|
|
Thorium jako environmentální stresový faktor pro růst rostlin v kontaminovaném prostředí
Hrdinová, Aneta ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Thorium je prvek patřící mezi těžké kovy, který je charakteristický svojí radioaktivitou podobně jako uran nebo radon. Thorium zatím není prvek, který by byl v průmyslu běžně využíván, ale vzhledem k jeho radioaktivním vlastnostem má velký potenciál pro budoucí využití na výrobu jaderné energie. Díky tomu ale bude stále častěji docházet k jeho uvolňování do půdy, vody a atmosféry a prostřednictvím rostlin by se pak mohl stát součástí potravinového řetězce a představovat tak závažná zdravotní rizika i pro člověka. Publikací věnovaných thoriu a jeho vlivu na rostliny zatím není mnoho. Většina z těchto prací je přitom zaměřená pouze na schopnosti rostlin akumulovat thorium a případně také sledují distribuci thoria v rostlinném těle. Dosud ale dle mých údajů chybí práce, která by sledovala, jaký vliv má thorium na fyziologické vlastnosti rostlin. Za modelový organismus byl vybrán druh Nicotiana glutinosa (L.), středně akumulující thorium, pěstovaný hydroponicky. Hoaglandova živná média se lišila přítomností thoria, kyseliny vinné, putrescinu a fosfátů. V první části práce jsem sledovala akumulaci thoria rostlinami tabáku pod vlivem výše zmíněných modifikací média. Ve druhé části jsem sledovala vliv thoria na fotosyntetický aparát (obsah fotosyntetických pigmentů, rychlá fluorescence PSII), na...
|
|
|
Selektivní chránění pentaerythrityltetraaminu
Mangl, Ondřej ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Kotek, Jan (oponent)
Selektivní chránění funkčních skupin je běžná metoda, která se používá u mnohostupňových syntéz. Pentaerythrityltetraamin (PEA) je látka se 4 aminoskupinami, u které se podařilo připravit látky s jednou až třemi selektivně chráněnými aminoskupinami. Vyzkoušeno bylo chránění pomocí t- butyloxykarbonylové skupiny (Boc), která je stabilní v neutrálním a bazickém prostředí a dá se odštěpit v kyselém prostředí, a chránění pomocí benzyloxykarbonylové skupiny (Cbz), která je stabilní ve slabě kyselém a bazickém prostředí a odstraňuje se hydrogenačně. Dělení a čištění připravených chráněných aminů bylo provedeno chromatograficky. Selektivně chráněný PEA lze kromě přímé cesty z pentaerythrityltetraaminu získat také pomocí několikastupňové postupné redukce pentaerythrityltetraazidu. Dvoufázovou redukcí se připraví pentaerythritylmonoamin-triazid a aminová skupina tohoto monoaminu je chráněna pomocí Boc nebo Cbz.
|
|
|
Akumulace thoria a studium stresových odpovědí rostlin na jeho přítomnost
Kufner, Daniel ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace thoria a studium stresových odpovědí na jeho přítomnost byla testována na vybraném kultivaru tabáku, La Burley 21. Rostliny byly kultivovány v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě schopnosti akumulace a distribuce thoria v celé rostlině byl sledován vliv vybraných organických a anorganických přídavků na akumulaci. Mezi organické látky patřila kyselina citronová, vinná a šťavelová, v jejichž přítomnosti byl pozorován zvýšený obsah thoria ve všech částech rostliny. Dále byly testovány látky ze skupiny diaminů a polyaminů (putrescin, kadaverin, spermin a spermidin). Tyto látky, známé též pro své antioxidační působení v rostlinách, měly vliv na snížení akumulace thoria zejména v kořenovém systému rostlin. Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím akumulaci thoria byla však absence fosfátových iontů v hydroponickém médiu, která způsobila řádový vzestup koncentrace thoria ve všech částech rostlin. Významným se ukázalo počáteční snížení pH po přídavcích organických kyselin a vyšších koncentrací thoria a postupné zvýšení tohoto pH během kultivace. Byla také porovnávána schopnost akumulace a distribuce thoria kultivaru La Burley 21 s 5 dalšími kultivary a jejich 14 odvozenými GMO, přičemž bylo zjištěno, že studovaný kultivar vykazuje průměrnou akumulaci Th v...
