|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Jazykové politiky Kanady: Zhodnocení Trudeauovy politiky oficiálního bilingvismu
Malý, Ondřej ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce "Jazkové politiky Kanady: Zhodnocení Trudeauovy politiky oficiálního bilingvismu" pojednává o kanadské anglicko-francouzské dvojjazyčné realitě. Práce popisuje vývoj kanadského jazykového zákonodárství na federální úrovni, kde se podařilo dlouholetému kanadskému premiérovi Pierre Elliottu Trudeauovi vytvořit oficiálně bilingvní federální sféru, i na provinciální úrovni. Zvláštní pozornost je věnována především provincii Québec, která má jako dominantně frankofonní provincie jazykovou legislativu nejpropracovanější. Práce hodnotí Trudeauovu snahu bojovat s québeckým separatismem a nacionalismem důrazem na novou pankanadskou identitu, související především s oficiálním bilingvismem "od pobřeží k pobřeží".
|
|
|
Language policy as an instrument of nation-building: The case of Post-Maidan Ukraine
Viktora, Matyáš ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkami jazykových politik a budování národa na Ukrajině po Majdanské revoluci. Z konstruktivistického pohledu jsou zde rozvíjeny teorie národa a jeho budování. Hypotézou je, že se ukrajinské elity pokoušejí přesvědčit příslušníky jazykových minorit, aby se re-identifikovali podle elitami prezentované vize národní a jazykové identity. Práce se zabývá identifikací s touto vizi mezi občany čtyř ukrajinských měst - Kyjeva, Dnipra, Užhorodu, a Oděsy. K ohodnocení úspěšnosti tohoto projektu je využita metoda dotazníku a analýzy jazykové krajiny. V této analýze jsou sledovány zprávy ve veřejném prostoru zvolených měst. Tyto zprávy jsou následně vytříděny na oficiální, komerční a neformální. Texty jsou analyzovány z pohledu kompozice výskytu jazyků. Podle tohoto výskytu lze sledovat, do jaké míry se obyvatelstvo ztotožňuje s oficiální jazykovou politikou, a tedy i s vizí elit o národní a jazykové identitě. Dotazník mezi ukrajinskými studenty češtiny slouží jako podpůrná metoda, která má za cíl zjistit, jak se respondenti staví k jazykové legislativě a idejím o používání jazyka v zemi. Ze získaných dat lze vyčíst, že v neformálních kontextech často dochází k ignoraci oficiální politiky a k užívání místně dominujícího jazyka, nezávisle na tom, zda je též jazykem státním.
|
|
|
Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Spojené státy americké nemají úřední jazyk, ačkoli jsou zemí s největším počtem anglicky mluvících obyvatel a angličtina je v USA zdaleka nejrozšířenějším jazykem. V osmdesátých letech 20. století vznikla snaha ustavit angličtinu úředním jazykem USA, tato snaha však dosud nebyla úspěšná. Diplomová práce Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku se pokouší objasnit, proč se uzákonění angličtiny jako úředního jazyka nikdy nepodařilo. Nejprve jsou prozkoumány debaty o jazykové politice od vzniku USA a role, kterou v nich hrál úřední jazyk. Poté jsou v práci představeni aktéři debat o úředním jazyku, je vysvětlena jejich motivace a argumenty pro a proti. Nakonec je na základě komparace pěti návrhů zákona o úředním jazyku zvážen potenciální dopad tohoto opatření. Práce tak nejenže poskytuje přehled dosavadních debat o úředním jazyku, ale také zdůvodňuje, proč toto opatření v americkém Kongresu nikdy nebylo schváleno.
