|
SAN MINN (ANEB) UMĚLEC, KTERÝ DÁVÁ PŘEDNOST TVORBĚ A OBRAZŮM PŘED SVÝM ŽIVOTEM
Zeya, Pyin Nyar ; JANEČEK, Vít (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Nikdo nemůže ovládat svobodné myšlení a inspiraci umělce. Přestože jeho obrazy a tvorba byly vystaveny velkému tlaku a na nátlak shora zakázány, jejich umělecká hodnota nikdy neklesla. Proto píši tuto práci.
San Minn vystoupil zbarmského malířského mainstreamu a nikdy nenamaloval komerční obraz. Je stále věren své víře v umění a malbu a přichází vždy s novými způsoby, jak přistoupit malování. Jeho tvorba se podstatně odlišuje od jeho souputníků a jeho styl se výrazně liší. V barmském malířství je unikátním jevem. Naskytla se mi možnost studovat jeho styl, myšlenky, způsob uvažování a jeho odhodlání s jakým umění vytváří.
Moje práce má za cíl ukázat život umělce a malíře, který vyrostl a žil 50 let pod vojenskou nadvládou, a skrze pohled na jeho případ popsat vývoj a stav výtvarné scény v Barmě. Zprostředkuji tak nejen zájemcům o malbu, ale všem ostatním čtenářům vhled do barmského malířství a místní umělecké scény. Doufám, že moje práce tak bude vhledem prospěšným a barvitým.
Zdá se, že jakožto malíř, San Minn chce, aby jeho publikum cítilo a zažilo jeho práce, ale jen zřídka odhaluje svůj osobní život, který se odvíjí za jeho plátny. Pro mě je tato práce zároveň i příležitostí jeho osobní rovinu alespoň trochu poodkrýt na následujících stránkách.
xxxxxxxxx
Cíl Práce
Má práce může být zajímavá pro každého, kdo se zajímá o současnou uměleckou scénu Barmy (Myanmaru).
Umožňuje čtenáři, aby se dočetl o jednom z nejslavnějších a nejvýznamnějších umělců a uměleckých směrů v Barmě (Myanmaru). Jeho malby jsou svědectvím o více než 40 let dlouhé cestě pod dohledem cenzury, avšak na každém kroku ukazují na jeho nebojácnost řešit politické a sociální otázky.
Mnohé z uměleckých děl San Minna jsou autobiografické, vytváří břitký sociální komentář k populární kultuře a zrcadlí sociální hodnoty, stejně jako situace, které jejich autor prožíval.
xxxxxxxxxxxx
|
|
Informovanost mužů o problematice rakoviny varlat
POSPÍŠILOVÁ, Markéta
Základní teoretická východiska Varlata jsou pro muže zásadní pohlavní orgán produkující testosteron, díky kterému se vytváří nejen spermie, ale i pohlavně sekundární znaky a celá osobnost muže. Také v onkologii je třeba varlatům věnovat pozornost, a to zejména kvůli zvyšujícímu se výskytu nádorů orgánu u mužů mladších věkových kategorií. Jelikož tito bývají mnohdy choulostiví na problémy týkající se jejich pohlavního systému, bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti mužů o nádorech varlat. V práci jsou k dispozici potřebné informace týkající se anatomie orgánu, rizikových faktorů pro vznik onemocnění, jeho diagnostiky a léčby. Dále je pozornost věnována sekundárnímu preventivnímu opatření, metodě samovyšetření varlat. Ta napomáhá k včasné diagnostice, která je pro léčbu tohoto druhu rakoviny rozhodující. Práce se zabývá i rolí sestry při edukaci muže o prevenci rakoviny varlat, při péči o pacienta během diagnostiky, předoperační přípravy a pooperační péče a při ostatních léčebných metodách. Cíle práce Cíl 1: Zjistit informovanost mužů v oblasti rakoviny varlat. Cíl 2: Zjistit změnu v chování mužů ke svému zdraví po operaci varlat. Výzkumné otázky 1) Jaká je informovanost mužů v rizikovém věku o daném onemocnění? 