Dodatkovými protokoly nastavený systém dichotomie kombatantů a civilistů. Odborná veřejnost se v současné době rozchází, co se týče možného zakotvení třetí kategorie tzv. nelegálních kombatantů. Tato diplomová práce zprostředkovává odlišné pohledy na tuto problematiku a právní postavení osob do této kategorie spadající a přináší debatu nad nutností opuštění zavedeného konzervativního přístupu dichotomie. Jedním z dalších zásadních problémů komplikujících v současné době aplikaci zásady rozlišování je otázka přímé účasti na nepřátelství civilisty, která s sebou přináší ztrátu jinak civilistům garantované ochrany proti cíleným útokům. Úprava této zásadní problematiky je však ze strany kodifikovaného MHP velmi skoupá. ICRC ve snaze usnadnit interpretaci těchto norem vydal "Směrnici k výkladu pojmu přímé účasti na nepřátelství", ta však byla v některých svých částech podrobena značné kritice odborné veřejnosti. Tato diplomová práce v teorii a na hypotetických příkladech analyzuje a porovnává ICRC navrhovaný přístup a zejména tzv....
|
|
|
Crisis of the WTO dispute settlement system - MPIA
Červinka, František ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Systém řešení sporů Světové obchodní organizace je v krizi. Zánik jeho Odvolacího orgánu znamená těžké časy pro mnohostranný obchodní systém. Odvolací orgán je nyní bez rozhodců, jejich jmenování zablokovaly Spojené státy a dříve oslavovaný systém je nyní ochromen. Vyvíjel se od druhé světové války a prošel mnoha obměnami. Prvním cílem této práce je prozkoumat povahu různých režimů řešení sporů v rámci ITO, GATT a WTO a určit, zda představují spíše soudní nebo diplomatický systém. Druhým cílem této práce je analyzovat krizi odvolacího orgánu. Jelikož řešení je v nedohlednu, skupina členů se dohodla na podepsání Mnohostranného prozatímního ujednání o odvolání při rozhodčím řízení (MPIA). Spojené státy vznesly na praxi Odvolacího orgánu řadu stížností a námitek a práce se s některými z nich vypořádá. Především půjde o otázky rozsahu pravomocí a limitů, kterých se Odvolací orgán (ne)drží. Práce se zaměří na kritiku USA a protiargumenty a na otázku, zda MPIA nějakým způsobem napravuje některé z vnímaných nedostatků. Klíčová slova: Mnohostranný obchodní system, Světová obchodní orgnizace, Odvolací organ, MPIA, system řešení sporů
|
|
|
Konflikt v Sýrii - Důvody a legalita vstupu vybraných aktérů
Tříska, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Konflikt v Sýrii - Důvody a legalita vstupu vybraných aktérů Abstrakt Cílem této diplomové práce je podat určitý přehled o legalitě účasti vybraných subjektů v syrském konfliktu. Legalita je v této práci zkoumána ze dvou pohledů. Prvním z nich je náhled historický, který je představován takzvanou Teorií spravedlivé války, která udává nejucelenější přehled o použití síly v předválečném období. Druhý, modernější pohled na danou problematiku je z hlediska současného mezinárodního práva, reprezentovaného primárně Chartou OSN. Samotná práce je rozdělená do tří částí. V první části je vysvětlena problematika použití síly v mezinárodním právu, která je rozdělená do části historické, kde je podán základní přehled o teorii spravedlivé války, se zaměřením na 6 kritérií Ius ad bellum - Spravedlivý důvod, Legitimní autorita, Správný záměr, Proporcionalita cílů, Rozumná šance na úspěch a Poslední možnost, kdy jsou jednotlivá kritéria vysvětlena a dána do souvislosti s moderní právní úpravou, a části současné, kde je podán přehled o použití síly v současně platném mezinárodním právu se zaměřením na články 2 a 51 Charty. Ve druhé části práce je nastíněna problematika konfliktů z pohledu mezinárodního práva se zaměřením na rozdělení konfliktu mezinárodního, vnitrostátního a občanských nepokojů. Dále je vysvětlena...
