|
| |
|
| |
|
|
Neverbální komunikace jako jedno z kritérií při přijímání pedagogických pracovníků
Fišnarová, Monika ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
5 ABSTRAKT: Znalost jednotlivých prvků neverbální komunikace je velkým přínosem při ověřování předkládaných informací a otevření možností dalších pohledů na osobnostní rysy a povahové vlastnosti sledovaných jedinců. Tyto znalosti lze s úspěchem využít při přijímání nových pedagogických pracovníků v předškolním vzdělávání. A to jako jedno z hodnotících kritérií, které pomůže zjistit žádoucí povahové rysy budoucích pedagogických pracovníků potřebných pro úspěšnou pedagogickou činnost a zároveň může odhalit nežádoucí, skrývané a problematické vlastnosti daného jedince. Cílem této práce je zjistit, které projevy neverbální komunikace ředitelky mateřských škol preferují při přijímání pedagogických pracovníků. Na základě hodnocení dotazníkového šetření a osobních interview vznikla rukověť neverbální komunikace (pomůcka při přijímání pedagogických pracovníků) s vysvětlením nejdůležitějších prvků neverbální komunikace. Jako takový může následně sloužit při přijímacích řízeních. KLÍČOVÁ SLOVA: Neverbální komunikace, prvky neverbální komunikace, pedagogický pracovník, předškolní vzdělávání, přijímací řízení, kritéria, rukověť
|
|
|
Postavení a vzdělávání ředitelů škol v historickém kontextu
Přibylová, Libuše ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou postavení a vzdělávání ředitelů škol v historickém kontextu. V jednotlivých etapách nahlíží na vývoj učitelské a ředitelské profese na našem území a současně nastiňuje obraz vývoje vzdělávání učitelů a ředitelů škol. Práce poskytuje informace, které se týkají vývoje společnosti ve vztahu nejen ke vzdělávání, ale i s ohledem na jednotlivé aktéry výchovně-vzdělávacího procesu. V práci je použito vybraných monografií, odborných textů, zákonů, právních předpisů a školských dokumentů. Zjištěna fakta byla zpracována do tematických celků v chronologickém členění a uspořádání z hlediska historického vývoje. Přínosem práce je vytvoření stručného přehledného vývoje funkce ředitele školy, které bude možné využít pro další detailnější rozpracování daného tématu.
|
|
| |
|
|
Analýza vývoje úrovně financování přímých nákladů základního vzdělávání v jednotlivých krajích
Koudelková, Miluše ; Marková, Jana (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Záv re ná bakalá ská práce se zabývá analýzou úrovn financování p ímých neinvesti ních výdaj na základní vzd lávání v jednotlivých krajících R. Finan ní prost edky na financování p ímých neinvesti ních výdaj základního školství, které je nedílnou sou ástí tzv. regionálního školství, jsou alokovány ze státního rozpo tu do rozpo tu jednotlivých škol normativn prost ednictvím soustavy republikových a krajských normativ na jednotku výkonu. Teoretická ást popisuje právní rámec financování regionálního školství a podrobn se zabývá systémem rozpisu rozpo tu na p ímé neinvesti ní výdaje základního školství z úrovn státního rozpo tu - kapitoly 333 MŠMT prost ednictvím kraj na jednotlivé základní školy. Ve výzkumné ásti je provedena analýza krajských normativ a úrovn financování p ímých neinvesti ních výdaj u výb rového souboru t í základních škol v jednotlivých krajích R.
|
|
|
Syndrom vyhoření
Horáková, Andrea ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Prokop, Jiří (oponent)
NÁZEV: Syndrom vyhoření AUTOR: Andrea Horáková KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jarmila Mojžíšová, Ph.D. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce se zabývá v současné době velmi aktuální tématem- syndromem vyhoření. Zabývá se základními definicemi, příznaky, průběhem, fázemi, příčinami, diagnostikou, léčbou a prevencí syndromu vyhoření. Součástí práce je výzkum zaměřený na porovnání míry psychického vyhoření u pedagogických pracovníků pracujících s dětmi "zdravými" a s dětmi "postiženými". KLÍČOVÁ SLOVA: syndrom vyhoření, vyčerpání, stres, únava, proces, dotazník BM, pedagogický pracovník
|
|
| |
|
| |
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
host ::
RSS.