|
|
Psychologie štěstí: možnosti navození změn v prožívání štěstí
Řechková, Ludmila ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickým chápáním pojmu štěstí. Analyzuje definice jednotlivých autorů za účelem posouzení jejich rozmanitosti a dochází k závěru, že omezení štěstí na emoci je příliš redukující. Snaží se podat co nejvíce aktuální a komplexní pohled na štěstí. Představuje teorie o tom, jakým způsobem lidé hodnotí, že jsou šťastní a zároveň jak tyto procesy probíhají na jednotlivých úrovních psychického fungování. Představuje časový rámec od momentálního intenzivního prožitku štěstí až po dlouhodobé posouzení života jako šťastného. Klade si otázku, zda je štěstí psychický stav, osobnostní rys nebo proces a snaží se na ni najít odpověď v souladu se současným stavem psychologického vědeckého poznání. Uvádí nejnovější výzkumné poznatky vztahující se k modelu hédonického šlapacího mlýnu a set-point teorií obecně. V neposlední řadě zkoumá konkrétní intervence a účinnost jedné z nich testuje v empirické části.
|
|
|
Využitelnost zpráv z psychologického vyšetření pro pedagogickou intervenci
Vetchá Puškášová, Irena ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
V pedagogicko-psychologické praxi patří ke standardním postupům psychologů provádět diagnostiku a výstupy z ní zpracovat do podoby zpráv z psychologického vyšetření, které mají poskytnout rodičům a učitelům vodítka k vhodné preventivní a intervenční práci s dětmi a dospívajícími s různorodými speciálními vzdělávacími potřebami. Nezřídka se však stává, že výstupy z vyšetření nejsou prezentovány dostatečně srozumitelně, v přiměřeném rozsahu a nestanou se tedy adekvátním zdrojem informací pro další práci vychovatelů. Předkládaná diplomová práce má za cíl přispět na základě popsaných teoretických východisek a kvalitativního výzkumu k rozšíření obecné poznatkové základny o reálné využitelnosti zpráv z psychologického vyšetření, realizovaného školským poradenským zařízením a možnostech optimalizace formy a obsahu těchto zpráv. Konkrétně jde o to, aby byly v maximální míře využitelné učitelem či výchovným poradcem při sestavování a realizaci individuálního vzdělávacího plánu žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v prostředí inkluzivní školy. Diplomová práce mapuje využitelnost různých druhů zpráv z vyšetření. Pro výzkum byla využita metoda dotazování. Cílovou skupinou výzkumu jsou učitelé základních škol, jimž byly prezentovány různé typy zpráv a byli tázáni na srozumitelnost zpráv a informace, které pro...
|
|
|
Práce s dětmi z rodin alkoholiků. Přístup Gestalt terapie
Plassová, Alena ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu dětí z rodin alkoholiků a způsobu, jak s nimi pracovat s využitím prvků Gestalt terapie. Alkoholizmus je nemoc, která v mnoha směrech negativně ovlivňuje zdravý psychosociální vývoj dětí. Děti doma získávají model, jak přistupovat ke svému životu a přijímají jej jako normu pro svůj vlastní život. Normální je řešit problémy alkoholem, nerespektovat potřeby svých blízkých a sama sebe. Děti zároveň ztrácejí ve stresujícím a často násilném prostředí rodiny bez zdravých norem schopnost uvědomovat si, co cítí, rezignují na uspokojení svých přirozených dětských potřeb. Děti žijící dlouhodobě s rodičem - alkoholikem mívají problémy s chováním, hranicemi, emocemi, vztahy, sebepřijetím. Psychologická pomoc těmto dětem může uvolnit jejich aktuální napětí, zprostředkovat jim korektivní zkušenost ve vztazích, v jejich přijetí dospělou osobou, Gestalt terapie děti znovu učí uvědomovat si své potřeby, pocity a pročistit, zefektivnit způsob, jakým vstupují do kontaktu se sebou a s okolním světem. Praktická část nabízí kasuistiky psychologické práce se skupinou dětí z rodin alkoholiků a jejich individuální podpory
|
|
|
Psychologické souvislosti střídavé péče
Langrová, Kristýna ; Mertin, Václav (vedoucí práce) ; Draberová, Jana (oponent)
