|
|
Zpřístupňování judikatury pomocí veřejně přístupné počítačové sítě
Korhoň, Ondřej ; Šisler, Vít (vedoucí práce) ; Dombrovská, Michaela (oponent)
Cílem práce je vyhodnotit a popsat formy zpřístupňovaní judikatury v elektronických zdrojích, a to ve zdrojích komerčních i veřejně přístupných. V první části bude pojednáno o české soudní soustavě, jejím fungování a základních zásadách, kterými se řídí. Dále o její organizaci a rozdělení na soudy obecné a soud zvláštní, tvořený Ústavním soudem. V následující kapitole bude popsána judikatura, její vlastnosti, obsahové náležitosti a druhy. Bude vysvětlena rozdílná role judikatury v angloamerickém právním systému a v systému kontinentálním, do kterého spadá také Česká republika. Pro následující části budou k vyhodnocení zvoleny tři zdroje komerční a tři zdroje veřejně přístupné. Tyto zdroje budou popisovány a vyhodnocovány z hlediska užití vyhledávacích kritérií, uživatelské přívětivosti a rozsahu. V závěru bude vyhodnocena kvalita elektronických zdrojů z hlediska zpřístupňování judikatury a porovnány zdroje komerční a veřejně přístupné.
|
|
|
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu
Osborne, Alice ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Práce se věnuje judikatuře Ústavního soudu v daňových věcech, kde je důvodem přezkumu tvrzené porušení základního práva či právního principu. V první části práce je stručně popsána výchozí situace, zejména teoretická a ústavněprávní východiska pro přezkum daňových předpisů a rozhodnutí a jsou vymezena relevantní základní práva a metody a standardy přezkumu, které Ústavní soud ve své judikatuře používá, a to obecně a zejména v daňových věcech. Těžištěm práce je pak rozbor vybraných daňových kauz a rozhodnutí Ústavního soudu. U každého rozhodnutí je nejprve stručně popsána výchozí situace a okolnosti přijetí předmětné úpravy, poté následuje samotný rozbor a nakonec shrnutí z hlediska porušovaných / tvrzených práv v dané kauze a metod a standardů přezkumu uplatněných Ústavním soudem. Výsledky rozboru jsou poté shrnuty, konfrontovány s obecnými východisky a jsou identifkovány společné prvky příslušných kauz a rozhodnutí. Závěrem je zjištění, že v analyzovaných kauzách nebyla předmětná úprava dostatečně pečlivě posuzována z hlediska dopadů na základní práva adresátů (právo na informační sebeurčení a právo podnikat) a souladu s ústavněprávními principy (rovnost, výhrada zákona), ať už z toho důvodu, že se jednalo o dílčí, nekoncepční změny, nebo z toho...
|
|
|
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti
Jiráková, Gabriela ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti Cílem diplomové práce je komparativní analýza znaků ústavního soudnictví v první Československé republice a v současné České republice. Jednotlivé kapitoly jsou strukturovány tak, aby přehledně pojednaly o orgánu, který reprezentuje ochranu nejdůležitějších ústavních hodnot. Systematika celého textu je vysvětlena v kapitole "Metodika". Slouží pro lepší orientaci a pochopení zpracování diplomové práce. Celá práce je rozdělena do osmi kapitol. V úvodu jsou popsány základní představy o Ústavním soudu a vysloveny hypotézy autora, které předpokládají velké rozdíly mezi úpravami obou republik. V následujících kapitolách jsou porovnávány oba Ústavní soudy z hlediska jejich organizace (vnitřní uspořádání, rozpočet, sídlo), jmenování ústavních soudců (proces, předpoklady). Dále podává výčet jednotlivých kompetencí Ústavních soudů a popisuje konkrétní činnost ústavních soudců v rámci jednotlivých období. Součástí práce je také krátký historický exkurs, který pojednává o původu myšlenky ústavního soudnictví a také o zdrojích, ze kterých čeští a českoslovenští tvůrci čerpali inspiraci při sestavování příslušné právní úpravy. Na konci každé kapitoly je provedeno krátké shrnutí, které slouží k utvoření uceleného přehledu o...
