|
|
Esej o závislosti. Politická filosofie a nesoběstačnost člověka
Smutný, Robert ; Bierhanzl, Jan (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou závislosti (dependence) v kontextu politické filosofie. V první kapitole se snaží ukázat, kdy a jak se v liberální politické filosofii objevilo pojetí člověka coby nezávislého individua. Zároveň je cílem kapitoly poukázat na historickou podmíněnost tohoto stanoviska, a to jednak dobovými úkoly, na něž se liberalismus snažil odpovědět, jednak obecnějšími filosofickými koncepcemi. Druhá kapitola se zaobírá konzervativní reakcí na liberalismus. Nejprve identifikuje její význačné rysy a následně přechází k myšlenkám autorů, které pro zdůvodnění svých politických intuic využívá britský konzervativec Roger Scruton. Ve třech exkursech je pak představena Wittgensteinova argumentace proti soukromému jazyku v kontextu jeho filosofie Lebensform, Hegelovo pojetí uznání z dialektiky pána a raba a pojetí autenticity vypracovávané Charlesem Taylorem. Třetí kapitola se zabývá zejména myšlením Judith Butler, v němž postupem času nabývá pojem závislosti stále důležitějšího významu, ať už se jedná o závislost v její psychologické či fyziologické dimenzi. Závěr práce se pak snaží ukázat, v jakém smyslu můžeme různé podoby závislosti představené průběhu práce vnímat jako osvobozující.
|
|
|
Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění
Olšovský, Miroslav ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie. Psaní způsobuje, že stále máme před očima to, co chce být sděleno. Psaní je evidentní, ale zároveň šifruje sdělení. Psaní pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase. Moderní básnický jazyk se snaží událostem přiblížit až na hranici jejich reprezentace a ukázat je v jejich stávání se událostmi. Takový jazyk se stává jazykem pohybu, jazykem kinematografickým a evidentním, který svět za oknem ukazuje jako svět, jenž se stal součástí našeho pohledu na svět. Zachytit čas transformace se stává záležitostí psaní jako permanentního stávání. Moderní literatura už není jen "mluvení", ale rovněž "psaní". Neustále zcizuje "mluvení". Fixuje "mluvení", zachycuje jeho vnějšek. Jestliže "mluvení" mizí ve chvíli umlknutí, "psaní" tu zůstává přítomné, leží přede mnou na papíře a můžu se k němu kdykoli vrátit a nahlédnout je. Psaní je "permanentní evidencí", je clonou (Gombrowicz) i průhledem (Nabokov). A tato permanentní evidence vnějšku, jakou je psaní, je rovněž podstatou filmu. Film se pokouší zachytit zkušenost vidění - "vidění" se kamerou přichytává jako obraz na filmový materiál. Z jazyka moderní literatury se stala ekvivalence filmového obrazu. Mluvené se díky psaní...
|
|
|
The Lacanian Concept of Sexuation as an Alternative to the Genderqueer Paradigm
Konoreva, Jevgenija ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Tupinambá, Gabriel (oponent)
Tato práce tvrdí, že dnešní zdánlivě heterogenní prostředí odhaluje specifickou homogenitu a rigiditu myšlení, jejichž zdroj a účinky zůstávají pro současného subjekta neprůhledné. Úspěšný vývoj genderqueer agendy, která je součástí perspektivy univerzální emancipace, je zároveň doprovázen nárůstem osobního a politického zmatků, přičemž teoretické prostředky dostupné v genderqueer rámci odhalují specifické zpoždění, znemožňující zodpovězení na původně prohlášené otázky. Hlavním teoretickým nástrojem této práce je Lacanovská psychoanalýza, protože jako jedna z mála disciplín disponuje dostatečnými nástroji pro analýzu situace, v níž se současný subjekt nachází. Nicméně, je nutné podotknout, že rozšířena adaptace lacanovského pojmového aparátu napříč celým korpusem kritického myšlení je často špatně uzpůsobená. Proto je nutné, za prvé, problematizovat samotné strategie moderních myšlenkových postupů se zaměřením na zákonité nesrovnalosti, které mimo jiné vedou k rozporným sociálním výsledkům. A za druhé, nabídnout alternativní přístup k teorii, včetně nových teoretických řešení. S cílem navrhnout jiný rámec pro pochopení problematické moderní subjektivity tato práce představuje dosud nepředstavený výklad některých psychoanalytických koncepcí, rozpracovaných ruským badatelem Alexandrem Smuljanským....
|
|
|
Transformace jako součást koloniální identity.