4 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou střídavé péče jako formou porozvodového uspořádání poměrů dětí po rozvodu rodičů. Literárně přehledová část obsahuje krátké uvedení do problematiky v podobě proměn rodiny, míry rozvodovosti v Česku, právních definic manželství a rozvodu, podmínek jeho vzniku a zániku. Samostatná kapitola je věnována také dopadům absence jednoho z rodičů při jeho výchově. Práce dále obsahuje přehled různých forem porozvodového uspořádání, jejich zakotvení v české legislativě a terminologii používanou v anglicky psaných výzkumných článcích. Jádrem literárně přehledové části práce je už konkrétně střídavá péče jako forma porozvodového uspořádání a faktory, které do jejího průběhu vstupují. V souvislosti se střídavou péčí jsou uvedeny její výhody a nevýhody pro všechny zúčastněné, pohled na střídavou péči očima dětí, charakteristiky rodin realizujících střídavou péči a zkušenosti se střídavou péčí ze zahraničí. Práce v závěru nastiňuje návrh kvalitativního výzkumného projektu, který si klade za cíl zmapovat faktory, které působí na průběh střídavé péče v českých rodinách na základě rozhovorů se členy rodin, kde střídavá péče alespoň po určitou dobu probíhala. Klíčová slova děti, rozvod, porozvodové uspořádání, střídavá péče
|
|
|
Psychosociální situace sourozenců postižených dětí
Husová, Lucie ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce pojednává o psychosociální situaci sourozenců dětí s pervazivní vývojovou poruchou. V teoretické části práce mapuje nové poznatky o autismu a vlivu autistického dítěte na sourozence. Část věnována autismu je nejvíce zaměřena na neurobiologické poznatky tohoto onemocnění. Část věnována sourozencům je zaměřena na poznatky z dostupných výzkumů a matuje současný stav vědeckého poznání. Empirická část pak mapuje psychosociální situaci sourozenců autistů. K výzkumu bylo přistupováno kvalitativní metodou. Hlavní použitou metodou je test FAST (Family System Test) a na něj navazující rozhovor. Diplomový projekt přispívá k hlubšímu pochopení psychologické a sociální situace zdravého sourozence. V práci jsou uvedeny detailní případové studie, které naznačují možná rizika, která plynou ze soužití s autistickým dítětem. V diplomovém projektu jsou také naznačeny směry dalšího vývoje výzkumu. Klíčová slova: Sourozenci, autismus, psychosociální situace sourozenců
|
|
|
Zvládání zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra
Brožová, Kateřina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se zabývá zvládáním zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra. Jejím cílem je zmapovat rodičovské strategie zvládání zátěže v souvislosti s péčí o dítě s poruchou autistického spektra. Práce je konstruována jako empirický kvalitativní výzkum doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří pečují o dítě s poruchou autistického spektra. Dále byl použit dotazníku SVF 78 "Strategie zvládání stresu", který rodiče také vyplnili. Data byla posléze kvalitativně analyzována pomocí obsahové analýzy a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má 3 části. Teoretická východiska v první části práce pocházejí z dostupné české a převážně zahraniční literatury o teorii autismu a zvládání zátěže u rodičů dětí s postižením. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a postup analýzy dat. Poslední část práce je věnována prezentaci výsledků výzkumu a diskuzi, která přináší propojení výsledků výzkumu s dostupnou literaturou. Přínosem studie je zjištění, co rodičům dětí s poruchou autistického spektra pomáhá ke zvládnutí zátěže, která se pojí k péči o toto dítě. Klíčová slova: rodiče, poruchy autistického spektra, zátěž, zvládání zátěže
|
|
|
Obranné mechanismy u dětí mladšího školního věku
Glaser, Jiří ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce obsahuje literárně přehledovou studii a návrh výzkumu. Teoretická část se nejprve zabývá charakteristikou obranných mechanismů a jejich možnými klasifikacemi. Dále se věnuje metodám diagnostiky obranných mechanismů, popisuje jaké typy metod existují a ke každému typu uvádí dva zástupce. Současně jsou zmíněny další metody, které lze využít pro určování obranných mechanismů u dětí. Pokud existují, jsou k daným metodám uvedeny výzkumy zabývající se jejich reliabilitou a validitou. Další část práce charakterizuje obranné mechanismy u dětí a uvádí výzkumy, které se tomuto tématu věnují. Následně je rozebráno téma vývoje obranných mechanismů, společně s výzkumy týkajícími se této problematiky. V závěru je uveden návrh výzkumu, jehož tématem je srovnání diagnostiky obranných mechanismů pomocí Testu pohádek a Defense Mechanism Manual.
