|
|
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Kolokační kompetence studentů anglického jazyka s ohledem na jejich kognitivní a afektivní předpoklady".
Kacafírková, Petra ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Betáková, Lucie (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Disertační práce se zabývá kolokační kompetencí studentů anglického jazyka a jejím vztahem k přirozenosti projevu. Vedle představení teoretických východisek výzkumu je hlavní pozornost nejprve věnována vymezení kolokační kompetence, následně je představeno samotné výzkumné šetření, které tvořila výuková intervence se studenty Univerzity Karlovy (n = 39) v délce jednoho semestru. Studenti byli rozděleni na experimentální skupinu s explicitní výukou kolokací a kontrolní skupinu, ve které probíhala výuka tradičním způsobem. Hlavním cílem bylo prozkoumat, zda výuka inspirovaná lexikálně orientovanými přístupy přispívá k úspěšnému rozvoji kolokační kompetence. Současně jsme sledovali individuální charakteristiky studentů, jako jsou cizojazyčné schopnosti, úzkost, míra motivace a osvojené strategie učení, a jejich vliv na učební proces. Výsledky výzkumu naznačují, že explicitní výuka jazykových jevů obecně přináší výhody studentům s vyšší mírou úzkosti a s oslabenými předpoklady. Systematická lexikálně orientovaná výuka se ukázala jako efektivní pro rozvoj kolokační kompetence a projevila se i v přirozenosti písemného projevu, aniž by závisela na individuálních předpokladech studentů. Práce také nabízí konkrétní postupy a nástroje pro výuku, jež potvrzují praktickou aplikovatelnost tohoto přístupu....
|
|
|
Specifická reakce primátů na hadí predátory
Regásková, Kristýna ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Lhota, Stanislav (oponent)
Specifická reakce na hadí predátory je u primátů zapříčiněna dlouhou koevolucí s hady. Tato dlouhodobá koevoluce vedla u primátů ke vzniku specifické a komplexní reakce při střetu s hady. Znaky, podle kterých primáti hady rozpoznávají oproti jiným druhům stimulů mohou být na základě pachové či vizuální informace. Reakcím jako je apriorní strachová či vyhýbavá reakce mohou následovat různé antipredační například specifická vokalizace, vyhýbavé chování, včasný útěk nebo naopak aktivní obranu a mobbing. Reakce na jedovaté hady a škrtiče se může v mnoha ohledech lišit na základě odlišné hrozby, kterou představují. Klíčová slova: Predace, mobbing, had, primáti, vokalizace, anxieta
|
|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalitativní analýza prožívání Covid-19 u studentů
SUCHAN, Vít
Bakalářská práce se věnuje tématu prožívání vysokoškolských studentů během pandemie covid-19. Teoretická část práce nejdříve popisuje pandemickou situaci v České republice, následně se věnuje dopadům na psychiku populace a poté blíže popisuje rizikové skupiny a copingové strategie vysokoškolských studentů. Nakonec prezentuje výsledky studií uskutečněných v českém prostředí. Empirická část práce prezentuje výpovědi z rozsáhlého psychologického výzkumu Jupsycor, realizovaného oddělením psychologie, katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
| |
|
|
Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky
Bóday, Anna ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Zdobinský, Adam (oponent)
Název: Efekt výšky na vnímanou úzkost při překonání výzvové překážky Cíle: Cílem této závěrečné práce bylo zjistit akutní psychickou odezvu respondentů na překonání adrenalinové překážky v přírodním prostředí. A to ve dvou případech, nejprve bez aspektu výšky a následně s ním. Poté porovnat, jak se liší míra úzkosti dotazovaných respondentů právě v závislosti na efektu výšky. Následně pak porovnat rozdíl v míře úzkosti mezi ženami a muži. Metody: Metodou zkoumání byl standardizovaný dotazník CSAI - 2, o 27 otázkách, cílících na tři oblasti akutní úzkosti, somatickou a kognitivní, a oblast sebedůvěry. Předložen byl koedukované skupině 34 respondentů čítající 20 žen a 14 mužů ve věkovém rozpětí 20-26 let. A to těsně před překonáním překážky na zemi, a následně před překonáním totožné překážky umístěné v jedenácti metrech nad zemí. Naměřená data byla analyzována pomocí statistického programu R 4.1.2. Výsledky: Mezi nízkou a vysokou kládou došlo k průkaznému nárůstu somatické úzkosti (V = 43, Padj <0.001) a kognitivní úzkosti (V = 93, Padj = 0.002), zároveň došlo ke snížení sebedůvěry. (df = 33, t = 4.06, Padj <0.001). Míra úzkosti mezi nízkou a vysokou kládou spolu velmi silně korelují jak pro somatickou (τ = 0.478, z = 3.78, Padj <0.001) a kognitivní úzkost (τ = 0.481, z = 3.83, Padj <0.001), tak...
|
host ::
RSS.