2) Jaký je rozsah informovanosti muži o metodě samovyšetření? 3) V jakých oblastech se změnilo chování mužů ke svému zdraví po operaci varlat? Metodika Ke zpracování potřebných dat bylo v práci použito kvalitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat sloužila metoda polostandardizovaného rozhovoru s otázkami směřujícími k dané problematice. K výzkumnému šetření bylo osloveno 5 respondentů v rizikovém věku pro vznik zhoubných nádorů na varlatech a 5 respondentů, kteří již prošli léčbou tohoto onemocnění. Získaná data byla analyzována, následně dle významu sestavena do kategorií a na závěr vyhodnocena. Výsledky Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že muži určité povědomí o rakovině varlat mají. Často však toto onemocnění podceňují, což je dáno nízkou úrovní informovanosti mužů o zkoumané problematice. O příznacích nemoci mají muži dostačující vědomosti, většina respondentů však uvedla mylnou představu o věkovém výskytu a léčbě onemocnění. Preventivní metoda samovyšetření je u mužů spíše neznámá. Respondenti, kteří podstoupili operaci zhoubných nádorů varlat, jsou o této metodě dostatečně edukováni, mnohdy však, jak z výsledků vyplývá, návrat nemoci zlehčují a metodě samovyšetření se pravidelně nevěnují. Výsledky poukazují také na určitou tabuizaci nemoci. Někteří respondenti s vyléčenou rakovinou varlat v rozhovorech přiznali, že pociťovali stud za danou diagnózu. Závěr Z výzkumného šetření vyplynulo, že muži mají o zhoubných nádorech varlat nedostatečné informace. To potvrzuje mj. také neznalost preventivní metody samovyšetření u zdravých jedinců. Muži, kteří podstoupili léčbu nádorů varlat, mají sice nyní dle výsledků dostatek informací, ale nutnost pravidelného samovyšetření mnohdy podceňují. V rozhovorech dále přiznali, že před onemocněním potřebné znalosti postrádali, což přispělo k pozdějšímu odhalení onemocnění a zvýšenému riziku vzniku metastáz. Z těchto důvodů je třeba v populaci zvýšit celkové povědomí o zhoubných nádorech varlat. To ovlivní také pravidelné používání preventivní metody samovyšetření a přispěje tak ke změně přístupu mužů ke svému zdraví v oblasti intimních partiích. Součástí práce je návrh informační brožurky určené zejména mužům v rizikovém věku vzniku rakoviny varlat, která bude nabídnuta k praktickému použití ve zdravotnických zařízeních.
|
|
Plazmové stříkání z kapalné fáze: interakce kapaliny s proudem plazmatu a vznik nástřiku
Tesař, Tomáš ; Mušálek, Radek ; Medřický, Jan ; Lukáč, František
Plazmové stříkání z kapalné fáze je rychle se rozvíjejícím odvětvím žárového stříkání. Hybnou silou vývoje jsou unikátní vlastnosti, které vrstvy deponované z kapalné fáze nabízejí, jako je vysoká tvrdost, vysoká odolnost vůči tepelným šokům či nízká tepelná a elektrická vodivost. Klíčovým faktorem ovlivňujícím výsledný vzhled a vlastnosti vyrobeného nástřiku je zvolený vstupní materiál, kterým může být suspenze jemného prášku či roztok. Parametry dané suspenze (koncentrace pevné fáze, viskozita, povrchové napětí, chemické složení, atd.) či roztoku (zejména koncentrace) pak ovlivňují interakci s proudem plazmatu, která má na výslednou mikrostrukturu zásadní vliv. Tento příspěvek přibližuje problematiku interakce kapalného vstupního materiálu s plazmatem a ukazuje možnosti studia mechanismů růstu nástřiku.
|
|
Stanovení obsahových látek u vybraných druhů a odrůd růží.