|
|
|
Řízení před Ústavním soudem
Svobodová, Žaneta ; Hřebejk, Jiří (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tématem této práce je řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud České republiky a řízení před ním je stále aktuálním tématem díky významným kauzám, které ovlivňují nejen široké spektrum veřejnosti, ale dění vůbec. Tento orgán ochrany ústavnosti se "předvedl" celou řadou významných kauz a judikátů. Vydal již řadu nálezů, které znamenaly významný zásah do našeho právního řádu. Judikatura Ústavního soudu se tak stává klíčovou součástí ústavní praxe a začala významně ovlivňovat právní praxi vůbec. Ve své práci se zabývám procesněprávními aspekty řízení před Ústavním soudem a snažím se podtrhnout význam této ústavní instituce.
|
|
|
Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve zpravodajství ČTK
Hrubý, Dominik ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Ústavní soud České republiky je jednou z nejvýznamnějších institucí v českém ústavním a politickém systému. Jeho agenda sama o sobě ale není pro veřejnost příliš přitažlivá a média jako zprostředkovatel proto mají při referování o ní významnou roli. Zvláště to pak platí o médiích veřejné služby, mezi něž můžeme řadit také Českou tiskovou kancelář. Práce se snaží analyzovat zpravodajské produkty ČTK týkající se právě rozhodování Ústavního soudu ČR. Činí tak na příkladu čtyř konkrétních kauz z výzkumného období, které bylo stanoveno do let 2010-2015. Nabízí rovněž teoretická východiska pro analýzu - popisuje postavení Ústavního soudu ČR a zabývá se rolí tiskových agentur jako zdrojů informací.
|
|
|
Právo na spravedlivý proces v judikatuře Ústavního soudu
Vančura, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Resumé - právo na spravedlivý proces v judikatuře ústavního soudu. Právo na spravedlivý proces - základní parametr práva procesního - představuje nepostradatelný soubor právních principů, sloužících k uvádění hmotného práva v život pomocí (zejm.) soudních řízení. Protože vytyčuje základní parametry systému pro jednu ze složek moci veřejné, moc soudní, je zároveň nutnou podmínkou pro fungování moderního, demokratického právního státu. Práce se skládá ze čtyřech částí. Po úvodu do problematiky, v níž jsou zároveň nastoleny teze, na které práce hodlá odpovědět, je rozebírána historie práva na spravedlivý proces i základní teoretickoprávní postuláty, které jsou s principy spravedlivého procesu nerozlučně spjaty. Práce se zabývá též zásadami pro sféru trestní, větvi civilní a zásadám sdíleným oběma větvemi je ovšem věnována pozornost větší. Další část se zabývá tzv. vnějšími zárukami. Principy spravedlivého procesu se pochopitelně aplikují prostřednictvím specializovaných institucí - soudů - které se tak stávají garanty spravedlivého procesu, a právě jim je tato část práce věnována. Stranou nezůstává ani povinnost držet se zásad spravedlivého procesu orgány nesoudními, problematika četnosti nápadu stížností pro porušení spravedlivého procesu na Ústavní soud, i role soudů nižších. Samotná stať předkládané práce...
|
|
|
Participační práva dítěte v judikatuře Ústavního soudu
Vanýsková, Zuzana ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Tématem práce "Participační práva dítěte v judikatuře Ústavního soudu" je specifický komplex práv zaručený dítěti ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, zejména Úmluvou o právech dítěte. Dítě je jako specifický subjekt práv pojímáno až v posledních dekádách, kdy se Ústavní soud vymezuje proti pojetí dítěte jako objektu rozhodování jiných a přiznává mu postavení subjektu a účastníka řízení. Participační práva jsou důležitým souborem práv dítěte a lze je shrnout jako právo být informován o věci, právo se k věci vyjádřit, právo na sdělení informace o rozhodnutí věci. Cílem předkládané práce je představit participační práva dítěte z pohledu ústavního práva, zaměřit se vývoj judikatury Ústavního soudu a následně ji komparovat s dostupnou českou i zahraniční literaturou. Práce se ve své první části zabývá teoretickým vymezením vývoje postavení dítěte od devatenáctého století do současnosti, Úmluvou o právech dítěte a jejími principy, dále pak obecně participačními právy v mezinárodním i vnitrostátním právu. Práce se dále zaměřuje na specifika účasti dítěte v řízení před soudem, lidskou důstojnost dítěte a také dítě jako aktivní subjekt práv. Ve druhé části se práce věnuje článku 12 Úmluvy o právech dítěte se zaměřením na jednotlivé složky uvedeného článku, tedy schopnost dítěte...
