|
|
Didaktické a pedagogické myšlenky Pavly Moudré na pozadí trilogie Z dívčích let do plného života
Bečanová, Nikola ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Słowik, Olga (oponent)
Práce se zaměřuje na didaktické a pedagogické myšlenky Pavly Moudré, které interpretuje na pozadí trilogie Z dívčích let do plného života, cyklu vycházejícího mezi lety 1911 a 1936. Součástí práce je i širší kontext autorčiny tvorby a publicistické příspěvky orientované na výchovu dítěte a vzdělávání. V této oblasti se do vysoké míry projevuje charakter autorky jakožto pacifistky a spiritualistky, která klade důraz především na duchovní hodnoty. Důležitým prvkem v trilogii, o kterou se práce opírá, je autobiografičnost, díky které můžeme rekonstruovat autorčiny názory i životní zkušenosti. Autentičnost příběhu navozuje zvoleným typem vyprávění, který má blízko k formě deníkových zápisů dítěte, proti níž stojí vyzrálý, pečlivě volený jazyk, signalizující Moudré záměr zprostředkovat zkušenosti s odstupem a snahu o vytvoření prostoru pro vyslovení svých myšlenek. Pro své úvahy čerpá inspiraci z osobní zkušenosti, tedy prostředí domácího, ale je ovlivněna i děním evropským, ve kterém nové myšlenky a pojetí rezonují silněji. V této bakalářské práci jsou názory Pavly Moudré konfrontovány se soudobým didaktickým a pedagogickým pojetím a konvencemi.
|
|
|
Josef Čapek: "V barokním temnosvitu".
Rozbořilová, Adéla ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou Josefa Čapka, a to především s ohledem na to, jak využívá vizuality ve svém literárním díle. V tomto ohledu je důležitým prvkem princip kontrastu, který jednak odkazuje k barokní technice šerosvitu, ale zároveň se u Čapka uplatňuje v širším smyslu, a to i v sublimované, abstraktní formě. Východiskem pro tento interpretační pokus je významná výstava Pražské baroko 1600-1800, na níž se Josef Čapek organizačně podílel, a skrze níž také v jeho myšlení rezonovaly některé prvky barokní estetiky. Pro interpretaci Čapkových doteků s barokem je důležité sledovat tyto tendence na pozadí historických událostí, a to zejména s ohledem na blížící se světovou válku, ale i v souvislosti s tzv. rehabilitací baroka. Těmto momentům se práce také věnuje a pokouší se je usouvztažnit s tvorbou Josefa Čapka. V poslední části se pak práce věnuje Čapkovým dílům, v nichž barokní impulzy rezonují nejvýrazněji, a to Kulhavému poutníkovi a Psáno do mraků. Klíčová slova: Josef Čapek, baroko, výstava, Pražské baroko 1600-1800, vizualita, kontrast, šerosvit, Kulhavý poutník, Psáno do mraků
|
|
|
Program českého dekadentního hnutí a otázka intertextuality. Dílo Miloše Martena
Kantoříková, Jana ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Lishaugen, Roar (oponent)
Program českého dekadentního hnutí a otázka intertextuality. Dílo Miloše Martena Předkládaná disertace představuje analýzu díla Miloše Martena (1883-1917), které nahlíží jako součást dekadetního narativu, velkého vyprávění moderny o jednotě vzestupu a pádu. Východiskem práce je srovnání stylu a interpretace dvou redakcí díla Cyklus rozkoše a smrti (1907 a 1917/1925) a analýza jeho konkretizací. V tomto směru je zohledňován kontext soudobých diskusí o "intertextualitě" vedených autory-kritiky fin de siècle, tzn. konceptualizace vztahů podobnosti a/nebo identity literárních děl. Materiálová analýza svědčí o tom, že místy docházelo k prolínání tezí teorie degenerace, argumentu ne-etičnosti plagiátu a teorie dekadence. Tyto interference byly využívány jako diskvalifikační nástroj, ale též jako prostředek obhajoby moderní estetiky a stylu. Rekonstituce Martenovy teoretické reflexe žánrové problematiky ukazuje, že autor hledal cestu k harmonizující moderní kultuře v anti-synkretických tendencích: mytologie a revolta proti řádu mýtu je doménou tragédie, podobenství nebo pohádky, čili stojí mimo román, který je koncipován jako analyticko-kritická syntéza. Ve světle současných přístupů k intertextualitě, které jsou v této práci použity jako prostředek deskripce i teoretický základ pro postižení specifik...