|
|
|
Podmínky přijetí nevlastního otce dítětem a život ve složené rodině očima dětí a nevlastních otců
Matoušková, Kateřina ; Šulová, Lenka (oponent) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tematikou složených rodin, nevlastního otcovství a zkušeností dětí a nevlastních otců ve složených rodinách. Práce měla tři hlavní cíle: a) zjistit, nakolik děti ze složených rodin přijímají svého nevlastního otce za člena nejbližší rodiny, b) zmapovat výchovné styly ve složených rodinách a zjistit, zda má výchovný styl a případně další faktory vliv na přijetí nevlastního otce, a c) zmapovat kvalitativně život ve složené rodině z pohledu dětí i nevlastních otců. Na základě provedeného výzkumu je možné konstatovat, že děti ze složených rodin akceptují svého nevlastního otce, s nímž žijí v jedné domácnosti, v převážné většině jako součást své rodiny, a to i v "ideálním světě", tj. pokud zobrazují svou rodinu tak, jak by si ji ideálně přály. Důležitým faktorem v celkovém přijetí nevlastního otce dítětem je vztah, který dítě vnímá ze strany nevlastního otce i ze strany matky a celkové emoční klima v rodině. Nevlastní otcové jsou dětmi akceptováni nejčastěji tehdy, pokud dítě vnímá oba své rezidentní rodiče jako vřelé. Dále přijetí podporuje vřelý vztah nevlastního otce samotného k dítěti a také jeho slabé řízení (tj. méně požadavků a více volnosti ze strany nevlastního otce). Roli hrají i situační faktory. Děti častěji přijímají nevlastního otce, pokud u nich uběhla delší...
|
|
|
Vztahy mezi členy znovusložených rodin a osobní pohoda dítěte
Němcová, Markéta ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Čím dál častějším typem rodinného soužití jsou dnes tzv. znovusložené rodiny. Velmi málo je u nás ovšem známo o tom, jaká specifika mají vztahy mezi jednotlivými členy těchto rodin a jak tyto vztahy ovlivňují osobní pohodu dítěte v těchto rodinách. V rámci literárně přehledové části jsou shrnuty poznatky zahraničních výzkumů zabývajících se specifiky vztahů mezi jednotlivými členy znovusložených rodin a tím, jak tyto vztahy mohou ovlivňovat osobní pohodu dětí v těchto rodinách. V empirické části je popsáno výzkumné šetření a jeho výsledky. Cílem výzkumného šetření je zjistit, jaké výchovné styly využívají rodiče a nevlastní rodiče ve znovusuložených rodinách, porovnat vztahy mezi jednotlivými typy sourozenců a zjistit, jakým způsobem tyto vztahy a výchovné styly souvisí s osobní pohodou dětí v těchto rodinách a pocitem příslušnosti k rodině. Klíčová slova Znovuložená rodina, osobní pohoda, pocit příslušnosti k rodině, výchovné styly, sourozenci
|
|
|
Společné aktivity rodičů a dětí v edukačních souvislostech
Matýsková, Jana ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je aktualizovat poznatky o společných činnostech rodičů a dospívajících v kontextu rodinné výchovy (Gillernová, 2009), které mohou posloužit současné poradenské praxi i rozšíření vědomostí o výchovných interakcích v rodině. Smyslem této studie je přispět k poznání účinků společně realizovaných zájmů rodičů s dospívajícími, zjistit za jakých podmínek a okolností se vyskytují. Teoretická část práce je tvořena třemi kapitolami. První kapitola se zabývá důležitými dospělými v období dospívání, druhá se zaměřuje na výchovu v rodině, zatímco třetí se zaobírá společnými činnostmi rodičů a dětí ve volném čase. Ve výzkumné části jsou představeny výsledky kvantitativního výzkumu, doplněny o polostrukturované rozhovory s několika žáky. U dospívajících bylo zjišťováno, jakým aktivitám se ve svém volném čase věnují, s kým je vykonávají a to jak se liší faktická realizace od jejich přání. Také byly prozkoumány současné rodičovské styly výchovy podle modelu devíti polí. V závěru práce jsou diskutovány výsledky výzkumné části a shrnuty poznatky výzkumného šetření. Klíčová slova Důležití dospělí, dospívající, rodičovské styly výchovy, společné činnosti, volný čas
|
host ::
RSS.