|
|
Židovské pohřební rituály střední Evropy
Klimo, Markéta ; Damohorská, Pavla (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá židovskými pohřebními rituály ve Střední Evropě a jejich podobou v historii i v současnosti, zejména v Čechách, Maďarsku a Polsku. Je rozdělena na čtyři části a obsahuje úvod i závěr. Úvod se zabývá rozdílným přístupem dnešní sekulární a židovské komunity ke smrti a pohřbu. Dále určuje cíl a metody práce. První část popisuje židovské vnímání smrti a vzkříšení a jeho vývoj. Dále se zabývá spojením mezi vnímáním smrti a vírou v příchod mesiáše, které v průběhu dějin také prošlo určitým vývojem. Druhá část popisuje židovské pohřební bratrstvo, zvané Chevra kadiša, důvody jeho vzniku, uspořádání, jeho vývoj a význam v židovské komunitě a činnost včetně jeho rituálních předmětů. Samostatná kapitola je věnována literatuře o židovských pohřebních rituálech. Třetí část se týká zejména pohřbu, ale popisuje také péči o nemocné a umírající. Pohřeb je rozdělen na kapitoly o jednotlivých fázích jeho průběhu, včetně zmínky o odlišnostech mezi komunitami v jednotlivých zemích. Jednotlivé fáze zahrnují přípravu zesnulého od okamžiku úmrtí až k uložení do hrobu. Popisují také přípravu předmětů potřebných pro rituální pohřeb. Dvě kapitoly se věnují důvodům odložení pohřbu a osobám, které nesplňují nárok na rituální židovský pohřeb. Čtvrtá část se týká rituálů pozůstalých, jejich...
|
|
|
Psaný hlas: Whitmanovy Listy trávy (1855) a Millerův Obratník Raka
Skovajsa, Ondřej ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Pokorný, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce Psaný hlas zkoumá, jakým způsobem Walt Whitman a Henry Miller knihami, uzavřenými textovými produkty kultury modernity, burcují k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu, jsou-li čtenáři ochotni opustit hermeneutiku podezření a přistoupit k Leaves of Grass (1855) a Tropic of Cancer (1934) s hermeneutikou hladu. Práce vychází z jazykového, antropologického a teologického aspektu orální teorie (M. Jousse, M. Parry, A. Lord, W. Ong, E. Havelock, J. Assmann, D. Abram, C. Geertz, T. Pettitt, J. Nohrnberg, D. Sölle) a zkoumá a srovnává paratexty, styl a genezi obou skladeb, následně obě velká JÁ, jejich étos a příběh. Základní teze je tato: Obě skladby napadají nostalgii, posterioritu a uzavřenost literatury, rehabilitují tělesnost a přibližují se kinetismu a futuralitě Bible. Oba autoři toho dosahují především "nepovinným" užitím prostředků orální mnemotechniky, zejména paralelismu či bilateralismu, dále užitím obscénnosti, přítomného času a přijetím role Krista pro svá textová JÁ. Čtenář má hermeneuticky křísit "mrtvá" vytištěná slova v maso/tělo a čin. Práce následně pojednává o dalším vývoji autorských teopoetik: oralita pozdějších textů je již výrazně stylizovanější, z divých bardů se postupně stávají literáti. V závěru si práce klade otázky nad vitalizující, futurální...
|
|
|
Obraz Posledního soudu v renesančních Čechách
Hejná, Tereza Rozálie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám vyobrazením posledních soudů v Čechách v 15.-16. století. První část jsem pojala jako úvod do problematiky posledního soudu - poslední soud jako socio-kulturní fenomén; příčiny a historie zobrazování posledního soudu; ikonologicko- ikonografickému popis námětu. V části druhé se věnuji hlavnímu tématu, a to vyobrazením posledního soudu v Čechách v 15.-16. století. Snažím se o kompendium všech uměleckých památek na našem území, přičemž se jedná především o fresky. Dále se zabývám příčinami jejich vznik, hledám jejich inspirační zdroje a podrobuji je ikonologicko-ikonografickému rozboru. Následně jednotlivá díla srovnávám nejen mezi sebou, ale i s díly staršími, která vznikla mimo naše území.
|
|
|
Elijah in the New Testament and Apocryphal Literature
Hládek, Mária ; Dus, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Prorok Eliáš je v hebrejskej Biblie pokladaný za spravodlivého jednotlivca, ktorý nezakúsil smrť, ale bol vzatý do neba na ohnivom voze. Táto práca sa pokúša objasniť ako sa s touto legendou vysporiadali Nový zákon a starozákonné pseudepigrafy v ich kontexte, ktorý je závislý na obrazotvornosti náboženského pozadia, v ktorom sa očakáva príchod Eliáša. Keďže sa spisy Nového zákona a starozákonných pseudepigrafov zaoberajú skutočným alebo fiktívnym kontinuom s hebrejskou bibliou, (ktorej kánon nemusel byť v dobe vzniku daného novozákonného alebo pseudepigrafného spisu uzavretý), priama narážka na proroka Eliáša vedie k tvrdeniam o povahe viery v období neskorého judaizmu a raného kresťanstva a o spôsobe akým sa tento legendárny materiál vyvíjal. Podľa toho na aké skutočnosti a osoby sa prorok Eliáš v daných spisoch vzťahuje a so stálym prihliadaním na náboženský kontext spisov, je možné dozvedieť sa, ktoré motívy týkajúce sa tejto postavy sa dajú pokladať v kresťanskom kánone za uzavreté a ktoré žijú ďalej vlastným životom v okruhoch, ktoré preberajú židovsko - kresťanské materiály.
