|
|
Analýza a inovace elektrických motorků pro automobily
Špaček, Ladislav ; Grmela, Petr (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Pro elektrické pohony v automobilu se nejčastěji používají stejnosměrné a krokové motory. Nejčastějším představitelem stejnosměrných motorů je elektrický spouštěč a motor stěrače skel. Krokové motory se nejčastěji používají k elektrickému nastavování vnějších zrcátek a polohy sedadel. Tato práce se zabývá analýzou a inovací stejnosměrného motoru s permanentním magnetem. Nevýhodou stejnosměrných motorů je tzv. „kluzný kontakt“. Možnou náhradu za stejnosměrné motory jsou EC (elektronicky komutované) motory, který k činnosti nepotřebují kluzný kontakt.
|
|
|
Dynamický model stejnosměrného motoru s využitím metody konečných prvků
Gottwald, Michal ; Huzlík, Rostislav (oponent) ; Vítek, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá dynamickým modelem konkrétního stejnosměrného motoru s parametry získanými z výpočtu a z programu využívající metody konečných prvků. Ukazuje, jak moc přesných výsledků lze v modelu dosáhnout, vychází-li se jen z hodnot, které lze na motoru změřit, naměřit nebo spočítat. Práce se skládá ze tří částí. Nejprve je popsána stavba a funkce stejnosměrného motoru a základní princip a využití MKP. Následuje výpočet parametrů analyticky a numericky. Do hledaných parametrů patří moment, odpor a indukčnost vinutí kotvy, odpor a indukčnost budícího vinutí. A poslední část je věnována samotné tvorbě dynamického modelu. V závěru práce jsou porovnány výsledky z dynamického modelu s naměřenými hodnotami.
|
|
|
Internetové ovládání laboratorních modelů
Dobrovolný, Petr ; Smrčka, František (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Toto zadání řeší návrh dvou modelů, které jsou určeny pro výuku na PLC a v budoucnu i na software Control Web. Oba modely mají být použity v systému LabLink, který umožňuje vzdálenou práci na laboratorních zadáních. První softwarový model simuluje pohyb vláčků po železnici v závislosti na řízení z PLC. Druhý model je fyzický model vrtačky. U obou modelů je řešeno ovládání a způsob provedení, který umožní provoz bez nutnosti fyzického zásahu.
|
|
|
Analýza stejnosměrného stroje pomocí programu LabView
Loun, Lukáš ; Hájek, Vítězslav (oponent) ; Vítek, Ondřej (vedoucí práce)
Virtuální laboratoře se dělí do dvou skupin. První jsou virtuální laboratoře sloužící k simulaci. Většinou se používají k prezentačním a demonstračním účelům, k jejich použití není třeba instalovat složitý a drahý software. Další skupinou virtuálních laboratoří jsou tzv. dálkové laboratoře. Pomocí tohoto druhu laboratoří se měří skutečné systémy. Výhodou dálkového měření je, že data z měření jsou přímo ukládána do počítače a mohou být okamžitě vyhodnocována. V práci je popsán postup při návrhu a realizaci virtuálního přístroje pro dálkové měření v programu LabVIEW. LabVIEW je vývojovým grafickým prostředím zaměřeným na vývoj aplikací umožňujících měření, sbírání dat a analýzu.
|
|
|
Návrh a konstrukce modelu automatické galvanizační linky
Vondruš, Jiří ; Janda, Marcel (oponent) ; Melichar, Petr (vedoucí práce)
Práce pojednává o návrhu a konstrukci modelu linky pro galvanické pokovení. První část je zaměřena na sestavení vhodného technologického postupu pro pokovení a rozložení pracovních van. Dále se zabývá návrhem mechanické konstrukce, elektroinstalace a výpočtem a volbou vhodných pohonných systémů pro model galvanické linky. Součástí práce je také návrh řídícího měniče pro DC motorky a výpočet a konstrukce topných článků pro simulaci vytápění pracovních lázní. V poslední části je pojednáno o řídícím systému pro obsluhu galvanické linky a sestaveném obslužném programu. V příloze jsou uvedeny fotografie zhotoveného modelu, schéma elektroinstalace a obslužný program pro ovládání modelu linky pro galvanické pokovení.
|
|
|
Trakční pohon elektrokola s motorem Heinzmann
Němec, Petr ; Huták, Petr (oponent) ; Vorel, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na návrh a konstrukci DC/DC měniče pro řízení motoru Heinzmann. Měnič společně s motorem bude tvořit elektrický pohon jízdního kola. Návrh DC/DC měniče je koncipován na takový výkon motoru, aby při jízdě nebyl nutný pohon lidskou silou, tedy šlapáním. Práce obsahuje informace o použitém motoru, postup návrhu a dimenzování DC/DC měniče, podrobné schéma zapojení a také princip funkce celého pohonu.
|
|
| |
|
| |
|
|
HIL simulace elektronické škrticí klapky
Maliszewski, Michal ; Chalupa, Jan (oponent) ; Sova, Václav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá Hardware in the Loop (HIL) simulací elektronické škrticí klapky. V následujícím textu je odvozen její matematický model pro různé varianty tření a dorazů. Parametry modelu byly získány měřením na reálné klapce. Dále se práce zaměřuje na návrh vhodného řídicího algoritmu, jenž je použit pro vlastní HIL simulaci. Výstupem práce je volba nejvhodnějšího modelu vzhledem k přesnosti a výpočtové náročnosti simulace.
|
|
|
Návrh a realizace řízení robotu TeachRobot
Dohnal, Jakub ; Matyáš, Pavel (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá řízením modelu průmyslového manipulátoru pomocí mikrokontroléru. První část práce se věnuje teoretickému základu. Druhá část práce se zabývá popisem modelu TeachRobot. Třetí část práce popisuje návrh a realizaci řídící elektroniky. Poslední část práce tvoří popis programového vybavení mikrokontroléru.
|
host ::
RSS.