|
|
Dilemata sociálních pracovníků na oddělení pomoci v hmotné nouzi
VÍTOVEC, Renata
Diplomová práce se zabývá dilematy na oddělení pomoci v hmotné nouzi. Cílem bylo zjistit, s jakými dilematy se sociální pracovníci z oddělní hmotné nouze setkávají, a to ve vztahu ke své profesi a instituci, ve vztahu ke klientovi, ve vztahu ke společnosti a ve vztahu k vlastní rodině. Nejprve je věnována pozornost hmotné nouzi, konkrétně oddělení pomoci v hmotné nouzi a dávkám, které toto oddělení vyplácí. Nastíněn je i budoucí možný scénář toho, jak se bude situace na tomto oddělení vyvíjet. Dále se práce věnuje sociálnímu pracovníkovi a klientovi hmotné nouze. Druhá kapitola práce se zabývá dilematy sociálních pracovníků, poukazuje na rozdíl mezi etickým dilematem a etickým problémem, zaobírá se vznikem dilemat, jejich rozlišením a přístupy k dilematům. Pozornost je zaměřena na postup při řešení etických dilemat. Třetí kapitola je věnována sebereflexi a supervizi, neboť mohou být obrovskými pomocníky při prevenci výskytu etických dilemat. Ve čtvrté kapitole je možné zjistit, s jakými dilematy se setkávají sociální pracovníci z oddělení pomoci v hmotné nouzi, s nimiž byl veden polostrukturovaný rozhovor. Pátá kapitola tato dilemata rozebírá z pohledu etických teorií - deontologie a utilitarismu. Snaží se nalézt různé pohledy, jak je možné dilemata řešit.
|
|
|
Mentální alchymie
Nováková, Bára ; Vaňous,, Petr (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Diplomová práce se skládá z několika přístupů k samotnému procesu tvorby vizuálního obrazu. Přístupy se mění na základě čtyř rozdílných zkušeností, s žitou skutečností. Každá ze čtyř fází má svá pravidla pro přístup k obrazu. Každý přístup obsahuje rozdílné zacházení s formáty a technikami. Celkově diplomová práce zahrnuje tato média: malba olejem na plátno, kresba tužkou, pastelkou, uhlem a pastelem na papír a grafika (suchá jehla) na papír. Formáty se pohybují v rozmezí cca od 15 × 21 cm do 250 × 200 cm. Hlavním cílem diplomové práce je ukázat rozdílné přístupy a energie, které vedou k rozdílným východiskům pro tvorbu vizuálního obrazu. Práce je tedy osobním hledáním a detektivním pátráním po tom, co by měl být ideální obraz. Jakou podobu má obraz mít? Jakou energii do obrazu vnášet? Co přesně v obrazech zrcadlíme?
|
|
|
Osobnostní zralost učitele MŠ
OVČIČKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na osobnostní zralost pedagogů mateřských škol, jejich osobní a profesní vývoj, schopnost sebereflexe a jakým způsobem o sebe pečují a pracují na svém seberozvoji. Teoretická část práce uvádí požadavky na osobnost učitele a dále se zaměřuje na teorie osobností C. G. Junga, C. R. Rogerse, Z. Heluse a jejich postoje k výchově a vzdělávání. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumnému šetření, které bylo realizováno formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti předškolními pedagogy. Při rozhovorech se respondenti zaměřovali především na profesní stránku svého rozvoje, nicméně z výzkumu vyplynulo, že všichni prošli určitým osobnostním vývojem, který se odráží i v jejich přístupu k dětem a to snahou o respektující a efektivní komunikaci. K určitému způsobu sebereflexe u nich dochází pravidelně, ať už v jejich myšlenkách, nebo písemnou formou. Rozvíjejí se například skrze semináře, podcasty a studiem vysoké školy. Ve svém životě uplatňují různé metody psychohygieny.