|
|
| |
|
|
Tvorba biogenních aminů v mase vybraných druhů ryb
MATĚJKOVÁ, Kateřina
Disertační prace se zabýva užitím a účinností některých méně běžných způsobů konzervace rybiho masa. V souvislosti s netradičnimi konzervačnimi metodami je sledovana tvorba biogennich aminů v mase. Tyto latky mohou sloužit jako indikatory rozkladu bilkovin. Kvalita rybiho masa byla posuzovana v souvislosti s nar.stajicim obsahem vybranych biogennich amin. (putrescinu, kadaverinu, spermidinu, sperminu, 2-fenylethylaminu, histaminu, tyraminu a tryptaminu). Pro stanoveni biogennich amin. byla pou.ita metoda ultrau.inne kapalinove chromatografie (UPLC). Osm biogennich amin. bylo derivatizovano dansylchloridem p.ed jejich rozd.lenim pomoci metody UPLC. Rybi maso bylo vakuově zabaleno. Po účinku vybrane konzervačni techniky byly vzorky uchovavany po n.kolik tydn. v termostatu p.i zvolene skladovaci teplot.. Ke konzervaci rybiho masa bylo u.ito jednak ?Ŕ-za.eni, dale pak vysoky hydrostaticky tlak. Sou.asn. byly p.ipraveny kontrolni vzorky, ktere nebyly vystaveny u.inku ?Ŕ-za.eni a vysokemu tlaku. U v.ech vzork. byly sledovany organolepticke vlastnosti (v.n./zapach, vhled a tvar). Konzervace u.inkem ?Ŕ-za.eni byla aplikovana na rybi maso kapra obecneho (Cyprinus carpio) a pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss). Oba druhy sladkovodnich ryb jsou hospoda.sky vyznamne. Jsou nej.ast.ji konzumovanymi druhy v .R. Z hlediska vyživy člověka je rybi maso považovano za zdrave a dietni, to v.ak plati pouze v p.ipad. sou.asne čerstvosti. Ke zjištěni vhodne davky ?Ŕ-za.eni byla u kapra obecneho vytvo.ena zku.ebni serie vzork.. V prvnim experimentu byla vystavena nejvy..i p.ipustne davce za.eni pro rybi maso 3 kGy. V dal.ich experimentech byla davka za.eni sni.ena na zaklad. zku.enosti z uvodniho pokusu. U pstruha duhoveho byly pou.ity davky 0,25; 0,5; 0,75; 1,0 a 2,0 kGy. Hodnoty ?Ŕ-za.eni 0,75 kGy a vy..i (1,0; 2,0 a 3,0 kGy) prodlou.ily udr.nost rybiho masa, ktere v t.chto p.ipadech bylo skladovatelne a. t.i m.sice (98 dn.). Prodlou.eni skladovatelnosti masa na 98 dn. je p.i 3,5 ??C z technickeho hlediska nadbyte.ne. V opakovanem experimentu s kap.im masem byly proto podrobn.ji zkou.eny ni..i davky za.eni 0,25; 0,5 a 0,75 kGy. Ni..i davky ?Ŕ-za.eni jsou u obou druh. ryb pova.ovany za p.ijateln.j.i a sou.asn. dostate.n. u.inne pro oddaleni za.inajicich rozkladnych procesů Vysoky hydrostaticky tlak byl aplikovan na maso kapra obecneho (Cyprinus carpio), pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss) a .tiky obecne (Esox lucius). .tika obecna je dal.im velmi oblibenym druhem sladkovodni ryby. Maso .tiky je velmi chutne, av.ak tento druh ryby neni mezi spot.ebiteli tolik roz.i.en ve srovnani s kaprem a pstruhem. D.vodem je p.edev.im jeho vy..i cena. Na rozdil od experiment. s ?Ŕ-za.enim byly vzorky po aplikaci vysokeho tlaku skladovany krom. standardni ni..i teploty 3,5 ??C, take p.i vy..i teplot. 