|
|
Česko-německá vojensko-bezpečnostní spolupráce vs. rodící se strategická kultura ČR
Stojanovová, Kamila ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zmapovat dosavadní vojensko-bezpečnostní spolupráci ČR a SRN v kontextu strategických kultur obou zemí. Důraz je přitom kladen jednak na specifika německé strategické kultury, z hlediska možných limitů pro vzájemnou spolupráci na poli vojenské bezpečnosti je zde ale více zdůrazněn proces utváření strategické kultury ČR. Teoretický základ práce tvoří pojetí konceptu vojensko- politické kultury Thomase U. Bergera a strategické kultury Kerry Longhurst. Klíčovými kritérii pro posouzení kompatibility strategických kultur obou zemí tedy jsou historické zkušenosti s použitím síly, pohled na armádu a použití síly napříč politickými elitami, ve veřejném mínění a ve strategických dokumentech a proces schvalování nasazení vojenských sil v zahraničí. V souvislosti s tím si práce klade za cíl odůvodnit, proč v období před vstupem ČR do NATO, o nějž se značně zasadila právě SRN, neprobíhala spolupráce na praktické i politické úrovni ve stejné intenzitě. Zároveň se snaží najít důvod, proč se po vstupu ČR do NATO v roce 1999 jediným výraznějším momentem vojenské spolupráce se SRN stalo zapojení AČR do PRT v afghánském Fajzabádu pod německým velením. Práce však neopomíjí ani aktuální vývoj, jenž do česko-německé vojensko-bezpečnostní spolupráce může vnést nové impulzy.
|
|
|
Armáda na mediálním bitevním poli
Klementová, Jana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Armáda na mediálním bitevním poli" zkoumá nakolik jsou Ministerstvo obrany a Armáda České republiky mediálními institucemi. Jestli přebírají mediální logiku a podléhají tlaku novinářů. To vše v teoretickém ukotvení čtyř fází mediatizace, které definoval Jesper Strömbäck ve své práci z roku 2008. V teoretické části práce jsou definovány pojmy jako je mediatizace nebo mediální logika. Práce se také zaměřuje na vysvětlení firemní komunikace, která je následně vztažena na Ministerstvo obrany a AČR. V závěru teoretické části jsou vymezeny obě instituce a důraz je kladen na jejich komunikační oddělení. Metodická část popisuje výzkumnou metodu polostrukturovaných rozhovorů, které jsou použity pro sběr relevantních dat. Definuje také výzkumný problém a výzkumné otázky. Třetí část diplomové práce se věnuje výzkumu, kdy jsou sesbíraná data devíti respondentů z Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR analyzovány a rozřazeny k příslušným výzkumným otázkám. Respondenti odpovídali na dotazy, které se věnovaly komunikačním cílům Armády, formátům a obsahům sdělení, novým médiím a jejich práce ve vztahu k redakčním rutinám. Respondenti popisovali, jaké vztahy má Ministerstvo a Generální štáb s médii, jakou důležitost komunikaci přisuzují nebo jakým způsobem vylepšují obraz Armády v očích...
|
|
| |
|
| |
|
|
Role tlumočníka v zónách konfliktu
Uková, Martina ; Špirk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
Diplomová práce "Role tlumočníka v zónách konfliktu" popisuje charakteristiky tlumočení v konfliktních zónách z pohledu vojáků Armády České republiky. V teoretické části je uveden historický vývoj tlumočení a status tlumočníků v zónách konfliktu z hlediska mezinárodního humanitárního práva. Další část odráží zkušenosti s tlumočením na zahraničních misích AČR, předkládá souhrn jejích uplynulých a současných misí a popisuje jazykovou přípravu vojáků. Z těchto poznatků vychází empirická část práce, která pracuje s výsledky odpovědí z dotazníků předloženým vojákům se zkušenostmi s tlumočením v zahraniční misi. Výzkum ukázal, že dotazovaní vojáci si tlumočení velmi cení a upřednostňují tlumočníky-civilisty z řad místního obyvatelstva. Klíčová slova: tlumočník, zóna konfliktu, civilista, kombatant, Armáda České republiky.