|
|
|
Právní úprava postavení soukromých osob v kosmickém právu
Zíka, Tadeáš ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice úpravy práv a povinností soukromých osob kosmickém právu. Jejím cílem je zjistit, do jaké míry se kosmické mezinárodní právo veřejné soukromým osobám věnuje, jaké povinnosti z vyplývají a jak je státy adaptují do svých vnitrostátních právních řádů. první kapitole práce je představeno historické pozadí, na němž se kosmické právo vyvíjelo a které mělo výrazný dopad na jeho současnou podobu. Následně je kosmické právo nováno, zařazeno do kontextu mezinárodního práva veřejného a srovnáno s nejpodobnějšími právními režimy - mořským právem, právem vzdušeného prostoru a antarktickým smluvním Druhá kapitola je zaměřena na představení jednotlivých kosmických smluv, které tvoří jádro mezinárodního kosmického práva. Těmito smlouvami jsou Kosmická smlouva, Dohoda o záchraně, Úmluva o odpovědnosti, Úmluva o registraci a Dohoda o Měsíci. Práce se kromě obecného představení smluv soustředí zejména na ta ustanovení, ze kterých lze dovodit důsledky rámci kapitoly jsou také představeny klíčové mezinárodní vládní oblasti kosmického práva působí. Třetí kapitola práce je věnována konkrétním národním úpravám kosmického mezinárodního rámce a přenášejí je také na soukromé osoby. Mezi vybrané státy bylo zařazeno Rakousko, Nizozemsko, Finsko, Portugalsko a Nový Zéland. Práce zkoumá způsob,...
|
|
|
The principle of distinction and its implications for the conflict between Israel and the terrorist groups operating in the Gaza Strip
Vavrečková, Pavla ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Zásada rozlišování a její promítnutí v konfliktu mezi Izraelem a teroristickými organizacemi působícími na území Gazy Abstrakt Diplomová práce diskutuje důsledky změněné povahy ozbrojených konfliktů na princip rozlišování. V úvodu se práce zaměřuje na změněnou povahu ozbrojených konfliktů a na důsledky z toho plynoucí. Popisuje jejich postupný vývoj a odlišnosti od klasických válek. Následně je pozornost věnována povaze stran účastnících se asymetrických ozbrojených konfliktů. S nárůstem asymetrických konfliktů a nástupem teroristických skupin jako významných nestátních aktérů bylo potřeba otevřít diskusi o postavení jejich členů, a případně přehodnotit jejich práva a povinnosti. Bez ohledu na jejich asymetrickou povahu se tyto konflikty stále musí řídit mezinárodními smlouvami, které byly přijaty v době, kdy byly normou zejména klasické války vedené mezi státy na obou stranách. Platné mezinárodní právo tedy dostatečně nereflektuje povahu dnešních konfliktů. Z tohoto důvodu je v této práci podrobně popsán a analyzován princip rozlišování, aby bylo možné pochopit, zda je skutečně schopen obsáhnout povahu teroristů. Postavení kombatantů a nekombatantů (civilistů) je dopodrobna rozvedeno. Práce upozorňuje, že princip rozlišování podle platného práva ozbrojených konfliktů je značně černobílý a že nastalá...