Vidím, Václav ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
(česky): Koloniální systém je z logiky věci postaven na diferenci mezi rasami, kdy jedna ovládá druhou. Tento aspekt má významný vliv na podrobené subjekty z perspektivy jejich identity, neboť právě barva kůže jim přináší významné nevýhody ve způsobu žití. Důsledkem tohoto diskomfortu může být rozpad či převzetí cizí identity, patologický vztah k vlastní tělesnosti. Ve 20. století mnoho teoretiků kolonialismu a post-kolonialismu tyto důsledky analyzují. Jsou jimi především Frantz Fanon, Albert Memmi a americká autorka Nella Larsen. Všichni tři zmínění přinášejí perspektivu, která zahrnuje aktivní změnu vlastního vzezření jako způsob integrace, která jinak není možná, protože jak píše David Macey v biografii Frantze Fanona, jsou pouze dvě východiska, nasazení si bílé masky, nebo rebélie. Pokud se tedy přikloníme k první variantě, je třeba sledovat, jaké důsledky to přináší subjektu podrobujícímu se této změny, ale zároveň i tomu, který tuto změnu pozoruje. Tedy jak je na tom kolonizovaný i kolonizátor. S identitou tato práce tedy nebude pracovat jako s něčím homogenním, neměnným a nehybným, ale naopak jako s něčím, co prochází neustálou změnou.
|
|
| |
|
| |
|
|
Loki: transmediální narativní analýza postavy trickstera
Koukalová, Věra ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Diplomová práce zpracovává téma transmediální narace postavy trickstera (šibala) na příkladu mytologické, literární, filmové, seriálové a mediální postavy Lokiho. Základem teoretické části je definice Lokiho coby trickstera a vymezení Lokiho jako postavy. Pomocí teorie transmediální naratologie a teorie fikčních světů autorka na Lokiho příkladu zjišťuje, zda je možné zachovat postavu trickstera napříč žánry a mediálními formáty.
|
|
| |
|
|
Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu
Jirsa, Tomáš ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce "Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu" se zabývá vztahem mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí. Ornament je analyzován a interpretován jako teoretická figura umožňující zkoumat literární psaní z hlediska jeho vizuality a pohybu. Tento přístup, pokoušející se o určité vizuální čtení literatury, je zde rozpracován a aplikován pod názvem "fyziognomie psaní" a představuje pokus, jak číst literární texty nejen z hlediska významu a sdělení, ale rovněž z perspektivy vizuálně-figurální performance. V první části je vypracován pojem ornamentu na pozadí jeho historické, estetické a filozofické reflexe a vysvětlen jeho interpretační potenciál vzhledem k umělecké literatuře. Část druhá představuje interpretace vybraných textů světové literatury 20. století (Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Hugo von Hofmannsthal, Samuel Beckett, Louis Wolfson a Blanche T.) z hlediska afinity literární řeči a konkrétních ornamentálních projevů.
|
|
|
Normální a patologické v české společnosti 20. a 30. let 20. století
Machálková, Aneta ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce hledá souvislosti mezi společenskými otázkami týkajícími se psychiatrie a daným historickým obdobím první poloviny 20. století., konkrétně se týká problematiky normálního a patologického v období 20. a 30. let 20 století. Patologické je vymezeno ve smyslu psychiatrickém, jedná se o to, co není z hlediska psychického zdraví v normě, co je ne-normální. Předmětem této práce je zjistit, jakým způsobem se společnost v této době vymezuje vůči lidem s psychiatrickou diagnózou. K tomu bude sloužit kritická diskurzivní analýza vybraných textů z daného období. Do práce je pro lepší vhled do oboru zařazen také přehled nejdůležitějších dobových psychiatrů. Práce se zabývá také tématy s problematikou spjatými - patří sem například vědecké pojetí mozkové aktivity, ale i určité československé zákony, které se týkaly zkoumané skupiny psychiatricky diagnostikovaných. Zmíněny jsou i takové vztahy jako společnost - jedinec či lékař - pacient, které osvětlují klima doby. Inspirací bylo zejména dílo Michela Foucaulta, které se věnuje historii z podobného hlediska.
|
host ::
RSS.