|
|
|
Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství
Folta, Adam ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
V bakalářské práci s názvem Embedding jako přístup k válečnému zpravodajství bych chtěl přinést celkový pohled na problematiku embeddingu. Text se v úvodní části věnuje umístění systému embeddingu do historického kontextu, neboť svými kořeny sahá až do starověku, postupně se dostává až do novověku a končí vleklým konfliktem na Ukrajině. Další část práce se otázce zdali embedding nabízí vyvážené a komplexní zpravodajství, zdali čas strávený společné vojáky, neubírá jím publikovaným textům na objektivitě. Práce se zabývá i etickými principy, jimiž by se měl novinář v krizových situacích řídit. Je zde zahrnuta i právní úprava spojená s pravidly, kterými se embed zavazuje u organizace ISAF. Část textu se věnuje postoji Armády ČR k systému embeddigu, jak jej Češi provádějí. V praktické části se objeví přepis rozhovoru s novináři Františkem Šulcem, Michalem Kubalem a Teodorem Marjanovičem, kteří se jako embedi zúčastnili války v Iráku v roce 2003, nebo operací v Afghánistánu. V práci se objeví i rozbor pěti textů z Lidových novin, jež byly napsané embedy mezi lety 1991 a 2003.
|
|
|
Optimalizace bezpečnostních schopností ozbrojených sil České republiky
Melich, Ladislav ; Štalmach, Pavel (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tématem této diplomové práce je "Optimalizace bezpečnostních schopností ozbrojených sil České republiky." Hlavním výzkumným úkolem je navrhnout strategickou optimalizaci bezpečnostních schopností českých ozbrojených sil. Nejprve je popsán vývoj proměny českého bezpečnostního prostředí a transformace ozbrojených sil po roce 1989. Poté se práce zabývá analýzou bezpečnostních hrozeb, rizik a bezpečnostních zájmů na základě českých bezpečnostních strategických dokumentů. Na základě této analýzy je vytvořena matice bezpečnostních rizik. V další části práce jsou navržena preventivní opatření a likvidační opatření, která je nutno přijmout v okamžiku zasažení hrozbou. Potřebné bezpečnostní schopnosti, které je nutné mít k realizaci těchto opatření, jsou formulovány v další části. Důraz je kladen zejména na ty schopnosti, jejichž nositelem by měly být ozbrojené síly České republiky. Následně je zpracován i přehled aktuálních bezpečnostních schopností, které mají ozbrojené síly k dispozici. Poté je stanoven tzv. strategický gap, tedy rozdíl mezi disponibilními bezpečnostními schopnostmi a těmi požadovanými. Na závěr jsou formulovány i strategické cíle v oblasti optimalizace vojenských schopností na období přibližně dvaceti let.
|
|
|
Reflexe účasti Armády České republiky na misích NATO a EU v českém a zahraničním tisku
Žilková, Věra ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Reflexe účasti Armády České republiky na zahraničních misích v českém tisku" zkoumá, jakým způsobem dva české deníky (Mladá fronta DNES a Právo) zpracovávaly v letech 2010 a 2011 téma zahraničních misí České republiky. Teoretická část se zabývá kvalitou zpravodajství, problémem objektivity a faktory, které práci novinářů ovlivňují. Velkým tématem je vztah médií a politických elit, s nímž souvisí i takzvaný CNN efekt, spojovaný s tlakem médií a veřejnosti na odchod americké armády z války ve Vietnamu, a koncept mírové žurnalistiky, který upřednostňuje témata rekonstrukce a mírového řešení krizí před válkou a vojenskými zásahy. Cílem výzkumné části (tedy kvantitativní analýzy) bylo prověřit, nakolik se popsané fenomény projevují v českých médiích. Analyzovány byly především zdroje zpráv a přítomnost tří rámců, vyvozených z rešerše literatury: hrdinský rámec, aplikovaný na české vojáky, vlastenecký rámec, odvolávající se na národní zájmy, a rámec humanitární a rozvojové pomoci.
|
|
|
Rodinný život vojáka z povolání
ŠÍSTKOVÁ, Romana
Cílem bakalářské práce je nahlédnout na rodinný, partnerský a osobní život vojáků z povolání z různých úhlů pohledu. Jako specifické zaměstnání, jehož výkon je spojen s mnohými riziky, má jeho průběh dominantní vliv nejen na vojáky samotné, ale bezprostředně se týká i jejich rodin, partnerů a blízkého okolí. Výrazným způsobem je toto akcentováno po roce 1990, kdy se naši vojáci začali účastnit zahraničních vojenských misí. Práce se soustřeďuje na poznání, jak příprava, průběh a návrat vojáka ze zahraniční mise ovlivňuje výše uvedené. Jako hlavní metoda v praktické části bude použita kvalitativní výzkumná strategie a metoda hloubkového rozhovoru s účastníky misí, jímž bude předcházet obsahová analýza diskusních fór na internetu týkajících se dané problematiky.
|
|
| |
host ::
RSS.