|
|
|
The Texture of Artistic Research: A Self-Reflexive Practice Theory of Art as Education
Edwards, Cornelia Helena ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Herzog, Jerneja (oponent) ; Duh, Matjaž (oponent)
In Czech Tato studie zkoumá transformační potenciál uměleckého výzkumu, když je aplikován učícím se umělcem ve vzdělávacím prostředí. Jak můžeme porozumět metodologii uměleckého výzkumu aplikované učícím se umělcem ve třídě střední školy? Studie sleduje její původ od bakalářského studia přes magisterské až po doktorské studium. Investigace její implementaci do kurikula designu s cílem vytvořit nové poznatky pro učícího se umělce a studenty. Cílem studie je propojit umělecký výzkum a pedagogiku, čerpajíc z oblastí sociologie, fenomenologie a teorie vzdělávání. Použitou metodologií je Umělecký akční výzkum ve spojení s modelem Výzkumu v didaktice k analýze tří případových studií. Výsledky zdůrazňují obohacení vzdělávacích zkušeností prostřednictvím uměleckého výzkumu, podporují reflexivní přístup učících se umělců a obhajují výzkumný přístup ve vzdělávání.
|
|
|
Linsident aneb Anatomie pozérství
Sližová, Eva ; Fic,, Igor (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Můj bakalářský projekt, Linsident, je dlouhodobý akt imaginace a sebereflexe zpracovávaných textem ve volném verši. V závěrečné fázi jsem oddělila literárních, mentální (terapeutické) a čistě osobní aspekty díla. Výsledkem je radikálně, s nadhledem proškrtaná poezie a její performativní prezentace.
|
|
|
Pohled na reflexi ve vzdělávání v oborech sociální práce a ošetřovatelství
Čajko Eibicht, Monika ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent) ; Vacková, Jitka (oponent)
V období dynamických společenských změn a nejistot se reflektivní praxe stává pro sociální práci a ošetřovatelství klíčovou. Tato disertační práce zkoumá epistemologické základy a multidimenzionální povahu reflexe v rámci profesního vzdělávání z různých teoretických perspektiv testovaných prostřednictvím originálních empirických zjištění, jejichž cílem je předejít redukci reflexe na pouhou techniku, a naopak podpořit dialog, interdisciplinární spolupráci a participativní přístupy. Vychází z fenomenologického a kritického konstruktivistického přístupu s cílem prohloubit porozumění individuálním i kolektivním zkušenostem vzdělavatelů a jejich reflektivním praktikám. Struktura práce odpovídá třem empirickým fázím. První fáze zkoumá charakteristiky reflexe a její rozvojový potenciál prostřednictvím dotazníků SRIS a PHLMS. Druhá fáze, zahrnující reflexivní tematickou analýzu rozhovorů, se věnuje názorům vzdělavatelů na reflexi a jejich metodám podpory reflektivity u studentů. Ve třetí fázi práce využívá Q metodologii ke zpracování a analýze různých pohledů na reflexi mezi vzdělavateli. Tato metoda, v českém prostředí dosud málo využívaná, umožňuje hlubší zkoumání subjektivních aspektů vzdělávací praxe. Účast 35 vzdělavatelů vedla k identifikaci tří hlavních faktorů: fenomenologického, pragmatického a...
|
|
|
Generace X a její mediální gramotnost
Elznicová, Veronika ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úrovní mediální gramotnosti generace X. Mediální gramotnost jejích příslušníků sleduje prostřednictvím příbuzných témat, jako jsou mediální návyky generace X, důvěra v média nebo možnosti mediálního vzdělávání. Teoretická část uvádí do tématu mediální gramotnosti a historický vývoj mediálního vzdělávání, vysvětluje jejich význam pro jedince i společnost, představuje současnou nabídku mediálního vzdělávání v rámci celoživotního učení a nejnovější uskutečněné výzkumy v této oblasti. Praktická část je věnována kvalitativní analýze deseti hloubkových rozhovorů. Zkušenosti a postoje zástupců generace X jsou v ní sledovány ze dvou pohledů, první přístup se zaměřuje na každého respondenta zvlášť tak, aby zprostředkoval respondentovy odpovědi jako jedinečnou kombinaci jedinečných zkušeností, návyků a názorů. Další část analýzy poskytuje srovnání odpovědí respondentů a formuluje dílčí témata vhodná pro další výzkum v oblasti mediální gramotnosti a mediálního vzdělávání generace X. Těmi hlavními jsou např. role názorových vůdců v rozhodování, informační přetížení nebo sebereflexe v oblasti mediální výchovy.
