|
|
Problematika vztahu těla a mysli
Knesplová, Monika ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Bakalářská práce s názvem Problematika vztahu těla a mysli popisuje tuto otázku jak z tradičního úhlu pohledu, skrze filozofické pojetí tohoto vztahu a historického vývoje vzniku vazby mezi tělem a myslí, tak i netradičně, s přesahem do psychologické praxe. Popisuje současné oblasti psychologie uplatňující vztah těla a mysli - konstituční typologii, psychoterapii zaměřenou na tělo a psychosomatiku. Praktická část této práce, návrh výzkumu, je zacílen na zjištění vlivu tanečně pohybové terapie, jakožto jednoho z druhů psychoterapie zaměřené na tělo, na snižování emočních problémů u dětí ve věku 4 až 6 let.
|
|
|
Psychosociální aspekty religiozity a spirituality ve vztahu ke zdraví
Hacklová, Renata ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Smékal, Vladimír (oponent) ; Stríženec, Michal (oponent)
Tato práce vychází z předpokladu, že religiozita/spiritualita může spolu s jinými salutoprotektivními faktory ovlivňovat fyzické i psychické zdraví a osobní pohodu člověka. Teoretická i empirická část práce vychází z bio-psycho-sociálního pojetí zdraví ve vztahu ke spirituální dimenzi, kterou chápeme jako orientací člověka směrem k hodnotám smyslu a sebepřesahu. V teoretické části práce jsme se zabývali definicí a vývojem konstruktů kvality života, osobní pohody, religiozity/spirituality, ale i dalších proměnných jako je sociální opora, vděčnost, smysl pro soudržnost, místo kontroly, smysluplnost, životní styl, které jsou s hlavními konstrukty spojeny. Práce se zabývá otázkami měření, epidemiologickými a průřezovými studiemi, otázkami kauzality vztahu a hypotézami o možných psychologických mediátorech, které účinkují ve složitých vztazích na více úrovních. Konstrukty subjektivní kvality života i religiozity/spirituality jsme operacionalizovali jako vícedimenzionální proměnné. V zahraničí prokázala většina studií pozitivní asociace mezi měřením R/S a celkovým zdravím, vzácností však nejsou ani vzájemně si odporující výsledky měření. Vztahy mezi proměnnými se jeví mnohem více komplexní a zůstává nejasné, které specifické R/S faktory vedou k zlepšení zdraví a osobní pohody. Naše práce si kladla za cíl...
|
|
|
Psychologické aspekty krizové intervence (neklinického typu)
Soyková, Vivienne ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Křivohlavý, Jaro (oponent)
NÁZEV: Psychologické aspekty krizové intervence (neklinického typu) AUTOR: Vivienne Soyková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra psychologie ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. ABSTRAKT: Vyrovnávání se se zátěží zasažených osob i jejich občanského okolí například po povodních nebo i každodenních neštěstích je výzvou pro psychologii i pedagogiku. Formy pomáhání (stejně jako prevence) si zaslouží odbornou pozornost, zahrnující jak systémově uchopenou edukaci, tak i občanskou informovanost. Práce shrnuje praktické zkušenosti i teoretické studium soustředěné na preventivní přístupy a postupy podpory zdraví jak v době krizí-neštěstí, katastrof, tak i následně po nich. Na základě závěrů z dotazování soustřeďuje pozornost na koncepci krizové intervence neklinického typu ve dvou navazujících etapách a na její edukaci. Obě etapy intervence jsou poskytovány občansky v rámci Standardů pomáhání a spolupráce (2010, MV ČR), na nichž se autorka podílela. Filozofie pomáhání je na rozdíl od klinické praxe psychologie a psychiatrie zaměřena na zdravou populaci zasaženou neštěstím. Pro obě etapy je akcentováno empatické uchopení pomáhání zasaženým aktivizujícími přístupy s etickým respektováním hodnotového a kulturně antropologického rámce. Tento rámec je nosným i pro profesionálně vedenou krizovou intervenci psychologa následně po...
