|
|
Péče o pacienta s infekční endokarditidou.
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta s infekční endokarditidou. Infekční endokarditida je zánětlivé onemocnění srdce, které postihuje srdeční chlopně nebo jejich náhrady. Nejčastěji jsou zasažené chlopně s vadou či kalcifikacemi, výjimečně i ty se zkratovými vadami. Obvykle se u nemocného objevuje horečka, únava, váhový úbytek nebo bolest na hrudi. Léčba probíhá pomocí antibiotik a trvá přibližně 4 až 6 týdnu. V určitých případech jsou pacienti indikováni k operaci, například k implantaci chlopně. Cílem empirické části bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s infekční endokarditidou. Pro zpracování bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor A tvořilo 11 pacientů s infekční endokarditidou a výzkumný soubor B se skládal z 9 sester pracujících na kardiologickém oddělení. Pro sběr dat byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Pro sestry byly připraveny otázky, které se zaměřovaly na informace o infekční endokarditidě, specifickou péči a potřeby pacienta při hospitalizaci. Dále následovaly otázky pro pacienty, které byly zaměřeny na jejich informace o infekční endokarditidě, potřeby a pocity při dlouhodobé hospitalizaci. Výsledky byly na základě zrealizovaných rozhovorů rozděleny do kategorií a následně do podkategorií. Z výsledků bylo zjištěno, že sestry často u příčin infekční endokarditidy zapomínají na nozokomiální nákazy, spíše se zaměřují pouze na příčiny u samotného pacienta. Pacienti s infekční endokarditidou mají odlišnou péči než ostatní pacienti z kardiologického oddělení. Sestry vidí rozdíl v délce hospitalizace, podávání antibiotik, dodržování klidového režimu a množství vyšetření. Vztah, jenž si vytvoří s pacientem během pobytu v nemocnici, vnímají spíše individuálně. Samotnou hospitalizaci pacienti snášejí dobře a nejčastěji jim k tomu pomáhá jejich rodina. Pacienti ve svých potřebách obvykle zmiňovali rodinu a přátelé, kteří jim během hospitalizace chyběli. Dále uvedli i soukromí, domácího mazlíčka nebo pohyb. Ohledně pacientových potřeb se sestry více zaměřovaly na praktické činnosti jako byl spánek nebo dopomoc u hygieny. Na základě těchto výsledků byl vytvořen informační materiál o onemocnění infekční endokarditida. Informační materiál bude sloužit pro snadnější orientaci v průběhu onemocnění všem pacientům s infekční endokarditidou.
|
|
|
Práce s dětmi předškolního věku hospitalizovanými na onkologii
SKALICKÁ, Jana
Bakalářská práce je věnována dětem s onkologickým onemocněním a možnostem, jak s nimi pracovat v rámci hospitalizace. K výběru tématu mě přivedly osobní zkušenosti s vážnou nemocí našeho syna. Přibližuji problematiku dětí očima rodiče, který vší silou bojoval o pozitivní naladění svého dítěte v nehostinném nemocničním prostředí. Praktická část je tvořena dvěma výzkumnými sondami. V první vycházím ze svých zkušeností, průběhem onemocnění a hospitalizace syna. Druhá je tvořena návrhy různých činností pro dětské pacienty v nemocničním zařízení. Činnosti, které ve své práci uvádím, jsou vodítkem k veselému a rozmanitému pobytu v prostředí, ve kterém není dítěti příliš dobře.
|
|
|
Práce se skupinou v rámci ergoterapie v psychiatrické nemocnici
Kotrbová, Kateřina ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kateřina Kotrbová Vedoucí práce: Mgr. Jana Pluhaříková-Pomajzlová Název bakalářské: Práce se skupinou v rámci ergoterapie v psychiatrické nemocnici Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá skupinovou formou ergoterapie u pacientů s duševním onemocněním v době hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Zaměřuje se na vedení cílené skupinové aktivity v rámci ergoterapie a nabízí konkrétní v praxi využitelné terapeutické jednotky, které byly v rámci práce navrženy a většina z nich ověřena v praxi. Dalším výstupem práce je vytvořený pracovní sešit na téma práce s časem, který mohou ergoterapeuti využít v rámci vedení skupin, ale také v rámci individuální ergoterapie. Popisuje také úlohu ergoterapie v oblasti péče o duševní zdraví, její léčebný přínos a doporučení pro práci se skupinou. Zaměřuje se na dospělé hospitalizované pacienty s vážným duševním onemocněním (schizofrenie, bipolární porucha apod.), kteří často využívají následnou péči v rámci hospitalizace. Formou kazuistik bylo popsáno celkem 12 provedených terapií u cílené skupiny, jejich příprava, průběh, závěr a reflexe. Závěr práce shrnuje a hodnotí praktickou zkušenost s vytvořeným navazujícím skupinovým programem na vybrané téma v rámci hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Výsledná zpětná vazba pacientů...