|
|
|
Textilní produkce v kušánské Střední Asii
Urbanová, Kristýna ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Samotný název mé diplomové práce, Textilní produkce kušánské Střední Asie, vymezuje v jedné krátké větě objekt, oblast i časové údobí, které hodlám sledovat. Z hlediska tématického členění, by se práce dala rozdělit do dvou okruhů. První část se zabývá vlastními textilními nálezy z dané oblasti a jejich technologickým rozborem, část druhá pojednává o předmětech k textilní tvorbě používaných a o zařazení této produkce do rámce každodenní činnosti člověka. První část mé práce se opírá o archeologické nálezy textilií z oblasti starověké Baktrie za vlády Kušánů (od první pol. 1. století př. Kr. po konec 3. století) a sousedních oblastí. Toto území lze v podstatě dělit na dvě části, rozdělené přirozenou hranicí - tokem Amudarji na pravobřežní a levobřežní. Pravobřežní bývá označována za tzv. severní Baktrii, uzavřenou hřebeny hor Hissar, Bajsúntau a za Železnými vraty navazujícím masívem Kugitang. Pokrývala teritorium dnešního jižního Uzbekistánu a jihozápadního Tádžikistánu. Nebyla však jediným územím na tomto břehu řeky Amu, které poutaly pozornost kušánských panovníků. Byly to i oblasti za hradbou Hissaru: Sogdiana, Fergana a Chorezm, tvořící kulturně jeden velký celek, odlišující se od území, spadajících pod jižní Baktrii. Do soupisu textilních nálezů budou tedy zařazeny i tyto tři oblasti a ještě dvě další,...
|
|
|
Zločin genocidia před mezinárodními trestními institucemi
Gerle, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Zločin genocidia před mezinárodními trestními institucemi Abstrakt Zločin genocidia představuje jeden ze zásadních institutů mezinárodního práva trestního, který směřuje vůči porušování lidských práv v míře, která se dotýká celého mezinárodního společenství. Od ostatních zločinů podle mezinárodního práva se odlišuje svým důrazem na ochranu vybraných skupin osob, specifickým úmyslem pachatele směřujícím k jejich zničení, jakož i dalšími aspekty obsaženými v jeho definici. Zločin genocidia, jakožto odpověď na hrůzy holokaustu a předcházející dějinné události, byl poprvé definován v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia v roce 1948 a právě tato definice byla následně přejata do statutů mezinárodních trestních institucí a je dnes uznávána za kogentní normu mezinárodního práva. Tato práce se zaobírá zločinem genocidia v podobě, do které dospěl právě díky výkladu mezinárodních ad hoc trestních tribunálů OSN a dalších mezinárodních soudních orgánů. Masa judikatury těchto institucí představuje středobod zpracovávané materie umožňující autorovi předložit v rámci daného rozsahu pokud možno celistvý pohled na předmětný institut. Dále autor využívá poznatků soudobé doktríny, které doplňují analýzu recentní rozhodovací praxe zmíněných institucí. Vycházejíc ze stručné expozice vývoje institutu v počáteční části...
|
|
|
Právní režim přírodních zdrojů na nebeských tělesech
Pepřík, Šimon ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
1 Právní režim přírodních zdrojů na nebeských tělesech Abstrakt Cílem práce je popsat právní režim přírodních zdrojů na nebeských tělesech. V posledních měsících a letech se stále častěji spekuluje o těžbě na Měsíci a na asteroidech a tato práce se ve svých sedmi částech věnuje právnímu režimu takových aktivit. Zejména zda jsou takové aktivity z hlediska mezinárodního práva možné, jak jsou upraveny a jaký je potenciální budoucí vývoj v této oblasti. Aby bylo možné věnovat se úvahám o právním režimu přírodních zdrojů na nebeských tělesech, je nezbytné se napřed seznámit se základními pojmy kosmického práva, mezi které patří kosmický prostor, nebeská tělesa a kosmické zdroje, jejichž vymezení je předmětem první části práce. Druhá část popisuje vývoj mezinárodního kosmického práva, od prvních zmínek o něm, až po vytvoření dvou významných mezinárodních dokumentů v této oblasti, Kosmické smlouvy a Dohody o Měsíci. Obě mezinárodní smlouvy jsou v jednotlivých kapitolách analyzovány a porovnány jak z hlediska jejich mezinárodního přijetí, tak z hlediska úpravy aktivit v oblasti kosmických zdrojů v nich obsažené. Následně je naznačen jejich možný budoucí vývoj. Ve třetí části jsou představeny základní zásady, na kterých by měly dbát státy při vytváření svých vnitrostátních právních úprav. Dále jsou popsány...
|
host ::
RSS.