|
| |
|
| |
|
|
Postoje k homosexualitě s ohledem na adopci dětí v současné společnosti
Drbohlav, Lukáš ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Cílem práce je prozkoumat oblast postojů společnosti k homosexualitě v souvislosti s případnou adopcí dětí. První oddíl diplomové práce je zaměřen na vymezení pojmu homosexualita, objasňuje příčiny jejího vzniku a shrnuje její historii. Dále jsou zde popsány změny názorů soudobé společnosti v souvislosti s homosexuální emancipací. Pozornost je věnována tomu, jak se odráží ve společenských postojích v pracovním a školním prostředí i v kontextu přátelských vztahů. Poslední kapitola se pak již zaměřuje na téma homoparentality, tedy výchovy dětí homosexuálními partnery. Diskutován je zde také ohled na případný vliv sexuální orientace rodičů při výchově dětí gay a lesbickým párem. Sledována je i problematika adopce dětí z ústavní péče, osvojení dítěte druhým partnerem a varianta pěstounské péče. Ve druhém oddílu jsou analyzovány výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat pohled humanitně a technicky studijně zaměřených mužů a žen na neheterosexualitu samotnou a na případné svěřování dětí do péče homosexuálním rodinám. Prezentovány jsou zde i některé z reakcí respondentů, které vyjadřují postoje k dané minoritě. Klíčová slova: homosexualita, partnerství, rodičovství, adopce, postoje, společnost
|
|
|
Náhradní rodinná péče
Petrů, Jaroslava ; Kohnová, Jana (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce je zaměřena na náhradní rodinnou péči v České republice a její význam pro dítě. Teoretická část vymezuje základní pojmy, přibližuje historii a formy náhradní rodinné péče. Zabývá se také procesem získání dítěte do náhradní rodinné péče, přípravou pěstounů a zákony upravujícími náhradní rodinnou péči. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu v rodinách s dětmi v pěstounské a poručnické péči, v rodinách s osvojenými dětmi, v Klokánku a v SOS dětských vesničkách. V závěrečné části práce jsou analyzovány a zpracovány získané poznatky a zároveň je zde poukázáno na význam náhradní rodinné péče pro dítě.
|
|
|
Homosexualita a pohled české veřejnosti na svěřování dětí do péče homoparentálních rodin
Závůrková, Hana ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Poláčková, Jana (oponent)
První část mé práce je zaměřena na vymezení a definici homosexuality, vyjasnění některých pojmů a shrnutí historie homosexuality. Je v ní vymezeno registrované partnerství včetně jeho výhod a nevýhod. Dále pak význam rodiny pro dítě a přehled typů náhradní rodinné péče. Shrnuje rovněž faktory, které ovlivňují dětskou psychiku. Ve druhé části jsou následně rozebrány výsledky dotazníkového šetření, jež mělo za cíl zmapovat pohled veřejnosti na svěřování dětí do péče homosexuálů. Jsou zde rovněž uvedeny některé reakce z diskusního fóra a nejpočetněji zastoupené názory získané z vyplněných dotazníků. Práce je doplněna pěti kazuistikami a názory z řad homosexuálů.
|
|
| |
|
|
Problémy náhradní rodinné péče v České republice
Horáková, Petra ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá popisem náhradní rodinné péče a jejích forem. Na začátku je zdůrazněna důležitost rodinné péče pro vývoj dítěte. Dále je popsána legislativa týkající se náhradní rodinné péče a také podmínky nutné pro její zprostředkování. V teoretické části je též popsána historie náhradní rodinné péče u nás i ve vybraných státech a dále některé slabé stránky daného systému. Druhou částí práce je empirický výzkum mezi několika vybranými sociálními pracovníky pracujícími v oboru náhradní rodinné péče. Cílem tohoto výzkumu je zjištění názoru respondentů na jejich vzdělávání a potřebné osobnostní předpoklady pro dobré vykonávání jejich profese.