|
|
|
Videodeník
Špitálská, Anna ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Kuříková, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice videodeníku a jeho začleněním do hodin výtvarné výchovy. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s videodeníkem, jako je video, deník, videoart, videoinstalace, umělecký/autorský dokument, a vlog. Dále je prováděna sonda do tématu historie vizuálních médií, která má za cíl vytvořit osobní kategorii základních principů dokumentace v pohyblivém obraze. Závěr teoretické části je věnován komparaci vybraných autorů zabývajících se užitím videa v umělecké tvorbě. Práce těchto umělců jsou také zahrnuty jako inspirační materiál pro jednotlivé projekty navržené v didaktické části. V praktické části je realizován autorský projekt videodeníku prezentující videoarchiv, který zkoumá každodenní vjemy a obsesi pozorování. Současně je zde popsán proces postprodukce, vztahující se k projektu a proces analýzy jednotlivých záznamů. Předložený projekt je dále využit jako inspirační zdroj pro projekty v didaktické části práce. Didaktická část práce představuje možnosti využití videodeníku ve výuce. Odkazuje se na výstupy v Rámcovém vzdělávacím programu a didaktické využití dosažitelných technologií dokumentace. Ve třech didaktických návrzích má za cíl aktivovat žáky do pozice pozorovatelů dokumentaristů a nastínit jim možnosti práce s videoarchivem a...
|
|
|
Dilemata začínajícího a zkušeného učitele v primární škole
Čákorová, Adéla ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jaká dilemata řeší začínající a zkušený učitel primární školy, jaký je mezi dilematy rozdíl a jak se s nimi vyrovnávají. Výzkum je orientovaný kvalitativně. Bude využita metoda polostrukturovaného rozhovoru se třemi začínajícími učiteli a třemi zkušenými učiteli. Z rozhovorů vyplynuly čtyři oblasti dilemat: Hodnocení ve škole, Individualizace výuky, Spolupráce a Inkluze nebo selekce. Poslední oblast se nazývá "Stres v učitelské praxi", ta poukazuje na problémy začínajícího učitele v praxi. Výsledky výzkumu jsou komentovány a interpretovány s oporou o literaturu a odborné zdroje. V závěru práce nalezneme vyhodnocení výzkumu a zodpovězení dílčích výzkumných otázek. Výsledky ukazují rozdílné pohledy mezi začínajícími a zkušenými učitelkami na inkluzi v celkovém kontextu.
|
|
|
Tvůrčí vizuální proces
Šuková, Klára ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na osobní autorský proces. Tyto osobní procesy a prožitky posléze porovnává a konfrontuje s jinými pohledy na toto téma. Záměrem práce bude vyzdvihnutí procesu jako nezbytné části ve výtvarné tvorbě. V práci bude prozkoumáno také autorství jako takové. Důraz bude také kladen na tvorbu současných i minulých autorů a jejich proces během desetiletí tvorby. V praktické části se práce zabývá "art based researchem" kdy autorka analyzuje svá vlastní díla a snaží se najít opakující se vzory ve svých procesech tvorby. Poukazuje také na důležitost role učitele a jeho vedení k důležitosti procesu a nejen cíle. KLÍČOVÁ SLOVA Výzkum uměním, autorství, autorský proces, tvorba, proces tvorby, prožitek autorky, sebereflexe
|
host ::
RSS.