|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
|
|
Soft power v praxi - studie veřejné diplomacie na příkladu Velké Británie v letech 1997-2007
Davidová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou veřejné diplomacie jakožto jednoho z možných nástrojů uplatňování soft power státu. Konkrétně je problematika zkoumána na příkladu vývoje veřejné diplomacie ve Velké Británii mezi lety 1997 až 2007, tedy v době vlády Tonyho Blaira. V práci je nejprve představena teoretická debata ohledně konceptu veřejné diplomacie, možnostech jejího využití pro zahraniční politiku i jejích úskalí. Následně je charakterizován systém fungování veřejné diplomacie ve Velké Británii a hlavní změny, jež proběhly v organizační struktuře během zkoumaného období. Jsou také představeny klíčové britské veřejně-diplomatické instituce; BBC World Service a Britská rada. Nakonec jsou analyzovány konkrétní koncepce a strategie, jež byly v rámci britských veřejně-diplomatických aktivit v letech 1997 až 2007 vytvořeny a použity. Hlavní důraz je kladen především na srovnání koncepcí před a po roce 2001, kdy došlo k nejradikálnějším změnám, a na analyzování příčin těchto změn. Práce došla k závěru, že příčiny ovlivňující tvorbu britské veřejné diplomacie byly vnitřního i vnějšího charakteru, přičemž největší vliv měly jednorázové vnější impulzy.
|
|
|
Environmentální tematika v nation brandingu: příklad Slovinska
Havlíčková, Marta ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na přístup Slovinska k propagaci státu v zahraničí. Jde o malou zemi s dvěma miliony obyvatel, která trpěla nízkou viditelností a kterou část světové veřejnosti zaměňovala se Slovenskem. To se Slovinsko rozhodlo změnit pomocí národní značky. Pozitivní vnímání země přispívá k ekonomickému rozvoji státu. Je také ideálním prostředkem, kterým mohou malé státy prosadit svůj vliv na mezinárodním poli Práce popisuje postupný vývoj vytváření národní značky a její implementaci. Práce popisuje i institucionální zakotvení, práce koordinuje Vládní úřad pro komunikaci. Slovinsku se podařilo vytvořit značku zelené země, s kvalitou života pro všechny. Aby byla národní značka úspěšná, musí být založena na reálných prioritách státu. V případě Slovinska je ekologie přítomna i v jeho prioritách domácí a zahraniční politiky. Sledované indikátory ukazují, že výkon Slovinska v ochraně životního prostředí se v různých oblastech liší. V některých oblastech je Slovinsko lídrem v rámci EU, v jiných, například v dopravě, je jeho výkon podprůměrný. Práce dochází k závěru, že značka je založena na reálných základech, neboť určitá část environmentální politiky je efektivní.
|
|
|
EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: The Case of Ukraine
Shagivaleeva, Akime ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
SHAGIVALEEVA, Akime. EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: the Case of Ukraine. 89 p. Mater thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor prof. Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce zkoumá EU jako aktéra v oblasti měkké moci a snaží se analyzovat způsob, jakým upřednostňuje nástroje měkké moci ve své zahraniční politice, navazuje vztahy se sousedními zeměmi a zajišťuje bezpečnost jejích hranic. Cílem výzkumu je dokázat, že měkká síla je relevantním přístupem a účinným nástrojem zahraniční politiky EU, aby přesvědčila země Východního partnerství o užší spolupráci. Toto téma je důležité pro bezpečnost EU, prosperitu a její úlohu globálního politického aktéra. Práce přispívá k diskusi, poskytuje charakterizování teoretického konceptu "měkké" a "tvrdé" moci, popis využití měkké síly ze strany EU, její zdroje a limity a argumentaci pro efektivitu a relevanci. přístupu "soft power", který zkoumal, jak se používají zdroje měkkého výkonu. Diplomová práce představuje kvalitativní výzkum strukturovaný tak, aby zkoumal především teoretický rámec a dále jej aplikoval na politiku na regionální úrovni (státy Východního partnerství) a následně konkrétněji na úrovni zemí (Ukrajina). Poskytnuté granty na výzkum s možností považovat měkkou...
|
|
|
The Effectiveness of Erasmus+ and UGRAD Soft Power on Armenia During Hard Times (Nagorno-Karabakh War 2020.
Derzyan, Tatev ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Stępka, Maciej (oponent)
Tatev Derzyan (41794665) The Effectiveness of Erasmus+ and UGRAD Soft Power on Armenia during Hard Times (Nagorno-Karabakh War 2020) Abstract The thesis focuses on soft power and public diplomacy through exchange study programs of the European Union and the United States. Precisely, the thesis studies the influence of the educational exchange programs (Erasmus+ and UGRAD) on the Armenian exchange students in the scope of soft power. After establishing the influence of the exchange programs on the formation of the perceptions about the host countries, the thesis further focuses on the sustainability of the perception taking into consideration the Nagorno-Karabakh Second war which is a 'critical juncture' as it was a dramatic event in the life of the Armenian youth and could have influenced their views of the EU and the US. It is important to note that the academic literature on the exchange students' perceptions does not provide any studies through the lenses of the political events in the participants' home country. Thirty-nine semi-structured interviews have been conducted among the Erasmus+ and UGRAD participants from Armenia alongside the content analysis of the documents that the EU and the US released during the Nagorno-Karabakh Second war in order to understand what was the politics of the host...