|
|
|
Rozdíly v kognitivních procesech při znovurozpoznávání tváří u individuální a hromadné rekognice
Diallo, Karolina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Teoretické východisko práce pojednává o vybraných kognitivních funkcích se zvláštním důrazem na ty, které nejvýznačněji ovlivňují rozpoznávání lidských tváří, představuje kriminalisticko-taktickou metodu rekognice osob a problematiku očitých svědectví. Výzkumná část seznamuje s výsledky dosavadních empirických studií pracujících s hypotézou, že úspěšnost identifikace osoby a vliv vybraných proměnných je rozdílný v rámci rekognice, kdy je prezentováno více osob, a v rekognici s pouze jedinou identifikovanou osobou. Metodologickým východiskem práce je kvantitativní analýza výsledků experimentů, v nichž bylo ověřováno, zda-li existují rozdíly v přesnosti mezi těmito dvěma typy rekognicí, přičemž manipulováno bylo s proměnnou retenčního intervalu a podobnosti oděvu. Klíčová slova: kognitivní funkce, rozpoznávání tváří, rekognice osob, očitá svědectví
|
|
|
Kouření sester jako jeden z významných rizikových faktorů této profese
Drozdová, Radomila ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrubá, Drahoslava (oponent) ; Králíková, Eva (oponent)
Kouření populace je závažný celospolečenský problém. Kouření zdravotníků je o to závažnější, že se paradoxně týká právě těch, kteří mají kuřákům pomoci s kouřením přestat, jejichž profesionální povinností je podpora výchovy populace k nekuřáctví, edukace pacientů o důsledcích kouření. Platí, že nemůže pomoci ten, kdo s daným problémem není sám vyrovnán. O to víc to platí o závislostech - včetně závislosti na nikotinu. Proč je tolik kuřaček právě u zdravotních sester? Není logické, že sestry - (s nejméně středoškolským a specializačním zdravotnickým vzděláním) kouří víc (39 % ze zkoumaného souboru 337 respondentů), než jiné profesní skupiny a ženy běžné populace (asi 25 %). V době šetření (r. 2005) 3/4 kouřících sester kouřilo i na pracovišti ve zdravotnických zařízeních, vedoucí pracovníci kouření tolerovali, dokonce někde kouřili současně. Tato skutečnost je alarmující. Jde o profesní etický problém. Sváteční kuřáci uvádějí, že si nejčastěji zapálí cigaretu u šálku kávy a ve službě, nejvíce kuřáků uvádí, že hlavně kouří ve společnosti (62,5 %), polovina skupiny kouřících sděluje, že kouření patří ke kávě, dále kouřící uvádějí, že kouří z důvodu pocitu uvolnění ve stresových situacích (44,5 %) a ve službě. Převážná většina kouřících respondentů vykazuje známky sociální závislosti na kouření. Ukázalo se, že...
|
|
|
Návrh koncepce psychologické péče pro kardiocentrum
Voldřichová, Ilona ; Kořán, Martin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Rigorózní práce se zabývá tématem začlenění klinické psychologie do konceptu současné kardiologické medicíny. Moderní lékařská věda léčí pacienty nejen po stránce somatické, ale při léčbě zohledňuje i osobnost nemocného. Klinický psycholog ve své konziliární činnosti aplikuje poznání psychologické teorie a psychofyziologických mechanismů ve prospěch diagnostického i léčebného uvažování o nemocném. Cílem této práce je informovat o přínosech práce klinického psychologa v léčbě pacienta s diagnózou kardiovaskulárního onemocnění. (A) Psychologická péče o hospitalizované pacienty zahrnuje zejména: (1) Krizovou intervenci (KI), tj. práci s pacientem v subjektivně tíživé životní situaci. U lůžkových pacientů představuje tento typ péče nejčastěji indikovaný druh intervence. (2) Předoperační přípravu nemocného před kardiochirurgickým výkonem, jejímž cílem je zamezit dopadu nepříznivého psychického stavu na předoperační i pooperační vývoj. (3) Individuální přístup k osobnostně komplikovaným pacientům může nejen pomoci samotnému nemocnému, ale i podpořit pacientovu spolupráci se zdravotníky. (B) Psychické potíže nemocných v ambulantní kardiologické praxi: (1) U některých pacientů nastupuje depresivní porucha jako reakce na zdravotní zátěž se všemi důsledky na kvalitu života. (2) Kardiologové...
|
|
|
Exekutivní funkce-jejich diagnostika a rehabilitace
Klucká, Jana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Testování exekutivních funkcí zůstává z mnoha důvodů stále velmi obtížné. V praxi se můžeme setkat se situacemi, že standardní běžně používané neuropsychologické testy neodhalí poškození exekutivních funkcí, které je v každodenním životě naprosto zjevné. Stejně jako v diplomové práci bylo cílem předloženého výzkumu ověřit hypotézu, zda přiblížení testování exekutivních funkcí reálnému životu přispěje ke zpřesnění jejich diagnostiky. V realizovaném výzkumu byly porovnány výkony skupiny 29 osob s dysexekutivním syndromem a kontrolní skupiny 29 zdravých osob. Výkony probandů byly sledovány ve dvou testových situacích, a to v klidu (standardní testování) a v zátěži hlukem (simulace reálných podmínek). V obou testových situacích byly použity shodné testy programu NEUROP-2 (KIQ, PAARE, GO/NO-GO, LISEQ, HANOI a NATE). V souladu s naší hypotézou byl v testech KIQ a HANOI prokázán negativní vliv hluku na výkon osob s dysexekutivních syndromem. V obou výše uvedených případech došlo u osob s dysexekutivním syndromem ke statisticky významnému zhoršení výkonu v zátěži hlukem. U ostatních použitých testů (PAARE, GO/NO-GO, LISEQ a NATE) nebyl vliv hluku na výkon zjištěn a to jak u skupiny zdravých osob, tak i u osob s dysexekutivním syndromem. Souhrnně lze konstatovat, že zdravé osoby ve srovnání s osobami s...
