|
|
Islám ve službách politiky, politika ve službách islámu
Matysová, Barbora ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Suša, Oleg (oponent)
Cílem práce je teoretická analýza mísení politiky a náboženství v islámu, popis funkcí politické a náboženské instituce v islámské společnosti a komparace se západním pojetím vztahu náboženství (potažmo církve) a politiky. Realita zprostředkovaná médii se dost často stává skrze zaměňování pojmů (jako islám a islamismus, muslim a islamista nebo arabský a islámský svět) desinterpretovanou. Velmi snadno lze na základě generalizace a nevhodného přirovnání vytvořit nepříznivé mínění o kultuře a lidech, se kterými autor nemusel mít ani osobní zkušenost. V této práci by měl být oddělen "západní" pohled na islámské náboženství a politiku a vnímání náboženství a politiky islámskou optikou. Část práce je věnována porovnání a představení Íránu a Turecka ve vztahu k tématu, tj. jakým způsobem v těchto dvou zemích funguje náboženství a politika a jaký je mezi těmito dvěma složkami vztah. Součástí je otázka slučitelnosti islámu s demokratickým typem společnosti a mezikulturní dialog mezi "Západem" a islámem.
|
|
|
Bosna- No future? Mladá generace v Bosně a Hercegovině - studenti v Sarajevu
Kotvová, Petra ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Suša, Oleg (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá situací mladých lidí v Bosně a Hercegovině, konkrétně vysokoškolšských studentů v Sarajevu,. Na stavu Bosny se výrazně negativně podepsal proběhlý válečný konflikt v letech 1992-1995 a v současné době prochází Bosna několika procesy tranzitu: z válečného stavu do míru, z plánovaného hospodářství k tržnímu kapitalismu a z komunistického režimu do demokracie. Životy mladých lidí jsou touto situací ovlivněny, a proto jsem se snažila zjistit, jak svou situaci, stav společnosti a svou budoucnost reflektují oni sami.
|
|
|
Ideologie liberalismu aneb ideologie po svém konci
Korda, Tomáš ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce začíná Benjaminovým chápáním pravdy a jeho metodou konstelace, jež k ní vede. Metodu napojuji na akt pojmenování, který odvozuji z pojetí subjektu v německém idealismu. Metoda je nutný předpoklad pro vlastní konstelaci liberální ideologie. Soudobý liberalismus tak nejen nesymbolizuje čas po "konci ideologie", ale dokonce dobu, kdy ideologie nabyla své nejefektivnější formy. "Pravda se stala nejefektivnější formou lži." V tomto duchu pokračuji kritikou postmodernismu jako ideologie pozdního kapitalismu. Závěrem nastiňuji způsob překonání postmodernismu pomocí "rizikového myšlení", které zůstává věrné dialektice. Jen imanentní kritika a nikoli normativní kritika postmodernismu rozhýbává ideologií způsobené strnulé poměry.
|
|
|
Vědomí ekologické krize a jeho odraz v životním stylu
Mlynář, Jakub ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Autor ve své práci mapuje vývoj a proměny vztahu člověka a přírody v euroamerickém myšlení a reflexe tohoto problému s přispěním metafory "panství člověka nad přírodou". Shrnuje protiklad kultury a přírody a jeho různých pojetí na příkladech filosoficko-historického hledání kořenů ekologické krize (L. White, J. Black aj.). Dále se zaměřuje na vznik ochranářského hnutí (Thoreau, Muir), rozvíjení ekologické etiky (A. Schweitzer) a jejich postupnou proměnu do různorodých myšlenkových proudů: ekofeminismu, školy sociální ekologie M. Bookchina a hlubinné ekologie A. Naesse. Kromě reflexe environmentální problematiky v akademické diskusi a procesu začleňování ekologické inspirace do sociologie (environmentální sociologie) také přihlíží k proměně způsobů, jimiž aktéři začleňují nová zjištění ekologie a její reflexe v ostatních vědách do individuálního životního stylu. V závěrečné části textu provádí autor syntézu ekologického a životně-stylového hlediska na příkladu fenoménu "dobrovolné skromnosti" resp. "postmaterálních hodnot", jejichž pojetí u D. Elgina a R. Ingleharta představuje. Text uzavírá kritickým pohledem na uvedený koncept dobrovolné skromnosti a otevřením otázek "privatizace ekologické krize" a komercionalizace ekologicky příznivého životního stylu.