|
|
|
EU Cultural Relations with Partner Countries: Case Study of Armenia
Mirakyan, Norayr ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Karagiannis, Yannis (oponent)
Mirakyan, N. (2021). EU Cultural Relations with Partner Countries: Case Study of Armenia [Master's Thesis]. Supervisor: Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D. Charles University. Abstract International cultural relations are a key area in the EU external relations and, thus, have gained salience in recent research. There is a growing body of constructivist literature that recognizes the importance of this area. However, there is still uncertainty in the literature regarding the views and attitudes of the partner countries toward the international cultural relations policy of the EU. In this vein, the current thesis project studies the sources and trajectory of the development of cultural relations between the EU and Armenia are from 2014 to 2020. Furthermore, the suitability of the international relations theory of liberalism is revisited in the light of cultural relations with the partner countries when these countries have concluded politico-economic agreements, and it is namely the Comprehensive and Enhanced Partnership Agreement (CEPA) in the case of Armenia. The conceptions of cultural relations are critically analyzed in relation to the theories of international relations in order to develop a normative hypothesis while excluding common conceptual fallacies and unintentional assumptions. The normative...
|
|
|
Remembering together: Russian memory diplomacy as a soft power tool towards France
Bobbi, Emylie Aurore ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Součástí ruského arzenálu veřejné diplomacie vůči Francii je paměťová diplomacie. Podle toho si ruská vláda klade za cíl integrovat své historické příběhy s francouzskými příběhy a tam exportovat pamětní postupy. Taková diplomacie je jednou z více opomíjených nástrojů měkké síly. Tato práce zkoumá, jak Rusko v letech 2000 až 2019 využilo paměťovou diplomacii jako měkkou sílu vůči Francii. Tvrdí, že Rusko záměrně Rusko svou roli v minulosti neprosazovalo, ať už přímou nebo nepřímou, když jsou místní interpretace sdílené události v Francii příliš roztříštěné. V konsensuálnějších podmínkách a zejména s ohledem na druhou světovou válku byla ruská paměťová diplomacie všestranná ve svých metodách a využívala jak tradičních, tak nových nástrojů veřejné diplomacie. S soft power jako cílem se ruské úřady prostřednictvím této politiky paměti zaměřily na rozličné ruské diaspory ve Francii a francouzské politiky, aby oni šířily politické příběhy Kremlu v společnosti.
|
|
|
China's High-Speed Railway Diplomacy (HSRD) as a Tool for Improving Soft Power
Xiu, Lanyu ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Následující práce provedla případovou studii, jejímž cílem bylo prozkoumat názor od borníků pracujících na HSR Bombay-Ahmadabad a HSR Ankara-Istanbul na to, jak Č ína využívá HSRD a BRI k rozvoji a využití její měkké síly a zda se toto stanovisko s hoduje s oficiálním čínským hlediskem . Oficiální čínský názor na BRI je, že se snaží přinést účastnické země prospěšné výsledky, rozvoj a zlepšení životů. Kromě toho "n emá žádné geopolitické motivy, neusiluje o vyloučení bloků a neukládá žádné obchod ní dohody ostatním… řeší touhu lidí po lepším životě… a sdílené výhody." K hodnocení názorů respondentů byla použita operacionalizace pojmu globální obraz od Rama (2007). Výsledky ukázaly, že mezi respondenty je nízká spolehlivost celkov ého BRI. Většina respondentů (60%) tvrdila, že BRI a HSRD jsou úspěšní, ale nebyla ohromena dodanou hodnotou a kvalitou BRI. 70% respondentů věřilo, že Bombay-Ah madabad HSR dosáhne svého cíle a že má vysokou úroveň technologie. Pokud jde o f inanční, sociální a politické dopady, odpovědi ukázaly, že podíl 40%, 37%, 44%, dal kladnou odpověď. Celkově lze konstatovat, že pokud jde o image, Bombay-Ahmadab poskytl protichůdné výsledky, protože 70% považuje projekt za projekt s vysokými ná klady na stavbu. U projektu Ankara-Instanbul považovalo 75% a 76% z nich projekt za...
|
|
|
Recepce mediálních strategií využívaných k propagaci japonské kultury v ČR
Grynyuková, Irena ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním japonského kulturního vlivu na dnešní globalizovaný svět. Primárně se zaměřuje na české publikum a jeho vztah k Japonsku. Cílem je konfrontovat aktuální snahy japonské vlády o kulturní export a porovnat je s předpoklady, které má česká společnost o japonské kultuře. Výzkum porovnává výpovědi českých a částečně i slovenských respondentů. Pro sběr byla zvolena kvantitativní analýza, jako nástroj pro sběr dat pak polostrukturovaný dotazník, který se skládal z otevřených a uzavřených otázek. Jeho šíření probíhalo elektronickou formou. Práce je rozdělena na empirickou část, kde se definují hlavní teoretické, historické a společensko-kulturní koncepty Japonska, které jsou vysvětleny v rámci moderní konvergenční kultury a teorie japonského mediálního mixu. Snahy japonské kulturní diplomacie a aplikování soft power jakožto primárního nositele vlivu a politické moci směrem na Západ jsou vysvětleny skrze definování jednotlivých kampaní a konfrontování těchto aktivit s kritikou. V praktické části se provádí samotný výzkum a analyzují se v něm odpovědi 1 609 respondentů napříč třemi předem definovanými vzorky. Ze závěru analýzy vyplývá, že jsou snahy propagace v České republice omezené a probíhají primárně skrze oficiální agentury či skrze samotné fanoušky populárních mediálních...
|
|
| |
host ::
RSS.