|
|
|
Pozitivní afektivita jako významná součást osobní pohody
Miňová, Noemi ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá náboženskými a filozofickými východisky pozitivní afektivity a osobní pohody. Podává přehled současných teorií k uvedené problematice. V praktické části ověřuje vztahy konstruktů postihující osobní pohodu: pozitivní afektivitu, životní spokojenost a životní angažovanost. Pozitivní afektivita je hodnocena testem životní orientace (LOT-R: Life Orientation Test-Revisited, Scheier, Carver, Bridges, 1994), životní spokojenost hodnocena škálou životní spokojenosti(SWLS: Satisfaction With Life Scale, Pavot et al., 1991) životní angažovanost testem životní angažovanosti (LET: Life Engagement Test-Assesing Purpose in Life, Scheier et al. 2006). Výzkumný soubor tvořilo 301 respondentů běžné populace. Jejich průměrný věk byl 38 let, vzorek tvořilo: 188 Čechů, 113 Slováků. Nebyla prokázana závislost pozitivní afektivity na pohlaví, věku, vzdělání ani na státní příslušnosti. Dále nebyla prokázana závislost životní spokojenosti na státní příslušnosti, pohlaví a věku. Rovněž nebyla prokázaná závislost životní angažovanosti na státní příslušnosti a věku. Naopak bylo prokázáno, že existuje rozdíl v míře životní angažovanosti v závislosti na pohlaví (vyšší hodnoty byly prokázány u žen). Dále byl prokázán rozdíl v míře životní angažovanosti a životní spokojenosti v...
|
|
|
Rozložení inteligence a osobnostních charakteristik u transsexuálů typu female-to-male a male-to-female
Novák, Marek ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Souhrn: Diplomová práce se zabývá rozdíly mezi transsexuály Female-to-Male (FtM) a Male-to-Female (MtF) a to v oblasti inteligence a osobnostních charakteristik. Cílem je porovnat výsledky v těchto dvou oblastech mezi mužskými a ženskými transsexuály a zároveň zjistit, zda-li u nich dochází k rozložení sledovaných znaků spíše dle biologického pohlaví nebo dle pohlavní identity. V teoretické části jsou sledovány takové studie a výzkumy, které srovnávají muže a ženy v populaci a jsou dávány do širších souvislosti s výsledky různých výzkumů u transsexuálů MtF a FtM. Záměrem našeho výzkumu bylo srovnat data u 200 transsexuálů (100 MtF a 100 FtM) a to v testu Ravenovy progresivní matice a dotazníku DOPEN. Výsledky byly podrobeny statistické analýze, srovnávány mezi oběma skupinami transsexuálů a dále porovnány s normami pro muže a ženy v celkové populaci. V oblasti inteligence nebyl zjištěn rozdíl mezi oběma skupinami transsexuálů, mužští i ženští transsexuálové dosáhli mírného nadprůměru (IQ 117). U Male-to-Female byla naměřena vyšší variabilita výsledků v testu Ravenovy progresivní matice. Male-to-Female transsexuálové dále dosáhli signifikantně vyšších skórů v oblasti neuroticismu oproti Female-to-Male. Tato charakteristika byla významně vyšší u obou skupin transsexuálů ve srovnání s populací. Je...
|
|
|
Koncepce životních událostí a jejich vlivu na zdravotní stav jedince: Mezinárodní srovnání.
Šonová, Barbora ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Resumé První část předložené práce je věnována teoretickému představení koncepce životních událostí a jejich vlivu na zdravotní stav člověka. Po úvodním vymezení ústředního pojmu práce a stručném přiblížení historického vývoje zkoumání životních událostí přechází autorka k přehledu psychických a somatických onemocnění, která bývají nejčastěji spojována s výskytem prožitých změn. Teoretická část práce se dále zabývá faktory na straně jedince i okolního prostředí, které mohou vnímání životních událostí a jejich vliv na zdraví člověka značně modifikovat. Opomenuty nesmí zůstat ani mechanismy působení těchto zátěžových situací. V samostatné kapitole se autorka zabývá interkulturními souvislostmi v problematice životních událostí. Práce se rovněž věnuje klíčovým metodologickým aspektům výzkumu ve sledované oblasti a upozorňuje také na další související témata hodná pozornosti, kterým vzhledem k omezenému rozsahu teoretické části nemohla být věnována větší pozornost. Závěrečná kapitola představuje stručné kritické zhodnocení sledované problematiky. V empirické části autorka představuje vlastní výzkum provedený na vzorku 258 finských a 257 českých studentů. S využitím souboru dotazníkových metod je sledována souvislost mezi výskytem životních událostí a zhoršením duševního zdraví se zaměřením na úlohu vybraných...
|
host ::
RSS.