|
|
| |
|
|
Využití canisterapie u hospitalizovaných dětí
Jakubcová, Šárka ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využití canisterapie u hospitalizovaných dětí" se zabývá teoretickými východisky canisterapie jako podpůrné metody v rámci ucelené rehabilitace, jejím praktickým využitím při návštěvách dobrovolníků se psem a jejím vlivem na zdravotní stav dětí v nemocniční péči. V dostupné odborné literatuře je často popisováno pozitivní působení canisterapie na psychický i fyzický stav člověka, vliv na zlepšování komunikace i na další faktory v sociální oblasti života klienta. Stěžejním tématem mé práce však bylo, zdali lze tyto efekty pozorovat i při krátkodobých či dokonce jednorázových návštěvách se psem. Pomocí kvantitativní i kvalitativní metody jsem se snažila toto působení popsat a případně odhalit další přínosy, které lze návštěvám dobrovolníků se psem na dětských odděleních nemocnice připsat.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v nemocnicích při kontaktu s bezdomovci
Dohnalová, Tereza ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat a prozkoumat problém dané cílové skupiny - bezdomovců, konkrétně ve chvíli, kdy se takový člověk dostane do nemocnice a dále role sociálního pracovníka v této situaci. Tato práce následně popisuje celkový zdravotní stav bezdomovců v České republice. Základem praktické části jsou rozhovory a dotazníky s bezdomovci a dále pak rozhovory s odborníky na danou problematiku - tedy sociálními pracovníky v nemocnicích a sociálními kurátory. Dalším důležitým předmětem zpracování tématu jsou grafy, statistiky a analýzy získaných dat z dotazníků.
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje subjektivnímu prožívání čtyř respondentů v akutní fázi paranoidní schizofrenie a jejich spokojenosti s léčbou a náplni času při hospitalizaci na jednom z oddělení psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Byla zjištěna převážná spokojenost s péči personálu daného oddělení. Zároveň se ale objevila i mírná kritika oddělení jiných, především uzavřených. Co se týká prožívání akutní fáze nemoci, na povrch vystoupily různé existenční problémy, obavy, zmatené a zvláštní myšlení, i vztahové problémy v okruhu blízkých osob. Přínosem práce je poukázání na možnost lepšího začlenění pacientů do spolupráce při léčení a to skrze jejich vlastní chápání své nemoci a uchopení jejich prožitků. První část práce vymezuje koncept schizofrenie z různých teoretických úhlů pohledů, které se spíše doplňují, než že by stály proti sobě. Je zde uveden psychiatrický základ znalostí o dané poruše, psychologické aspekty z pohledů psychodynamických teoretiků a praktiků, neuro-kognitivní hledisko problematiky filtrace příjmu informací a nakonec možné vývojově- sociální spouštěče onemocnění. Dále práce obsahuje teoretické uchopení prožívání a prožitku a možností léčby schizofrenie při hospitalizaci i mimo ni. Klíčová slova: Schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace,...
|
|
|
Options preventing catheter-related sepsis during hospitalization
Slavkovská, Jana ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Diplomová práca je zameraná na zhodnotenie vedomostí sestier v prevencii vzniku katétrových sepsy. Cieľom práce bolo zistiť odborné vedomosti v prevencii vzniku katétrových sepsy u sestier pracujúcich na jednotkách intenzívnej starostlivosti. Zmapovať teoretické a praktické možnosti sestier pracujúcich na jednotkách intenzívnej starostlivosti v prevencii katétrových sepsy u hospitalizovaných pacientov. Práca je rozdelená na teoretickú a praktickú časť. Teoretická časť pozostáva z troch kapitol. Prvú kapitolu sme venovali teoretickému prehľadu nozokomiálnych nákaz a infekcií krvného riečiska. Druhú kapitolu sme zamerali na prehľadu invazívnych vstupov. Tretia kapitola je zameraná prevenciu vzniku katétrovej sepsy . Praktickú časť sme rozdelili na dve kapitoly. V prvom úseku empirickej časti diplomovej práce, ktorá tvorí štvrtú kapitolu sa venujeme charakterizovaniu prieskumnej vzorky, vyhodnoteniu údajov z prieskumu, ktoré sme získali pomocou dotazníkovej metódy zberu údajov. Piatu kapitolu tvorí diskusia a návrhy. Klúčové slová: sepsa, prevence, ošetrovatelství, katéter, sestra, hospitalizace
|
|
|
LCD a VLCD diety za hospitalizace
Zajíčková, Jana ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Východisko: LCD a VLCD diety jsou nízkoenergetické diety, indikované krátkodobě (v řádu dní až týdnů), které by měly probíhat pod dohledem lékaře - např. za hospitalizace formou tzv. redukčních pobytů (dále jen RP). Jsou využívány v preoperační přípravě obézních a k prolomení inzulinové rezistence u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM II). Teoretická část práce popisuje možnosti využití LCD a VLCD diet v léčbě obezity a DM II - dvou nejčastějších onemocnění, která nalezneme v anamnézách pacientů indikovaných k RP a popisuje rozdíl mezi léčbou obezity v komerční a zdravotní sféře (pro komerční sféru je použit pojem management obezity). Práce hodnotí nejčastější indikace k RP, průměrnou hmotnost, kterou pacienti během RP zredukují a zjišťuje dlouhodobý vliv na hmotnost - roční follow up s porovnáním pacientů s DM II a bez něj (nDM II). Metodika: Vstupní data byla získána z databáze Medea. Jedná se o anamnestická data pacientů hospitalizovaných za účelem RP na 3. interně VFN v Praze v období leden 2014 - leden 2015. Celkem bylo vyhodnoceno 93 RP. Ve 46 případech se jednalo o 1. RP. Vstupními daty jsou míněny: indikace k RP (hodnoceny všechny RP), redukce během hospitalizace (pouze 1. RP) a roční follow up - tzn. hmotnost rok po hospitalizaci (pouze 1. RP). Při hodnocení poklesu hmotnosti byla...
|
|
| |
host ::
RSS.