|
|
Zoonózy v Peru
Gajdová, Klára
Diplomová práce se zabývá problematikou infekčních onemocnění přenášených ze zvířat na člověka. Tyto nemoci představují významný vliv na oblast veřejného zdraví i hospodářství po celém světě, především pak v méně rozvinutých státech. Teoretická část definuje infekční a epidemický proces vzniku onemocnění včetně zdroje původce a faktorů, které ovlivňují výskyt a šíření nemoci. V praktické části je analyzována situace výskytu endemických onemocnění vyskytujících se v Peru a provedeno srovnání se situací v sousedních pěti státech pomocí metody beta a sigma konvergence. Výsledky jsou prezentovány prostřednictvím korelačního diagramu. V závěru dochází ke zhodnocení situace vybraných nemocí a poskytnutí návrhů pro zlepšení epidemiologické situace a doporučení osobám cestujícím do této země, jak za prací a studiem, tak i za turistikou.
|
|
|
Důsledky působení Číny v Latinské Americe na hegemonické postavení USA v regionu na počátku 21. století
Sánchez, Eugenio ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Důsledky působení Číny v Latinské Americe na hegemonické postavení USA v regionu na počátku 21. století Eugenio Sánchez Abstrakt Čína v posledních dvou dekádách podstatně změnila rovnováhu sil v mezinárodních vztazích. Otázkou je, zda lze podobný trend sledovat i v kontextu Latinské Ameriky, čímž by došlo k narušení hegemonie USA v regionu Na tuto otázku se tato práce snaží odpovědět prostřednictvím posuzování čínského působení v Latinské Americe v období 2000-2019 ve třech oblastech - ekonomické, vojenské a kulturní. Zvláštní pozornost je v této práci věnována definici hegemonie a identifikování základních rysů hegemonie USA v Latinské Americe. Práce dochází k závěru, že se Čína v latinskoamerickém regionu stala relevantním ekonomickým aktérem, ale její vliv v dalších oblastech (vojenské a kulturní) nebyl tak významný. Čínský ekonomický vliv se rovněž omezuje pouze na několik jihoamerických zemí a celkově hegemonickou pozici Spojených států v regionu prozatím neohrožuje.
|
|
|
Americká zahraniční politika vůči Argentině a Chile během Kissingerovy éry (1969-1977)
Zboženská, Lucie ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá analýzou americké zahraniční politiky vůči Latinské Americe v letech 1969-1977. V sedmdesátých letech jí spoluvytvářel H.Kissinger vlivný Poradce pro národní bezpečnost a Ministr zahraničí, který působil ve vládě dvou amerických prezidentů, R.Nixona a G.Forda. Cílem této práce je sledovat do jaké míry a jakým způsobem USA uplatňovaly své mocenské zájmy v Latinské Americe. H.Kissinger, R.Nixon a G.Ford chtěli především zajistit a upevnit mocenské postavení USA ve světě a naopak oslabovat vliv SSSR. Pro tyto účely jsou vybrány jako příklad dvě země. A to Chile a Argentina. Chile v té době patřilo k zemím s nejsilnější demokratickou tradicí a Argentina k jedné z největších a nejvlivnějších (po Brazílii). Na základě zjištění vyplývajících ze sledování jejich politického a ekonomického vývoje je možné zjistit rozdíly v rozsahu a způsobu, jakým USA uplatňovaly svůj vliv na ně. Chile se nepochybně začalo politicky obracet doleva díky svému prezidentu S. Allendemu. Pro USA hrozba objevení nové Kuby byla reálnou hrozbou. Svůj přístup k Chile založila na snaze zasáhnout do politického vývoje země nejprve úplatky, poté podporou opozičních skupin a armády. To vyústilo v násilné nastolení pravicové diktatury Augusta Pinocheta. Argentina se mohla chlubit jedním z nejlépe organizovaných odborových...