|
|
|
Od dialektu k jazyku: fala
Hampacherová, Jitka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Fala je jazyk, kterým mluví necelých šest tisíc lidí v obcích Valverde del Fresno, Eljas a San Martín de Trevejo ve španělském regionu Extremadura. Autorka předkládá ucelený soubor informací o fale tak, aby bylo možné popsat a vysvětlit aktuální sociolingvistickou situaci ve zkoumané lokalitě. Práce se v první části zaměřuje na představení již známých dat, mimo obecných informací jsou popsány i charakteristické znaky jazyka fala, je uveden historický přehled zaměřený na skutečnosti ovlivňující vývoj jazyka a dále formulovány základní teze o jeho původu. Druhá část práce je koncipována jako vlastní sociolingvistický výzkum autorky, jehož předmětem byla tato lokální varianta a jehož výsledky jsou prezentovány v rámci pěti definovaných okruhů. Cílem práce je zjistit a popsat postoj mluvčích k jejich jazykové variantě, jsou prezentovány názory obyvatel na témata týkající se aktuálního statutu, použití a možné výuky jazyka fala. V posledním okruhu je posuzována role faly v procesu utváření vlastní identity obyvatel. Práce se snaží vyhodnotit aktuální sociolingvistickou situaci, uvažuje na základě získaných dat o budoucnosti faly a následně definuje některé oblasti, na které by bylo vhodné zaměřit další lingvistický výzkum.
|
|
|
"Šprechtíme" - Project for the support of German language in the Czech Republic
Pokorná, Markéta ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Šichová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat projektem na podporu německého jazyka v České republice známým pod názvem "Šprechtíme". V kontextu české jazykové politiky posledních dvou desetiletí se diplomantka zaměří nejprve na otázky spojenými se vznikem, utvářením a propagací projektu. Dále bude jejím cílem zjistit, zda se projekt dostal do podvědomí české veřejnosti (Praha a pohraniční region) a splnil tak očekávání svých tvůrců. V diplomové práci bude využito metod kvalitativního, jakož i kvantitativního výzkumu (interview, písemné dotazníky). Klíčová slova: němčina, sociolingvistika, vícejazyčnost, jazyková politika, "Šprechtíme", kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum Abstract: Die Diplomarbeit wird sich mit dem Projekt zur Unterstützung der deutschen Sprache in der Tschechischen Republik beschäftigen, das unter dem Titel "Šprechtíme" bekannt ist. Die Diplomandin wird sich vor dem Hintergrund der sprachenpolitischen Situation in der Tschechischen Republik der letzten zwei Jahrzehnte zunächst auf die Fragen der Entstehung, der Gestaltung und der Propagation des Projektes konzentrieren. Weiter wird ihr Ziel sein zu ermitteln, ob das Projekt die tschechische Öffentlichkeit (Prag und eine Grenzregion) erreicht hat und die Erwartungen seitens der Projektautoren erfüllt wurden. In der Diplomarbeit werden...
|
|
|
Španělsko-anglický bilingvismus v kontextu Kalifornie
Eisnerová, Tereza ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá španělsko-anglickým bilingvismem v kontextu Kalifornie. Je zaměřena na teorii bilingvismu z pohledu lingvistiky, psycholingvistiky a jevů, které nastávají při kontaktu jazyků. Na bilingvismus je nahlíženo komplexně, je zasazen do kontextu reality ve státě Kalifornie. Diplomová práce se zabývá sociální identitou hispánských mluvčích a věnuje se příčinám střídání jazykového kódu. Zároveň se zabývá demografickou situací, jazykovou politikou a její historií jak v kontextu Kalifornie, tak na pozadí právního rámce a politiky USA. Cílem této práce je vytvoření přehledu lingvistických jevů, které nastávají v situaci jazyků v kontaktu a jejich charakteristik, najít argumenty dokládající výhodnost všeobecné podpory bilingvismu a určit primární důvody, proč dochází ke střídání jazykového kódu.