12 ??C. Nizka skladovaci teplota byla navr.ena tak, aby se prost.edi ulo.enych vzork. podobalo podminkam uchovavani rybiho masa v pr.myslovych chladirenskych za.izenich a domacnostech. Podle dostupnych informaci vznikl p.edpoklad, .e vysoky tlak nebude dostate.nou konzerva.ni technikou p.i vy..ich skladovacich teplotach. Pro ov..eni tohoto p.edpokladu byly vzorky o.et.ene vysokym tlakem skladovany jak p.i 3,5 ??C tak i p.i vy..i teplot. 12 ??C. Vy..i teplotou bylo simulovano selhani chladirenskeho za.izeni .i nevhodne teplotni uchovavani masa. U v.ech druh. vybranych sladkovodnich ryb byly aplikovany dv. urovn. vysokeho tlaku . 300 a 500 MPa. Ob. urovn. m.ly vyznamny vliv na omezeni tvorby biogennich amin. p.edev.im u vzork., ktere byly skladovany p.i 3,5 ??C. U.inek 300 i 500 MPa oddalil p.i teto teplot. za.atek rozkladnych proces. v rybim mase o 3.4 tydny. P.i 12 ??C a 500 MPa prodlu.uje vysoky tlak udr.itelnost masa nejvy.e o 1 tyden. U ni..i skladovaci teploty p.edstavuje 500 MPa u.inny konzerva.ni zakrok. Oproti tomu p.i vy..i teplot. neni vysoky tlak tak spolehlivou konzerva.ni technologii.
|
|
|
Sledování obsahu biogenních aminů a polyaminů při skladování a kuchyňských úpravách jedlých hub.
PEKÁRKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo zjistit obsah osmi biogenních aminů a polyaminů, přesněji putrescinu (PUT), spermidinu (SPD), sperminu (SPM), histaminu (HIM), kadaverinu (CAD), 2-fenylethylaminu (PEA), tyraminu (TYM) a tryptaminu (TRM) v pěstovaném žampionu zahradním (Agaricus hortensis) během skladování, mražení a tepelných úprav. Informací týkajících se těchto aminů v potravinách, je v dnešní době velké množství, ale bohužel údaje o obsahu aminů v jedlých houbách v literatuře stále chybí. Poskytnuté vzorky byly firmy České houby a.s. sídlící v Soběslavi. Odebrané žampiony byly ihned zpracovány. Zmražené vzorky v PE sáčcích byly sledovány po dobu 0 až 3 měsíců. Vařené, blanšírované a syrové vzorky žampionů byly analyzovány na počáteční koncentraci v den 0 a následně 1, 2 a 4 den po uskladnění při 6 °C. Část vzorků z každého pokusu sledována po jednom dni uskladnění při 22 °C. Naprosto nejvyšší koncentrace byla zjištěna ve všech pokusech u SPD. Změny v obsahu aminů v upravených i syrových žampionech se během 4 dnů skladování při 6 °C pohybovali oběma směry. Nejdůležitější změny byly viditelné ihned po provedení blanšírování ? výrazné zvýšení u TYM a ještě výraznější u SPM. Nárůst obsahu se projevil také po uvaření žampionů, a to u SPD a ve větší míře u SPM. Skladování při teplotě 22 °C nejvíce ovlivnilo obsah PEA ? u vařených žampionů obsah značně poklesl, u blanšírovaných naopak stoupl. Také u syrových žampionů vedlo skladování při této teplotě ke značnému zvýšení obsahu SPM. Mražení výrazně neovlivnilo žádný z aminů. TRM a CAD nebyli analýzou vůbec zjištěny, HIM se na nižší úrovni objevil po uvaření žampionů a po skladování syrových žampionů při 22 °C. Domnívám se, že zjištěné údaje mohou pomoci rozšířit údaje v literatuře a nabízí možnost dalšího zaměření výzkumu v oblasti biogenních aminů v jedlých houbách.
|
|
|
Sledování obsahu biogeních aminů a polyaminů během skladování a tepelných úprav skopového masa.
LÍSKOVCOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo zjistit obsah biogenních aminů a polyaminů, přesněji putrescinu (PUT), spermidinu (SPD) a sperminu (SPM) ve skopovém mase během skladování a tepelných úprav. Maso jatečných zvířat je bohaté na tyto aminy, ale bohužel údaje o obsahu ve skopovém mase ať už v jatečných tělech, tak i během skladování či tepelných úprav v literatuře stále chybějí. Poskytnuté vzorky byly od drobných chovatelů a zvířata byla hybridy několika plemen. Odebírány byly vzorky z kýty a ze hřbetu. Vzorky ze skopového hřbetu byly zmraženy a sledovány po dobu 0 až 6 měsíců. Vzorky kýty se zchladily a zabalily do tří různých druhů obalů pro další skladování. Jednalo se o typ zabalení do polyethylénového sáčku (PE), vakuově balené (VP) a balení do ochranné atmosféry (MAP). Všechny vzorky byly analyzovány ve dnech a zároveň i na počáteční koncentraci v den 0. U vzorků mražených a chlazených skladovaných v PE a VP byl pozorován pokles všech sledovaných aminů. Pouze u balení v MAP došlo u SPD k mírnému nárůstu nad počáteční obsah. Z tepelných úprav byly provedeny běžné kuchyňské úpravy, které se provádějí ve střední Evropě (vaření, dušení a pečení) a stanovovány v předem určené dny. Nejvyšší pokles aminů byl u pečení a pak následovalo vaření a dušení. Zjištěné údaje jsou srovnatelné s publikovanými údaji pro masa vepřová a hovězí skladovaná za stejných či podobných podmínek. Domnívám se, že mohou pomoci rozšířit údaje v literatuře.
|
|
| |
|
|
Obsah biogenních aminů a polyaminů ve skopovém mase
LÍSKOVCOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo zjištění obsahu biologicky účinných biogenních aminů a polyaminů ve skopovém a jehněčím mase. Česká republika není příliš velkým konzumentem skopového a jehněčího masa. Nejvíce se ho konzumuje v období Velikonoc, zatímco v anglosaských zemích je vyhledávaným druhem. Spotřeba skopového masa ve světě je zhruba 2 kg/os./ rok, zatímco v ČR pouze 0,4 kg/os./ rok. Maso jatečných zvířat je bohaté na biogenní aminy a polyaminy, především na spermin (SPM) a spermidin (SPD). Jejich obsah již byl stanoven u masa a drobů skotu, prasat a kuřat. Údaje o obsahu polyaminů SPM a SPD ve skopovém i jehněčím mase dosud v literatuře chybějí, údaje o obsahu biogenních aminů jsou velmi kusé. Za použití metody kapalinové chromatografie v uspořádání UPLC byly stanovovány aminy: putrescin (PUT), kadaverin (CAD), tyramin (TYR), fenylethylamin (PEA), histamin (HIM), tryptamin (TRM), SPD a SPM, které mají výrazné biologické účinky. Analyzováno bylo maso skopové (19 vzorků z hřbetu, 17 vzorků z kýty)a jehněčí (20 vzorků z hřbetu, 20 vzorků z kýty). Vzorky pocházely od drobných chovatelů, zvířata byla hybridy několika plemen. Všechny byly analyzovány 24 hod po porážce. Nejvyšší průměrný obsah byl zjištěn ve skopové kýtě, a to SPM 32,53 mg/kg, SPD 5,91 mg/kg a PUT 2,45 mg/kg. Druhý nejvyšší průměrný obsah měla jehněčí kýta - SPM 17,25 mg/kg, SPD 4,22 mg/kg a PUT 2,04 mg/kg. Následoval skopový hřbet s obsahem SPM 17,22 mg/kg, SPD 3,99 mg/kg, PUT 2,38mg/kg a jako u jediného ze čtyř typů masa byl ve stopovém množství zjištěn i TYR. Nejnižší obsah aminů byl zjištěn v jehněčím hřbetu, kde SPM dosáhl průměrné hodnoty 16,54 mg/kg, SPD 5,08 mg/kg a PUT 2,11 mg/kg. Histamin se vyskytoval jen ve stopových množstvích, aminy TRM, PEA a CAD nebyly u žádných vzorků zjištěny. Zjištěné hodnoty jsou srovnatelné s publikovanými údaji pro maso hovězí a vepřové.
|
host ::
RSS.