|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké míry je region ve skutečnosti samostatným aktérem a jaké jsou cíle samotné regionální spolupráce.
|
|
|
Bulgarian National Identity in Macedonia, 1870 - 1878
Tiholov, Ivaylo ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
This thesis examines the question of the Bulgarian national identity in the historical-geographical region of Macedonia in the period between the establishment of the Bulgarian Exarchate and the Eastern Crisis (1875-1878). Macedonia remained on the periphery of the Bulgarian national religious movement, which meant that the processes of national maturation took place there at a slower pace and simultaneously with the growing foreign influences: Greek, Serbian, and Catholic. Therefore, the thesis explores the intercommunal relations among the Orthodox population of the Ottoman Empire in the Balkans. The aim of the text is to look into how the Bulgarian Exarchate, as a subordinate to the Ottoman Empire institution, attempted to influence the Bulgarian national identity in Macedonia. This happened in several different ways, because the Exarchate was responsible for the spiritual issues among the local Orthodox population as well as for some secular ones, including the educational activities. This thesis uses the methods of content analysis and triangulation of memoirs, newspapers, letters, and diplomatic documentation to present the problem posed in the title in its entirety. As a result, it is found that both the local Bulgarian population of Macedonia incited the activities of the Exarchate and the...
|
|
|
Bosenská diaspora v očích Sarajevanů - emigrační percepce a stereotypy
Čajić, Sanina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pod názvem "Bosenská diaspora v očích Sarajevanů - emigrační percepce a stereotypy" přibližuje obraz bosenské diaspory a veřejné mínění o ní z perspektivy Sarajevanů. Jedná se o sociopsychologický kvalitativní výzkum na základě analýzy 18 polostrukturovaných rozhovorů s obyvateli Sarajeva. Za využití existujících teoretických konceptů je primárním cílem prozkoumat a vyjmenovat nejrozšířenější stereotypy o bosenské diaspoře, bez ohledu na to, zda se jedná o válečné uprchlíky nebo o ekonomické emigranty. Práce též představuje pokus o identifikaci hlavních důvodů jejich existence, udržení a hledá možné návrhy na jejich odstranění. Zda je odchod v očích Sarajevanů legitimní, zda diaspora žije lépe, jak ji ovlivnil život na "Západě" a nakolik jsou si Sarajevané vědomi potenciálu a přínosů, který představuje diaspora pro Bosnu a Hercegovinu jsou některými z otázek na které tato práce hledá odpověď. Politický a etnický rozměr diaspory nejsou předmětem výzkumu, jelikož kulturní stereotypy o bosenské diaspoře nerozlišují mezi různými etnicitami. Pro dotvoření celkového kontextu jsou zahrnuty i emigrační trendy Bosny a Hercegoviny a pojem bosenské diaspory je definován pomocí stanovených kritérií. Kriticky jsou identifikovány způsoby, jak ekonomické, politické a kulturní podmínky, zaznívající...
|
|
|
Změny italsko-jugoslávských hranic po druhé světové válce
Susová, Petra ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Změny italsko-jugoslávských hranic po druhé světové válce a jejich důsledky" se věnuje poválečnému uspořádání v terstské oblasti. Zaměřuje se na postoje italských vládních a dalších představitelů k této otázce. Cílem této práce je analyzovat jejich představy a porovnat je s reálným vývojem. Zabývá se především tématy vytýčení hranic, možného ustavení Svobodného teritoria Terst, jeho administrativě včetně složitosti neúspěšného jmenování guvernéra a také cestou k Londýnskému memorandu v roce 1954. Práce si rovněž všímá mezinárodního politického vývoje, který ovlivnil vývoj terstské problematiky, stejně jako vnitrostátní italské politické situace. K tomu patřily i volby do parlamentu v Itálii v roce 1948, jež zasáhly do dění ohledně Terstu poté, co západní spojenci přislíbili italskému státu začlenění dotčeného území pod jeho suverenitu, aby zvrátili výsledky ve prospěch demokratických stran. Dále tato bakalářská práce analyzuje změny, které nastaly po jugoslávsko-sovětské roztržce a rozebírá, jaké měly vliv na události spjaté s dořešením terstské otázky. Také sleduje složitá vyjednávání, která vedla k ukončení problému mezi Itálií a Jugoslávií týkající se Terstu a jeho okolí.
|
|
|
Renewable Energy Sector in The Republic of Serbia: Constraints in Renewable Energy Market Development
Drobnjak, Marina ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato práce analyzuje problémy spojené se zeměmi v sociálně-ekonomické a politické transformaci, které stojí na cestě integrace do rozvinutého světa nebo cílí na naplňování projektů obnovitelné energie. Jako příklad země, nebo případové studie, bylo vybráno Srbsko. Práce odpovídá na otázku, jak se trh s obnovitelnou energií v Srbsku rozvíjí a jaké problémy řeší. Práce ukazuje, že hlavní překážky pramení z vlastnictví energie a mocenské výhody, což je stále plně v rukou státu. Vzhledem k tomuto faktu je těžké prosazovat plánované projekty obnovitelné energie, typicky uskutečňované a vlastněné zahraničními subjekty a zároveň požadovat snížení domácí produkce tepelných elektráren. Avšak tím, že Srbsko usiluje o vstup do EU, má za nutné cíle rovněž podporu obnovitelné energie a trhu RES a vláda jim musí ukazovat plnou legislativní a politickou podporu. Avšak je třeba si rovněž uvědomit, že je u Srbska (alespoň doposavaď) významný rozpor mezi "říci a dělat". Práce zdůrazňuje důležité hnací faktory, které i přes místní odpor a netečnost, přispívají k neustálému pokroku a tlačí k rozvoji RES trhu a k dosažení konečných cílů Srbska. Klíčová slova: Srbsko, Obnovitelná energie, rozvoj trhu obnovitelné energie, politická ekonomie, RES politika, formující se trhy
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
|
| |
host ::
RSS.