|
|
|
Pozice menšinových a regionálních jazyků v kontextu evropské jazykové politiky
Fátorová, Eliška ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Eliška Fátorová Pozice menšinových a regionálních jazyků v kontextu evropské jazykové politiky Abstrakt Diplomová práce se zabývá jazykovou politikou Evropské unie a zkoumá, jakou pozici v této politice zaujímají menšinové a regionální jazyky. Práce v rámci kapitoly o jazykovém plánování představuje dva modely ochrany těchto jazyků a hlavní část výzkumného rámce tvoří teorie jazykového managementu. Cílem práce je ukázat, zda lze v jazykové politice Evropské unie vysledovat prvky této teorie. V první části práce je pojednáno obecně o Evropě a jazycích, je rozebrána jazyková politika EU, jejíž vývoj je rozdělen do tří období. Tato kapitola má za cíl odpovědět na otázku, zda a jak se posunulo směřování jazykové politiky EU v posledních dvaceti letech, k čemuž slouží převážně výzkum Michala Krzyzanowski a Ruth Wodak. Na základě jejich rozboru dokumentů EU týkajících se evropské jazykové politiky lze vysledovat posun směrem k orientaci na konkurenceschopnost EU a zaměstnanost obyvatel, ke které přispívá znalost cizích jazyků. Další část práce se věnuje menšinovým a regionálním jazykům. Je zde představena Evropská charta regionálních a menšinových jazyků, což je sice dokument Rady Evropy stojící mimo struktury EU, ovšem pro tuto problematiku dokument důležitý. Dále práce uvádí, jak se k těmto jazykům staví...
|
|
|
The positions of the Afrikaners in the New South Africa
Walterová, Klára ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Cílem předkládané práce je prozkoumat podmínky a postavení Afrikánců v "Nové" Jihoafrické republice, a zda Afrikánci mají silnou touhu na požadavek svého sebeurčení a vytvoření vlastního etnického státu, tzv. volkstaatu, a byli by schopni takový stát vytvořit. Afrikánci jsou významnou menšinou v mnohonárodnostním státě JAR. Jsou potomky západoevropských usedlíků, kteří do JAR přišli v 17. století a během následujících století vyvinuli vlastní kulturu, jazyk, náboženství, národní dědictví, zahrnující národní identitu a politiku. Silné národní uvědomění, patriotismus a soudržnost s novým národem daly podnět pro vznik Afrikánského nacionalismu, který byl podpořen důležitými historickými událostmi. Afrikánská Národní strana byla předním obhájcem rasové segregace, kulminující apartheidem, jehož hlavní myšlenkou byla nadřazenost bílé rasy a politická dominance tzv. whiteness. V roce 1994 byla ukončena rasová segregace a do čela státu se dostal Africký národní kongres. Bílá menšina začala být politicky, ekonomicky a kulturně marginalizována. Tento článek zkoumá změny a současné postavení Afrikánců a zabývá se podmínkami a snahou, které by bílou menšinu mohly případně vést k založení výhradně bílého státu.
|
|
|
The History and impact of the English-Only movement in the United States : Is there hope for language tolerance?
Workman, Romana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Cílem této práce je zmapování okolností a pozadí vývoje hnutí English-Only ve Spojených státech amerických (USA), které prosazuje uzákonění angličtiny jako úředního jazyka na celostátní (federální) úrovni, vyhodnocení jejich role v současné jazykové politice ve Spojených státech, kde cca polovina států Unie nemá angličtinu ústavně zakotvenu jako úřední jazyk, a potvrzení či vyvrácení teze, že hnutí English-Only je ve skutečnosti pravicové konzervativní hnutí a vlivná zájmová iniciativa praktikující takzvaný jazykový imperialismus. Tato práce analyzuje jazykovou politiku v pěti státech Unie a rozšiřuje téma o jazykovou mapu New York City jako historické brány pro imigraci do Spojených států amerických. Jejím cílem je rovněž analýza současné jazykové politiky ve světle novely imigračního zákona v situaci, kdy má Republikánská strana v obou komorách Kongresu většinu. Jedním z klíčových záměrů této práce je pak představit existenci, nástroje a úspěchy, případně neúspěchy obou forem těchto hnutí české odborné veřejnosti zabývající se jazykovou politikou. První část práce nastiňuje klíčové definice, zdroje a použité metody výzkumu a poskytuje náhled na podstatu amerických kulturních hodnot a identity. Druhá část se zabývá okolnostmi rozšíření angličtiny ve Spojených státech a vysvětluje pozadí současných...
|
host ::
RSS.