|
|
|
Understanding of the concept 'Corporate Social Responsibility' - universal vs. regional level in South America
Pavlovičová, Natália ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda existuje rozdíl v porozumění konceptu společenské odpovědnosti firem (SOF) na univerzální úrovni a na regionální úrovni v Jižní Americe. Staví na dichotomickém pohybu v oblasti SOF, který zároveň vyžaduje koordinovaný nadnárodní přístup ve vztahu k součásným výzvam nadnárodního charakteru a také výrazný pozitivní dopad na lokální úrovni. Hlavní výzkumnou metodou práce je obsahová analýza, na základě které zjišťujeme, jakými koncepty je definována povaha SOF a které problémy jsou převážně adresovány. Na základě výsledků analýzy pak odhalujeme hlavní trendy v porozumení konceptu SOF na obou úrovních a určujeme charakter a rozsah jejich rozdílů. Nacházíme jeden významný společný jmenovatel dominantní na obou úrovních - koncept instituce a řízení. V ostatních kategoriích pozorujeme vysokou proměnlivost jejich frekvence napříč úrovněmi analýzy. Důležité trendy odhalené v diplomové práci jsou vysoká penetrace Jižní Ameriky zahraničními SOF institucemi a výrazný dopad členství v globální organizaci na to, jak je SOF komunikováno organizací na regionální úrovni.
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
Comparative analysis of political and economic organizations MERCOSUR and Pacific Alliance
Mocák, Filip ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je skúmať dva politicko-ekonomické bloky v Južnej Amerike; MERCOSUR a Pacifickú Alianciu. Práca je konkrétnejšie zameraná na spôsob vzniku oboch zmienených organizácií, a zároveň sa orientuje na ich ekonomickú silu a potenciál do budúcna. Na celý región som sa pozerám z perspektívy realizmu. MERCOSUR je vnímaný ako dôsledok bandwagoningu štátov susediacich s Brazíliou a výskum Pacifickej Aliancie bol založený na koncepte balance-of-power. Boli využité dva výskumné postupy: (1) deskriptívnou metódou som aplikoval koncepty bandwagoning a balance of power na vznik oboch organizácií a (2) komparatívnou analýzou som sa snažil koalície porovnať a priniesť určitý náhľad na momentálnu úspešnú Pacifickú Alianciu a následne poukázať na potenciál. Keďže samotný kontinent je považovaný za zónu mieru, realistický pohľad sily bol obohatený o ekonomickú stránku. Preto je ekonomická sila považovaná za relevantnejší faktor podnecujúci štáty k aktivite než vojenská sila. Zameral som sa na Čile a Kolumbiu, keďže oba štáty sú považované za druhoradé mocnosti na kontinente. Na písanie práce som využíval ekonomické záznamy a akademické články, analýzy a žurnály. Aj keď sa mi nepotvrdil fakt, že MERCOSUR je dôsledkom bandwagoningu, Pacifickú Alianciu je možné považovať za protipól...
|
|
|
Integrace učiva zeměpisu a přírodopisu na druhém stupni základní školy na příkladu živé přírody Ameriky
Sovičková, Michaela ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Protože klasická frontální výuka, kde mají žáci vyučujícího poslouchat a dělat si zápis, se stává stereotypem, rozhodla jsem se věnovat tématu, kde můžu zařadit více metod do výuky jak v hodinách zeměpisu, tak v hodinách přírodopisu. Cílem této práce bylo vytvořit příručku pro učitele včetně potřebných výukových materiálů na téma přírodní krajiny Ameriky a následně zhodnotit přínos těchto aktivit. Výukové materiály byly testovány celkem ve dvou třídách na základní škole v Dolních Břežanech. Obě třídy absolvovaly pretest, výuku, 1. posttest (bezprostředně po výuce) a 2. posttest (6 týdnů po výuce), dále si vyzkoušeli i aktivity, při kterých museli využít vědomosti získané během výuky. Data byla vyhodnocena statistickými analýzami, které ukázaly rozdíl v dosažených znalostech mezi pretestem a 1. posttestem, zatímco výsledky mezi 1. a 2. posttestem se nelišily. Lze říct, že žáci získali nové vědomosti a jejich znalosti byly lepší než na začátku, tyto znalosti jim zůstali i po delší době uchované. Klíčová slova: Severní Amerika, Jižní Amerika, přírodní krajiny, přírodopis, zeměpis, aktivizující metody, integrace učiva
|
|
|
Ohrožení ekonomických zájmů EU v Jižní a Střední Americe.
