|
|
Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba: Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému
Klípa, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Zahradníček, Tomáš (oponent)
Disertační práce Název Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému Autor Ondřej Klípa Shrnutí Tématem disertační práce jsou polští pracovníci v Československu, kteří byli zaměstnání na bázi mezivládních dohod. Většinu z nich tvořily ženy. Proces zaměstnávání těchto pracovníků se vyznačoval dvěma specifiky. Prvním je vysoký stupeň regulace ze strany orgánů obou států. Druhým je intenzivní snaha o kontrolu pracovníků, zejména s cílem zamezit jejich kontaktu s místním obyvatelstvem, a kontrola veřejného diskurzu o této pracovní migraci. Hlavní tezí této práce je, že obě specifika vyplývají ze základních charakteristik socialistických systémů, kterými jsou "ekonomika nedostatku" a totalitarismus. V identifikaci těchto charakteristik vycházím z prací Jánose Kornaie. Totalitarismus však pojímám jen jako soubor praktik, které se projevují v různých situacích s různou intenzitou. V práci dokazuji příčinné souvislosti mezi těmito systémovými charakteristikami (nezávislé proměnné) a regulací a kontrolou (závislé proměnné). Vybraný případ proto studuji jako samostatný model dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému. Případ je zasazen také do širšího kontextu blízkých typů pracovních migrací v ČSSR, v ostatních socialistických zemí...
|
|
|
Comparison of manipulation in totalitarianism and neoliberalism
Smolík, Peter ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Tollar, Václav (oponent)
Táto práca sa zaoberá porovnaním procesu spoločenskej manipulácie v totalitarizme a neoliberalizme. Cieľom práce je identifikovať spoločné východiská a znaky manipulácie v totalitárnej a neoliberálnej ideológii. Najprv autor opíše v kapitole o hermeneutike akým spôsobom pracoval a premýšľal nad vybranými textami. V teoretickej časti práce autor vymedzí kontexty, ktoré budú kľúčové pre pochopenie práce. V prvom rade autor vychádza z detailného popisu fenoménu manipulácie. Ďalej zasadzuje totalitarizmus aj neoliberalizmus do dejinného kontextu modernity ̶ presnejšie rozlišuje pevnú a tekutú modernitu. Autor tiež opisuje rozdielnosť medzi pojmami totalita a demokracia, ktoré sú v práci kľúčové pre pochopenie rozdielneho kontextu fungovania oboch ideológií. Hlavná časť práce opisuje akým spôsobom totalitarizmus a potom neoliberalizmus využívajú spoločenskú manipuláciu ako nástroj vládnutia. Autor tak spraví, vďaka detailnému popisu fungovania oboch ideológií, pri ktorom bude dávať dôraz na štrukturálnu rolu manipulácie. V diskusii sa autor zameriava na spoločné štrukturálne znaky manipulácie, pričom sa pokúša tiež objasniť aj rozdielnosti, ktoré napriek spoločným znakom vznikajú. Kľúčové slová: totalitarizmus, neoliberalizmus, manipulácia, perspektíva, ovládanie, vládnutie
|
|
|
Kardinál Josef Beran
Pěstová, Pavla ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
Kardinál Josef Beran S.M.Bernadetta Pavla Pěstová, OSU Diplomová práce se zabývá odkazem i dílem Josefa kardinála Berana, a to zejména z hlediska jeho pastoračního působení jako pedagoga, diecézního biskupa a kardinála žijícího v nuceném exilu. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola hierarchicky popisuje Beranův život a klade důraz na jeho kněžské působení. Druhá kapitola se zabývá jeho pedagogickým působením. Dále se tato kapitola věnuje vybraným publikacím, které během svého života kardinál Beran napsal. Zásadní částí této diplomové práce je třetí kapitola, zabývající se činností arcibiskupa v letech 1945 - 1949. Závěrečné kapitoly se věnují působení Josefa Berana v internaci a římském exilu. Kardinál Josef Beran patří mezi významné osobnosti 20. století. Jeho odkaz zůstává živý i v dnešní době. Klíčová slova pastorace, učitel, katolická církev, totalita, exil, arcibiskup, kardinál
|
|
| |
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Institucionální změny orgánů ÚV KSČ v letech 1951 až 1953
Slanina, Daniel ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je představit institucionální změny orgánů ústředního výboru Komunistické strany Československa v letech 1951 až 1953, a to za pomocí znalostí získaných ze sekundární literatury vztahující se k danému tématu a studiem archivních dokumentů. Práce bude zahájena krátkou historickou kontextualizací, na kterou naváže část věnující ústřednímu výboru Komunistické strany a jeho orgánům. Následně již bude pozornost věnována samotným institucionálním změnám orgánů ústředního výboru, které budou zasazeny do kontextu vnitrostátních událostí a dění ve východním bloku. Klíčová Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jazyk a totalitarismus
Váňa, Tomáš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Diplomová práce Jazyk a totalitarismus se zabývá vztahem mezi těmito dvěma fenomény. Na základě myšlení autorů zabývajících se totalitarismem formuluje svou vlastní definici totalitarismu. Představuje teorii komunikace Karla Wolfganga Deutsche a na jejím základě poukazuje na úzký vztah mezi komunikací a politickými systémy, konkrétně mezi jazykem a totalitarismem. Jazyk je nahlížen především na pozadí myšlení Ferdinanda de Saussure a Ludwiga Wittgensteina. Totalitní jazyk je vysvětlen zejména užitím Orwellova jazyka newspeak z 1984. Praktická analýza vybraného vzorku Rudého práva z období komunistického režimu v Československu v letech 1948-1989 ukazuje jeho projevy v reálné aplikaci. V závěru práce je jako příklad totalitních tendencí v liberálních demokraciích představen fenomén politické korektnosti.
|
|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
host ::
RSS.