Slavíková, Eva ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na porovnání nejvýznamnější obsahové látky s významnými antioxidačními účinky, vitaminu C, v plodech vybraných druhů a odrůd růží. Bylinné přípravky jsou mnohdy lidmi vnímány jako prostředky "druhé volby" při neúspěchu alopatické léčby, která je zaměřena především na potlačování symptomů nemoci, pomíjí však zdraví celého člověka. Bylinné přípravky jsou proto častou alternativou pro terapii vleklých chronických onemocnění. Podkladem práce je rozsáhlá literární rešerše a výsledky měření provedených v laboratoři. Literární část práce obsahuje popis botanického zařazení rostlin růží, je zde uvedena základní charakteristika jednotlivých druhů růží a jejich morfologické znaky. V následujících kapitolách je zpracován přehled o účinných látkách obsažených v plodech růží a jejich vliv na zdraví člověka. V praktické části bakalářské práce obsahuje výsledky laboratorních testů pro zjištění obsahu kyseliny askorbové u jednotlivých druhů vzorků plodů růží, a dále obsahuje i výsledky vážení a měření jednotlivých druhů vybraných vzorků plodů růží. V úvodu praktické části jsou uvedeny i vybrané druhy růží a jejich stručný původ a popis. Pro účely praktické části byly vybrány vzorky druhů Rosa canina L. - růže šípková, Rosa davidii Crép. - růže Davidova, Rosa glauca POURR. - růže sivá, Rosa moyesii HEMSL. et WILS. - růže Moyesova, Rosa multibracteata HEMSL. et WILS. - růže mnoholistenová, Rosa nitida WILLD. - růže lesklá, Rosa pimpinellifolia L. - růže bedrníkolistá, Rosa rugosa THUNB. - růže svraskalá, Rosa 'Provins rose' a Rosa 'Sissinghurst Castle'. Výsledky praktické části jsou zpracovány do tabulek a grafů a potvrzují vysoký obsah vitaminu C v plodech růží. Tento obsah se pohybuje v rozmezí cca 300 - 900 mg.100 g-1. Vzhledem k rostoucímu zájmu o alternativní léčebné přístupy a "čisté" přírodní produkty lze předpokládat, že řada rostlin z čeledi Rosaceae si i nadále zachová své místo v léčebné praxi. Díky svým rozmanitým účinkům a možnostem zpracování budou kromě léčby akutních i chronických onemocnění využívány i při výrobě kosmetických přípravků.
|
|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Nutriční rozbor a optimalizace chovu vybraných druhů jedlého hmyzu v podmínkách ČR s ohledem na zdraví člověka
Adámková, Anna ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce)
Jedlý hmyz je ve světě považován za vysoce výživnou stravu s vysokým obsahem bílkovin a tuku. Nicméně, nutriční hodnota hmyzu není konstantní. Je ovlivněna živočišným druhem, vývojovým stádiem, podmínkami, místem chovu nebo výživou. Práce byla proto zaměřena na získání vybraných nutričních hodnot jedlého hmyzu. Analýzy byly zaměřeny na stanovení obsahu dusíkatých látek, tuku, profilu mastných kyselin a sterolů u vybraných druhů jedlého hmyzu, které je možné běžně chovat v podmínkách České republiky. Současně byly analyzovány i vzorky hmyzu chovaného na ostrově Sumatra z důvodu porovnání vlivu klimatických podmínek na nutriční hodnoty. Hlavním cílem práce bylo stanovení optimálních chovných podmínek, vývojových fází a krmných dávek pro získání dobré produkce hmyzu s vhodnými nutričními vlastnostmi pro výživu lidí. Provedené analýzy prokázaly vysokou nutriční hodnotu vybraných druhů hmyzu, zároveň však potvrdily průkazné rozdíly v obsahu jednotlivých nutrientů mezi jednotlivými druhy v závislosti klimatických podmínkách a vývojovém stádiu. Porovnáním obsahu tuku a dusíkatých látek u jedlého hmyzu a jiných konvenčních zdrojů masa bylo zjištěno, že obsahem tuku a dusíkatých látek je zkoumaný hmyz podobný hovězímu masu. Získané výsledky jsou podkladem pro stanovení vhodných chovných podmínek a vývojových fází pro získání hmyzu s požadovanými nutričními vlastnostmi pro výživu lidí.