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
V dizertační práci analyzujeme hrozby pro ekonomické zájmy Evropské unie v Latinské Americe - náš okruh je zúžen převážně na země MERCOSUR. Oba regiony pojí historicky sdílené vazby, které však byly přerušeny vstupem Studené války, kdy se Latinská Amerika stala přirozenou zájmovou zónou Spojených států. Základním časovým předělem je proto pro nás konec mocenské bipolarity, přičemž jádro práce je v hrubém rozsahu jednoho desetiletí 2003-2013. Ve třech základních kapitolách definujeme pojem ekonomické bezpečnosti, vztah EU-Latinské Ameriky v historickém vhledu a nakonec asertivní vstup Číny do Latinské Ameriky ve vymezeném období. Klíčovým prvkem je skutečnost, že po skončení Studené války došlo k významnému posunu vnímání ekonomické moci státu/regionu z bezpečnostního (vojenský) na vlivový (kondicionalita, sankce). Do toho rámce zasazujeme také Latinskou Ameriku, která procházela vlnou neo-liberalismu a privatizace. V úvaze o asymetrii vztahů mezi oběma regiony zvažujeme více historické souvislosti včetně tzv. "společných hodnot", která částečně (nikoliv však zcela) zpochybňujeme. Vycházíme z pohledu, že vztahy mezi oběma regiony se značně pragmatizovaly se silným důrazem na obchodní vazby. Čína je novým prvkem v regionu, kde tradičně soupeřili Spojené státy a Evropa. Nevnímáme Latinskou Ameriku již...
|
|
|
Jezuitská architektura v Jižní Americe
Vopálková, Martina ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Jezuitská architektura v Jižní Americe se zaměřením na andskou oblast se snaží o přiblížení této fascinující části koloniálních dějin umění Latinské Ameriky. Téma této práce je ještě blíže specifikováno a je zaměřeno pouze na městskou jezuitskou architekturu v andské oblasti, to znamená na architekturu států Peru, Bolívie, Ekvádoru a Kolumbie. Mapuje období od příchodu prvních jezuitů do oblasti od konce XVI. století do jejich vypuzení z Nového světa v roce 1767. Má práce si klade za cíl přiblížit a prezentovat jezuitskou architekturu a její charakteristiky a dále se snaží ukázat odlišnosti od evropské barokní architektury a vyzdvihnout prvky, které jsou typické latinskoamerické. Jednotlivé stavby jsou mezi sebou porovnávány a je na nich ukazována podoba s římským vzorem jezuitské architektury, tedy s kostelem Il Gesù. Nakonec je v textu zahrnut i současný stav těchto andských městských staveb.
|
|
|
Post-Liberal regional dynamic of South America: A Inductive vs. deductive approaches
Boháček, Petr ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
S koncem studené války se začal regionalismus stávat populárním způsobem ke studiu mezinárodních vztahů. Nicméně, eurocentrické a deduktivní přístupy zůstávají dominantním proudem regionalistických teorií. Deduktivní metody ale imitují schopnost těchto teorií přesně vysvětlit odlišné regionální fenomény. Cílem této práce je prozkoumat validitu hlavních regionálních teorií v kontextu Jižní Ameriky, která nabízí ideální prostředí pro studii post-liberálního regionalismu. Tato diplomová práce má za cíl identifikovat hlavní nedostatky v současné debatě o regionalismu. Hlavní hypotéza je, že i navzdory tomu, že deduktivní přístupy jsou hlavní metodou ke studii regionalismu, jsou to právě induktivní teorie, které úspěšně dokážou popsat regionální dynamiku díky eliminaci extra-regionálních předpokladů a exkluzivnímu odvození hypotéz z regionálních realit. Tato hypotéza je testována na případu integrace v Jižním Americe skrze čtyři tematické okruhy postavené na předpokladech hlavních regionalistických teorií, které ověřují jejich validitu. Následná analýza trajektorií regionalismu v Jižní Americe dokazuje, že deduktivní přístup úspěšně identifikuje klíčové faktory, nicméně, chybně předpovídá následnou regionální dynamiku tím, že očekává funkcionalistickou integraci v evropském stylu. Na druhé straně induktivní...
|
host ::
RSS.