|
|
|
Obraz města v rané tvorbě Jiřího Koláře
Knappová, Alžběta ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje obrazu města v tvorbě Jiřího Koláře z první poloviny čtyřicátých let. Kolářovo dílo té doby bylo silně ovlivněno poetikou Skupiny 42 (jejímž byl členem). Ta si kladla za cíl, vymezujíc se vůči tendenci k lartpourlartismu a netematičnosti v moderním umění, zobrazovat co nejpravdivěji skutečnost a vytvářet umění, které by sloužilo člověku a společnosti. Nástrojem k tomu mělo být vyobrazení neestetizované reality a člověka v ní, a to především reality velkoměsta, které se podle umělců ze Skupiny 42 stalo přirozeným prostředím moderního člověka. Cílem této práce je analyzovat básnické prostředky, jež se podílejí na zobrazování městské skutečnosti v Kolářově díle, a jejich proměnu v průběhu času. Analýza se opírá o širší teoretický rámec poetiky města v literatuře. Jak se ukazuje, k vyjádření vlastní zkušenosti s městem užívá Kolář především výrazových prostředků prozaizované, mluvené řeči a jazykových kontrastů, strukturovaných do složitých celků odrážejících v sobě komplexní a nelineární strukturu skutečnosti. Kolářovo město nefunguje jako pozadí popisovaných událostí, ale vystupuje před čtenáře v podobě živého organismu identického s životem člověka.
|
|
|
Poezie Jiřího Karáska ze Lvovic v perspektivě kognitivní poetiky (Opozice ŽIVOT - SMRT a konceptualizace smyslů)
Štěpánková, Kateřina ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(abstrakt) S východiskem v kognitivní lingvistice, kognitivní poetice a v teoriích zkoumajících jazykový obraz světa se práce zaměří na utváření pojmové opozice ŽIVOT - SMRT v poezii Jiřího Karáska ze Lvovic. Soustředí se při tom na sémantickou oblast smyslů a smyslových vjemů, na jejímž základě se tato pojmová opozice podstatně konstituuje. První část práce bude (po uvedení do kontextu) věnována základní poloze konceptualizace smyslů a opozici ŽIVOT - SMRT v českém obrazu světa. Druhá část se zaměří na poezii Jiřího Karáska ze Lvovic. Diplomantka v ní bude sledovat specifické metaforické a metonymické extenze spojené s cílovou oblastí ŽIVOT - SMRT, a to ty, které souvisí se smysly a smyslovými vjemy (včetně barev). Podle možnosti se pak zaměří na textové konotace spojené s vybranými výrazy ze sémantické oblasti smyslů (s těmi, které se ukážou jako nejnosnější s ohledem na opozici ŽIVOT - SMRT). Klíčová slova antropocentrismus, jazykový obraz světa, Jiří Karásek ze Lvovic, kognitivní lingvistika, konotace, metafora, metonymie, poezie, smysly, smrt, tělesnost, význam, život
|
|
|
České podoby Franze Kafky před druhou světovou válkou
Soukup, Jiří ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Přítomná práce je věnována analýze proměn recepce Franze Kafky v českém prostředí před druhou světovou válkou, konkrétně zkoumání českých překladů a českojazyčných kritických reflexí jeho prací. Práce je rozdělena do dvou časově symetrických částí: první je věnována Kafkově recepci za života (1909-1922), druhá recepci po jeho smrti (1924-1939). V první části jsou tematizovány překlady Kafkových úředních publikací v kontextu jejich vzniku, problematiky Kafkova autorského podílu na vzniku původních textů jako zdroje pro jejich překlad a zasazení těchto textů do celku Kafkova díla a do kontextu jeho beletristických prací; pozornost je dále věnována prosopograficky orientovanému zkoumání recepce Kafkových beletristických textů za jeho života a analýze odlišných překladatelských strategií autorů, kteří za Kafkova života převedli jeho texty do češtiny (Milena Jesenská, Milena Illová, Jaroslav Dohnal), Kafkových reakcí na ně a toho, jak se zpětně odrážejí v jeho tvorbě. Zkoumání ve druhé části práce je členěno především podle jednotlivých linií recepce, jejichž těžiště se postupně přesouvá od expresionisticky k surrealisticky zaměřeným interpretacím; analýza postupných proměn Kafkova obrazu v českém tisku odrážející proměňující se vnímání jeho postavy a díla zřetelně ukazuje, že Kafka nebyl ve třicátých...
