|
|
Zoo jako sociálně konstruované instituce v měnících se společenských a teritoriálních kontextech
Nekolný, Lukáš ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Boltižiar, Martin (oponent)
Tato disertační práce se zabývá výzkumem zoo jako sociálního konstruktu, který svou historií a podobou reprezentuje vývoj vztahu společnosti a přírody, resp. člověka a zvířat. Zároveň jde o specifickou kulturní krajinu odrážející i další změny paradigmat a potřeb ve společnosti. Aktuální podoba zoo vždy reflektovala různé ekonomické, politické, environmentální a kulturní aspekty, resp. názorové i prostorové proměny společnosti. Práce je zároveň příspěvkem do diskuze uplatnění tematizace typické pro současnou společnost zaměřenou na zážitky. Cílem práce je charakterizovat vývoj zoo a jejich současnou podobu v Evropě, kde tento koncept na přelomu 18. a 19. století vznikl, a diskutovat regionální rozdíly s ohledem na odlišný geografický kontext postsocialistického prostoru. Z pohledu geografie se jedná o doposud vzácně řešené téma, a to jak z pohledu teoretického (zoo jako příklad zkoumané specifické krajiny), tak z pohledu zkoumaného regionu, který byl v dosavadní literatuře opomíjen. První část poskytuje teoretický rámec pomocí diskuze odborné literatury a formulování východisek práce na základě vybraných konceptů a paradigmat (sociální konstruktivismus, vztah člověka a zvířat, koncepty kulturní krajiny, tematizace, turistické atraktivity) klíčových pro výzkum a reflexi zoo a jejich podob, rolí a...
|
|
|
Informovanost o paliativní péči, způsobech jejího poskytování a postojích k ní z pohledu praktických lékařů, nemocničního personálu a veřejnosti v kraji Vysočina.
Koudelová, Radka ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část nastiňuje tyto pojmy, tj. paliativní péče, vzdělávání v paliativní péči, povědomí o paliativní péči a postoj k paliativní péči, jsou zde vymezeny jejich definice a stručný úvod do paliativní péče z historického a společenského hlediska. Teoretická část se také věnuje legislativě související s paliativní péčí. Výzkumná část je zaměřena na zjišťování postojů a informovanosti o paliativní péči k těmto pojmům ze strany praktických lékařů, personálu nemocnic a veřejnosti. Na základě kvalitativního šetření si práce klade za cíl zjistit postoje praktických lékařů, zaměstnanců nemocnic a veřejnosti k vnímání paliativní péče v Kraji Vysočina. Shromážděná data byla zpracována pomocí kvalitativní analýzy. Otevřené otázky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla použita tematická analýza. Bylo identifikováno osm tematických celků. Následně byly výsledky interpretovány a porovnány s informacemi nalezenými v literatuře, čímž byl nabídnut základní vhled do problematiky. Klíčová slova: informovanost o paliativní péči, paliativní péče, postoj k paliativní péči, praktičtí lékaři, nemocniční personál, veřejnost, sociální konstruktivismus, kraj Vysočina
|
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
|
|
Konstrukce konfliktních situací pracovnicemi a pracovníky OSPOD
Olšanská, Lenka ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na konstrukci konfliktních situací sociálních pracovníků a pracovnic OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí). V teoretickém rámci je vysvětleno, co je to konflikt z perspektivy pomáhajících profesí a sociálního konstrukcionismu. V této části je objasněna teorie relační dialektiky (konstrukce významů týkajících se identity jednotlivce a vztahů prostřednictvím používání jazyka) a struktura konstrukce diskurzu s využitím Geeho kategorií. Cílem diplomové práce bylo prozkoumat konstrukce konfliktů sociálních pracovníků a pracovnic, kteří pracují na OSPOD. Výstupy ukázaly, jaká je struktura konstrukce konfliktních situací a střet jakých diskurzů může být nazván konfliktem.
|
|
|
Učitelé jako spolutvůrci asistenta pedagoga
Pomahačová, Hana ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá učiteli jako spolutvůrci profese asistenta pedagoga. Profese asistenta pedagoga je u nás novou, ještě ne zcela etablovanou profesí, která je nedílnou součástí inkluzivního vzdělávání. Cílem této práce je zejména přispět k další diskusi ohledně profese asistenta pedagoga. Práce vychází z konstruktivistického paradigmatu, k profesi asistenta pedagoga je přistupováno jako k profesi sociálně konstruované a učitelé jsou nahlíženi jako jedni z aktérů - spolutvůrců tohoto konstruování, do jejichž každodenního profesního života inkluze, a tím pádem i profese asistenta pedagoga zasahuje. To znamená, že pozornost je kladená zejména na to, jak je tato profese asistenta pedagoga chápána v každodenním profesním životě a jak je na základě tohoto porozumění jednáno. V teoretické části jsou stručně vymezeny základní pojmy jako profese asistenta pedagoga, její legislativní rámec, inkluzivní vzdělávání, sociální konstruktivismus a vymezení dalších aktérů utvářející profesi asistenta pedagoga. V praktické části je pozornost zaměřena na jednoho z aktérů utváření profese asistenta pedagoga, a to na učitele prvního stupně základních škol. Na základě kvalitativního výzkumu vycházejícího z konstruktivistického pojetí zakotvené teorie a hloubkových rozhovorů s prvostupňovými učiteli práce...
|
|
| |
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
|
|
Pravicový extremismus v ČR optikou morální paniky
Půbalová, Božena ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce se zabývá fenoménem pravicového extremismu v České republice v letech 2007-2010, na který nahlíží sociálně konstruktivistickou optikou sociologického konceptu morální paniky. Teoretická část se zaměřuje na vymezení používaných pojmů pravicový extremismus a morální panika s ohledem na jejich vývoj a užití v sociální teorii a zároveň stručně charakterizuje podobu a významné subjekty české extrémně pravicové scény ve zkoumaném období. V analytické části práce jsou za pomoci kvalitativní obsahové analýzy podrobně prozkoumány mediální obsahy čtyřech vybraných aspektů a kauz pravicového extremismu v celostátním vydání deníku Mladá Fronta DNES. Analýza sleduje, nakolik a jakými konkrétními způsoby reprezentace těchto kauz v daném periodiku naplňuje aspekty a procesy ideálního typu morální paniky, reprezentované kombinovaným modelem morálních panik Klockeho a Muscherta, a jakým způsobem jsou kauzy zasazeny do obecnějšího rámce konstrukce pravicového extremismu, jakožto významného společenského problému.
|
host ::
RSS.