|
|
|
Řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem, se zaměřením na přezkum, zda byl zákon přijat ústavně předepsaným způsobem
Zlámal, Vít ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem, se zaměřením na přezkum, zda byl zákon přijat ústavně předepsaným způsobem diplomová práce se věnuje problematice soudního přezkumu ústavnosti zákonů, se specifickým zaměřením na přezkum ústavnosti zákonodárné procedury. První část práce se věnuje obecnému vymezení ústavního soudnictví, postavení Ústavního soudu v ústavním systému České republiky a vymezení základních pojmů, které je třeba pro další části práce bezpodmínečně znát. Uzavírá ji pak polemika nad tím, zdali Ústavní soud dodržuje svou roli výhradně negativního zákonodárce. Ve své druhé části se práce zaměřuje na popis platné právní úpravy řízení o zrušení zákonů nebo jeho jednotlivých ustanovení. V této části se práce nejšířeji věnuje zvláštním účinkům nálezů Ústavního soudu v tomto typu řízení a otázkou závaznosti jejich odůvodnění. Autor přibližuje například specifické účinky těchto nálezů v horizontálních vztazích nebo jejich účinky na konkrétní řízení, ze kterých návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení vzešel. Podrobněji se pak autor zaměřuje také na problematiku praxe obnovování platnosti již dříve zrušených právních norem, při které si Ústavní soud přisvojuje pravomoc, jež nemá přímou oporu v ústavním pořádku ani v zákonné úpravě. Dominantní část této diplomové práce tvoří...
|
|
|
Závaznost nálezu Ústavního soudu: Normativní východiska a praktické limity
Drápalová, Jana ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Závaznost nálezu Ústavního soudu: Normativní východiska a praktické limity Abstrakt Po diskuzi, která v této oblasti od vzniku Ústavního soudu v České republice proběhla, dnešní teoretické a doktrinální studie docházejí k závěru, že nálezy Ústavního soudu ČR, včetně nálezů o ústavních stížnostech a to včetně jejich odůvodnění, oplývají precedenční závazností, a to zvláště jakmile se stanou součástí ustálené judikatury ÚS. Tato práce zkoumá, zda nálezy Ústavního soudu ovlivňují rozhodování obecných soudů nikoli v teorii, ale v praxi. Zabývá se vlivem nálezu II. ÚS 482/18, kterým Ústavní soud navazuje na svou předchozí judikaturu a stanovuje jasná pravidla pro podrobné odůvodňování rozhodnutí o návrzích na podmíněné propuštění. Zákonem stanovené podmínky pro vyhovění návrhů na podmíněné propuštění totiž jsou formulovány vcelku neurčitě a celkově § 88 Trestního zákoníku nechává soudcům velký prostor pro jejich uvážení při tomto rozhodování. V takové situaci je obzvlášť důležité, aby rozhodnutí byla odůvodňována pečlivě a řádně. Ve své práci jsem podrobila detailnímu zkoumání celkem 171 rozhodnutí od všech soudů, které o návrzích na PP rozhodují, ze dvou srovnatelných období (81 rozhodnutí z období těsně před vydáním nálezu v roce 2018, a 89 rozhodnutí z období rok po vydání nálezu). Docházím k závěru, že...
|
|
|
Ústavní soudnictví v České republice ve středoevropském kontextu
Půhoný, Ondřej ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ústavní kontroly právních norem jednak v obecném vývoji v její historické retrospektivě a dále pak popisuje její fungování v kontinentálním a anglo-americkém typu právní kultury. Samostatná část je věnována historickému vývoji na českém území od počátků ústavnosti v Rakousku resp. Rakousku-Uhersku přes její rozvoj v meziválečném období, potlačení v období nesvobody za druhé světové války a v období komunistické totality po jejím skončení, až po její obnovu po roce 1989 a následný zánik Československa. Dalším cílem této práce je stručný popis aktuálního fungování ústavního soudnictví v České republice a jeho srovnání s fungováním systémů ústavního soudnictví ve vybraných evropských zemích. Zcela závěrem jsem se zaměřil na prvky ústavní kontroly v evropském měřítku a na zhodnocení jejího významu pro právní řád a pro ochranu lidských práv a svobod. Práce je rozdělena systematicky do šesti základních okruhů. První popisuje právní stát jako ústavní stát, druhý charakterizuje ústavní soudnictví jako jednu z garancí právního státu, třetí popisuje retrospektivně historický vývoj jednak obecně a dále pak se zaměřením na území České republiky, čtvrtý nejobsáhlejší okruh se zabývá aktuálním fungováním ústavního soudnictví v České republice vč. postavení Ústavního soudu České...
|
host ::
RSS.