|
|
|
Zkoumání sociální podmíněnosti současného způsobu technologického rozvoje: Za hranice (výzkumu) digitální propasti
Lupač, Petr ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Autor v textu promýšlí novou pozici, z níž lze nahlížet teorii informační společnosti a výzkum digitální propasti jako činné součásti jedné velké rekonstrukce podmínek sociální existence. Práce začíná rekonstrukcí argumentačního jádra teorií informační společnosti, které pak slouží jako opora výběru posledního a současně nejrespektovanějšího představitele této teoretické tradice. V následující kapitole je představena výstavba teorie informační společnosti Manuela Castellse a dále její těsný vztah s problémem digitální propasti. Tato část vrcholí rozborem klíčové pozice problému digitální propasti v řešení rozporů a sociálních negativ informatizace a je uzavřena poukázáním na absenci tohoto momentu v předchozích kritikách Castellsova díla. Ve čtvrté kapitole je představen vývoj argumentů a empirické evidence výzkumu digitální propasti, v části páté jsou pak identifikovány limity současné akademické diskuse o digitální propasti. V šesté kapitole se autor pokouší překročit tyto limity prostřednictvím navržení nového, dostupné empirické evidenci lépe odpovídajícího modelu digitální propasti. Práce je uzavřena promýšlením důsledků tohoto modelu nejen pro teorii i politiku informační společnosti, ale i pro případné budoucí syntetické zkoumání role teorie informační společnosti v procesu informatizace.
|
|
|
Analýza vývoje emisních povolenek a jejich socio-ekologické dopady
Krutská, Kristýna ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Sieber, Martina (oponent)
(česky): Lidskou činností jsou do ovzduší vypouštěny tuny oxidu uhličitého a jiných tzv. skleníkových plynů. Tím vzniká skleníkový efekt, který přispívá ke globálnímu oteplování. Pokračovat v tomto trendu zamořování planety se zdá být do budoucna pro lidstvo neúnosné. Východiskem řešení problému se stal Kjótský protokol, ve kterém se vyspělé země zavázaly k dlouhodobému snižování emisí vypouštěných skleníkových plynů. Jedním z ekonomických nástrojů k plnění závazků vyplývajících z Kjótského protokolu se stalo obchodování s emisními povolenkami. Práce analyzuje vznik a vývoj emisních povolenek a hodnotí jejich přínosy a nedostatky. Práce pojednává i o zapojení České republiky do mezinárodního obchodování.
|
|
|
Integrace migrantů. Případ Francouzů v České republice
Klusák, Miroslav ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza procesu integrace vysoce kvalifikovaných pracovníků ze západu na východě, konkrétně Francouzů v Praze, v průběhu jejich dočasné pracovní migrace. Fenomén migrace západních vysoce kvalifikovaných pracovníků na východ Evropy se stává častějším, a tak se mu začíná věnovat i výzkumná pozornost. Kvalifikovaní pracovníci přijíždějí často se svými rodinami v průměru na období pěti let, po jehož uplynutí se vrací do původní země, nebo se přesunou do další destinace. Z kvalitativní analýzy rozhovorů vyplývá, že během svého pobytu se do života v České republice integrují specifickým způsobem a to v několika ohledech. Jednak navazují vztahy s místní většinovou společností, ale současně zde vytváří Francouzskou komunitu se silnými vazbami na Francii. Minimálně přejímají kulturní zvyky místní většinové populace. Snad jen v oblasti jazyka a stravování to znamená, že se s místními kulturními zvyklostmi neztotožňují. Taková integrace je umožněna prostou blízkostí francouzské a české kultury v rámci integrující se Evropské Unie.
|
|
|
Status zvířat jako experimentálních objektů v širší sociologicko-historické perspektivě
Vandrovcová, Tereza ; Suša, Oleg (vedoucí práce)
4 Abstrakt (česky) Tato práce je věnována analýze morálního statusu pokusných zvířat v prostředí biomedicínského výzkumu. Cílem práce je kromě sociologické analýzy zvoleného problému představit nový společensko-vědní obor Animal Studies, který se zabývá reflexí postavení zvířat v lidské společnosti a lidsko-zvířecími vztahy. Nejprve je nastíněn vývoj teorií morálního statusu a zhodnocena možnost jejich aplikace na problém etického vztahování k mimolidským tvorům. Praktická část práce se zaměřuje na způsob, jakým jsou zvířata pracovníky laboratoří objektivizována za účelem jejich instrumentálního využití. Kapitola o socializaci vědců ukazuje, jak jsou lidé dlouhodobě připravováni a školeni v emocionální distanci od zvířat, která používají. Diskutovány jsou také problémy vzniku znecitlivění budoucích vědců a odrazení jedinců, kteří nejsou schopni přijmout předkládaný koncept. Následuje popis sociální konstrukce pokusných zvířat jako deindividualizovaných objektů v prostředí laboratoře a negativní dopady, které tato konstrukce způsobuje ve vztahu k životní pohodě zvířat. V další kapitole jsou popisovány vlivy vycházející z povahy moderní společnosti např. byrokratizace vědeckých institucí. V poslední části práce jsou popisovány situace, kdy předešle jmenované mechanismy selhávají, vědci navazují emocionální...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.