|
|
|
Pokání a vykoupení v románu Zločin a trest na pozadí biblických textů
Kuthan, Robert ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Anotace: Tato práce představuje pokus o náboženskou interpretaci Dostojevského románu Zločin a trest. V této práci se pokoušíme interpretovat tento román z hlediska témat vykoupení a pokání. Naším cílem není zaměřit se na jednotlivé části románového textu. Snažíme se o celkovou interpretaci románu Zločin a trest z pohledu tématu vykoupení. Pomocí Bachtinovy metody "groteskního realismu" sledujeme autorovo karnevalové zpracování náboženských témat v románu Zločin a trest. Sledujeme zpracování tématu vzkříšení a nacházíme toto téma v rozmanitých formách románové symboliky života a smrti. Vycházíme z předpokladu, že evangelijní příběh Lazarova vzkříšení v J 11 je v rámci románu ústředním tématem vzhledem ke smyslu románu. Tato práce se zaměřuje na literární zpracování tohoto novozákonního textu v rámci románu Zločin a trest.
|
|
|
Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech
Netopilová, Barbora ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...
|
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
|
The Question of Resurrection and Afterlife in Qumran Manuscripts
Veverka, Roman ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Táto bakalárska práca spája tému vzkriesenia s oblasťou skúmania zvitkov od Mŕtveho mora. Cieľom autora je skúmanie zmŕtvychvstania ako eschatologickej udalosti na konci vekov. Výskyt tejto tematiky je zúžený na konkrétny spis qumránskej literatúry zvaný Hodayot. V hlavnej časti práce je ťažisko položené na analýze tohto poetického textu pomocou rozboru termínov významných pre vzkriesenie, ako aj ostatných, ktoré pomáhajú osvetliť kontext vybraných pasáží. Práca s hebrejskými výrazmi je vedená formou hľadania paralel v textoch Starého zákona a vo zvitkoch od Mŕtveho mora vôbec, ako aj skúmania ich významov. Rovnako je dôraz kladený aj na pochopenie celkových súvislosti a hlavných tém manuskriptu Hodayot a následne aj špecificky zvolených pasáží. Tie boli zvolené podľa výskytu tematiky a terminológie špecifickej pre vzkriesenie. Pri skúmaní kontextu sú využívané analýzy štruktúry textu alebo paralelizmov ako poetických figúr. Súčasťou práce je rovnako aj ponúknutie názoru odborníkov na qumránske rukopisy, ktorí sa zaoberali aj témou zmŕtvychvstania. V úvodných častiach je načrtnutý v stručnosti starozákonný výskyt vzkriesenie, ako aj vo zvitkoch od Mŕtveho mora celkovo. Hlavnou úlohou práce je pomocou týchto metód a materiálu odpovedať na otázku, či manuskript Hodayot ponúka dostatočný dôkazový...
|
|
|
Hry o Kristově umučení a zmrtvýchvstání v dějinách českého dramatu
SKÁLOVÁ, Dana
Ve své diplomové práci Hry o Kristově umučení a zmrtvýchvstání v dějinách českého dramatu se zabývám analýzou a komparací vybraných divadelních her o Kristově umučení a zmrtvýchvstání od středověku a humanismu po dobu baroka. Texty vřazuji do kontextu literatury příslušného období a pojednávám o typických rysech dramatu v jednotlivých obdobích. Jádrem práce je prosopografie vedlejších postav a jejich zakotvenost v konkrétní době a prostředí, vývoj některých motivů a míra závislosti na evangelijních textech. K analýze mi slouží především Hra o Kristovu zmrtvýchvstání i o jeho oslavení, Komedie aneb Hra kratičká Šimona Lomnického z Budče, Hra o nanebevstoupení Páně a Komedie o umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista.
|
|
|
Motiv upíra v české literatuře
RICHTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt motivu upíra v české literatuře od konce 19. století do konce první poloviny 20. století. Daný motiv je utvářen množinou vampyrických rysů a cílem práce je pozorovat proměny jeho podoby v závislosti na aplikaci a funkci v jednotlivých dílech. Pozorování vychází z mytologických a tradičních lidových představ o postavě upíra, které podobu této bytosti vymezily. Pozornost je zaměřena také k dobovým tendencím ovlivňujícím literaturu obecně a k použití motivu v zahraniční literatuře. Okrajově se práce dotýká jeho prezentace ve výtvarném umění.
|
host ::
RSS.