|
|
|
Obraz sexuality v moderním arabském románu
Jeníková, Jitka ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Lišková, Iva (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Předkládaná práce si kladla za cíl přinést ucelený obraz vývoje ztvárnění sexu a sexuality v moderním arabském románu a zasadit jej do kontextu doby, kultury a náboženství. Na zvoleném vzorku třiceti románů vydaných mezi lety 1934 a 2009 je jasně patrný vývoj jednotlivých ústředních témat, která se během století existence moderního arabského románu neustále opakují. Práce je pro větší přehlednost rozdělená do dvou velkých částí, na ženskou a mužskou sexualitu a dále pak do tematických podkapitol, jež vždy pojednávají konkrétní, s mužskou či ženskou sexualitou související, téma obecně, zasazují jej do kulturně- náboženského rámce, který, pokud je to možné, doplňují historická a statistická data. Následuje pasáž věnovaná analytickému rozboru děl, jež nějakým způsobem sex a sexualitu zachycují, doplněnému překladovými ukázkami z primárních zdrojů. Vedle specifických témat vlastních arabské kultuře jako jsou otázky cti, panenství a s nimi související vraždy ze cti, se text věnuje způsobům pojímání ženské a mužské homosexuality, poznávání vlastního těla a masturbaci, potratu, sexuálnímu násilí, impotenci, neplodnosti a prostituci. Zabývá se také ženskou obřízkou, jakožto lokálním jevem spjatým v arabské oblasti výhradně s Egyptem a Súdánem. Z předkládaných textů je patrný vývoj k četnějšímu a...
|
|
|
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914)
Hylmar, Radek ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Merhautová, Lucie (oponent)
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914) Abstrakt Dizertace studuje český předválečný anarchismus jako modernistický směr zahrnující různé druhy aktivit, od politické propagandy přes návrhy sociálního uspořádání a promýšlení mravních hodnot až po úvahy o umění a literární tvorbu. Záměrem je představit literární texty anarchistů na pozadí ostatních typů vyjádření. Zároveň práce uvažuje o anarchismu v dobovém kontextu dalších politicko-sociálních, uměleckých a filozofických proudů, sleduje prolínání ideologických a estetických schémat českého anarchismu zejména se socialismem a feminismem, ale také s dekadencí, s filozofií Friedricha Nietzscheho nebo s projevy kruhu básníků a anarchistů v německém Friedrichshagenu. Práce se zabývá anarchistickým chápáním člověka a jeho vztahu ke světu a společnosti. Vzhledem ke koncentraci anarchistů na svobodného jednotlivce jsou prezentovány strategie emancipace od tradičních konvencí a institucí jako manželství, rodina nebo stát. Dále se práce věnuje reformám v oblasti morálky a všímá si podobností s feministickým obratem k vlastní tělesné a duševní zkušenosti jako východiska stanovení individuálních hodnot. Práce srovnává feministický důraz na intenzivní prožití vlastní smyslnosti a citovosti se specifickým užitím motivů...
|
|
|
Naše (krásné, zdravé, moderní a národní) tělo: vizuální reprezentace fyzické kultury a sportu v kontextu formování národní identity v meziválečném Československu
Španihelová, Magda ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Magda Španihelová Naše (krásné, zdravé, moderní a národní) tělo: vizuální reprezentace fyzické kultury a sportu v kontextu formování národní identity v meziválečném Československu Abstrakt Tato práce se zabývá vizuální reprezentací dílčích aspektů fyzické kultury a sportu v meziválečném Československu. Ve čtyřech ústředních kapitolách, a prostřednictvím symbolických postav, které jsou v oblasti dobové vizuální produkce exponovány jako různé tělesné typy, je sledován obecnější fenomén společenské afiliace a národní identifikace. Vedle tělocvičného spolku Sokol a jeho pokusu o formulaci národního těla, je to postava zápasníka Gustava Frištenského jako nositele nejen tradičních obsahů zdraví a krásy, ale také odpovědného moderního občanství. Tanečnice Milča Mayerová poskytuje rámec pro expozici taneční kultury jakožto příznačného dobového fenoménu kultivace ženského těla pohybem, který zároveň zprostředkovává a zviditelňuje určité procesy modernity. Atletka Zdena Koubková završuje evokace národních těl moderní atletickou figurou krajních schopností. Disertační práce tak prostřednictvím křížení dvojí tematické osy - vizuální reprezentace těla a sportovní tělesnosti v československé meziválečné kultuře a procesu národní afiliace - nahlíží na dynamiku tohoto vzájemného vztahu. Diskurzivní analýza dobového...
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
host ::
RSS.