|
|
Populačně genetický rozbor plemene starokladrubský kůň
Vostrá Vydrová, Hana ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Starokladrubský kůň, spolu s plemenem lipicán, andaluský kůň a lusitano, patří mezi plemena starošpanělského a staroitalského typu a je chováno ve dvou barevných variantách (bělouši a vraníci). Protože se jedná o uzavřenou populaci, je populace ohrožena ztrátou genetické proměnlivosti. Genetická rozmanitost a populační struktura byla analyzována u starokladrubského koně na základě rodokmenových záznamů jedinců registrovaných v plemenné knize. Dále byly identifikovány faktory, které mohou ovlivnit genetickou variabilitu starokladrubského plemene. Rodokmenové záznamy použité v analýze zahrnovaly data o 7971 jedincích v rozmezí let 1729 až do roku 2013. Rodokmenové záznamy zahrnovaly 33 generací předků, s průměrnou kompletností rodokmenu 15,1. Efektivní počet zakladatelů a předků přispívajících do současného genofondu populace byl 92,69 a 17,16. Průměrné hodnoty koeficientů příbuzenské plemenitby byly následující: 13 % (s maximální hodnotou 29 %) pro referenční populaci (jedince schopné reprodukce n=612 jedinců), 11 % pro variantu běloušů (s maximální hodnotou 25 %) a 15% pro vranou variantu (s maximální hodnotou 29 %). Podíl inbredních jedinců v celé referenční populaci představoval 99 %. Průměrný nárůst koeficientu příbuzenské plemenitby z generace na generaci nabýval hodnot: 1% pro celou referenční populaci, 0,8 % pro variantu běloušů a 1,1 % pro variantu vraníků. Těmto hodnotám odpovídaly také hodnoty efektivní velikosti populace, které byly odhadnuty: 52 jedinců pro referenční populaci, 62 jedinců pro bílou variantu a 45 jedinců pro variantu vraníků. Odhadnuté ztráty genetické rozmanitosti z důvodu nenáhodného páření uvnitř sledované populace a barevných subpopulací byly 1 % pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a 1,2 % pro variantu vraníků. Celková ztráta genetické rozmanitosti pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a vraníků dosahovaly hodnot 11 %, 13% a 17%.
|
|
Antioxidační, anti-proliferační a imunomodulační účinky ovoce, zeleniny a hub in vitro
Doskočil, Ivo ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
V poslední době stoupá zájem o nalezení nových druhů rostlin a hub, které mají antioxidační nebo antiproliferační aktivitu. Tento zájem je vyvolán zejména jejich možným léčivým a potravinovým využitím při mnoha onemocněních, které mohou být spojeny s oxidačním stresem, jako jsou například zánětlivá onemocnění střev, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo nádorová onemocnění.
Tato práce předkládá charakterizaci in vitro antioxidační a anti proliferační aktivity vybraných 19 džusů a 28 metanolových extraktů z ovoce a zeleniny, které jsou běžnou součástí jídelníčku. Dále 13 etanolových extraktů jedlých hub řádu chorošotvarých (Popyporales). Pro stanovení antioxidační aktivity byly využity metody
2,2 diphenyl 1 picrylhydrazyl (DPPH); absorbance kyslíkových radikálů (oxygen radical absorbance capacity ORAC) a inhibice produkce oxidu dusnatého (NO). Cytotoxicita byla měřena pomocí metody MTT využívající tetrazolovou sůl 3 [4,5 dimetyltiazol 2 yl] 2,5 difenyltetrazol bromid; a pro stanovení imunomodulační aktivity byla použita metoda fagocytární aktivity lidských neutrofilních granulocytů. Dále byl zjišťován celkový obsah fenolů (TPC) a ß glukanů, jako potenciálně aktivních složek podílejících se na těchto aktivitách.
