|
|
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
|
|
|
Levicový libertarianismus jako kritická teorie společnosti
Haimann, Tomáš ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Práce zevrubně popisuje a vysvětluje základní koncepty levicového libertarianismu Steiner- Vallentynovského typu. Úvodní část srovnává tuto školu levicového libertarianismu s ostatními přístupy a obhajuje použitou metodu kritické teorie společnosti, kterou formuloval Marek Hrubec v návaznosti na klasické autory kritické teorie. Tato metoda člení analyzovaný fenomén do tří fází - kritiky, vysvětlení a normativity. Kritická fáze popisuje vztah analyzovaného ke skutečnosti a odmítnutí některých jejích momentů, vysvětlení objasňuje pozitivní prvky, které z této kritiky skutečnosti plynou a normativní fáze nakonec na základě těchto pozitivních prvků formuluje specifickou představu o jejich naplnění. V případě této diplomové práce představuje kritická fáze vymezení levicového libertarianismu vůči dominantním směrům současné politické filosofie, přičemž důraz je kladen na jeho odlišení od příbuzných směrů, zakládajících svoji koncepci na svobodě jedince, zvláště rawlsovského liberalismu a klasického libertarianismu. Fáze vysvětlení je věnována základním konceptům levicového libertarianismu, jejich historickým kořenům a teoretickým principům, na nichž staví. V normativní fázi je nakonec představen koncept univerzálního základního příjmu, který je nejvýznamnější aplikací filosofie levicého libertarianismu v...
|
|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
|
|
Pojetí člověka jako společenské bytosti v teoriích Axela Honnetha a Nancy Fraser: analogie a rozdíly
Kubišová, Zuzana ; Hrubec, Marek (vedoucí práce)
V předkládané práci se budu věnovat srovnání pojetí člověka v teoriích dvou současných předních představitelů kritické teorie- Axela Honnetha a Nancy Fraser. Ke srovnání teorií Nancy Fraser a Axela Honnetha jsem se rozhodla proto, že, ač se oba autoři hlásí ke stejné společensko-vědní tradici, a jejich teorie tak sdílejí mnoho společných rysů, existují mezi nimi důležité rozdíly, které ukazují, jak různým způsobem je možné požadavky a předpoklady kritické teorie společnosti realizovat. Na pojetí člověka jsem se rozhodla. zaměřit proto, že určitá představa o aověku je vlastní každé sociologické teorii (jmenujme jen namátkou home oeconomicus, homo socilogicus, homo duplex), přičemž právě v této představě (explicitní či implicitní) se promítají nejdůležitější východiska příslušné teorie, protože, ať je předmět dané sociologické teorie definován jakkoli, vždy se předpokládá, že člověk v sociálních strukturách jedná určitým způsobem a z určitých důvodů. Je vcelku lhostejné zda jsou tyto důvody kladeny do společenských struktur, či do psychických předpokladů člověka, či jsou představovány jako určitá kombinace obou těchto prvků. V každé sociologické teorii se tím nebo oním způsobem bere v potaz sociální aktér a pokud má být teorie koherentní, je třeba, aby představa o aktérovi odpovídala povaze jiných částí teorie.
|
|
|
Kritická teorie Axela Honnetha: princip výkonu a výzvy globální spravedlnosti
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem zabýval sociální teorií významného německého kritického teoretika Axela Honnetha. Konkrétně jsem se zaměřil na dva problémy, které považuji v konceptuálním prostoru Honnethovy teorie uznání za velmi aktuální a naléhavé. Za prvé jsem se zabýval interpretací důsledků významného pojmového posunu, který do jisté míry Axel Honneth ve své teorii provedl v posledním desetiletí: sociální ocenění vnímá jako rozdělenou kategorii, v které z hlediska kritiky pozdně-kapitalistické společenské formy hraje podstatnější roli studium a analýza výkonu. Za druhé bylo cílem mé studie anticipovat předpokládanou transpozici Honnethovy teorie uznání na globální rovinu. S tímto problémem jsem se zde vyrovnal především na rovině zdůvodnění globálního redistribuce jako základního pnnc1pu kosmopolitní spravedlnosti. Z těchto důvodů byla má studie složena z těchto částí: obecné a heslovité seznámení s metodologickým odkazem kritické teorie s ohledem na tu jeho část, která hraje nejvýznamnější roli v teorii Axela Honnetha. Poté následovalo stručné seznámení s komplexní teorií uznání Axela Honnetha tak, jak ji aktuálně rozpracoval podle struktury: sociální teorie a teorie spravedlnosti. Další část byla analýzou a interpretací morální kategorie výkonu u Axel a Honnetha s tím, že jsem náležitě vypointoval...
|
|
| |
|
|
Multikulturalismus v Indii: Selhání politiky diference
Krejčík, Jiří ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Hříbek, Martin (oponent) ; Strnad, Jaroslav (oponent)
Během 70 let od získání nezávislosti Indie neustále řeší dvojitý problém: na jedné straně stojí potřeba zajistit spravedlivou společnost stojící na základech kulturní a náboženské diverzity. Na straně druhé je však nutné neustále hledat silnou jednotící myšlenku, která by byla s to udržet jednotnou politickou společnost bez rizika další fragmentace. Práce využívá komunitaristické filosofie Charlese Taylora a jeho rozdělení na politiku rovné důstojnosti a politiku diference coby základního konceptuálního rámce pro dosažení tří různých cílů. Zaprvé prokázat, že afirmativní přístup k uznání menšin v indickém případě nevede ke stabilitě. Zadruhé rehabilitovat néhrúovský sekularismus jako životaschopnou státní ideologii nezávislé Indie. A zatřetí interpretovat indický politický diskurs na úrovni politické praxe jako souboj o hegemonii mezi elitami a buržoazií ve smyslu teorie Antonia Gramsciho. Vzestup politiky identit a hinduistického nacionalismu je tak chápán nikoli jako výsledek selhání indického sekularismu jako takového, ale spíš jako jeho neúčinné aplikace a následné krize legitimity. Klíčová slova: Indie; multikulturalismus; politika diference; sekularismus; antimodernismus; hinduistický nacionalismus; hegemonie; pasivní revoluce
|
|
|
Nová role veřejných akademických institucí v občanské společnosti a vzdělávání dospělých
Navrátilová, Tereza ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Diplomová práce se soustředí na navržení způsobu spojení občanů a veřejných akademických institucí, a to prostřednictvím práce vzdělavatele dospělých. Analyzuje současné způsoby komunikace akademických institucí s veřejností a nalézá nové, založené na principech teorie transferu výzkumných poznatků. Navrhuje, jak pracovat s vnášením prvků aktivní občanské participace do české společnosti na základě deliberativního pojetí demokracie a principů kritického přístupu ve vědě. Pozornost je věnována specifikaci role andragoga jako zprostředkovatele komunikace mezi občanskou společností a danou institucí. Klíčová slova vzdělávání dospělých, občanská společnost, veřejné akademické instituce, andragogika, participativní demokracie, transfer výzkumných poznatků, kritická teorie
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.