|
|
Psychologické aspekty pozdní diagnostiky u klientů s Aspergerovým syndromem
Adámková, Jana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat psychologické aspekty pozdní diagnostiky (v pubertě a později) Aspergerova syndromu. K tomuto účelu jsou určena teoretická východiska, v jejichž rámci jsou řešeny dopady identifikace diagnózy na psychiku člověka s důrazem na specifika tohoto procesu u diagnostiky Aspergerova syndromu. Z nich pak autorka vychází při kvalitativní analýze výpovědí lidí, kterým byl Aspergerův syndrom diagnostikován po třicátém roce věku. Dotazovaní hovoří o svém životě před tím, než se o Aspergerově syndromu dozvěděli, jaký vliv na ně měly nové informace, jak se rozhodovali pro podstoupení diagnostiky, čeho se obávali, v co doufali. V závěru jsou shrnuty oblasti, do kterých zasahuje identifikace diagnózy Aspergerova syndromu. KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom diagnostika dospělý věk psychologické aspekty
|
|
|
Aktivační centra - celoživotní vzdělávání dospělých osob s mentálním postižením
Máchová, Michaela ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou celoživotního vzdělávání dospělých osob s mentálním postižením v kurzech aktivačních center. Cílem práce je představit pilotní projekt aktivačních center jako jednu z možností celoživotního vzdělávání dospělých osob s mentálním postižením. Stručně je zde vymezena problematika mentální retardace a dospělosti osob s mentálním postižením. Popsán je současný systém vzdělávání osob s mentálním postižením v České republice s důrazem na stěžejní oblast celoživotního vzdělávání. Detailně je vymezena problematika aktivačních center. V závěru práce je představen průzkum mapující okolnosti dosavadního vzdělávání v aktivačních centrech z pohledu lektorů a metodiků. Nezbytnou součást práce tvoří rozhovory se samotnými účastníky kurzů aktivačních center. Klíčová slova Mentální retardace, dospělost, edukace, vzdělávání osob s mentálním postižením, celoživotní vzdělávání, aktivační centrum, kvalita života.
|
|
|
Krize středního věku
Pilná, Jana ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Krize středního věku je velmi populární koncept popisující střední dospělost. Tváří v tvář blížící se smrti lidé se lidé zastavují na cestě životem při dosahování svých cílů, aby přehodnotili své úspěchy a zhodnotili, co již mají a čeho ještě chtějí dosáhnout, aby si splnili své sny. Teoretická část práce se zabývá především definicí střední dospělosti, krize středního věku, životní spokojenosti a osobní pohody a zároveň představuje přehled základních teorií a výzkumů týkajících se těchto témat. Empirická část je zaměřena na zjištění, jak pojmu krize středního věku lidé rozumí, a zda ve svých životech a životech svých blízkých tuto fázi rozpoznávají jako životní fázi se specifickými příznaky odpovídajícími definici krize středního věku, a jak tuto vývojovou fázi prožívají. Práce se také zabývá psychologickými rozdíly v prožívání středního věku u mužů a žen a způsoby jejího zvládání. Klíčová slova: střední věk, krize, dospělost, životní cyklus, individuace, přehodnocení života
|
|
|
Dospělý člověk jako účastník a adresát katecheze
Paseka, Tomáš ; Kuźniar, Mariusz (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
První část práce se zaměřuje na představení problematiky spojené s katechezí dospělých osob. Ukazuje, jakým způsobem se církev od svých počátků (ve své původní praxi) snažila s tímto fenoménem vypořádat, a snaží se poskytnout přehled nejdůležitějších magisteriálních dokumentů týkajících se tohoto tématu. Je zde nastíněna také současná situace s jejími výzvami. Následně je pozornost zaměřena na předpoklady, jaké by měl mít dospělý člověk jakožto příjemce a spolupracovník v díle katecheze. Kromě nastínění (zohlednění), jak se staví dnešní psychologická bádání vůči obecné lidské zralosti, se práce v této části zaobírá dynamikou rozvoje víry a jejím dozráváním. Dále jsou představeny cíle, které stojí před katechezí dospělých, a úkoly z nich vyplývající, které jsou důležité z důvodu celoživotního vzdělávání. V závěru práce je nastíněn pastoračně-katechetický pohled směřovaný k dospělým lidem.
|
|
|
Copingové strategie při ztrátě sluchu u mladých lidí
Krátká, Anna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu ztráty sluchu v mladém věku. Zaměřuje se na proces vyrovnání se ztrátou sluchu, k níž došlo v období adolescence a mladší dospělosti. Cílem práce je zjistit, jak účastníci studie samotné ohluchnutí prožívali, jak se s ním vyrovnávali, jaké techniky jim pomáhaly ztrátu sluchu zvládnout a co jim bylo v jejich okolí podporou, a co naopak proces ztěžovalo. Práce se skládá ze dvou částí - z teoretické a praktické. Teoretická část nejprve přibližuje význam sluchu a dopad sluchových vad na život jedince, definuje osoby se sluchovým postižením a věnuje se vymezení postlingválně ohluchlých jedinců ve skupině osob se sluchovým postižením. Dále se zabývá charakteristikou vývojových období adolescence a mladší dospělosti. Ústřední část práce tvoří kapitola zaměřená na stres, copingové strategie obecně i na coping vztahující se konkrétně ke ztrátě sluchu, jakožto k těžké životní situaci. Pro praktickou, tedy empirickou, část byl zvolen kvalitativní výzkum. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 6 respondenty, kteří mají zkušenost se ztrátou sluchu v mladém věku. Jako klíčovými faktory se ukázaly být podpora od okolí a celková reakce okolí na změnu komunikace a přizpůsobení se podmínkám a potřebám ohluchlých. Ze zjištění vyplývá doporučení zejména pro rozšíření...