Z výsledků je patrné, že z testovaných vzorků ovoce a zeleniny vykazovaly nejvyšší antioxidační aktivitu džusy (TPC = 1603,2 mg GAE/l džusu; ORAC = 438,5 umol TE/g) a extrakty (ORAC 836,6 umol TE/g;
DPPH = 404,6 umol TE/g) z plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), následované džusem z papriky (Capsicum L.)(TPC = 642,1 mg GAE/l džusu; ORAC = 127,9 umol TE/g) a extraktem z ředkve bílé (Raphanus sativus L.)(ORAC = 724,5 umol TE/g; DPPH = 52,2 umol TE/g). Z testovaných druhů ovoce a zeleniny inhibovaly produkci NO džusy z cibule kuchyňské (Allium cepa L)(snižoval produkci NO o 57 %) a mandarinka (Citrus reticulata Blanco)(o 52 %) spolu s extrakty z brokolice (Brassica oleracea var. botrytis italica) (o 21 %) a pomeranče (Citrus sinensis Pers.) (o 10 %). Z jedlých hub byl stanoven nejvyšší obsah fenolových sloučenin u Lentinus tigrinus (Bull.) (houževnatec tygrovaný) Fr. (TPC = 216,2 umol GAE/g extraktu), Ganoderma lucidum (Curtis) P. Kras (lesklokorka lesklá)(TPC = 257,9 umol GAE/g extraktu) a Royoporus badius (Pers.) A.B. De (choroš smolonohý)(TPC = 257,8 umol GAE/g extraktu). Obsah ß glukanů byl nejvyšší u Sparassis crispa (Wulfen) Fr. (kotrč kadeřavá)(117,4 mg/g extraktu). Významný efekt na fagocytární aktivitu granulocytů byl zaznamenán u Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns, Polyporus squamosus (Huds.) Fr. (choroš šupinatý) a S. crispa. U poslední ze zmíněných hub byl taktéž zaznamenán mírný inhibiční účinek vůči buněčné linii HT 29 kolorektálního karcinomu člověka (IC50 = 107 ug/ml extraktu).
Výsledky naznačují, že některé námi testované rostliny a houby mohou být perspektivní ve snižování následků vzniklých v důsledku oxidačního stresu, který má podíl na celé řadě onemocnění a snížení toho oxidačního stresu může vést ke snížení progrese těchto onemocnění. Výsledky naznačují možný mechanismus účinku na lidské zdraví, při jejich interpretaci je však třeba brát v úvahu, že in vitro testy a screeningy jsou prvním stupněm systematického výzkumu těchto účinků a slouží pro výběr kandidátů pro návazné podrobnější studie.
|
|
Spolupráce středních škol s externími firmami v přípravě školních vzdělávacích programů
Tulach, David ; Lačev, Alek (vedoucí práce) ; Hochel, Matej (oponent)
Tato práce, Spolupráce středních škol s externími firmami v přípravě školních vzdělávacích programů, se zabývá otázkou, zdali je možné a přínosné, aby střední školy spolupracovaly s firmami na přípravě či úpravě svých vzdělávacích programů za cílem zlepšení kvality vzdělávání. Po prvotních příspěvcích ze strany odborníků, které na tuto otázku odpovídaly negativně, byl pohled zaměřen na kořen věci - na čem stojí historické pilíře školství a pedagogiky, co o učení se a výuce říká věda, jak pedagogika reaguje na krizi věd. Při porovnání literárních zdrojů a závěrů z rozhovorů s odborníky v kombinaci s analýzou stop a výsledků činnosti odborníků dalších byla stanovena teorie, že veřejné školství dospívá do bodu krize, ve své podstatě se od svého vzniku nezměnilo a nejlepším řešením může být vytvoření alternativních vzdělávacích institucí.
|
host ::