|
|
|
Capitis deminutio minima
Stloukalová, Kamila ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Capitis deminutio minima Cílem této práce je analyzovat institut nazývaný capitis deminutio minima. Nejprve se zabývám pojmem caput, který v římském právu vyjadřuje právní osobnost člověka. Ta má ve starověkém Římě tři složky - stav svobody, stav občanský a stav rodinný. Osoby bez právní subjektivity, otroci, jsou předmětem práv, nikoli jejich subjektem. Liší se tak od osob v právním slova smyslu, svobodných, které rozlišujeme na Římany a cizince. Poslední ze znaků právní osobnosti člověka je příslušnost k určité římské rodině. Nad všemi členy familie má pravomoc otec rodiny, pater familias, kterému jsou rodinní příslušníci podřízeni. Vykonává nad nimi širokou pravomoc, včetně práva nad životem a smrtí. S tématem úzce souvisí také sepětí s náboženským vnímáním římských občanů, kteří uctívali vlastní rodinné a rodové bůžky, takže změna rodinného stavu pro ně v tomto ohledu nabývala zásadního významu. Každý stav člověka mohl prodělat změnu, ze svobodné osoby se stal za určitých právem stanovených podmínek otrok, z římského občana cizinec. Tyto dva případy nazýváme capitis deminutio maxima a media. Stěžejním tématem diplomové práce je změna stavu rodinného (capitis deminutio minima), tedy přechod z jedné římské familie do druhé. To se dělo slavnostním jednáním zvaným arrogace, ke které bylo potřeba svolení...
|
|
|
Změny sebepojetí rodičů, kteří adoptovali dítě
Ransdorfová, Jana ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se věnuje změnám sebepojetí rodičů, kteří adoptovali dítě. Cílem práce je zmapovat, jak rodiče, kteří osvojili dítě, vnímají a hodnotí změny v jejich sebepojetí. Jak tyto změny vnímají matky a jak otcové. Jak se vnímání sebepojetí měnilo v průběhu rozhodování k adopci a procesu osvojení, a jak při adaptaci na rodičovství. Teoretická část práce se zabývá rodičovstvím, náhradní rodinnou péčí a procesem adopce. Také je zde popsána identita, role a sebepojetí rodiče, následně adaptace a specifika adoptivního rodičovství. Empirická část představuje kvalitativní výzkum, který je proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří osvojili dítě. Výsledky výzkumu, které vzešly z analýzy dat, jsou interpretovány a porovnány s odbornou literaturou. Sebepojetí se vlivem zátěže, se kterou se museli respondenti vyrovnávat měnilo, od vyrovnávání se s bezdětností až po adaptaci a stávání se rodičem osvojeného dítěte. Vnímané změny sebepojetí otců a matek jsou sice v něčem rozdílné, ale v podstatě vyplývají z rozdílného postavení v rodině a jejich rolí. Klíčová slova: rodičovství, osvojení, sebepojetí, náhradní rodinná péče
|
|
|
Taboo subjects in French Childern's Literature
Mrázková, Jana ; Fučíková, Milena (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Diplomová práce s názvem Citlivá témata v literatuře pro děti a mládež se zabývá jednou z hlavních tendencí současné frankofonní literatury pro děti a mládež, kterou je pronikání citlivých témat do této oblasti. Práce se pokouší nalézt odpovědi na otázky: Odkdy se tato témata začala v literatuře pro děti a mládež objevovat? Která témata vnímáme jako citlivá? Jakým způsobem autoři zpracovávají tato těžká témata a jaké je jejich místo a úkol v dětské literatuře? Úvod práce obecně nastiňuje specifika a funkce oblasti literatury pro děti a mládež a následně se práce pokouší zodpovědět vytyčené otázky. Následují proto kapitoly, které se zabývají historií žánru literatury pro děti a mládež, tabu tématy a citlivými tématy v literatuře pro děti a mládež. Diplomová práce se zaměřuje na témata smrti, nemoci a handicapu, rasismu a rozdílnosti a těžkých rodinných situací, kterými jsou například rozvod, adopce a homoparentalita.
|
host ::
RSS.