|
|
|
Vnímaná kvalita života u studentů vysoké školy
Havlová, Aneta ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života, konkrétně jejím subjektivním hodnocením z pohledu vysokoškolských studentů. Cílem práce je zjistit, jak hodnotí kvalitu života studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum byl realizován pomocí metody SEIQoL a jako doplňková metoda byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výběr respondentů byl záměrný, v tomto případě studenti bakalářského studia pedagogické fakulty, obor Výchova ke zdraví. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce se věnuje především kvalitě života, štěstí a well-beingu. Dále je v práci popsán životní styl a období mladé dospělosti a jeho charakteristiky. Empirická část je věnována samotnému výzkumu. Výsledná data ukazují, že studenti hodnotí svůj život kladně. Průměrný index kvality života u těchto studentů je 72,8 % a hodnocení celkové životní spokojenosti je průměrně 72,6 %. Z následných rozhovorů jsem zjistila, jaké životní cíle jsou pro respondenty významné. Nejvýznamnější cíl je pro respondenty zdraví a zdravý životní styl. Tuto oblast uvedli všichni respondenti. Průměrná spokojenost s tímto cílem je 69 %. Co se týká faktorů, které ovlivnily kladné hodnocení této oblasti, studenti uváděli nejčastěji pohyb, zdravou stravu a duševní pohodu. Druhá nejčastější oblast je pro...
|
|
| |
|
| |
|
|
Střetávání naděje a reality. Existenciální problémy rodičů při osamostatňování jejich potomků s mentálním postižením
Kopřiva, Petr
Práce se zabývá problematikou osamostatňování osob s mentálním postižením od rodičů. Cílem práce je zmapovat cestu k dospělosti osob s mentálním postižením v kontextu životního příběhu z pohledu jejich matek včetně vyhlídek a perspektiv do budoucna. Práce hledá odpověď na otázku: Proč rodiče odkládají plánování a realizaci osamostatnění svých dospělých dětí do pozdního věku? Ústředním tématem je vyrovnávání se rodičů s důsledky mentálního postižení jejich dětí v průběhu celého života jako střetávání naděje a reality v oblasti seberealizace, lidských vztahů a partnerství osob s mentálním postižením. Metodou výzkumu je interpretace biografických rozhovorů a životních křivek s použitím narativní analýzy a zakotvené teorie. Práce porovnává skupinu matek osob se středně těžkým a skupinu matek s lehkým mentálním postižením. Výsledky ukazují kvalitativní rozdíly v problémech obou skupin. U matek osob se středně těžkým mentálním postižením jde o dilematický vztah ke chráněnému bydlení, u matek osob s lehkým mentálním postižením pak o dilematický vztah k partnerství dítěte. Společným jmenovatelem je pak hrozba trvalého osamění jejich dětí v budoucnosti, otřesení smyslu života a existenciální úzkost. Výstupem práce je doporučení pro praxi a konstatování, že závažnost problémů rodičů při vyrovnávání se s...
|
|
|
Kvalita života osob se získaným sluchovým postižením v dospělém věku
Vondřičková, Věra ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kvalitu života osob se získaným sluchovým postižením ve věku mezi čtyřiceti a šedesáti lety. V teoretické části je nastíněna fyzická, psychická a sociální charakteristika osob v daném věkovém rozpětí a dále jsou definovány základní pojmy týkající se sluchových vad, jejich diagnostiky, kompenzace a také je vysvětlen pojem kvalita života. Praktická část diplomové práce se věnuje analýze kvalitativního výzkumu, který autorka práce realizovala. Cílem této diplomové práce především je objasnit, jak lidé se získaným sluchovým postižením hodnotí svou kvalitu života - jak si tento pojem vykládají, jaké aspekty do něj zahrnují, a do jaké míry získané sluchové postižení má vliv na jejich subjektivní kvalitu života. Za tímto účelem byly realizovány rozhovory s několika informanty. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že zásadní vliv na kvalitu života jedinců má především spokojenost s rodinným životem a zaměstnáním. Informanti popisují občasné problémy v komunikaci, které zapříčiňuje jejich získané sluchové postižení, nicméně se tyto obtíže zatím negativně neodráží do stavu jejich subjektivně pociťované spokojenosti. Analýza výsledků šetření přinesla poznání, že většinová společnost mnohdy nemá pro osoby se získaným sluchovým postižením dostatečné pochopení. Významný činitel,...
|
host ::
RSS.